Požadavky na vypracování případové studie (kazuistiky) k souborné zkoušce a
k předmětu Praxe a stáže z psychopatologie
Účel případové studie k souborné zkoušce/praxi z psychopatologie
- prokázat dovednost pracovat pomocí psychodiagnostických metod a písemně prezentovat
individuální „případ“ („případem“ se zde myslí především jednotlivec, klient či pacient).
Kazuistika by měla zachycovat současné i minulé psychopatologické fenomény
klienta/pacienta, ale i „nepatologické“ projevy pacienta, které student může zjistit
prostřednictvím pozorování, rozhovoru (se samotným pacientem, ošetřujícím lékařem či
psychologem, rodinnými příslušníky a osobami blízkými) a na základě studia spisů a odborné
dokumentace (nelze však zpracovat studii jen na základě zprostředkovaných informací,
povinností je alespoň jeden rozhovor „face to face“ s pacientem). Důležité je rovněž propojení
s teoretickými poznatky získanými v rámci studia předmětu psychopatologie a schopnost
správně používat odborné termíny a rozumět jejich významu.
Volba klienta/pacienta
- student provede alespoň pozorování a rozhovor s pacientem (= minimum), kterého mu
vybere klinický psycholog nebo psychiatr, který má tohoto pacienta ve své péči. Pacient by
měl podstoupit tento rozhovor dobrovolně s informovaným souhlasem. Většinou se vyšetření
odehrává přímo na daném pracovišti, kde je student na praxi.
Odborná supervize
- je nezbytná supervize klinického psychologa nebo psychiatra, který má dotyčnou osobu ve
své péči. Realizaci této supervize potvrdí dotyčný odborník (supervizor) svým podpisem a
razítkem pod závěrem (shrnutím) případové studie.
Etické zásady
- praktikant je povinen dodržovat etické zásady (dle Evropského metakodexu etiky a etického
kodexu ČMPS, viz Vašina, 2002), tzn. především dodržovat anonymitu pacienta (neuvádět
jeho celé jméno ani další identifikační údaje, které by mohly vést k identifikování osoby
pacienta = lze uvést zkratku např. jen iniciály – K. P., dále např. Lucie K, žena XY), zásadu
mlčenlivosti, citlivé zacházení se získanými informacemi při respektování osobních práv a
důstojnosti jednotlivce.
Rozsah práce
- rozsah případové studie je minimálně 5 normostran. Doporučujeme uvést jako přílohu
autentickou dokumentaci v podobě např. výtvorů pacienta, videozáznamu s komentářem atp.
(administrované testy, doslovný přepis rozhovoru atp.)
Doporučená osnova kazuistiky
1) Titulní strana
- název školy
- studijní rok
- nadpis: Případová studie k souborné zkoušce
- jméno studenta, UČO
- místo a datum vypracování
2) Obsah (osnova)
3) Samotná práce/kazuistika
a) popis pracoviště
b) zdůvodnění výběru pacienta, okolnosti vyšetření
c) základní „tvrdá“ data (pohlaví, věk, profese atd.)
d) použité metody (pozorování, rozhovor, studium spisu, sdělení druhých osob - zaměstnanců,
rodinných příslušníků…)
e) pozorování: mimika, pantomimika, gestika, řeč, projevy emocí, sociální chování, vztah
k objektům, vztah k sobě
f) anamnéza a její rozbor (zdroj informací: dokumentace, rozhovor s pacientem, rozhovor
s rodinnými příslušníky - pokud je to možné): nukleární rodina, emocionální a intelektuální
vývoj, vývoj sociálních vztahů, eroticko-sexuální vývoj, pracovní vývoj, vývoj postojů
k hodnotám, vývoj abnormních, hraničních a patických jevů (pozn.: cenné je zde zachycení
přímé řeči pacienta)
g) status praesens psychicus (současný psychický stav)
h) diagnostická a prognostická rozvaha, doporučení dalšího postupu
i) formulace závěrů, shrnutí celého případu (zde uveďte v cca 5 – 10 větách nejdůležitější
informace o celém případu: např. žena V. K., 30 let, VŠ, svobodná, bezdětná, psychiatrická
zátěž v rodinné anamnéze (otec dlouhodobě léčen pro depresi), somaticky zdravá, pacientka
je aktuálně na oddělení 3 týdny, jedná se o její první hospitalizaci, předběžná dg. F32.0 Lehká
depresivní epizoda, nasazena medikace, pacientka se aktivně účastní individuální i skupinové
terapie, spolupráce s lékaři dobrá, sociální podpora rodiny kvalitní, psychický stav zatím
výrazněji nezměněn, dominuje depresivní nálada, hypobulie, suicidální myšlenky neguje,
prognóza příznivá)
j) razítko a podpis klinického psychologa nebo psychiatra (vedoucího praxe na daném
pracovišti), který práci praktikanta supervidoval
4) Použitá literatura (Odkazy na literaturu uvádějte v kasuistice pouze tehdy, pokud z ní
přímo čerpáte, citujete)
5) Přílohy (nepovinné, pokud jsou však materiály k dispozici, je dobré uvést)
- výtvory pacienta (např. obrázky, texty), administrované dg. metody
- písemný či audiozáznam rozhovoru s pacientem
- videozáznam (se souhlasem pacienta), doslovný přepis rozhovoru
6) Odevzdání práce
Kazuistika k souborné zkoušce se odevzdává zkušební komisi přímo u ústní části souborné
zkoušky. Rovněž se odevzdává jako součást dokumentů k udělení zápočtu ze stáže
z psychopatologie. Kazuistika musí být potvrzena razítkem a podpisem supervizora
(klinickým psychologem nebo psychiatrem na daném pracovišti, který práci praktikanta
supervidoval). Pro uznání praxe je nutné veškeré dokumenty (protokol, kasuistiku a
zhodnocení) v elektronické podobě současně vložit do Odevzdávány předmětu v ISu.
Doporučená literatura
Svoboda,M.(Ed.), Češková, E., Kučerová, H. ( 2006). Psychopatologie a psychiatrie pro
psychology. Praha: Portál.
Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J. (2002). Psychiatrie. Praha: Tigis.
Raboch, J., Zvolský, P. et al. (2001). Psychiatrie. Praha: Galén.
Dörner, K., Plog, U. (1999). Bláznit je lidské. Praha: Grada.
Hanzlíček, L. (1977 – 1984). Psychiatrická encyklopedie. Část jmenná a část věcná. Praha:
Zprávy VÚPs č. 28.
Dušek, K., Chromý, K., Janík, K., Kalvach, Z. (1975). První pomoc v psychiatrii. Praha:
Avicenum.
Smolík, P. (2002). Duševní a behaviorální poruchy: průvodce klasifikací, nástin nozologie,
diagnostika. 2. revid. vyd. Praha: Maxdorf.
Svoboda, M. (1999). Psychologická diagnostika dospělých. Praha: Portál.
Vašina, L. (2002). Klinická psychologie a somatická psychoterapie. I. díl. Brno: Neptun.