60. PANU JANOVI Z CHLUMU
(V Kostnici 5. března 1415.)
Milostivý pane!
Velmi se raduji z Vašeho zdraví, z Vaší přítomnosti a z Vaší věrné i milostivé stálosti v námaze, kterou podstupujete pro ubohého. Tu Vám před jinými poskytl Bůh, když Vás mně dal za pomocníka —■ douíám k Vašemu dobrému v životě vezdejším i věčném. Proto prosím pro milosrdenství Boží, abyste vyčkal konec skutku jako rytíř Ježíše Krista.1
Je-li zdráv pan Jan z Janovic,2 jenž měl s námi vydání, prosím, mějte ho u sebe.
O urozeném panu Václavu z Dubé rád slyším-, pozdravujte jej, prosím, mými modlitbami v žaláři zavřenými a vzdejte mu díky za věrnou podporu.
Všechny jiné věrné Čechy pozdravujte.
Vyčítám si, že nečekaně spatřiv mistra Křiš-íana,3 nemohl jsem se zdržeti slz, jež vytryskly při pohledu na věrného mého mistra a obzvláštního dobrodince.
O Vás jsem slyšel, že jste s celou čeledí dávno odešel, ale nyní se duše má utěšila. Nejlas-kavější Bůh mne brzy utěšuje, brzy zarmucuje, ale doufám, že stále je se mnou v mém soužení. Vždyt opětovně jsem byl hrozně trápen kamén-
174
ky, jimiž jsem dříve nikdy netrpěl, a těžkým zvracením i horečkami. Již se strážcové báli, že zemru, a vyvedli mě z žaláře.
Nyní mi bylo předloženo mnoho článků z pytle lži, i jiné z téhož pytle, jakož i ony, na něž odpovědi máte. A na Váš iisí4 se neodvažuji psáti odpovědi k článkům pařížským,5 protože bych to pro bdělost stráže nemohl skryti. Proto je dobré toho zanechali pro uvarování nebezpečí tohoto našeho věrného přítele,6 jehož Vám doporučuji.
Rád bych viděl Vás s panem Václavem7 a mistrem Křištanem. Mám za to, že když ztratíte slovo u biskupa místokomořího, on Vám dá pokyn, abyste byli vpuštěni. A je třeba, abyste aspoň Vy hovořil latinsky před strážci, jimž při odchodu dá Váš otec8 spropitné podle Vaší hodnosti.
Neodvážil jsem se podržeti články u sebe. Spis O přikázáních Božích9 dejte opsati Petrovi.10
Na články pařížského kancléře5 odpovím, bu-du-li živ-, pakli však zemru, zřetelně odpoví Bůh v den soudný.
O Janu Železném,8 věrném bratru v Kristu, nevím, kde je.
O mistru Křišíanovi nevím, zda bydlí s Vámi. Prosím, pozdravujte ho i pana Václava7 a jiné věrné Čechy.
Nemrzte se, že výlohy jsou drahé; uskrovněte
!
se, jak můžete. Vysvobodí-li Bůh husu11 ze žaláře, způsobí, že nijak nebudete litovati oněch nákladů. Učiňte, prosím, zadost slibům.
Je-li tu pan Jindřich z Plumlova nebo Ctibor z Březí, prosím, pozdravujte je i všechny Čechy.
Zítra tomu bude osm neděl, co byla hus12 dána na krmník.ls
Urozený a milostivý pane a ochránce pravdy, spolu s panem Jindřichem,11 stůjte vytrvale, dokud nepřijde konec, k němuž súčtuje se mnou Pán Ježíš Kristus ke své slávě a k zničení mých hříchů.
Toho nejvěrnějšího přítele6 Vám doporučuji a schvaluji, co jste učinili.
Rád bych viděl, aby pan král nařídil, aby mu byly předloženy mé odpovědi na články Wykle-íovy. Ó, kdyby tak Bůh nadchl jeho ústa, aby bojoval s knížaty za pravdu.
Dnes jsem dokončil jeden traktátek, O těle Kristově, a včera jiný, O manželství;15 později je dejte opsati.
Navštívili mě nějací rytíři Poláci, ale ne Čechové, leda s nimi jeden.
Sen této noci mi vyložte. Zdálo se mi, že v Betlémě10 chtěli preláti zničiti všechny obrazy Kristovy a vskutku je ničili. Já jsem druhého dne vstal a spatřil mnoho malířů, kteří zhotovili obrazy krásnější a početnější. Radostně jsem se na ně díval a malíři s hojným lidem říkali: „Aí jen přijdou biskupové a kněží a nám je zničí!"
Když se to stalo, mnoho lidu se radovalo v Betlémě a já s nimi. A probudiv se zpozoroval jsem, že se usmívám.
Ještě toto: o písmu v Betlémě17 roztrousili již po několika lidech zprávu, že je chtí zničiti.
Opis traktátků pošlu; opsal jsem je dvakrát.
61. PETROVI Z MLADOŇOVIC
(V Kostnici po 5. březnu 1415.)
Dobré útěchy se mi dostalo ze všeho, co svrchu psáno.1 Doktor bibrašský2 se ve výkladu3 shoduje s míněním mým. I když platí předpis Kato-nův1 „O sny se nestarej" a platí přikázání Boží, abychom nedbali snů,5 přece však douíám, že život Kristův, který jsem v Betlémě jeho slovem kreslil v srdcích lidí a který chtěli v Betlémě zničiti, zprvu příkazem, aby se nekázalo v kaplích a v Betlémě,5 pntnm abv hvl Retlem srovnán se zemí,7 že ten život Kristův lépe vykreslí mnoho kazatelů lepších než já, k radosti lidu, který miluje život Kristův — a já se z toho budu radovati, jak doktor" říká, „už procitnu", t. j. až vstanu z mrtvých. A nepomine písmo, které je na stěnách v Bellcmč, proti němuž sc Pálečs nejvíce rozhořčujr, l\rdů, že jim jsem
176
J 77
I
uvedl bludy mezi lid. Týž Páleč také nejsilněji naléhá, aby bylo zničeno to písmo a aby mne zahanbil co nejvíce. On mne také, když jsem ležel v nemoci, před mnoha svědky pozdravil pozdravením nejstrašnějším,9 kteié vám později povím, zlíbí-li se Bohu.
Přemýšlení o vhodných námitkách jsem svěřil Pánu Bohu, k němuž jsem se odvolal, jejž jsem si zvolil soudcem, zástupcem i obhájcem,10 výslovně proviv před komisaři:11 „Obhájcem mým i zástupcem buď Pán Ježíš, který vás všecky brzy bude souditi: jemu jsem svěřil při svou, jakož i on svěřil Bohu Otci při svou." On jest, který řekl, jak říká pan doktor bibrašský:2 „Nepřemýšlejte atd."12 Vždyť řekl Kristus:13 „Uložte v srdcích svých nepřemýšleti napřed, kterak byste odpovídati měli; ejhle, dámt vám ústa a moudrost, jíž nebudou moci odolati ani odporo-vati všichni protivníci vaši." K tomu praví svatý Jeroným: „Jako by zjevně říkal Pán: Neděste se, nebojte se, vy podstoupíte boj, ale bojuji já; vy budete pronášeti slova, ale já jsem, jenž mluvím. A dále:u .Zrazováni pak budete od rodičů i bratří, příbuzných i přátel, a smrtí postihnou některé z vás.' Menší bolest působí zlo, jež je působeno lidmi cizími; více však v nás řádí ty muky, které trpíme od těch, na jejichž smýšlení jsme spoléhali, poněvadž spolu se škodou tělesnou mučí nás pohroma ztracené lás-
ky." To Jeroným. A tak je patrna má bolest stran Pálce.
Věru, doktor bibrašský je nad pana Jindřicha,15 nad mistra Jana z Janovic.16 Ostatek bude znám později, zlíbí-li se Bohu.
To, co mně připomněl doktor bibrašský o psaních,17 necht sám má na paměti, protože Kristus praví:19' „Nepřáteli člověka jsou jeho domácí lidé," a dále:10 „Zrazováni budete od rodičů atd."
Buďte zdrávi a v městě, nazvaném po stálosti,20 mějte stálost všichni, kdož tu jste spolu. Pozdravujte, prosím, všecky přátele, ale opatrně, aby neřekli, jakpak že víte, že jsem je pozdravoval.
62. PŘÁTELŮM V KOSTNICI
(V Kostnici v březnu 1415.)
Dopisem potěšen byv, to v odpověď na úvod
dávám:
Velryba,1 jáma,2 oheňz ni svědek11 nezahubili Jonáše,1 Dani(ele),2 tři mlá(dence)3 ni Zuzanu,11
poněvadž byli
178
179