KŘÍSE HISTORICKÉHO VEDOMÍ?
HELENA POLREICHOVÄ*)
Ve Spojených státech amerických stejně jako v řadě západoevropských zemí se již po řadu desetiletí ozývají pochmurné hlasy, zamýšlející se nad postavením historiografie ve společnosti. To je zcela přirozené neboť hlavní kulturní funkce historiografie — „budovat vzor nánedního života" přijmeme-li definici Františka Grause — odpovídala historické kategorii národa v těchto geografických polohách zhruba do konce minulého století.
Dá se však klasifikovat tento stav spolu s Františkem Grausem tak kategoricky jako „krise historického myšlení" či dokonce „krise historického vědomí?". Domnívám se, že základní limilovanost Grausova hodnocení prameni z výlučně evropského, ne-li dokonce německého, zorného úhlu přístupu.13)
Na obou stranách Atlantiku je sice zřejmé, že jedna historická epocha společenské funkce této vědy — tj. funkce, adekvátní pro epochu industria-lismu — skončila, avšak křivka perspektivních možností se rýsuje jedním směrem, je-li anticipována z pracovny Hudsonova institutu, a jiným, pochá-zí-li projekt z tradičního historického semináře university v Berlíně. Historicky nepatrný rozdíl jednoho století narůstá totiž od padesátých let do dimensí rozdílu nejen dvou historických epoch, ale pravděpodobně dvou odlišných c i v i 1 i s a c í.
Jedním z prvých amerických historiků, který si uvědomil, že tradiční pojetí historie se dostává do slepé uličky, a který jako první zároveň postřehl příčinu tohoto stavu, a to již před téměř sedmdesáti lety, byl Henry A d a m s, příslušník slavné patricijské rodiny Adamsů. Tento badatel a učitel, po půl století životního úsilí, zasvěceného neúnavnému hledání zákonitostí historického vývoje, přiznal svůj neúspěch historika nezapomenutelným, a především inspirujícím způsobem: „Po ... letech snažení si uvědomil (rozuměj Henry Adams — H. P.j, že nemohoucí leží ve strojní hale pavilonu Veliké exposice roku 1900,. se svým historickým vazem zlomeným náhlou explosí totálně nových sil".1) :
Daleko významnější a příznačné je tedy ani ne tak konstatování otřesu či krise samé, ale kdy, kde a za jakých okolností k nim dochází. Místem tohoto „osvícení" (či krise?) byl totiž pavilon s dynamy roku 1900, a nové síly, které měl Adams na mysli, byly objev radia a ultrafialových paprsků. V jejich světle se totiž historikovi podařilo zachytit záblesky nového nastupujícího věku s půlstoletým předstihem.
Uvedený příklad není tedy pouhou ilustrací, ale hlavním mottem, bez něhož, v nastupujícím atomovém věku není možno chápat a vykládat ani historii, ani historiografii, a vymezit jim místo ve společnosti.
") H. Polreichová není, jak by se mohlo zdát z některých jejích formulací historickou americkou (nadto představitelkou americké historiografie/, ale odbornou asistentkou katedry obecných dějin filosofické fakulty v Praze, pobývající dočasně v USA. Redakce
la) Odpověď na příspěvek Františka Grause „Současná krize našeho historického vědomí", ČSČH 1968/4, str. 485—502, který je sice zaměřen především na československou problematiku, vychází však ze širších premis, a dospívá ke generalisacím se širší platností než česko-slovenskou, takže považuji reakci z hlediska americké historiografie za relevantní.
1) Henry Adams, The Education o f Henry Adams: An Autobiography, Boston and New York, 1918, str. 494 — 495.
396
Síři a hloubku transformace společenského smyslu výkladu historie ve věku vysoké technologie, vědeckého řízení společnosti i jednotlivce, s pokusy dokonce o plánovaný vývoj obou, není sice dosud možno obsáhnout a dohlédnout teoreticky, přesto však některé její jednotlivé rysy se již v USA rýsují natolik výrazně, že už pouhý empirický přístup vylučuje přijmout základní Grausovu thesi.
Necháme stranou vždypřítomné úvahy a pochybnosti o smyslu vlastní profese, jimž se pochopitelně nevyhne více či méně žádný historik, včetně těch nejvýznamnějších, neboť vždy a znovu budou spíše svědčit o pochybovačnosti lidského ducha než o stavu historiografie v určitém období. Máli intensita a frekvence podobných „profesionálních nálad" co říci i ke stavu historie jako vědy v kterém daném období (např. konfrontace směrů v americké historiografii 60. let našeho století s obdobími předchozími by v tomto směru mohla být ilumimující), stále se jedná spíše o fenoména povrchová, více o vnější projev, spíše o následek než o příčinu.
Ostatně může být příznačné, že chronologicky pokles úvah o zbytečnosti historie spadá v USA na počátek šedesátých let, kdy americká společnost v technologii nastupuje v masové míře k automatisaci a kybernetice, kdy v ekonomii služby se stávají definitivně hlavním sektorem národního hospodářství, kdy v politice se po prvé užívají v praxi i theorii kvantitavni methody a vědecké řízení, a kdy na sociálním a především rasovém poli dochází k masovým násilným konfliktům. Bez tohoto širšího společenského kontextu otřesy, kterými prochází současná historická věda, nabývají opravdu zdání krisové a bezvýchodné situace.
Domnívám se však, že pro hodnocení stavu historické vědy (jako i pro každou jinou společenskou disciplinu) bude směrodatnější, co se opravdu v daném období v oboru udělalo, než nakolik se o jeho významu a postavení ve společnosti diskutovalo. Proto nezbytnost zaměřit se v prvé radě na současné strukturální změny historismu a především na poměr mezi historiografií a ostatními společenskými disciplinami, pro diagnosu tohoto stavu je zásadní a imperativní; s tímto směrem analysy nemožno s Františkem Grausem nesouhlasit.
Méně už je však možno souhlasit s dalším Grausovým závěrem, týkajícím se poměru historické metody a ostatních věd, podle kterého má být příznačná pro současné postavení historiografie (cituji] „skutečnost, že historické metody se postupně vzdávají vědy ostatní". Tuto „skutečnost" autor dokumentuje na příkladech nových směrů ve filosofii, sociologii, psychologii i přírodních vědách, a konečně i na útěku náboženství od minulosti.
Přes zjevnou ilustrativnost a nahodilost těchto příkladů včetně faktu, že řada společenských věd v USA z čistě časových důvodů většinou nedospěla do stadia genetického přístupu, charakterisujícího situaci v Evropě [jmenovitě ve filosofii], takže lze stěží mluvit o ústupu tohoto trendu, nehodlám s autorem v těchto oblastech polemisovat, pouze pochybovat.2)
Přímo oponovat si však dovoluji výše citovanému závěru podrobnějším pohledem do discipliny, o které se sice František Graus vůbec nezmiňuje, ale která podle mého názoru je pro společenské vědy ve Spojených státech klíčová — do oblasti ekonomie.
Při analyse literární produkce i organisační struktury v oblasti ekonomického výzkumu za posledních asi 35 let — tj. za období kdy ekonomické vědy v této zemi nastupují svůj čas zralosti, kulminující tím, že po druhé světové válce přebírají po Anglii i funkci světového badatelského i empirického centra — jako jeden z nejvýraznějších trendů dominují bezpochyby pokusy o konstruování (či přesněji rekonstrukci) dlouhodobých ekonomických řad, a v poslední době i snah o jejich mezinárodní komparace. Právě
z) Viz NBER Annual Reports, 25th to 48th (1945 — 1968].
397
této společenské disciplině v USA se pravděpodobně jako první podařilo překonat pragmatické dědictví minulosti.
Pionýrem při vědecké aplikaci historické metody v politické ekonomii v USA bylo již těsně po první světové válce National Bureau of Economic Research (známé jako NBER). Tato organisačně unikátní — neboť celonárodní — korporace, a akademicky jedno z mála nejlepších center v zemi pro tuto specialisaci, může pro svůj mimořádný význam, akademickou úroveň i organisačni strukturu, sloužit jako representativní ukázka současných trendů v americké ekonomii. NBER soustřeďuje významné americké ekonomické odborníky z universit, z výzkumných středisek i ekonomických organisací spolu s výzkumnými pracovníky některých výrobních firem, a spolupracuje v té' či oné formě se všemi nejvýznamnějšími ekonomickými experty země. Již sama tato organisačni struktura vědecké korporace je příznačná, neboť umožňuje úzké sepětí nejlepších znalců z teorie i praxe.
Nahlédnutí do rozsáhlé produkce tohoto v mnoha směrech zajímavéha i průkopnického orgánu, zejména do produkce po druhé světové válce3) dokumentuje beze sporu široké a stoupající uplatnění historického přístupu při hodnocení základních ekonomických problémů.
Ať se již jedná o obecné trendy a teorie,4] či o speciální otázky, jako jsou na příklad tvorba kapitálu (včetně lidského) a národního produktu, jejich redistribuce, či o problémy hospodářského cyklu, zdrojů, struktury a distribuce příjmů, zaměstnanosti, vývoje jednotlivých sektorů národního hospodářství i celkové jeho struktury, úlohy státu v ekonomice, úlohy distribuce v americkém hospodářském systém i, charakteru pracovní síly, úlohy vzdělání, pohybu mezd a platů, úlohy spotřebního úvěru, i řady dalších otázek,5) je pro
3) Jak vysvětlit např. mimořádně velikou pozornost, věnovanou v posledním desetiletí dějinám přírodních věd a techniky na universitách i ve výzkumných střediscích?
4) Teorie hospodářského růstu ovšem ještě zdaleka nejsou adekvátní potřebám. Přesto však v posledních dvaceti letech tvořily významnou část výzkumu v oblasti ekonomie, a nedocenitelným způsobem přispěly ke znovuhodnocení hospodářských dějin. Za mnohé vybírám ty, které zároveň podtrhují nejvýraznější trendy výzkumu v USA po druhé světové válce: Economic Research and the Keyneslan Thinking of our Times, NBER, June 1946; D. Evsey D o m a r, Essays in the Theory of Economic Growth, New York 1957; Simon Kuznets, Six Lectures of Economic Growth, Glen-coe 111 .1959- Wl W. Ros tow, The Stages of Economic Growth, Cambridge 1960; Irma A del man Theories of Economic Growth and Development, Stanford 1961; E B Supple, 'ed., The Experience of Economic Growth, New York 1963; Henry Ho s o v s k y, ed., Industrialization in Two Systems, New York 1966 ; C. F. Mills, Productivity and Economic Progress, An Arbor, Mich. 1959; J. W. K end rick, Productivity Trends in the United Slates, Princeton, 1961; Milton Friedman, A Theory of the Consumption Function, Princeton 1957; M. Friedman A Schwartz, A Monetary History of the United States 1867 — I960, Princeton 1963- S Fabricant The Trends of Government Activity in the United States Since 1900' An Arbor 1952- F A Burns, The Frontier of Economic Knowledge, Princeton 1954'- Investing in Economic Knowledge, NBER May 1958. Historický přístup ke studiu ekonomických problémů má v USA dlouhou tradici, jdoucí do posledních dekád 19.
stol. , . .
5) Protože není možno dle potřeby uvádět a rozebírat vetsi počet ekonomickycn studií, hluboce zasahujících do oboru historie i hospodářských dějin, buď obecně, nebo ve speciální oblasti, po druhé světové válce, byly vybrány alespoň některé, jako ukázka šířky a hloubky záběru: S. Kuznets, National Product Since 1869, An Arbor, 1946; P. C a g a 11, Determinants and Effects of Change in the Stock of Money 1875 — 2960, New York 1965; H. G. Evans, Business Incorporation in the United States 1800 — 2943, New York 1948; W. H. Shaw, Value of Commodity Output Since 1869, New York 1947; S. Fabricant, The Relation Between Factory Employment and Output Since 1899, An Arbor, 1941; H. B arger and H. H. Landsberg, American Agriculture 1899 — 1939, An Arbor, 1942; J. M.  G 0 u d,  Output and Productivity in the
398
I
tyto studie charakteristická historická metoda, a mnohdy i samotný předmět zkoumání se pohybuje na pomezí historiografie. Užití historické metody spočívá nejen ve sledování delších časových řad, ale i v opravdu kritickém přístupu ke statistickému materiálu, přesně vymezujícímu, a hlavně omezujícímu, dosah porovnatelnosti pro různá období i pro různé kompilační a selekční postupy. Způsob, kterým pracují studenti ekonomie se statistickým materiálem napr. v semináři profesora Simona Kuznetse na Harvardově universitě se neliší podstatně od kritické práce s prameny v historickém prosemináři, obohacené často matematickými metodami.
Doplníme-li si dále tento trend o skutečnost, že i vysoké školy tak jednoznačně technického zaměření a tradice, jako je například M. I. T., dávají ve svém programu stále více váhu nejen na tradiční zkoumání vývoje ekonomických teorií, ale i na vysloveně humanitní discipliny,6) nepochybně v souvislosti s novými potřebami programování budoucích ekonomických trendů pomoci „komputerů", úloha historie jako významné „pomocné vědy ekonomické" nevypadá krisově. Naopak, zdá se, že doba patřičného ocenění a vědecké aplikace historických metod i vědomí v oblastí ekonomie a řízení společnosti je teprve před námi.
Tento závěr se zdá podporovat i situace v další společensko vědní disciplině v USA — v politických vědách.7] Užití elektronických počítacích strojů po prvé v USA při presidentských volbách roku 1960 bylo sice spíš jen kuriosní hrou, přidávající na přitažlivosti beztoho již dramatického souboje mezi J. F. Kennedym a R. Nixonem; ale zároveň správný odhad výsledků voleb na základě historických srovnání (s několikahodinovým předstihem] bezpochyby signalisoval i nové možnosti užití komputerů v politické praksi i teorii. Užití elektronkových počítačů ve zmíněných volbách úzce souviselo s vytvářením počítacích středisek na významných universitách, zpracovávajících historická fakta a otevírající nové obzory. Fascinujícím příkladem v tomto směru je komunikační centrum při Pittsburské universitě, zpracovávající v „komputorech" biografické i ostatní materiály k problematice tzv. Východní Evropy, které může být svým způsobem předobrazem možnosti v použití relace kvantitativních metod a historických řad.
Jednou z nejzávažnějších oblastí amerických politických věd jsou tzv. ruské a komunistické studie (Russian and Communist Studies). Způsob, kterým postupovali Američané při zvládnutí tohoto nového a závažného výzkumného pole je mimořádně poučný i z čistě organisačni stránky,8) neboť v podstatě tato problematika může doslova representovat průsečík všech nejzávažnějších trendů i výsledků v americké historiografii za posledních dvacet let.
Od otevření prvního výzkumného Ruského institutu v USA na Kolumbijské universitě roku 1946 uplynulo pouhých dvacet dva let. Za tuto krátkou dobu, a především za poslední desetiletí, se objevila v této specialisaci téměř ne-
Electric and Gas Utilities 1899 — 1942, New York 1946; H. B a r g e r The Transportation Industries 1899 — 1946 ..., New York 1951; J. G. S t i g 1 e r, Trends in Employ-ment in the Service Industries, Princeton 1956; J. M. Firestone, Federal Receipts and Expenditures During Business Cycles 1879 — 195», Princeton 1960; A. S. T o s 11 e b e, Capital in Agriculture: Its Formation and Financing Since 1870, An Arbor, 1957 • M s' Kendrick, A Century and Half of Federal Expenditures, An Arbor, 1955; S.' Kuznets E. R ubi n, Immigration and the Foreign Bom, New York 1954;'Leo Troy, Trade Union Membership 1897 — 1962, New York 1955.
6] Viz Curriculum na M. I. T. pro školní rok 1967/68; neméně příznačná je úzká spolupráce i přednášková činnost vynikajících harvardských specialistů v oboru společenských věd na tomto technickém institutu.
7) Které u nás jsou dosud vlastní součástí věd historických, pravděpodobně v důsledku speciřického politického vývoje.
8) Která zde sice bohužel nemůže být podrobněji rozbírána, ale která by si zasloužila plné pozornosti našich historiků.
399
přehledná kvanta studií, připravených řadou institutů.9) Mnohem impresivnější než množství publikací je však nekonvenční způsob zpracování a výběr themat, které zaručují velkému počtu těchto studií zůstat základnou pro další výzkum; bez nich se neobejde žádný odborník v této oblasti, včetně badatelů z tzv. socialistických zemí.
Za mnoho jiných10) budiž zde vzpomenuto alespoň několik representativních jmen — Zbignieva Brzezinského a Richarda Pipese v ohlasti sovětského politického systému,11) George Fishera jako představitele výzkumu v oblasti ruské a sovětské intelektuální historie,12) na poli americké zahraniční politiky Williama E. Griffithe,13] sociologů Barringtona Moora a Herberta Marcuse,14) zabývajících se sociální analysou sovětské společnosti i v mezinárodní 'komparaci, Marolda J. Bermana,15) věnujícího se problematice sovětské zákonnosti, a konečně tří nejvýraznějšíeh expertů — ekonomů, jejichž jména jsou spojena s pionýrskými a zároveň překvapivě zralými studiemi v oblasti ruského a sovětského hospodářství, Alexandra Gerschenkrona, Abra-ma Bergsona a Josepha Berlinera.16) Za radu dalších významných ekonomů, zasahujících do této oblastní specialisace jen příležitostně (což neznamená bezvýznamně) nutno jmenovat alespoň Simona Kuznetse, Jevsenuje Domara a částečně i Johna K. Gailbraitha.
Zmíněných úspěchů v oblasti komunistických studií v USA bylo podle mého názoru dosaženo 1. jednak orientací na výzkum základních, třebaže společensky palčivých problémů, 2. výraznou aplikací historického přístupu, především sledováním dlouhodobých trendů a změn téměř ve všech polích výzkumu, a 3. „last but not least" důsledným uplatňováním a využíváním možností tzv. mezi-disciplinových přístupů (tzv. inter-field či inter-disciplinary studies), umožněných vhodnou organisační strukturou.
USA
9) Zhruba v posledních deseti letech se centrum výzkumu této problematiky v přesunulo z Columbia University na Harvard.
10) Pro detailní bibliografii, představující stovky studií, srovnej periodické zprávy, vydávané pravidelně jednotlivými universitami: především Columbia University Bulletin: The Russian Institute ,1946 - 1959, CUP 1959, str. 14 - 73; dtto: The Russian Institute 1959 — 1960, a další výroční zprávy; Harvard University, Russian Research Center: „Ten-Year Report and Current Projects: 1948 — 1958" str 13 — 86, dtto. Russian Research Center: „The Second Decade: A Progress Report, 1958 — 1968", str. 9 — 59, 89 — 109; Indiana University, Russian and East European Institute: Report on Research and Publication, 1963 —i 1966, str. 6 — 41. „ Jri„„
11) Z K Brzezinski, The Soviet Bloc: Unity and Conflict, Cambridge I960, 1967; C. J. Fridriech Z. K. Brzez inski, Totalitarian Dictatorship and Autocracy, Cambridge 1956.
12 ] George Fisher, Russian Liberalism: From Gentry to Intelligentsia Cambridge
195"j  Moore   B a r r i n g t o n,   Political Power and Social Theory, Cambridge 1958 ; M   Barrington,  „Sociál Origins oi Dictatorship and Democracy...", Boston 1966. Harold J.  Ber man,   Justice in the USSR: An Interpretation of Soviet Law,
Cambridge 195U. , „.,,'„
15) Alexander Gerschenkron, Economic Backwardness in Historical Perspectives ..., Cambridge 1962 ; A. Gerschenkron, Continuity in History and Other Essays, Cambridge 1968- A. Gerschenkron, Economic History: Russia and Europe, připravováno do tisku; A. Berg son, The Economics oj Soviet Planning, New Haven 1964; J. Berliner, Factory and Manager in the USSR, Cambridge 1957; J. Berli-n e r,' Innovation in 'the Soviet Economy, připravováno do tisku.
16j Edice pramenů, zahájené po roce 1945 vycházejí v nepřehledném množství a na různých místech USA. Ukázkově byly vybrány: The John Harvard Library (1960 ff ) American Heritage Series (1947 if.) Documents in American Civilization Series (1964 ff.], Riverside Editions (1955 ft), Historical Statistics of the U. S.: Colonial Times to 1957, by U. S. Bureau of the Census, Washington D. C. 1960.
400
I.
Rozhodující váhu při argumentaci v zahájené diskusi by však měl mít stav americké historické vědy v klíčové oblastí vlastních národních dějin. Americká historiografie obdobně jako americká společnost prochází od konce 50. let obdobím závažných, možná podstatných změn [mimochodem, které František Graus úplně opomíjí). Třebaže tyto změny v historiografii USA by bylo předčasné definovat, (natož klasifikovat), je již dnes jisté, že je není možno redukovat pouze na vystřídání dvou historických škol jakkoliv prominentních či representativních — v daném případě na záměnu tzv. concensus school, převládající do padesátých let a personifikovanou především Luisem Hartzem a Danielem Boorstinem, za tzv. conflict school, nastupující výrazně v posledním desetiletí pod vlivem „New Left" s nástupem mladší generace historiků — radikálů; ani na problém převážně generační, třebaže i s ním úzce souvisí.
Měnící se váha orientace obou směrů — konkrétně masový přesun zájmu historiků z těch stránek amerického vývoje, které presentovaly vývoj USA jako nepřetržitý a úspěšný pochod pokroku, demokracie a individualismu k neglektované oblasti ethnických, náboženských, morálních, rasových, politických, sociálních a vůbec společenských rozporů a zápasů — signalisuje výraz nejen přesun themat historického výzkumu, ale což je závažnější, i posun v interpretaci amerických dějin; v obecné rovině myšlení přesun od převládající konservace myšlenkové sterility k intelektuálnímu výboji, pokračujícím v tradici myšlenkové originality Turnérovy, Parringtonovy a Beardovy, ovšem na široké skupinové, týmové a celogenerační bázi.
Třebaže období do konce padesátých let — tj. do nástupu zmíněné generace historika — revisionism v americké historiografii — se opravdu nevyznačuje jiskřením ducha a metodickým novátorstvím obecně, byly již tehdy položeny základy a částečně uskutečněny monumentální projekty ediční,17) imponující nejen svým rozsahem, často 1 svěžími nekonvenčními pohledy!18) byly vydány významné metodické publikace19) a byly připraveny a částečně
") Některé seriály kompilačního a encyklopedického charakteru jsou výborné úrovně, podávají nejen znamenitou sythesi problematiky v dlouhodobém časovém záběru, ale jejich jednotlivé svazky mohou zároveň sloužit i účelům vysoce specialisovaných monografií; za příkladnou ukázku tohoto typu úspěšného spojení generali-sace thematiky, i několika oborů zároveň (ekonomie, historie, sociologie) v jediném seriálu, mohou beze sporu sloužit jednotlivé svazky hospodářských dějin USA, vydávané pod redakcí Henry Davida (The Economic History of the United States, 9 vols. New York 1945 - ff.) Dobré a někdy i znamenité úrovně dosahují 1 Jiné,' více či méně specialisované seriály, publikované v posledních dvaceti letech, z nichž nutno vyjmenovat alespoň některé: A History of the South, VI. H. Stephenson and E. M. Coulter, eds., 10 vols, Baton rouge and Austin Tex., 1948 — f f.; The America Foreign Policy Library, S. Welles a D. C. McKay eds., 25 vols. Cambridge 1945 — ff.; The People of America Series, Louis Adamic, ed., Philadelphia 1947 — ff.; The' New American Nation Series, H. S. Commager a R. S. Morris eds., 45 vols.' New York 1954 — f f.; Chicago History of American Civilization, D. J. Boorstin, ed. 22 vols., Chicago 1956 — ff.; Library of American Biography, Oscar Ilandlln ed., zatím 19 vols' Boston 1954 — ff.
ls) Viz především některé svazky výše uvedených seriálů, např. studii Taylorovu a Kirklandovu z Davidových hospodářských dějin, či Hayesův svazek z chicagského seriálu.
19) Základní bibliografická příručka ke studiu americké historie, Harvard Guide to American History (Oscar Handlin ed.], Cambridge 1954, je připravována k novému přepracovanému rozšířenému vydání pro rok 1970. Prozatím za obdobnou generální příručku novějšího data slouží Guide to the Study of the United Staates of America, připravený kongresovou knihovnou pod redakci D. H. Mudgridgeho a B. P. Cruma. Po válce vyšla I řada speciálních průvodců, slovníků a encyklopedií v oboru americké historie, z nichž některé stále zůstávají nepostradatelnými pomůckami. Jsou to např. „Subject Guide to U.S. Government Publications", Hirsberg and Melinat, eds., Chicago 1947, který vysoce ocení každý, kdo kdy pracoval s americkými vládními dokumenty,
9   Hist. čas. č. 3
401
publikovány významné práce synthetického a interpretačního charakteru20) provokující diskusi, která se v plné míře prosadila v následující dekádě.
Ještě před koncem padesátých let se také objevila řada monografických studií, buď v interpretaci, či alespoň ve volbě thematu opravdu pionýrských které možno směle řadit k nejlepším provokujícím pracem let šedesátých.
K pokusu odstranit „zabydlené mythy" v americké historiografii se odhodlala již v padesátých letech řada podnětných nekonvenčních monografií, nešetřících ani taková „tabu", jakými jsou pro americkou veřejnost tzv. Otcové — zakladatelé, nebo tzv. Frontier. Mezi novátorské práce tohoto druhu náleží jistě úspěšný pokus o „odmythologisování" amerického Západu z pera nikoliv historika, ale znalce americké literatury Henry Nashe Smithe;21) studie o úloze imigrantů v amerických dějinách Oscara Handlina,22] používajícího výrazně podnětů z oblasti sociologie a zejména psychologie, a náležející zároveň mezi základní práce o americkém národním charakteru; a řada monografií dalších autorů, vyznačujících se buď využíváním impulsů z jiných vědních oborů, nebo odvážně se vyrovnávajících s „legendami", po případě zkoumající problémy dosud historiky nedotčené.
Za mnoho jiných jmenuji namátkou alespoň Cravenův pokus o znovuhod-nocení legendárních „zakladatelů USA", Kennedyho průzkum v oblasti relace demokracie a bohatství, Willieho kritika mythu o „self-made" Američanovi, Stampovy a Elkinsovy o dosahu otroctví pro USA, Commagerovy výzkumy v oblasti amerického myšlení, nebo Dupreeho výsledky na poli dějin techniky a přírodních věd.23)
Všechny tyto i četné další studie příbuzného provokativního ducha, pře-
dále ..Historical Geography of the United States", by R. H. Brow, 1948, H. M. Lar-sonove „Guide to Business History", Cambridge 1948, „Dictionary of American Politics" pod redakci E. C. Smithe a A. J. Zurchera, vydaný v New Yorku 1946, i slovníky k americkým dějinám.
20) Mezi nejpoužívanější příručky interpretačního charakteru, publikované po válce, nálež: následující studie (či edice): T. G. Manning, et al. eds., Select Problems in Historical-Interpretations, 3775 to present, 2 vols., New York 1949 — 50; Carl N. Degler, Out of Our Past: The Forces that Shaped Modern America, New York 1959; D. J. Boors tin, The Americans, 3 vols. New York 1958 — f i.; Richard Ho fstadter, The Age of Reform, New York 1955 ; Oscar H a n d 1 i n, The Americans, Boston 1983; Louis Hartz, The Liberal Tradition in America, New York 1955 ; David M. Potter, People of Plenty: Economic Abundances and the American Character, Chicagu 1954; Eric F. Goldman, Rendezvous with Destiny, New York 1952; Arthur M. Schlesinger, Jr., The Age of Jackson 1945-Boston; Arthur M. Schlesinger, The Age of Roosevelt", 3 vols. Boston 1957 — 60; R. A. Blili n g t o n;  Westward Expansion ... New York 1949.
21] Henry Nash Smith, Virgin Land: The American West as Symbol and Myth, Cambridge 1950.
22) Oscar Handl in, Uprooted, Cambridge 1951; Oscar Handlin, Race and Nationality in American Life, Cambridge 1957 ;
23j Wesley F. Craven, The Legend of the Founding Fathers New York 1956; Gail Kennedy, Democracy and the Gospel of Wealth, Boston 1949; Irwing G. Willi e, The Self-Made Man in America, New Brunswick 1954, K. M. St am p p, The Peculiar Institution: Slavery in the Ante-Bellum South, New York 1956; S. M. E 1 k i n s, Slavery: A Problem in American Institutional and Intellestual Life, Chicago 1959 ; H. S. C o m m a g e r, The American Mind, New Haven 1950; Hunter D u p r e e, Science in the Federal Government, Cambridge 1957; Francis J. Grund, Aristocracy in America, New York 1959; Marshall Harris, Origin of the Land Tenure System in the U.S. Ames (Iowa) 1953; Chilton Williamson, American Suffrage: From Prosperity to Democracy, 1760 — I860, Princeton 1960; Lee Benson, The Concept of Jacksonian Democracy: New York as a Test Case, Princeton 1961; Staugton Lynd, Class Conflict, Slavery and the United States Constitution, Indianopolis 1967.
402
Party...,  Baltimore 1959; State, U. of Michigan P. Cambridge  1955 Brinley 1954 ; R. T.   B e r t h o f f,
1
devším četné výsledky 1 podněty z oblasti amerických hospodářských dějin24) [které však představují tradiční, ale zároveň unikátní kapitolu ve vývoji americké historiografie po druhé světové válce) zahájily vlastně ony nové výzkumné trendy americké historiografie, široce a výrazně se uplatňující (a mimochodem, i výborně organisované) od počátku šedesátých let — nové směry v oblasti studia ethnických a rasových problémů,25) urbanistických rozborů,26) intelektuálních dějin27) i dějin techniky a přírodních věd.
Na kvalitativně nové úrovni jsou presentované problémy amerického hospodářského vývoje předindustriální a i industriální epochy; především celý
24J Originální buď výběrem thematu nebo způsobem zpracování — O. M. F. Handlin, Commonwealth: A Study of the Role of Government in the American Economy..., New York 1947; M. S. Heath, Constractive Liberalism: The Role of the State in Economic Development..., Cambridge 1954; M. R. Benedict, Farm Policies in the United States, 1790 — 2950, New York 1953; H. G. A i t k e n, ed., The State and Economic Growth, New York, 1959; W. P. Strassmann, Risk and Technological Innovation, Cornell UP 1959; R. P. Sharkey, Money, Class and Sidney Fine, Laissez Fatre and the General-Welfare 1956; Lee Benson, Merchants, Farmers and Railroads, Thomas, Migration and Economic Growth, Cambridge British Immigrants in Industrial America, Cambridge 1953; H. B. Thorelli, The Federal Antitrust Policy: Organization of American Tradition New York 1954 ; Joseph D o r f m a n, The Economic Mind in American Civilization, 5 vols. New York 1946   - 59.
25] Representativní pro tyto nové trendy v oblasti rasových a ethnických problémů jsou především studie, zkoumající speciálně ekonomickou podstatou konfliktů (viz především Eli Guinzberg, The Negro Potential, New York 1956; S. Garry Becker, The Economics of Discrimination", Chicago 1957; S. M. L i p s e t, R. Bendix, Social Mobility in Industrial Society, Berkeley 1959; E. D. Genovese, The Political Economy of Slavery, New York 1965; P. D. Moynihan, The Negro Family: The Case for National Action, Washington 1965) a práce, snažící se o komparaci černošské otázky ve světovém kontextu, navazující na pionýrskou studii Tannenbaumovu (F. Tannenbaum, Slave and Citizen: The Negro in Americas, New York 1947), např. H. S. Klein,  Slavery in the Americas, Chicago 1967.
25) Na průkopnickou práci Schlesingerovu a Bridenbauchovu v oblasti dějin urbanistiky v 30tých letech, navazují některé studie publikované v současnosti např. S. A. Greer, The Emerging City: Myth and Reality, New York 1962; P. M. Hauser and L. F. Schnore, ed., The Study of Urbanization, New York 1965; L. A. Strauss, The Image of the American City, New York 1961; L. and M. G. White, the Intellectual Versus the City, Cambridge 1962; Carl Bridenbauch, Cities in Revolt, New York 1955; O. Handlin J. Bur chard, The Historian and the City, Cambridge 1963.
27) Intelektuální dějiny představují jeden z nevýraznějších proudů americké bisto-grafie v posledních deseti-patnácti letech. Po průkopnickém Parringtonově (a dnes již klasickém) díle, publikovaném již před téměř půlstoletím, se těší výzkum v této oblastí mimořádnému zájmu amerických historiků. Za mnohé jiné studie, publikované po druhé světové válce je třeba uvést alespoň několik: Richard Ho fstadter, The American Political Tradition, New York 1948, 1951; a Anti-intellectualism in American Life, téhož aulora, publikovaný v New Yorku 1962; Louis Hart z, ed., The Founding of New Societies, New York 1964; M. Meyers, The Jacksonian Persuasion: Politics and Belief, New York 1957 ; Perry Mile r, The New England Mind . .. Cambridge 1953; A. Schlesinger, M. White, ed., Path of American Thought, Boston 1963; E. S. M e a d, The Lively Experiment: The Shaping of Christianity in America, New York 1963; Y. A r i e 1 i, Individualism and Nationalism in American Ideology, Cambridge 1964; Bernard B a i 1 y n, The Ideological Origins of the American Revolution, Cambridge 19S7; H. S. Commager, E. Giordovetti, Was America a Mistake?, Columbia, S. C. 1967.
25) Zejména v posledních letech je tomuto oboru věnována nevídaná pozornost, konkretizující se také zakládáním výzkumných středisek na všech významných (i méně významných) universitách a colleges, i ustavením vlastní speciální profesionální organisace.  Uvedené práce  nemohou sloužil proto víc než za ukázku: J. R.
403
nový směr tzv. New Economics28) znovu bere v potaz tak zdánlivě již „vyřešené" otázky, Jako byla úloha železnic v americkém hospodářském růstu, impakt občanské války na Industrialisaci, znovu hodnotí úlohu státu v americkém ekonomickém rozmachu 19. století, validitu tzv. Safety — Valve theorie, znovu zkoumány jsou problémy kolem tzv. Public Domain, 1 řada dalších otázek, které nemožno dále rozvádět.29]
Dějiny amerického hospodářského i společenského vývoje Jsou tedy zbavovány svého tradičně popisného charakteru, od 60. let začínají dokonce být orientované k problémům budoucnosti, dávají dokonce vznik celému novému oboru tzv. futurologii,30) který pracuje převážně s kvantitativními metodami a na solidní materiálové bázi.
Kantor, The Logic of Modem Science, Bloomington, Ind, 1953; R. J. S t r u i k, Yankee Science in Making, Boston 1948; J. Oliver, History of American Technology, New York 1956; H. J. Habakkuk, American and British Technology in the Nineteenth Century, Cambridge (Engl.) 1962; W. H. Goetzmann, Exploration and Empire: The Explorer and the Scientist in the Winning of the American West, New York 190G. Třebaže se za posledních výzkumů objevily některé zajímavé dílčí hypo-thesy k teorii technologických změn, komplexní teorie k tomuto problému dosud vypracována nebyla.
29J Diskuse k reinterpretacím probíhá pochopitelně vždy především na stránkách odborných časopisů. Zde byly pouze ukázkově vybrány některé z nejzávažnějších knižních publikací či edic: W. N. Parker, ed., Trends in the American Economy in the Nineteen Century, NBER, Princeton 1960; Ralph And re an o, New Views on American Economic Development, Cambridge 1965 ; Stuart B r u c h e y, The Roots of American Economic Growth 1607 - 1861, New York 1965; D. C. North, Growth and Welfare in the American Past, New York 1966; R. W. F o g e 1, Railroads and American Economic Growth: Essays in Econometric History, Baltimore 1964; Albert Fishlow, American Railroads and the Transformation of the Ante-Bellum Economy, Cambridge ,1965; Gabriel K o 1 k o, Railroads and Regulations 1877 — 2918, Princeton 1965; I. R. Meyer, The Economics of Slavery, Chicago 1964; Carter Goodrich, Government Promotion of American Canals and Railroads 1800 — 1890, New York 1960; A. D. Chandler, Strategy and Structure: Chapter in the History of the Industrial Enterprise, Cambridge 1962; A. D. Chandler, The Changing Economic Order..., New York 1968; H. W. 011 o s o n, ed., Land Use Policy and Problems in the United States, Lincoln, Neb. 1933; Vernon Carstensen, ed., The Public Lands, Madison, Wise. 1963; W. W. Ros tow, The Economics of Take-Off into Sustained Growth, Proceeding of an International Economic Association Conference, 1960, New York 1964; Marvin Fisher, Workshop in the Wilderness: The European Response to American Industrialization, 1830 — 1860, New York 1967.
30) Nesouhlasím s názory — či přesněji odsudky — které jsou dosti běžné u amerických intelektuálů na adresu tohoto naprosto nového (pochopitelně i sporného! oboru, který se pokouši vo společenskovědní oblasti o něco podobného, o co se snaží současná genetika v biologii, a kosmologie i elektronika ve fysice a chemii. V posledních letech vyšly některé podnětné studie (které možno volně zařadit do oblasti, zabývající se problémy budoucnosti), a které patrně nejsou u nás tak známy, jako kniha vedoucího Hudsonova institutu Hermana K a h n a, The Year 2000. Mne osobně však více zaujaly studie Bellovy, Brzezinského a Asbeila (Daniel Bell, The Measurement of Knowledge and Technology in Industrial Concepts and Measurements of Social Change, E. B. Sheldon a W. E. Moore, eds., New York 1968; Zbigniew B r z e-zinski, The Technetronic Age, New York 1967, Bernard Asbell, The New Improved American, New York 1963), které by neměly ujít pozornosti československých historiků a sociologů. Zatímco Kahnova téměř monumentální studie sice využívá obdivuhodně přesných matematických metod ke zpracování obrovského množství materiálů, její odhady a propočty jsou v podstatě protažením historických trendů 60. let dvacátého století do roku 2000. Všichni ostatní zmínění autoři se sice nemohou s Katmem rovnat co do množství a způsobu zpracování statistických materiálů (s výjimkou Daniela Bella), ale zato jejich i nepoměrně kratší studie či eseje jsou doslova nabity překvapivými a odvážnými myšlenkami, obdivuhodně dotahujícími americkou zkušeností these, nadhozené i u nás na stránkách známé Riclhtovy knihy „Civilisace na rozcestí". Stojí za zmínku skutečnost, že autorem jedné z nejzajímavěiších studií
404
L
Doplníme-li bohatou publikační žeň posledních desetiletí v oboru amerických dějin ještě o výraznou a mnohostrannou aktivitu profesionálně-orga-nisační, ať již se jedná o vznik speciálních asociací, skupin a Jejich činnost,31) či o zakládání nových odborných časopisů a jejich specialisaci,32) nebo o jiné formy činnosti,33) např. o znamenité systematické materiály na pomoc výuky dějepisu na středních školách,34) domnívám se, že vývoj americké historiografie v posledních dvaceti letech (tedy i před zlomem na konci 50. let) lze suma summarum stěží charakterisovat (klasifikovat) jako kriso-vý, ať již přijmeme sémantický výklad tohoto termínu v pojetí Grausově či klasickém.
Proces, kterým historická věda prochází v současné době, alespoň v USA, je stěží možno definovat jako krlsi historismu, ale spíše jako změnu společenské funkce historiografie. V době, kdy celá americká společnost je ve stavu fundamentální změny — přechodu k nové civilisaci — by bylo nepřirozené očekávat, že hodnoty i metody historiografie, odpovídající minulé epoše industrialismu, budou adekvátní k řešení problémů post-industriální společností.
Kulturní funkce historie je však neméně vitální dnes než byla v minulosti — ve dvacátém století stejně jako ve stoletích předchozích má, řečeno částečně slovy Františka Grause, „posilovat společnost (nikoliv však národ — F. G.) v boji za její existenci". Pouze pojem „existence" se značně zkomplikoval, — do konce občanské války znamenal především boj o víceméně fysickou existenci národa (či přesněji státu), od druhé poloviny dvacátého století byl vystřídán bojem za existenci prosperující společnosti. Usilování o národní jednotu ]e dnes vystřídáno usilováním o prosperující „Welfare" či „Affluent Society". Dříve byl důraz tedy spíše na minulost, dnes na budoucnost, v obou případech však nutnost historické kontinuity~-zůstává.
Zdůrazňování krise klasické historické metody, odpovídající popisné funkci minulosti („obraz" minulosti) by bylo jaksi „ex post facto" v době, kdy se již zřetelně rýsují kontury postupů Jiných.
o impaktu technologie a elektroniky na postavení individua ve společnosti i ve světě je americký expert na sovětské problémy. Oblast „futurologie" v USA by sl však zasloužila vice pozornosti než je možné v této krátké poznámce.
31] Jmenuji jen některé z velkého počtu celonárodních organisací: National Oral History Association, American Studies Association, American Society of Church History, Conference on British Studies, Conference Group for Central European History, Conference on Peace Research in History, History nf Education Society, History of Science. Society, Immigration History Group, The Labor Historians, National Council for the Social Studies, Society for Historians of American Foreign Relations, Society for the History of Technology, Social Welfare History Group.
32] Uvádím pouze některé, dle mého názoru nejzajimavějši odborné časopisy založené po roce 1945: Economic Development and Cultural Change, Journal of American History, Business History Review, Explorations in Enterpreneurial History, Labor History, History and Theory: Studies in the Philosophy of History, Technology and Culture.
33) Napr. tzv. Oral History Project, zahájený před téměř dvaceti lety Columbia University profesorem Allanem Nevinsem, v současnosti čítá kolem 90 odborných kolekcí po celých USA; pravidelné instruktážní semináře konané pro středoškolské učitele dějepisu, a organisovaeé Centrem pro učitele dějepisu při AHA, za mnohé jiné.
3") Na prvém místě nutno zdůraznit výborné tematické i bibliografické příručky, informující o nejnovějších výzkumech, vydávané od roku 1957 Centrem pro učitele dějepisu při AHA. Jiné podobné materiály, nejčastěji užívané učiteli různých stupňů jsou tři seriály brožurek — „American Problem Studies" — [Oscar Handlin ed., publikované formou Holt, Rienhart), Problems in American Civilization (editor G. R. Taylor, publikované v Bostonu firmou D. C. Heath and Co.), a konečně The Berkeley Series in American History (ed. C. Sellers, publikované v Chicagu firmou Rand McNally and Co.).
405
Je paradoxní, že historiografie nejvyspělejší kapitalistické země poměrně důsledně a pružně přijala za své to netvořivější, co mohl nabídnout marxismus 19. století — totiž důraz na dynamiku a mobilnost společenského vývoje, a na genetický přístup k problémům — zatímco společensko vědy v tzv socialistických zemích zůstávaly nejen v zajetí determinismu a statiky, ale nejcharakterističtější pro ně byl doslova panický strach před historií. Rehabilitace originálního marxismu není sice novum, ale zůstává jednou z nezbytných složek.
Druhý podnět, typický již pro druhou polovinu dvacátého století pochází z oblasti exaktních věd. Degradovat kvantitativní rozbory pouze do polohy „veliké módy", jak činí František Graus, znamená nejen podstatně ochudit metodiku hlavně v oblasti moderních dějin o účinný nástroj k adekvátnímu zpracování desorientujícího kvanta pramenného1 materiálu, i o radu podnětů z ostatních oborů, ale znamená podstatně omezit i vlastní teoretické výboje. Není totiž náhodou, že řada podnětů k reinterpretaci amerických dějin úzce souvisela s tzv. case studies, pracujícími se statistickými historickými řadami a užívajícími matematických metod.
A konečně třetí postup, rovněž typický pro druhou polovinu našeho století, který neméně jako matematické metody charakterisuje současný stav ve společenských vědách v USA, je již zmiňovaný multidísciplinový přístup k problematice. Domnívám se, že tento poslední faktor, který se tak výborně osvědčil ve zmiňované oblasti ruských a sovětských studií, má opravdu nejen generální platnost v současných společenských vědách, včelnS historie, ale může být jednou z odpovědí, jak dál.
Na místě je poznamenat, že v USA již existují i praktické zkušenosti, jak realisovat tento obtížný úkol — spojit úzkou specialisaci v jednom oboru s širším záběrem mezi — oborovým i mnohooborovým — nikoliv dlouhodobým a důkladným tréninkem jednotlivce v několika disciplinách (což kromě vzácných výjimek je nemožné] ,ale uplatněním takové organisační struktury, která by maximálně zaručila systematickou konfrontaci problematiky ze zor-zorného úhlu několika oborů či dokonce profesí. Myslím, že právě v tzv. komunistických (a především ruských) studiích byl tento princip doveden prozatím metodicky nejdál a nejdůsledněji uplatněn organisačně.
Zásadní rozdíl mezi pojetím H. Polreichové u mým spočívá nikoliv v geografickém prostředí, v němž píšeme, ale v tom, že chápu pod historickým vědomím uvědomování všech, i dlouhodobých souvislostí. Polreichová je ochotna toto označení použít i pří velmi krátkodobém zařazovaní zahrnujícím pouze několik let nebo desetiletí. S takovým zúžením souhlasit nemohu; své stanovisko jsem odůvodnil právě ve stati, o níž je řeč.
František Graus
RECENZE
Antony Andrewes, The Greeks, in: The History of Human Society edited by \. H. Plumb, New York 1967, XXIII + 296 stran, 32 obrazových příloh.
V newyorském nakladatelství A. A. Knopfa jsou od roku 1965 vydávány „dějiny lidské společnosti". Před recenzovanou publikací A. Andrewese vyšly již svazky věnované prehistorii, holandské i španělské koloniální říši a počátkům amerických dějin.1) Redaktorem celého díla je britský historik J. H. Plumb z Cambridge, specialista pro novodobé anglické dějiny, jenž sám připravuje svazek 6 britském impériu v 17. a 18. století. Celkový rozsah díla není uveden. Je však zřejmé, že to nemá být další encyklopedické dílo, jež by podávalo všestranný vyčerpávající výklad o vývoji lidstva v jeho celé šíři, nýbrž řada samostatných svazků věnovaných vždy určité významné epoše světových dějin. Ze stručné úvodní vydavatelské poznámky a zejména pak z Plumbovy předmluvy (XI—XXIII) vysvitá, že těžištěm výkladu má být ráz společnosti (společenských vztahů] v určitém období a že má být zvláště zdůrazněno, jak se v té které epoše obohatilo lidské poznání. Plumb se zamýšlí nad zkušeností lidstva v posledních padesáti letech, nad „ztrátou lidské svobody, degradacemi a brutálnostmi, jež přinesl fašismus a komunismus v průběhu dvacátých a třicátých let" i nad hrůzami obou světových válek. V destrukci lidských i společenských hodnot spatřuje příčiny desiluzí, jež postihly společenské vědy a vedly jejich představitele k úniku do speciálních detailních studií. Cílem proponovaného díla má být překonat stále narůstající „rozpor mezi profesionální znalostí a historií pro masy". Nebude zahrnovat veškeré civilizační okruhy. Jako příklad uvádí Plumb, že dva svazky budou věnovány Rusku, avšak žádný Německu. Bude podán výklad o historii Číny a Japonska, nikoliv však Indonésie. Některé oblasti budou vypuštěny proto, že jejich vývoj nebyl dostatečně původní, jiné opět z toho důvodu, že ještě nejsou prozkoumány natolik, aby mohla být podána uspokojující vědecká syntéza. Dílo je určeno pro západního čtenáře a jedním z jeho hlavních témat má být „pozá-padnění (the westernisation) světa průmyslovou technologií". Aby zdůraznil jednotu svých Dějin, zamýšlí J. H. Plumb opatřit každý svazek předmluvou.
V další části své předmluvy k recenzovanému svazku vyzdvihuje některé specifické rysy řecké civilizace ve starověkém světě, význam řecké antiky pro další vývoj lidské společnosti i podíl její kultury na dnešním kulturním bohatství lidstva. Současně charakterizuje Andrewesovo pojetí řeckých dějin jako dosud nejvěrnější rekonstrukci klasického Řecka zbavenou legend.
Oxfordský profesor starověkých dějin Antony Andrewes podal svůj výklad o řeckých dějinách od doby mykénské až do ovládnutí Řecka Makedonií skutečně zajímavým a současně i originálním způsobem, jenž vzbudí nepochybně zájem nejen u čtenářů hledajících základní poučení, nýbrž i u specialistů, jimž nejednou naznačuje neobvyklé souvislosti o životě v antickém Řecku. Podobně jako starší Andrewesovy práce, zejména jeho nevelká, ale hutná syntetická studie o řecké tyrannidě,2) i toto dílo vyniká koncisním stylem. Autorovi se daří formulovat i obtížné a otevřené problémy tak, že to vystihuje jejich podstatu a přitom nepostuluje jejich jednoznačné řešení. Je zřejmé, že zobecňuje z velkého množství dílčích poznatků, přitom však nepodává suchou abstrakci zbavenou konkrétního živého dění, nýbrž tvůrčí syntetický výklad, v němž jed-
») G. Clark -S. Piggott, Prehistoric Societies (1965); C. R. Boxer, The Dutch Seaborne Empire: 1600—1800 (1965); J. H. Parry, The Spanish Seaborne Empire (1966) ; J. R. Al den, Pioneer America (1966).
2) A. Andrewes, The Greek Tyrants ,1958 (Hutchinson University Library), 1963 (Harper Torcbbook, The Academy Library), 164 stran.
406
407