Masarykova univerzita Filozofická fakulta Katedra název Bakalářská diplomová práce 2006 Jméno Autora Masarykova univerzita Filozofická fakulta Katedra název Název studijního oboru Jméno autora Název práce Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Prof. Jméno Vedoucího, Ph. D. 2006 2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Podpis autora práce 3 Poděkování (nepovinná stránka) Zde bych chtěl/a poděkovat vedoucímu práce za… 4 Obsah 5 FORMÁLNÍ NÁLEŽITOSTI STUDENTSKÝCH PRACÍ Práce se odevzdává ve dvou (disertační ve třech) exemplářích v pevné vazbě. Jazyk Práce „musí být podána v jazyce českém, v cizím jazyce jen se souhlasem vedoucího katedry/ústavu (předsedy oborové komise) “. Autor odpovídá za jazykovou správnost. Hrubé pravopisné chyby mohou být důvodem pro nepřijetí práce. Citace • z odborné literatury V česky psané práci uvádět citace v obou jazycích: v textu český překlad a v poznámce pod čarou citát v originále. Vždy je nutno uvést původ citátu. • z krásné literatury Vždy jsou uvedeny v originále. V textu doplnit do závorky český překlad (pokud bylo dílo přeloženo do češtiny, obvykle se cituje existující překlad, s příslušným odkazem; pokud překlad neexistuje nebo nevyhovuje, uvede se vlastní doslovný překlad, a to i u poezie, jak je obvyklé v odborných edicích daného oboru). • názvů cizojazyčných děl V českém textu uvést název díla v češtině a v závorce v originále. Pokud bylo dílo přeloženo, běžně se uvádí název daného překladu. Při opakovaném použití názvu nebo ve zmínkách světoznámých literárních děl stačí název v češtině. Forma citací viz Bibliografie a Poznámkový aparát. Rozsah Doporučené rozsahy prací (počty znaků včetně mezer): • oborová práce k souborné zkoušce 27 000 znaků • oborová bakalářská práce 27 000 znaků • oborová magisterská práce 55 000 znaků • bakalářská diplomová práce 70 000 znaků • magisterská diplomová práce 140 000 znaků • disertační práce 180 000 znaků Pro získání rozsahu práce v tzv. strojopisných normostranách (1 800 znaků na straně – 30 řádků o 60 znacích) stačí počet znaků dělit číslem 1 800 (např. 140 000 : 1 800 = 78 stran). Srovnání fyzického rozsahu (počtu tištěných stran) identického textu zpracovaného třemi způsoby: pomocí libovolného editoru (neproporcionální písmo), Wordu a TeXu. Vždy je zachována přijatelná úprava a zejména čitelnost textu. 6 • Neproporcionální písmo Standardní stránka: 30 řádků, 60 úhozů, dělená slova, patička s číslem stránky, bez grafické úpravy – text má 80 stran. • Word Text převeden bez jakýchkoli úprav – 45 stran; při zvětšení písma na 12 bodů – 65 stran. • TeX (knižní sazba) Bez jakýchkoli úprav, při dodržení pouze těch nejzákladnějších pravidel – 31 stran; při zvětšení písma na 12 bodů – 43 stran. Grafická úprava 1. Písmo • V počítačové sazbě smí být použit pouze typ písma vhodný pro dlouhé dokumenty, tj. patkové písmo (např. Times New Roman, Bodoni, Garamond). Doporučená velikost písma je 11–12 pt pro základní text a 10 pt pro poznámkový aparát. • Citáty z literatury či z pramenů se uvádějí v uvozovkách nebo zmenšeným písmem (obvykle se nepíší kurzívou):  kratší citáty (do tří řádků) – v hlavním textu v uvozovkách;  delší citace – jako zvláštní odstavec s odsazením (bez uvozovek), doporučená velikost písma 11 pt. • Kurzívou se vyznačují názvy knih a časopisů (nikoli článků, kapitol, povídek, básní – ty je možno vyznačovat uvozovkami). • Uvozovky musejí být v českém textu české tj. „takovéto“ (pomůcka 99 a 66), v jinojazyčných textech (citacích) podle národních norem. • Stránky musejí být číslovány, a to včetně příloh. U prací většího rozsahu psaných na počítači je přípustný oboustranný tisk. Doporučené jednoduché řádkování (jako při knižní sazbě). 2. Struktura práce Práce musí kromě vlastního textu obsahovat titulní list, prohlášení o původnosti, obsah, soupis použité literatury, poznámkový aparát, (v případě disertační práce résumé v autoreferátu). Bez těchto náležitostí nebude práce přijata. 3. Prohlášení autora o původnosti práce musí být uvedeno na samostatném listě umístěném za titulním listem: „Prohlašuji, že jsem (bakalářskou diplomovou/magisterskou diplomovou/disertační) práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.“ Toto prohlášení autor/ka podepíše. 4. Obsah Je umístěn na začátku diplomové práce, po titulním listu a prohlášení. Je přehledně strukturován a uvádí stránky jednotlivých kapitol. Stránky obsahu nejsou číslovány a nepočítají se do celkového rozsahu práce. 7 5. Bibliografie Je zařazena na závěr diplomové práce, zahrnuje všechny knižní, časopisecké a elektronické odborné prameny a vydání děl krásné literatury, z nichž práce čerpá. Soupis je řazen abecedně, v úpravě běžné v odborné literatuře (viz níže). • Bibliografie musí obsahovat všechny citované materiály (tj. jde o bibliografii úplnou, nikoli jen výběrovou), údaje jsou řazeny abecedně. • Pracuje-li autor/ka s větším množstvím primárních textů, je vhodné bibliografii rozčlenit na primární literaturu (prameny) a sekundární literaturu (odbornou literaturu). • Při uvádění bibliografických údajů je namístě respektovat platné normy ISO 690 Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura. Norma je k dispozici v elektronické podobě (PDF) na adrese: https://inet.muni.cz/app/index.jsp?id=dokum. Pravidla bibliografických citací podle této normy viz: http://www.boldis.cz/citace/citace.html. Nejdůležitějším požadavkem na uvádění bibliografických údajů je jednotná úprava. Doporučeným formátem je zápis podle normy ISO 690, příp. zápis používaný v jednotlivých řadách Sborníku prací FFBU (podle oborů). Vybrané příklady • Monografie Besnier, J.-M. Histoire de la philosophie moderne. Paris: Grasset, 1993. • Příspěvek ve sborníku Nový, L. Masaryk jako „filozof krize, kritiky a smyslu“. In Václavkova Olomouc 1967. Ostrava: Profil, 1970, s. 26–32. • Článek v časopise Pavlincová, H. Lístek do kroniky česko-polských filozofických vztahů. SPFFBU, B 48, 2001, s. 135–161.  Údaje o místě vydání, nakladateli, vydání (2nd ed.), zkratky (vol., no.) se uvádějí v jazyce dokumentu, podle titulního listu; česky se uvádí pouze zkratka pro stranu „s.“. Při citaci v původním jazyce se i značka pro stranu uvádí v jazyce publikace.  Jsou-li dva nebo tři autoři, oddělují se jména čárkou, je-li více autorů, další se vynechají a za poslední jméno se připojí „et al.“ (et alii), nebo „aj.“.  Je-li více nakladatelů, oddělují se středníkem: město a nakladatel, středník, další město a nakladatel (př.: Madrid: Cátedra; Barcelona: Seix Barral).  „In“ se užívá u knih (sborníků), nikoli u časopisů.  U časopisu je podle ISO 690 pořadí údajů: rok, ročník, číslo, strana.  Přestože norma vyžaduje ISBN, pro tyto typy prací je nepožadujeme. Citace dokumentů z jiných než tištěných médií (CD, Internet) • CD-ROM Nová, H. Elektronické informační zdroje v knihovnách České republiky. Informace na dlani 2001 [CD-ROM]. Praha: Albertina Icome Praha, 2001 [cit. 24. října 2001]. 8 • WEB Holzbachová, I. Ernst Mach a vědecké poznání [online]. 2001 [cit. 22. září 2003]. Dostupné z: . Povinné údaje pro citace el. dokumentů: Druh nosiče: [online] [CD-ROM] Datum citace: [cit. 22. září 2003] [cit. 2003–09–22] Přístup ke zdroji: Dostupné z… Verze: poslední úpravy 12. 6. 2002 6. Poznámkový aparát Poznámky pod čarou, zalomené obvykle na jednotlivých stranách, obsahují úplný bibliografický údaj pramene, který autor v textu cituje nebo na nějž odkazuje. Tyto údaje a odkazy mají podobu běžnou v odborné literatuře (viz Poznámkový aparát). Neuvedení díla, které autor použil – ať již doslovně citoval, nebo parafrázoval myšlenku – , je považováno za plagiát. Při přejímání citací se uvede odkaz na původ cita („Citováno podle…“). • Je-li to technicky možné a vyhovuje-li to charakteru práce, pak poznámky umísťujeme zásadně pod čarou na příslušné stránce. Nejsou-li poznámky pod čarou technicky možné, pak poznámkový aparát umístíme na konec práce a poznámky číslujeme průběžně. • Odkazy Při odkazování je namístě respektovat mezinárodní normu ISO 690. Nedoporučujeme metodu číselných citací, užívanou téměř výhradně v technických a přírodních vědách.  Při první citaci uvést plný bibliografický údaj.  Při druhé a další citaci postačují základní údaje: autor; název, nebo Op. cit., příp. Ed. cit. (při následné citaci z téhož dokumentu stačí Ibid.); rozsah (s. XX, nebo s. XX–XY).  U citátů z beletristického díla, které je předmětem rozboru v celé práci (kapitole), se odkaz v poznámce pod čarou uvede u prvního citátu, u dalších citátů stačí uvést stránku v textu za citátem. Oproti normě není nutné v poznámkách psát příjmení verzálkami ani uvádět ISBN. U zkratek Cf., Ibid., Op. cit., Ed. cit. je možná varianta Srov.,Viz, Tamtéž, Cit. d., Cit. vyd. Názvy článků je možno dát do uvozovek. Vždy je třeba držet jednotný styl. 9 Ukázka poznámek pod čarou V textu uvedeme v uvozovkách citát: „xxxxxxxxxx“1 . Posléze citujeme z téhož pramene: „xxxxxx“2 . Poprvé citujeme z knihy, která je tématem diplomové práce a bude často citována: „xxxxxxx“3 . U dalších citátů z této knihy uvedeme v textu přímo v závorce za citátem stranu (s. XX). Odkazujeme na určité místo nebo myšlenku, aniž výslovně citujeme. Přitom jde např. o článek v časopise4 nebo ve sborníku5 . Opět citujeme z pramene, který už jsme uvedli: „xxxxxxxx“6 , ale poznámka nenásleduje bezprostředně po předchozím odkazu na tento pramen. Inspirováno normou používanou na UK Praha. 1 Bachtin, Michail M. Román jako dialog. Přeložila Daniela Hodrová. Praha: Odeon, 1980, s. 423. 2 Ibid., s. 427. 3 Borges, Jorge Luis. Ficciones. Obras completas I. Buenos Aires: Emecé, 2000, s. 435. Všechny další citáty jsou z tohoto vydání. 4 Viz Fuentes, Carlos. „Prostor a čas Nového světa“. Světová literatura, 1992, roč. XXXVII, č. 6, s. 114. 5 Viz Blanchot, Maurice. „El infinito literario: El Aleph“. In Jorge Luis Borges. Ed. Jaime Alazraki. 3a reimpresión. Madrid: Taurus, 1987, s. 211–214. 6 Bachtin, Michail M. Op. cit., s. 285. 10