4.1 Slovíčka:

kalbėti, kalba, kalbėjo

                                 mluvit

dirbti, dirba, dirbo

                                 pracovat

studijuoti, studijuoja, studijavo

                                 studovat

eiti, eina, ėjo

                                 jít

lietuviškai

                                 litevsky

čekiškai

                                 česky

tai

                                 to

šis / ši

                                 tento / tato

tas / ta

                                 tamten, ten / tamta, ta

knyga (f)

                                 kniha

arklys (m)

                                 kůň

studentas (m), studentė (f)

                                 student, studentka

ponas (m), ponia (f)

                                 pán, paní

vyras (m)

                                 muž

moteris (f)

                                 žena

sostinė (f)

                                 hlavní město

vizitinė kortelė

                                 vizitka



4.2 Názvy států



4.3 Fráze „mluvit česky, mluvit litevsky“:

            Příslovce „litevsky“, „česky“ atd.:   lietuv-is  → lietuviškai (litevsky)

                                                                              ček-as → čekiškai
(česky)

               angl-as → angliškai (anglicky)


Aš kalbu lietuviškai.

            Ji kalba čekiškai.

            Mes kalbame angliškai.


4.4. Skloňování podstatných jmen


4.5 Tázací částice „ar“ / „gal“

            Ar tu esi lietuvis? – Jsi Litevec?

            Gal tu esi lietuvis? – Jsi Litevec?

            Ar/Gal Jūs esate čekė? – Jste Češka?

            Ar/Gal jis kalba vokiškai? – Mluví (on) německy?

            Ar/Gal ji kalba prancūziškai? – Mluví (ona) francouzsky?


       Otázky s částicí „ar“ / „gal“ vyžadují odpověď „taip“ (ano) nebo „ne“ (ne):

            Ar/Gal tu esi lietuvis? Taip, aš esu lietuvis. – Jsi Litevec? Ano, jsem Litevec.

            Ar/Gal Jūs esate čekė? Ne, aš nesu čekė. – Jste Češka? Ne, nejsem Češka.

            Ar jis kalba vokiškai? Taip, jis kalba vokiškai. – Mluví (on) německy? Ano, mluví.

Ar ji kalba prancūziškai? Ne, ji nekalba prancūziškai. – Mluví (ona) francouzsky? Ne, nemluví.





Domácí úkoly

1. Odpovídají následující tvrzení pravdě?


a)      Písmena ą ę į ų označují bývalé nazály.

b)      Písmena ą ę į ų v litevštině znamenají krátké samohlásky.

c)      Písmena y ū označují dodnes zachované litevské nazály.

d)      Samohlásky označené písmeny i u jsou vždy krátké.

e)      Litevština, stejně jako čeština, rozlišuje tvrdé „y“ a měkké „i“.


2. Přeložte do litevštiny:

Dobrý den! Mé jméno je (...). Moje příjmení je (...). Jsem Čech. Mluvím česky, litevsky, anglicky,
německy a francouzsky. Nemluvím polsky, španělsky a bulharsky.


3.

A. Dobré ráno!

B. Dobrý den!

A. Jak se jmenujete?

B. Jmenuji se John Malkovich.

A. Jste Němec?

B. Ne, já nejsem Němec. Jsem Američan.

A. Mluvíte španělsky?

B. Ne, nemluvím španělsky. Mluvím anglicky a polsky.

A. Je tamten muž John Travolta?

B. Ne, tamten muž je Miloš Forman. Tento muž je Travolta.

A. Je to Woody Allen?

B. Ano, to je Woody Allen.

A. Na shledanou!

B. Ahoj!