r
A když bude v sobotu,
budeme mieti lopotu 75 a v neděli ráno
v žaludku prostrano.
Sedem k stolu
chudí spolu,
kážem sobě dáti 80 větru posniedati,
potom vobědvati.
Ti kuchaři naši
vaří nám ze mlhy kaši,
ze tmy zvěřinu, 85 ve snách jeleninu.
Náton paří,
trdlo vaří,
chtějíc hosti ctíti,
krmi učiniti, 90 nechť jsú, třeba-li, zbiti!
Nechajíc pyšných krmí, milujme zelé, tvaroh, krúpy, jelito, mléko kyselé, 95 a zášpice, kapalice,
s mákem valdyně, uzené, dýně, hrách na vokříně.
PlSEŇ O ŽENÁCH (Třeboň A 7, fol. 148b—149b)
Střěz sě toho každý člověk, bud kněz, žák neb ktož kolivěk: žádá-li mieti dlúhý věk, varuj sě ženské chytrosti. 5 Neb mnoho písma o tom jest, že mnohé zklamá ženská lest: stratili pro ni múdří čest, zapomněvše své múdrosti.
První příklad o tom máme, 10 jakož o Evě slýcháme, kterak Adama zklamala, když mu jablko shrýzti dala.
Proti vuoli Buoha svého poslechla hada chytrého, 15 v němž jest seděl skrytý ďábel. Protož jim kázal ven anděl.
Druhý příklad jistý vieme, jakož od kněží slýcháme, že krále Davida ctného 20 a Šalomúna múdrého,
Samsona velmi silného, Absolona přepěkného, všecky ženská lest zklamala, nic jim múdrost ncspomohla.
25 K tomu jiných dobrých mnoho, jenž jsú sě nestřěhli toho, ztratili své dobré mravy, jakož o nich Písmo praví.
Neb tu mysl má mnohá žena, 30 jsúc v svém srdci zatvrzena, buď zlé neb dobré, nic netbá, když svój úmysl dokoná.
Žena jest počátek zlého i počátek skutku ctného. 35 Zena to svú lstí zjednala, že od otce dci plod vzala.
A hlava svatého Jana ženě plesající dána. Žena otce k tomu zbudi, 40 že z pravdy křivdu přisúdi.
Nábot jest ukamenován, byl Jozef pro ženu jímán, nejeden vítěz zahlazen, pro ženskú lest zdravie zbaven.
45 Anať starého, mladého, chudého i bohatého, žáka, mnicha i konvrše, všecky táhne do své vrše.
Krále i kniežatá loví, 50 když k nim sladká slova mluví, lakoměť jim z měšcóv déře, všakť jich dosti nenabere.
Jest-li, že nemáš co dáti, inhed chřbet k tobě obrátí. 55 Pakli jí slíbíš co dáti,
tuť die: „Chciť tě milovati."
Tu£ ocházie smějíci sě, jednak bujně, jednak tiše, anať jednak vzhuoru skáče 60 a po malé chvíli zpláče.
Zena vraždy, boje strojí, nepřimlúváť sě k pokoji. Neřěžeť tolik ostrý meč jakožto lstivé ženy řěč.
212
213
65 Oč sě kolivěk pokúší, toť vše lstivá žena zruší. Nedržíť viery žádnému, slehka také muži svému.
Silu, zraky, život ztratí, 70 ktož sě po ženách obrátí. Pro tě také, lstivá ženo, Trója město jest zrušeno.
Pakli ji kto z čeho treskce, inhed s ním mluviti nechce, 75 hledáť toho, byť sě mstila, ať by svú vuoli plnila.
Ač před mužem toho nedie, neb to snad sama dobře vie, že by byl odporen tomu, 80 jinak sě přičiní k tomu.
Hledá na tě inhed sváruov a potom kúzel i čáruov: potom strach nápoje od nie, od něhožto srdce zcepenie.
85 Nebť jest druhdy ženská viera jista jako v plotě diera. Když sladká slova podává, tuť jed pod medem schovává,
Byloť by mnoho praviti, 90 kto by mohl vypraviti,
cožť jest o nich v kniehách psáno, od múdrých lidí sebráno.
Nemáme k tomu kvapiti, bychom je chtěli haněti. 95 Protoť dobré ženy mají odplatu v andělském ráji.
í
IV
ACH, TOŤ SEM SMUTNÝ I PRACNÝ (Sandoměř, kostel sv. Jakuba)
Ach, toť sem smutný i pracný i nevzácný v cizém kraji! Dalekoť sem v neznámosti, 5 v nemilosti, túhú ikaji.
Kudyžť sě koli obraci, tuť sem v práci, q až sě bojím. 10 Mnohýť mluví, jakštoť ráčí; bez rozpači ( srdce kojím. '
Bych byl dále nežliť mnoho, vždy dle toho 15 chci pomnieti.
Ve dne v noci křičím k Bohu, jenž nemohu přiezni jmieti.
Snadnoť paní spraví vinu 20 v tu hodinu, když chce přieti. Sžěl sě toho Hospodinu! Pro nevinu jmiech trpěti.
25 Však žeť zlým zlost nespomóž, •>
vieceť Bóh móž
cuzím dáti.
Synu boží milostivý,
vieš, kto křivý, 30 rač to znáti.
214
215