Ó ty, pane, s mečem ostrým na obě strane chceš bojovali, mečem úst svých s těmi balaamitami? Meče slova tvého se nebojí, ani směle i lživě káží i smilní. A nenief biskupa, anjela tvého, aby jich netrpěl; nebf biskupi sami smilní. Ale ty víš, kdy bojovati s nimi budeš ostrým mečem, 135 když jej na ně vytrhneš řka: „Jděte, zlořečení, do věčného ohně." Dal si na Gezi a na jeho plémě zlořečenství skrze Elizea, sluhu svého, aby se ho drželo malomocenství na věky. Dal si Jidášovi i jeho pokolení požehnání skrze Davida řka: „Ustav nad ním hříšníka a ďábel stoj na pravici jeho! Když súzen jest, af vyjde odsúzen a modlitba jeho buď k hriechu. 140 24a Buďte dnové jeho nemnozí | a biskupstvie jeho vezmi jiný. Buďte synové jeho sirotci a žena jeho vdovu. Neustaviční přeneseni buďte synové jeho a vyvrženi buďte z příbytkuov svých. Nebuď jemu pomocník, aniž buď, kdo by se slitoval nad sirotky jeho. Buďte synové jeho k zatracení." Aj, tak David prorok dává požehnání Jidášovi a jeho synuom, následovní- 115 kóm, jenž chudým almužnu Kristovu kradu, lakomství vedú a pána Ježíše zrazují a prodávají, jako die s. Bernart. Pak Šimonovi a jeho plemeni dal jest s. Petr požehnání, když jest požádal moci za penieze, řka k němu: „Peniezi tvoji buďte s tebú na zatracení, že dar boží domněl si se za penieze míti. Není tobě diel ani účastnost v řeči té; neb srdce tvé není 150 pravé před bohem. Protož pokánie čiň z této zlosti své a pros boha, zdaf snad odpuštěno bude toto myšlení srdce tvého. Neb v žluči hořkosti a v zavázaní zlosti vidím tě, že jsi." Tak svatý Petr požehnal jest Simona 24b a jeho synóv svatokupcóv. Ne tak již | náměstkové Petrovi, ale brž kto více peněz poskytne, ten moc spíše k biskupství neb k jinému duchovní- 155 mu úřadu vezme. Ne tak s. Lev papež, jenž die, že svatokupci jedné ducha lživého dávají a berú. A s. Řehoř, jenž die, že svatokupci kacieři jsú, v nichž kněžství nestojí. A s. Ambrož, jenž die, že prokleti jsú a od účastnosti těla božieho odlúčeni jsú. A Pascalis papež, jenž die, že svatokupci najvětší kacieři jsú. A Gelasius papež, jenž die, že v Šimonovo zatracenie 160 uvaleni jsú. A ftehoř Nazanzenský die, že v kněžství ostati nemohú. A od Elizea proroka malomocenstvím obliti jsú, od Petra v zatracení položeni jsú. A od Krista z chrámu vyvrženi jsú. Tak položeno jest v knihách práv ustavených. Ale pohřiechu již toho nic neváží, a však přijde čas jiný, v němž budú vážiti, až své zatracení poznají. A že velmi se to kacieřství 165 rozmnožilo, protož dobře jest oči protříti sprostným, aby poznali svato- 132 chceš ] chčeff B - 140 k hriechu ] k v B dodáno na okraji - 145 synuom ] v B dodáno na okraji druhou rukou - 147 Bernart ] Bernarth B - 151 Protož ] -r- v B dodáno nadepsáním - 153 v zavázaní ] druhé -za- v B dodáno nadepsáním - 155 k biskupství ] k bifkupfť5 B -158-159 prokleti.. . odlúčeni ] prokletij ... odlučeni B - 165 své ] v B původní íe škrtnuto a podtečkováno a na okraji druhou rukou dodáno fwe kup|ce a jich se varovali. I sluší počieti od hlavy a ohledati ji, jest-li tím B 125a malomocenstvím zprzněna, a potom k jiným úduom přizříti; a snad se shledá, že od hlavy až do pát po těle malomocenství jest rozlito. Kapitola 4 Ohledajme, muož-li papež býti svatokupcem? A zdá se, že nemuož. A Pro to, že on jest pán všeho světa, jemuž sluší bráti, jakž chce, a činili, jakž chce. A také že jest otec najsvětější, jehož se hřích nemôž chopiti. Tu věz, že mnozí papežové byli sú kacieři a jinak zlí a jsú s papežství ssa- 5 zeni; a ty bylo by dlúho psáti. Protož neměj v tom pochybení, byt papež nemohl svatokupcem býti. A ktož by to držel řka, že papež nemóž svato-kupčiti neb jinak smrtedlně hřešili, ten by ho mínil nad Petra i nad jiné apoštoly vznésti. A k duovodu, jenž die, že on jest pán všeho světa, jemuž sluší bráti, jakž chce, a činiti, jakž chce, odpověd jest, že jediný jest 10 pán všeho světa, jenž nemuož hřešiti a jemuž sluší po světě | vlasti a čini- B125b ti, jakž chce, a ten pán jest buoh mocný. A dále když die dóvod, že papež jest otec najsvětější, jehož nemuož se hřích chopiti, přím toho; neb jediný jest otec náš najsvětější, pán buoh, jehož se hřiech nemuož chopiti. Ale snad díš: Zde na světě papež jest otec najsvětější. Tu dicm, že když 15 dovedeš, že on najsvětěji jest živ, následuje Krista v chudobě, v pokoře, v lichosti, v nesmilství a v práci, tehda tobě puojčím, že jest najsvětější; ale očitě lakomství, pýcha a jiní hříchové činí lidem domnění, že on není otec najsvětější. Ale dieš: Vešken svět nazývá ho otcem najsvětějším, a ty sám nic. Kterak má tobě viece věřeno býti? Tu diem, že příliš tu saháš 20 řka: vešken svět, a jedva snad stý díl lidu má ho za římského biskupa. A však buď to, že by všickni lidé svatým neb najsvětějším ho nazývali. Když by v skutcích Kristu se protivil, tehda pro jich nazývaní nic by svat nebyl. Protož die pán buoh: „Lide mój, ti, jenž tě blaženým nazývají, ti tě I Hamají." A kto sú ti, než pochlebníci, jenž, chtíce míti od lidu, i na- B 126a 25 zývají jej svatým a slibují, že bude svatý lid, ač jim dá. Též kněží a žáci, Kapitola 4 ] III B (druhou rukou na okraji) -1 Ohledajme ]v B iniciála O přes dva řádky — 6 to ] v B dodáno druhou rukou na okraji - 15 najsvětěji ] v B původně psáno nayfwietiegffi gt na fwietie, -gffi přepsáno na -gi (na ra-zuře), ostatní přeškrtnuto a podtečkováno — 16 najsvětější ] v B původně psáno nayľwielieyiTim, -m škrtnuto -17—18 ale očitě ... otec najsvětější ] v B dodáno na okraji druhou rukou -25 jej ] ge B, je Erben, Novotný, Gregor chtíce raíti od papeže, nazývají ho najsvětějším a on mní, by to tak bylo, i přivolí, že jemu lak Hekají v uoči i píší. Ó, běda jemu, že se dá tak klamali! Ale mají tuto výmluvu řkúc, že pro úřad jest najsvětější. Ale tu světí odpovídají, že úřad člověka svata nečiní; jakož duovod jest na Jidášovi apoštolu a na bi skupí ch a kněží, jenž sú Krista zamordovali. Také praví 30 světí, že čím jest úřad duostojnější a člověk v něm hřeší, tiem více jest zlořečený. Protož to znají světí, že kněžství a tak i biskupství jest najduo-stojnějši úřad zde v světě, ale běda jemu, ktož je kterým smrtedlným hřiechem poskvrnil. I znám to, že apoštolově po Kristovi byli sú zde na světě najsvětější otcové a že jim mohli v pravdě tak říkati, ale oni sú brá- 35 26b nili. Též byl-li by který papež tak živ jako apoštolove, | tehda by byl otec svatý. Ale lidé měli by se varovati pochlebenství k němu a on pýchy a tak aby s obú stranu od hřiechu se vystřihli. Neb co plátno jest, že člověka svatým nazývají, an jest před bohem zlořečený? Co plátno Antikristovi, že se nad boha vznosí, poněvadž ho Kristus do pekla porazí? A zase též « co člověku uškodí, že ho svět zlořečí, když pán buoh velebí? Položíc to již, že papež muož býti svatokupec, vizme, kterým obyčejem muož býti svatokupcem. A jest prvý obyčej, žádaje pro zboží a pro zvelebení v světě papežského důstojenství. Neb není nižádný stav v křesťanstvu ku pádu bližší; neb když Krista a Petra nenásleduje v životě nad ji- 45 né, tehdy ne apoštolský následovník, ale apoštolský protivník má sluti. Protož každý, kterýž k tomu důstojenství pro zisk tělesný a pro vzácnost v světě chvátá neb kvapí, jest v sobě poražen svatokupeestvím. Ale že ta 7<1 žádost muož býti před lidem skryjla, protož zmeškání zboru křesťanského v práci, kterú by měl míti, jako Kristus měl a s. Petr, a prichýlení so k zboží světa a k životu tělesnému ukazuje lidu, že jest upadl v tu cestu svatokupeestvie. - Druhý obyčej toho svatokupeestvie jest rozličné ustanovení, kteréž vydává pro zisk tělestný proti zákonu božiemu, ač ne zjevně, ale že muož přivedeno býti proti zákonu božiemu. I zdali není proti řádu božímu, že ustaví, aby jeho kuchaři, vrátní, maštaléři i těkaři byli 55 první k obrokům většieho důstojenství v zemiech, jich jazyka neumějíce? Neb opět aby nižádnému nebylo ohlášeno dánie, jeliž by položil penie-ze? A co jiných jest ustavení! - Třetí obyčej papežova svatokupeeství muož býti, že biskupy i faráře ustavuje pro peníze; a toho důvod v čas 28-29 jest najsvětější. Ale tu světí odpovídají, že úřad ] v B dodáno na okraji druhou rukou - 32-33 jest najduostojnější úřad zde v světě ] v B dodáno na okraji druhou rukou -33 je] v B upraveno radováním 2 původního geft -49 zmeškání ] zmelTka1 B, zmešká-li Erben, Novotný, Gregor -54-55 I zdali není proti řádu božímu ] v B dodáno na okraji druhou rukou -59 biskupy ] -py v B na razuře, původně psáno asi -pow; faráře ) ffararze B (pod též ř. 89, 92, 175) 60 nynější nám položen zřejmě, že mnoho tisícuov zlatých za arcibiskupství pražské dáno jest. Aj, tím trojím muož býti papež svatokupcem. Pakli se toho který papež - vystřejže a následuje svého v životě svatém spasitele, telida má právo ku B i 27b požívaní všech věcí v světě, tak jako sú měli apoštolé, a nemá tiem hrd es býti. Neb ktož jest svčtčjší než on, ten má před bohem lepší právo nežli on jakožto ■milejší a důstojnější syn pána boha, jenž jest král všeho světa. Á kromě toho práva ku požívaní světa má ještě právo, aby slúžil cierkvi C svaté a aby ji zpravoval, učil a řídil vedle písma svatého. Ale tof jest jiné než panování světské, v němž lehce blúdí lidé, a zvláště duchovní. Ale 70 úřad papežský jest jako i apoštolský slovo boží kázali, posvátné věci působili a pilně se bohu za lid modliti. Ale zboží světa tohoto zpravovati, to na nižší stav sluší, na světský. Protož má patřiti papež, kterak Kristus a Petr nepletli sú se, aby sbožím světským vládli. Neb řekl jest jednomu, jenž jest řekl: „Mistře, řci bratru mému, af rozdělí se mnú dědieství! 75 A on vece jemu: Člo|věče, kto mne ustavil súdeí a neb děličem nad vá- B 128a mi?" A opět kdy jeden řekl k němu: „Půjdu za tebú, kam kolivěk puo-jdeš. I vece jemu Ježíš: Lišky dúpata mají a ptáci nebeští hniezda, a syn člověka nemá, kde by hlavu svú sklonil." A také řekl jest Pilátovi, když mu řekl: „Lid tvůj a biskupové tvoji dali sú mi tě. Cos učinil? Odpověděl 80 Ježíš: Království mé není s tohoto světa; by s tohoto světa bylo království mé, sluhy mé jistě postavili by se o mě, abych nebyl dán židuom. Ale není království mé odsud." Aj teď má papež příklad, má-li súditi svět o peniezc a královstvím vlasti a vešken svět pod se kasali a mnohými poklady vlasti, čili říci, jako řekl as s. Petr: „Striebro a zlato není mně, ale co mám, to dám; ve jméno Ježíše Krista vstaň a choď." A tak muož dobře věrný křesťan rozvážiti, že papež a tak i každý biskup má Krista násle)dovati, duchovní dary pro chvá- B 128b lu boží rozdávati. Ale v rozdávaní světských věcí se neplcsti. A též jest o rozdávaní biskupství, farářství a jiných prelátství. Neb muož to hlúpý 90 člověk rozsúditi, že papež člověka, jehož nikdy nevídal, jenž od něho jest sto neb dvě stě mil, nezná, dobrých-li jest obyčejúv, aniž ví, hodí-li se tomu lidu, nad nimiž chce ho posaditi za biskupa neb faráře, aniž ví, přij-me-li ho míle lid dobrý, jenž má od něho duchovně pasen býti. Což se tehdy plete? Pakli die, že dá listy své, a který se prvé uteče, ten právo 95 má, to opět uvede, že Jidáš lakomý, jenž nespí, uteče se prvé k bisku-puom a nebo k zboží, jakož obecně vidíme, nežli druhý, jenž také listy 60 zlatých ] zlatlych B (pod též f. 85, 280) - 70 jako i apoštolský ] v B dodáno na okraji druhou rukou - 87 dary ] v B dodáno nadepsáním druhou rukou - 89 prelátství ] prelatfť B - 93 před duchovně škrtnuto v B na konci řádku da má. Neb by jich bylo sto, poněvadž sami o to stáli, aby biskupství neb jiného dóstojenství dosáhli, tehdy všickni sú proti řádu učinili, a tak všic-kni mají zahnáni býti. Neb dí s. Pavel: „Nižádný neber sobě dóstojenství, i 129a ale který povolán jest od boha | jako Aron." A s. Řehoř die, že „jakož ten, 100 jenž od dóstojenství, ano ho hledají, utieká, má připuzen býti, tak ten, který kvapně žádá a nestydatě se plete, bez pochybení má zahnán býti". Ale když se ty řeči svatých naplní, ano Antikrist s třepí, tak že čaká i očekává, aby dal tomu dóstojenství, kterýž více peněz dá; a z druhé strany toho strojí k dóstojenství, který by byl nehodnější, aby po své vuoli lid 105 vedl svá cestu. Ještě die někto: Papež po smrti biskupa muož držeti, pokad chce, biskupství a zachovati sobě požitky a též i jiné obroky. Proč by pak nemohl hodně vzíti prvních pôžitkov od toho, jenž chce býti biskupem neb jiným prelátem? A že to muož učiniti, jest dôvod, že on jest v světě najvyšším 110 pánem. Druhé, že bez úmluvy jedné hodným dává dóstojenství, a tak ne-svatokupčí, poněvadž své béře. Třetí pro to, že poněvadž papež to usta- B I29b vil, tehda | nemá žádný proti tomu mluvili, jakož jeho heroltové, kněží, praví a jeho práv učedlníci. - Tu jest brzká odpověď k tomu, když die: Papež po smrti biskupa muož držeti, dokud chce, biskupství a chovati 115 požitky. Tu diem, že papež hodně vedle zákona božího nemuož toho učiniti, aniž má jemu cierkev svatá křesfanská toho trpěti. Neb mohl by tak býti lakomý papež, že což by mřelo biskupuov a jiných kněží, on by zachoval všecky užitky sobě a nechal by lidu bez pastýřóv; a tak sám by nepracoval a jiných by nevydal, jedné ač by vydal ty, jenž by v své pytle zis- 120 kuov hledali, ale ne spasení duší a chvály spasitele Jczukrista. Z toho jest odpověd k prvnímu dôvodu, jenž die: Papež jest v světě najvyšším pánem, že - jako prvé jest řečeno - že jcst-li spravedlivý, svatý a následovník Kristóv, tehda má hodnost vedle čtení Kristova, aby, jsa sluhů věrným všeho křesťanstva, byl pánem světa, tak jako apoštolove světí jsú 125 B 130a byli. Ale | ne aby hmatal zboží tělesného, jehož jest Kristus nehmatal a od něho učedlníkóv povolal. Protož ač svatý Pavel ukazuje korintským a tak i jiným dobrým křesfa- D nóm, že vešken svět jich jest, však ne proto, jsa dôstojnejší nad nimi, ve- lebil se, by chtěl jich sbožím vlasti, né brž nechtěl jich s boží hráti, a káže 130 jim, ale dělal rukama, aby nedal nad sebú kázaní svému pohoršení, jakož sám die. A že praví, že vešken svět jich jest, slyš, že takto die: „Nižádný 103 svatých ] v B původně psáno fwate, -e škrtnuto a nadepsáno druhou rukou -ych - 104 před dá v B škrtnuto wijce; z druhé \ zvB dodatečně vepsáno druhou rukou -113 před jeho v B škrtnuto a podtečkováno ho - 120 ziskuov ] v B původně psáno zifku, druhou rukou drobně nadepsáno -w - 124 aby, jsa Erben, Novotný, Gregor] a gla B (srov. ř. 125) - 128 korintským ] Corynthfkym B; a tak | ľ B dodáno nadepsáním druhou rukou nechlub se lidmi; neb všecky věci váše jsú, buď to Pavel, buď to Apollo, buď to Petr, i svět, i život i smrt, i nynější věci i budúci; jistě všechny vě- 135 ci váše jsú a vy Kristovi a Kristus boží." Aj, teď máš, že spravedlivého člověka jest vešken svět, a tak i papežóv, ač jest kdy spravedlivý. A však ne pro to má se nazývati pánem najvyšším všeho světa, ale učině všecko, což mu buoh přikázal, má řeci, že jest nestatečný sluha, jakož jest Kristus přikázal učedlníkem řka: | „Když všecky věci učiníte, které jsú vám B i.soi, 140 přikázány, řcete, že sme nestatečné sluhy." A má jím hnuti příklad Kristóv, jenž jest tresktal učedlníky své pro to, že sú se vadili, kto by byl větší mezi nimi. Povolav jich k sobě, řekl jim: „Víte-li, že kniežatá pohanská panují jedna nad druhými, a kteráž větší jsú, moc činí nad jinými? Ne tak bude mezi vámi. Ale kterýž kolivěk bude chtíti mezi vámi větčí býti, 145 buď váš sluha. A kterýž kolivěk mezi vámi bude chtíti první býti, buď váš sluha. Jakož syn člověka nepřišel jest, aby mu slúžili, ale aby slúžil a dal duši svú na vykúpení za mnohé." Ó milý sluho, drahý pane všeho světa! Jižf sme odpadli my kněží od tvého následování: služby tvé netbáme, panství se přílišně více než po- 150 hanstvo chápáme, všechna tvá přikázaní přestúpíce, ještě se chlubíme, že sme páni světa, že sme najdôstojnejší v cierkvi svaté. Ne tak apoštolé ani s. ftehoř pa|pež, jenž, jsa svatě živ, vždy se nazýval nestateěným; a on B 131a najprvé nalezl i psal se sluha všech slúh božích, ale položil, aby se nižádný tak nepsal, jedné ač by skutkem ukázal službu boží. Protož nevím, 155 v pravdě-li píše papež každý, že jest sluha slúh božích. Následuje-li Krista v ctnostech, tehda právě píše. Pakli protivně živ jest Kristovi, tehda lživě píše. Dále že řečeno jest, že papež dává obroky neb dóstojenství jedné hodným a bez úmluvy, té řeči muož zjevný dôvod odpověděti, jímž znají 160 i hlúpi, že nedôstojní bývají i biskupi, jenž nejsú sviní hodni pasti; a bez úmluvy komu které biskupství dá, jedné ač plášf vykúpi. Za Puchníka k pražskému arcibiskupství stáli sú rukojmě ještě po jeho smrti Kbel a Malešic a jiní a musili sú platili, an, nepoživ nic biskupství, aniž v ně vstúpil, umřel jest. A buď to, že papež napřed netrží ani sám, ani skrze 165 Gezi, ale již jest prvé ustanoveno od papejže Jana Dvamezcietmého, co B 131b který biskup má dáti. Neb ten papež najprv jest nalezl a kázal sobě dáti E prvé požitky všech obrokuov, to jest, což užiti muož každý první léto; a byl jest sehnal ten lakomý papež velikú věc pokladuov v svú komoru. Pak když třetí jest řečeno: Což papež ustaví, nemá žádný proti tomu 170 mluviti, toho by věrný křesťan pójčil, když by papež nic zlého neustanovil. Ale ustaví-li co zlého, kto chce věrný k tomu přivolí ti? Ano toho sami jeho heroltové musejí puojčiti; neb to i v svých školách učí, že co je- 155 před že jest v B škrtnuto g den papež ustaví, to druhý zruší a potom opět jiní to rušení zavrhnu. Á kto věrný chce řeci, že jest to dobré ustavení papežovo, aby v kapiách slovo boží nebylo kázáno ani jinde, jedné u far a v klásteřiech? Však to 175 ustavení jest upnemo proti Kristovu ustavení. A to ustavení vydal jest v bulli papež Alexander Pátý. A vydav ihned skuoro umřel jest. Proti té 132a bulli postavil | sem se a odvolal, aby slovo boží nebylo potupeno. A z této řeči bez duovodóv jiných vědomo jest, že když kolivěk by papež ustavil neb přikázal co nehodného a zbor křesťanský by to poznal, tehda ihned im ten zbor a tak i každý křesťan poznaje, že to ustanovení jest nehodné, má je míti za nehodné a nikoli ho v tom nemá poslúchati, aby, jda za slepým, v šachtu věčného zatracení neupadl. Ale snad se vypaří škřieiek a die, že nižádný, nemá súditi skutkóv papežových ani jemu říci: Proč tak činíš? Tomu skřítku má řečeno býti, 185 aby umlk od rúhaní a nepřidával člověku hriešnemu, co na samého boha sluší. On sám ten jest, jehož nižádný nemuož tresktati ani jeho skutkóv, jako by byli zlí, súditi ani jemu říci: Proč to činíš? Ale aby člověk zlých skutkuov zjevných u mysli své neměl za zlé, buďte papežovi neb jiné- 132b ho člověka, kterak skřítek muož toho hodně | zabrániti, ano všecko 190 takměř rozumné křesťanstvo sudí, že Petr, první náměstek Kristóv, smrtedlně jest hřešil, pod přísahu zapřev svého milostivého spasitele. A také súditi máme všecky, že všickni sme se všemi papeži zblúdili a porušeni až do jednoho, jenž, zlosti neučiniv, nás poblúzené od smrti věčné vykúpil. A s. Jan, miláček boží, jehož svatosti nedosáhnu 195 papežové nynější, ten die: „Dieme-li, že hriechu nemáme, sami se svodíme a pravdy v nás není." Věziž konečně, žeť papežovu moc vieže zákon boží, zákon přirozený a ustanovení svatých, kteráž mají založení v písmě božím. Zákon boží, aby nic proti němu nečinil a tak aby darmo duchovní věci rozdával, jako 200 apoštolé sú činili. A zákon přirozený, jenž jest poznání v rozumném stvoření, jímž se má zpravovat!, aby nic nehodného se nedopustil. 133a A ustanovení svatých, jenž, písmu božiemu rozumějíce, na něm sú založili. Dajž pán buoh, aby papež jedné pro chválu boží, pro prospěch spaseni lida, darmo pro boha dával pravé naučení křesťanstvu a nepletl se 2°5 v boje a nedával obrokóv za peníze nestatečným a aby Krista následoval, buď nynější papež, i potom jiní. Ale zdá mi se, že ne brzo Kristovu cestu v pokoře, v chudobě a v práci pojde který, ač se písmo Kristovo i naplní; neb biedné světa zboží zalehlo jest cestu Kristovu a všecky zmatky v duchovenství rozplodilo, pro něž jest svatokupecství plno lakomství a svá- 210 174 papežovo ] koncové -o v B vepsáno druhou rukou - 177 Alexander ] Alíexander B -200 nečinil .. . rozdával ] v B psáno původně nečinili.. . rozdawali, koncová -i vyradová-na — 203 rozumějíce J -ee v B dodáno podepsáním róv. Protož nebude svatokupecství z cierkve svaté vypuzeno, dokavadž zboží a panování od kněží nebude opuštěno. A že lakomství vždy přibývá, a zvláště mezi duchovními, protož třeba věrným se opatři ti, aby v la-j; komství a v svatokupecství neupadli a pilni byli ďáblových chytrostí, ji- ■ 215 miž vymlúvají svatokupecství i lakomství, aby je | rušiti mohli. B 133b Má ďábel ještě tuto výmluvu, že když po důstojenství biskupské neb ji-í né ku papeži přijdu, tehdy netrží nic ani o penieze mluví, aby bylo co dá- • no, jedné což bude chtíti dáti ten, jenž žádá dóstojenství; a tak papež ne- j učiní svatokupecství aniž bude vinen. K řeči té odpovídá skutek svatého ', 220 Petra, jenž, nechtě vzíti peněz od Šimona, aby nebyl účasten jeho kupec- ství, řekl jest: „Penízi tvoji buďte s tebú na zatracení, žes mněl lar boží ! za penieze kúpiti." I kto by mohl Petra a jiné apoštoly vymluvati, by byli od Simona penieze vzali. Ale snad die lucek: Simon i#lt řekl: „Vezměte penieze a dajte mi tu moc", ale tento nedie, než niče dá prvé a neb po 1 225 tom, když již bude jemu dáno. A tak není kupiSní. Ale tomu luckovi IIo- l dek pekař neb Huoda hokyně odpoví, že když má chléb před sebú, a, přijda někdo, prvé, než vezme chléb, neb po tom položí peníz mlče, die Hodek neb Huoda, že ten kúpil jest chléb. Též i tuto jest. Protož dobře položeno, že svatokupecství jest zlá vuole k směnění duchovní věci | za B 134a 230 tělestnú. Ale die lucek: Papež jest neměl vuole, aby penieze vzal. Lucku, jesti-lif tak, tehda řekl jest jako Petr: „Peniezi tvoji buďte s tebú na zatracení.1* A tak nepokusí se nižádný s penězi u papeže, jako po Šimonovi nepokusil se nižádný u Petra. Ale kterak tomu uvěříme, a my za pražské j arcibiskupství do Šíma veliké peníze vždy nosíme, když nového arcibis- ,;j 235 kupa máme míti? Ještě snad ještě někto die: Papež musí míti mnoho pe- ! něz, aby neposlušné a protivné mocí ku poslušenství připudil; protož musí dobývati peněz, jako muož, a nemá podobnějšího obyčeje, než aby - tak bral za obroky, poněvadž dávají dobrovolně. A také aby dal odpustky, aby lidé, dadúce peníze, sobě nebeské královstvie kúpili a papeži na zlé 240 lidi pomohli. K tomuto duovodu odpovídá život chudý Kristuov a svatých apoštoluov, jenž sú nesměli míti mnoho peněz ani sú chtěli mocí neposlušné a protivné ku poslušenství puditi. Aj, spasitel, jenž jest | mohl B 134b j jedniem slovem neposlušné a protivné poraziti a k sobě obrátiti, když sú na něho s meči, s kyji a s jinú braní přišli, pokorně řekl jim: „Jako na lo-245 tra vyšli ste s meči a s kyji, a já každý den byl sem mezi vámi, uče v chrámě, a nepopadli ste mne." „A opět řekl jim: Koho hledáte? A oni k němu: Ježíše Nazaretského. A on jim řekl: Jáť sem; a poněvadž mne hledá- 227-228 neb po tom ... kúpil jest chléb ] dodáno v B pod textem druhou rukou -232 nepokusí se ] fe v B dodáno nadepsáním - 235 musí ] muffij B -236 neposlušné ] v B na konci slova rozlito a podlečkováno ještě jedno -e -240 K tomuto ] koncové -to v B dodáno připsáním te, nechte těchto odjíti!" Petr také, jsa v ftímě, mocí netiskl neposlušných k víře, ale kázaním slova božieho. Též i jiní apoštolé, jenž svú krví štípili cierkev svatů. A buď to, že by mocí měl papež puditi neposlušné 250 k poslušenství. Protof není vymluven, aby tak peněz dobýval. Neb nemá nižádný zlého co činiti, aby tudy dobrého co vyvedl. Jakož die s. Pavel, přivodě ty, jenž Hekají: „Čiňme zlé věci, af přijdu dobré." - A kto chce, znamenaj, že nic neprospívají papežové mocí násilnú neb světskú. Čti kroniku a patř k ěasuom, že vždy viece ubývá moci světské pápežom, 255 135a jakž sú počali | bojovati. A jakož die s. Hildegardis, že papežovi panství ubude, že jedva biskupská čepice na hlavě ostane. Bude-li to či nebude, ty víš dobře, pane Kriste! Pak o rozdávaní odpustkov na penězích: že sú nehodní takoví odpust-kové, dosti ukazuje s. Petr, jenž jest nechtěl na penězích pójěiti moci Ši- 200 monovi, aby ruce kladl na lidi, aby tak dar ruchá svatého přijímali; ale kladli sú apoštolé ruce na lidi, ne pro penieze, ale darmo pro jich spasení, poslúchajíce svého spasitele, že jim řekl: „Darmo ste vzali, darmo dajte!" A tak znamenitě přijímali jsú dar ducha svatého; neb apoštolé byli sú hodní biskupové a lidé jsú, právě uvěříc, právě káli se hriechov. Ale 205 nyní kněží pro lakomstvo překupují odpustky a lidé chtí hřiechóv zbyti, dadúc penieze, a nepravě se kají; a tak s obú stranu se klamají, kněží prodávajíce a lidé kupujíce. Kněží lež prodávají, jakož die s. Lev papež: 35b „Dar, není-li darmo dán a neb vzat, dar není. A svatokupci ne | darmo berú. Protož daru, jenž velmi v kněžských řádích prospívá, neberú; a po- 270 něvadž neberú, nemají; a poněvadž nemají, ani darmo, ani nedarmo komu dávati mohu. Což tehda dávají? Jistě to, což mají. A co mají? Jistě ducha lži. Kterak toho dovodíme? Neb poněvadž duch pravdy - jakož svědčí pravda, od níž pochází - darmo vzat bývá, bez pochybení, duch lži že jest, se dokazuje, kterýž ne darmo vzat bývá." Tak píše Lev papež 275 ukazuje, že svatokupci ducha lživého prodávají a kupují. I kterak mohu ti vymluveni býti, kteříž za peníze odpustkov dobývají, aby více utěželi, a nebo kteříž na zpovědi sedají, najímajíce z určených peněz? A v Římě zpovědlníci, kněží světští i mniší, běhúnové neučení a nestateční, sedají na zpovědi, když jedné umluví, aby určené zlato dali 280 od zpovědi, a lidi, odkud přijdu s kterými koli hřiechy, neumějíce jich 56a zpraviti, rozhřešují. Ó hospodine milosrdný, kterak malá péče jest | o du-šech, kteréžs ty svú svatů krví vykúpil a smrtí ukrutnú! Mají pohřiechu veličejší pilnost, aby měšec naplnili, než aby duši od zatracení tobě při- 251 k poslušenství ] k pofluffenft" B - 254 papežové ] v B dodáno na okraji druhou rukou — 282 rozhřešují Erben, Novotný, Gregor ] rozhrzeffowali B, opisovač omylem spojil s aby na ř. 280) i 285 vedli. Protož die s. Bernart ku papeži Eugeniovi: „Padne oslice, a jest kto pozdvihna, hyne duše, a není, kto by pomyslil." Znamenal svatý Bernart, že kněží sú pilnější papežovy mezkyně, aby neupadla, než duše, aby nezahynula. Podobni sú kněžím židovským, jimiž dóvod učinil spasitel, že když jim osel upadl v jámu v svátek, že sú jej ihned vytáhli a neře- 290 kli, by byl hřiech. Ale kdy milosrdný spasitel uzdravil nemocného v svátek, tehdy sú položili za hřiech. Dovedl jim spasitel, že sú měli k oslu větší pilnost nežli k bližniemu. Ó, co jich, jenž sú pilnějše krav, voluov, ovcí, sviní, peněz i koní nežli, neřku cizích, ale více nežli i svých duší. Daj pán buoh, aby všickni k spasení svých duší statečně se obrátili i ji- 295 ných spasení pilni byli. j Kapitola 5 Hodné jest již spatřiti, kterak biskup muož v svatokupecství upadnuti. B 136b Věziž, že muož býti svatokupcem, v biskupství vstupuje. Druhé v něm A ■\ přebývaje. Tretie z něho vystupuje. Prvé vstupuje muož býti svatokup- cem tak, že když koli přijme biskupství u plně a nebo více pro zisk časný 5 neb pro chválu světskú neb pro rozkoš tělesnu než pro zaslúžení blahoslavenství, pro chválu boží, pro spasení své a pro duše bližních, aby je příkladem dobrým a slovem božím bohu přivedl. A vstúpí-li skrze dary neb skrze službu neb skrze přízeň tělestnú, tehda již chopilo se ho svatokupecství; neb již má nezřiezenú vuoli k směnění. A jistě, tak vstupuje 10 v biskupstvie, hanebně jest směnil, dav duši ďáblu za darmo, to jest za hřiech. Protož má-li kto býti biskupem božím dôstojným, musí prvé býti života svatého a pak povolán od boha skrze lidi a bez daruov; a jsa povolán, aby se měl za nehodného; a jsa připuzen, aby pro chválu boží, | pro B 137a lidské spasení a pro své pokorně přijal a peněz nižádných za potvrzení 15 nedal. Neb když tak biskupství přijme, jsa života svatého, umění pln k lida učení, volen jsa od boha skrze lidi a svěcen a potvrzen bez daruov, tehda právě vstúpi v biskupství. Ale než tak nyní kto v biskupství vejde, aby i on tak řádný byl i aby tak volili i papež aby tak stvrdil, spíše se most pražský oboří, než takým během svatým v pražské biskupství kto vstúpi. 289 osel ] osedl B, -á-škrlnulo Kapitola 5 ] V B (druhou rukou na okraji) - 1 Hodné ] v B iniciála H přes dva řádky — 15-16 biskupství přijme, jsa života svatého, umění pln k lida učení Erben, Novotný, Gregor ] bifkupftwij gfa ziwota Twale0 umienij pln k lida učzeni B, lida opraveno z lidu (nebo je tomu naopak-?) — 18 za řádný v B škrtnuto a podtečkováno další (nadbytečné) tak; i aby ] v B původně psáno yaaby, druhé -a- rozmazáno a zrušeno dvěma tečkami nad ním