Mentální retardace Jana Pejčochová Klinika dětské neurologie LF MU a FN Brno Mentální retardace (MR) •Dříve oligofrenie nebo slabomyslnost •Nedostatečný rozvoj intelektu, ať již z vrozených příčin nebo vzniklý až po narození •Mezi časté příčiny patří organické postižení CNS, genetické a metabolické faktory •Vede k významnému omezení v adaptivním fungování postiženého dítěte v jeho sociálním prostředí •Nutnost celoživotní sociálně zdravotní péče Epidemiologie •2% výskyt v populaci? •V ČR je přibližně 200 000 mentálně retardovaných? •15 000 dispenzarizováno psychiatricky Etiologie •Interakce mezi genetickými, neurobiologickými a vnějšími faktory −formují individuální klinický obraz (fenotyp) −projevy od mírné po hluboký defekt •Genetické poruchy −anomálie chromozomů (10%), popsané syndromy (Downův, Di Georgův, Rettův, Angelmannův, Kllinefelterův, Prader-Willi, Turnerův, kočičího křiku…), vrozené vady metabolismu (3%) •Prentatální poškození −infekce matky, plodu, rentgenové ozáření plodu, abnormity placenty ap. •Perinatální poškození −anoxie, nedonošenost, poranění mozku, krvácení, ikterus atd. •Postnatální faktory −degenerativní a demyelinizační onemocnění, zánětlivá onemocnění CNS, úrazy mozku, epilepsie, intoxikace, alimentárně infekční vlivy (karence vitamínů a stopových prvků), HIV infekce •Lehká MR −negenetické poškození plodu asi v 10%, určitá polygenní dědičnost 60% a nepříznivé zevní vlivy 30% −hloubka poruchy závisí na vulnerabilitě a síle protektivních faktorů −pokud je etiologie „organická“ – projevují se i další známky organicity (poruchy aktivity, pozornosti, nerovnoměrné rozložení schopností) −přibližně 50% není etiologicky objasněných •Těžké a hluboké MR −navíc traumata, metabolické choroby, malformace CNS (makrocefalie, mikrocefalie, porencefalie) a infekce způsobující těžké poruchy struktury a funkce mozkové činnosti (rubeola, syfilis, cytomegalovirus) Komorbidita •Oproti běžné populaci 3-4x vyšší četnost výskytu přidružených psychických poruch •Zvýšená zranitelnost MR je důsledkem jejich omezené schopnosti přizpůsobení na změny a životní zátěž •Závažné stupně MR citlivě reagují na emoční podněty z okolí (konflikty v rodině) −psychopatologie není klasicky vyjádřená −reagují hlavně změnami aktivity a fyziologických funkcí (neklid, emoční labilita, nezvyklá pasivita) • •Poruchy afektivity (v běžných situacích, které neumí řešit, reagují nestandardně) •Neurotické projevy (delší separace, ostych, mnohdy generalizovaná úzkost) •Hyperaktivita, agresivita, dráždivost •Sebezraňování, automatické stereotypní pohyby •Poruchy příjmu potravy •Deprese •Plachost až stažení se •Atypické sexuální chování (nerozpozná společenské normy) •MR jsou rizikovou skupinou pro týrání, sexuální zneužívání, šikanování • Automutilace a autostimulace •Stereotypní autostimulační mechanismy k MR přímo nepatří •Některé z nich jsou přirozenou součástí kojeneckého vývoje, u dětí s MR přetrvávají déle, než odpovídá jejich mentálnímu věku •Odlišný význam stimulace pro tyto děti •Objevují se i ve starším věku – děti nezvládají složitější obranné mechanismy a flexibilní přizpůsobení •Reakcí na nepřiměřenou stimulaci −nedostatečnou (klasická ústavní péče) −neadekvátní (složitá a nesrozumitelná) Diferenciální diagnostika •Těžká pohybová porucha •Centrální a periferní senzorické poruchy (zejm. sluchu nebo zraku) brání adaptivnímu fungování •Vyloučit deprivaci −emoční, podnětovou, kulturní −zanedbávající rodinné prostředí, děti z ústavů •Vývojová stagnace či regres po druhém roce věku Demence, deteriorace •Demence −přerušení normálně započatého duševního vývoje, projevující se úbytkem a snížením intelektových funkcí −diagnostikujeme až po dosažení senzomotorického stupně inteligence (po vytvoření počátku řeči a schopnosti jednoduché komunikace – nejdříve po druhém roce věku života dítěte) •Narozdíl od MR obvykle uchovány ostrůvkovité dovednosti •Nejde o stacionární obraz, kombinují se vlivy nemoci a vlivy vývojové •Po období stagnace nebo regresu vývoj obvykle pokračuje, i když pozvolnějším tempem •Parciální x totální (zhoršování ve všech funkcích – sociálních, biologických, psychologických) •Stanovení prognózy obtížné •Deteriorace −zhoršování kognitivních funkcí bez zjevné příčiny, nemusí znamenat trvalost změny Klíčová období diagnostiky •Ve 2 letech opožděný PMV – podezření, že se nejedná o prostý opožděný vývoj •2leté zdravé dítě je schopno se domluvit (užívá běžně 20 slov), ukázat, co chce, samo chodí, chápe hru s dospělým, hraje si paralelně, umí udržovat čistotu, škála emočních projevů •2leté MR dítě – nemusí ještě umět samostatně chodit, „hodné“ nereaguje na podněty v okolí, neprobíhá osobnostní vývoj vzdorem •6. rok - nástup do školy – obvykle dojde k odkladu školní docházky a poté k neúspěšnému zaškolení •Rozdíl mezi MR a zdravými dětmi je nápadný (samostatnost, vyzrálost myšlení, symbolických funkcí, kresby…) Charakteristický obraz kognitivních schopností •Relativně nerovnoměrné rozložení celkového vývoje, intelekt „celkově snížen“ •Opožďování pojmového myšlení oproti ostatním dovednostem/schopnostem •Dle etiologie postižení a přítomnosti smyslových či pohybových poruch Inteligence •Všeobecná mentální schopnost učit se z minulé zkušenosti, přizpůsobit své jednání novým situacím a podmínkám života •Schopnost řešit problémy, chápat vztahy, myslet abstraktně •Souhrn různých schopností ve vzájemné korelaci •Operace zahrnující procesy poznání, paměti, divergentního a konvergentního myšlení a hodnocení •Obsahy figurální, symbolické, sémantické, behaviorální •Dědičnost určuje hranice rozvoje inteligence, v tomto rozmezí v důsledku sociálně výchovných interakcí •Stupeň inteligence – do jaké míry je jedinec schopen zhodnotit své dosavadní zkušenosti při řešení nových úkolů, aby reakce organismu v novém prostředí byla co nejvhodnější a nejúčelnější; podílí se i aktivace organismu a koncentrace pozornosti •Opoždění se projevuje se již během raného vývoje a negativně ovlivňuje celkovou úroveň inteligence (tj. poznávací, řečové, pohybové a sociální dovednosti) •Obecně má vývoj intelektu tendenci, aby se jednotlivé složky vyvíjely souběžně a harmonicky, neboť pokrok v jedné oblasti podpoří i ostatní •U dítěte s MR dochází k celkovému opoždění, v rámci kterého může dojít i k nepoměru ve vývoji jednotlivých dovedností; společně s narušeným rozvojem intelektu dochází také k atypickému vývoji osobnosti Vývoj řeči při MR • •Vývoj řeči ve sníženém tempu ve shodě s mentálním vývojem; oproti normálnímu vývoji −Lehká mentální retardace 2/3 −Středně těžká mentální retardace 1/2 −Těžká mentální retardace 1/3 −Hluboká mentální retardace 1/6 •Strop pro vývoj řeči obdobný mentálnímu limitu −Lehká mentální retardace 12/13 let −Středně těžká mentální retardace 6/7 let −Těžká mentální retardace 2/3 roky −Hluboká mentální retardace do 1 roku Dosažený vývojový stupeň řeči u mentální retardace •Hluboká MR −vokalizace •Těžká MR −Základní slova, předpojmy (založené na nepodstatnostech), slabá syntax •Středně těžká MR −Kolem 4 let předpojmy, směřují ke zobecnění (kočka a pes je zvíře), kategorizace na základě rysů, podobnosti •Lehká MR −Konkrétní operace – uchopení jednoduché časové perspektivy, kategorizace, příčinné vztahy •Mimo dosah MR −Formální operace, práce s výroky, hypotézami, myšlení o myšlení Pojem mentální retardace •MR nahrazuje dřívější termín oligofrenie •V rámci klasifikace je upuštěno od starších pejorativních termínů debilita, imbecilita, idiotie; nově jsou nahrazeny určením závažnosti •MR je kontinuum, které je uměle děleno dle IQ •MR je definována pod úroveň IQ 70, nebo 2 standardní odchylky pod průměrem použitého testu •Dítě musí současně selhávat i v plnění věku přiměřených očekávání ve svém sociálním prostředí •Věk primární diagnostiky MR záleží na míře postižení dítěte • Klasifikace MKN •F 70 Lehká mentální retardace IQ 50-69 •F 71 Středně těžká mentální retardace IQ 35-49 •F 72 Těžká mentální retardace IQ 20-34 •F 73 Hluboká mentální retardace IQ pod 20 •F 78 Jiná mentální retardace −retardace je zjevná, pro těžké kombinované postižení, závažné poruchy chování nebo autistické projevy nelze stupeň spolehlivě určit •Rozhodující pro určení je kvalita zvládání životních nároků dítěte v jeho prostředí •4.kód určuje ne/přítomnost poruchy chování (F70.1) Úskalí dělení retardace •Obtížné stanovení stupně MR u dětí s kombinovaným postižením •Podcenění mentální kapacity i u dětí s PAS z důvodu nezájmu o spolupráci •Nelze validně užít běžné inteligenční testy – flexibilní a kvalitativní přístup k vyšetření • Lehká MR •IQ 69-50; Odpovídá přibližně věku 9-12 let zdravého dítěte •Vychovatelní a vzdělavatelní •Lehce opožděný psychomotorický vývoj, zejména motorické mezníky (sed, lezení, chůze) •První slůvka nemusí být výrazně opožděna, dále je nápadný rozdíl oproti zdravým dětem (užší slovní zásoba, později užívá základní větu a dále i souvětí); selhávat začne až u náročnějších vývojových úkolů (řešení složitějších a nových situací) •Snížená zvídavost, nekonstruktivní repetitivní hra, snížená schopnost předvídat, poznat nebezpečí •Opoždění patrné již v předškolním věku, defekt se jasně projeví až ve věku školním •Osvojí si základy čtení, psaní, počítání •Mohou mít specifické vývojové poruchy učení, tj. schopnost naučit se číst a psát může být nižší, než by odpovídalo jejich mentální kapacitě • •SVPU jsou u dětí častější než v běžné populaci (společný etiologický podklad v časném organickém postižení CNS) •Zvládnou osnovy pro praktické školy, při laskavém vedení zvládnou i zvláštní učební obor •U větších dětí s LMR snížena schopnost abstrakce a logického usuzování; schopni pochopit základní kauzální souvislosti •Myšlení je nepružné, nesamostatné, bez rozlišení podstatného •Mechanická paměť může být na dobré úrovni •Mohou vykonávat jednoduchá zaměstnání, s mírnou dopomocí jsou v dospělosti téměř úplně samostatní •Pomoc a rada hlavně v nových a složitějších životních situacích •Zvýšeně důvěřiví a sugestibilní, se sklonem ke zkratovitým reakcím •Asi 70% ze všech MR • Středně těžká MR •IQ 35-49; Odpovídá přibližně věku 6-9 roků u zdravého dítěte •Vychovatelní a nevzdělavatelní •Opožďování ve vývoji zachyceno již v kojeneckém věku (nižší kontakt s okolím), nejpozději v batolecím období •Kromě motorického vývoje téměř vždy závažně retardován i vývoj řeči •V této skupině jsou podstatné rozdíly ve schopnostech, vč. motorické obratnosti, řečových a sociálních dovedností •Řada somatických degenerativních znaků •Minimální schopnost abstrakce •Osvojí si alespoň minimální slovní zásobu, postačující k základnímu dorozumění; v řeči agramatismy •Mohou si osvojit základy čtení, psaní a počítání, obvykle až během adolescence (program školy pomocné) •Umožněno delší přípravné období (tj.přípravný stupeň) •S dohledem si osvojí základní hygienické návyky a bazální péči o sebe •V dospělosti mohou být zaměstnáni na jednoduché práce pod dohledem v chráněných dílnách (tato práce má spíše režimový význam – chráněné dílny, programy podporovaného zaměstnání) •Nutná společenská ochrana •Často zbavováni svéprávnosti a svěřováni do ústavní nebo opatrovnické péče •Vyloučení trestní zodpovědnosti – středně těžká, těžká, hluboká MR •V chování možná zkratovitost a impulzivita •Organická příčina obvykle bývá objasněna •Asi 20% ze všech MR Těžká MR •IQ 20-34; odpovídá přibližně věku – 3-6 let zdravého dítěte •Nevzdělavatelní a jen minimálně vychovatelní •Nedosahování vývojových mezníků je nápadné od útlého věku •Obvykle je postižení kombinované - přidružen značný stupeň poruchy motoriky a senzorické defekty poukazující na závažnou příčinu organického postižení CNS nebo chybného vývoje •Řeč je chudá (několik smysluplných slov) •Komunikace nedostatečná i přes patrnou snahu • •Užití alternativních komunikačních systémů •Rehabilitační třídy pomocných škol •V chování časté stereotypie (kývavé pohyby těla apod.) •Lze je naučit elementární hygienu •V dospělosti žijí ve svých rodinách nebo v sociálních zařízeních pod stálým a úplným dohledem •Neschopnost sociálního zapojení •Častá bývá farmakologická korekce chování •Dle míry aktivity rozlišujeme: −eretické formy - přítomen neklid a agresivita −torpidní formy - dominuje netečnost, nezájem, tupost •Asi 5% ze všech MR − − Hluboká MR •IQ pod 20; mentální věk pod 3 roky (prakticky spíše do 1 roku) • Spolu s intelektovým postižením i velmi těžké postižení pohybové (imobilita) •Těžce postižení i ve schopnosti porozumět nebo vyhovět požadavkům •Většinou si neosvojí ani základy mluvené řeči, spontánně vokalizují •Mohou užívat bazální neverbální komunikaci (úsměv, odstrčení rukou) •Komunikace globální (dávají najevo svojí spokojenost relaxací a úsměvem, nespokojenost napětím a pláčem) •Porozumění bývá omezeno na základní pokyny • •Citlivě reagují na taktilní podněty, zvuky (emoční zabarvení hlasu) •Rehabilitační třídy speciálních škol •Nepatrná nebo žádná schopnost pečovat o své základní potřeby, inkontinence •Stereotypní pohyby, bulimie, masturbace •Stálá pomoc a dohled •Významná somatická komorbidita (četně epilepsie) •Asi 5% ze všech MR Terapie a intervence •Péče o rodiče a sourozence −informace, podpora, skupinová setkávání •Výchovné poradenství −Již od batolecího věku odlišná interakce s rodiči – dítě je méně bystré, rodiče jej vedou a nepodněcují jeho vlastní zvídavost −Děti kromě omezené verbalizace také méně často užívají gesta (i odkazování pohledem) a pro rodiče je obtížné dítěti porozumět −Rodič se nechá vést dítětem, vnímat jej −Učit pouze částečně - rodiči to přináší radost −Programy časné stimulace, ovlivnit interakční styl rodičů – střediska rané péče, dětská centra, speciálně pedagogická centra •Program Portage −určení individuálně nejvýhodnější strategie učení, podpora rodičům •Psychoterapie individuální −operantní podmiňování, řetězení, motivace, nácvik komunikace a řešení situací… −strukturace prostředí, času, činností •Speciálně pedagogická péče −Integrace do základních škol – pracují dle Individuálně vzdělávacího plánu −Speciální školy – segregace, diferencované dle druhu a stupně postižení dětí (rámcový vzdělávací program dle schopností dítěte) −Zajištění pedagogické či osobní asistence, spolupráce se speciálně pedagogickými centry a pedagogicko psychologickými poradnami •Farmakoterapie – ovlivňování poruch chování, sebepoškozování, emoční lability •Sociální péče −chráněné bydlení (případná pomoc asistenta) −chráněné zaměstnání •Otázka sexuálního života −specifické obtíže - možnost zneužití, riziko těhotenství CV •Diskrepance rozvoje, vč. subjektivního prožívání •Začlenění do kolektivu vrstevníků – škola a zájmové aktivity •Sociální rehabilitace •Rodinné vztahy – sourozenci • Kazuistika •Štěpán, 10 let •Lehká mentální retardace (IQ 67), nyní ve speciální škole, v rámci osnov prospívá •Anamn.: První dítě zdravých rodičů, oba vyučení; pre a perinatálně bez nápadností, etiologie MR neobjasněna. Ml. bratr zdráv. Rodinné zázemí dobré, chlapce podporují. V 7 letech vyloučen z přípravky fotbalu pro „nezvládání“. •Klin. obraz: Klidný chlapec, spíše pasivní. Kontakt navazuje reaktivně, dále milý, podrobivý. Čeká na vedení a instrukci. Dyslálie (r,ř), lehce neobratnost jemné motoriky. Doma netrpělivý, někdy vybuchne – když se mu nedaří, není po jeho vůli. Kamarády má ve škole a školních odpoledních aktivitách (výtvarný kroužek). •Proběhl odklad školní docházky pro nezralost, poté zařazen do běžné Zš, vyšetřen na konci 1.třídy, v PPP diagnostikovány poruchy učení, podprůměrný intelekt. V polovině 2.třídy pro selhávání přeřazen do speciální školy, zhodnocen jako LMR. •Zamyslete se nad budoucím vývojem chlapce – jaké otázky lze očekávat v průběhu dalších let? • Práce ve skupinách – terapeutický plán •10r Začlenit do kroužku „normálních dětí“? Jakého? Jak na situaci připravit chlapce, učitele, spolužáky? •13r Samostatnost (dysexekutivní charakter), nezvládá úkoly složené z mnoha kroků (cesta do školy, vaření, volba vhodného oblečení) •15r Výběr učebního oboru •15r Strach komunikovat s cizími lidmi •17r Rodiče jej chtějí více zařadit do života, jaké úkoly přenechat? Co v případě, že někdo upozorní na to, že je „slabší“? •19r Zamiloval se do spolužačky, otázky intimního života •Plánování rodiny •Jak zařídit péči v případě, že rodiče nebudou schopni? CV Sourozenci dětí s MR •Kazuistika Barborka •10 let, 13letý bratr se StMR, nekompenzovanou epilepsií; matka doma, pečuje o bratra •Po návratu z tábora náhlá změna, potíže mezi vrstevníky, vadí jí bratr (doposud se k němu chovala velmi pěkně) •Z příběhu zkuste odhadnout důvod změny, konflikty či frustrace dívky •Navrhněte konkrétní terapeutický postup – úkoly pro dívku, rodiče i chlapce