Způsob psaní seminárních a diplomových prací, pravidla pro citování zdrojů ÚHV FF MU Struktura písemných prací: Titulní strana. Prohlášení. Obsah. Úvod. Stať (jednotlivé kapitoly). Závěr. Cizojazyčné résumé. Seznam vyobrazení (není nutný). Seznam zkratek (není nutný). Seznam pramenů a literatury. Přílohy (textové, obrazové, notové; nejsou nutné, záleží rovněž na povaze tématu). ad 1. Titulní strana musí obsahovat: A) Záhlaví (každý údaj na samostatném řádku), a sice v následujícím pořadí: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Hudební věda/ Teorie a provozovací praxe staré hudby B) Jméno studenta. C) Název práce (uprostřed stránky). D) Označení práce (seminární /bakalářská/magisterská práce). E) Jméno vedoucího práce. F) Jména konzultantů (pokud jsou; nepovinné). G) Rok odevzdání práce. Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Hudební věda/Teorie a provozovací praxe staré hudby Jiří Novák Jan Václav Hugo Voříšek. Stav bádání Seminární práce Vedoucí práce: PhDr. Jana Perutková, Ph.D. (Konzultant: XY) Brno 2014 Po titulní straně následuje povinné prohlášení autora práce, že pracoval samostatně a veškerou použitou literaturu citoval. Toto prohlášení musí být autorem vlastnoručně podepsané. Prohlašuji, že jsem práci vypracoval/a samostatně a pouze s využitím uvedených pramenů a literatury. Za tímto listem může následovat list s poděkováním vedoucímu práce, konzultantům, institucím, pracovníkům archivu apod. (není povinné) Obsah uvádí seznam jednotlivých částí práce, stránky jednotlivých kapitol a podkapitol. Nejlépe je použít Deweyův číselný systém. Příklad: 3. Hudebně dramatická tvorba Františka Antonína Míči 3.1 Žánrové zařazení Míčových děl 3.1.1 Dramma per musica 3.1.2 Serenata 3.1.3 Sepolkro 3.2 Míčova opera L'origine di Jaromeriz in Moravia 3. 3 Míčovy serenaty 3.3.1 Bellezza e Decoro 3.3.2 Nel giorno natalizio 3.3.3 Der glorreiche Nahmen Adami 3.3.4. Operosa terni colossi moles 3.4 Míčova oratoria 3.4.1 Sepolkro Abgesungene Betrachtungen . Úvod má stručně uvádět do pojednávaného problému. Může také obsahovat zdůvodnění volby či aktuálnosti tématu. Nutná je metodologická úvaha o řešení problematiky: jaký cíl si autor stanovuje a jaké metody k jeho dosažení volí, případně v jakém kontextu pozoruje své téma. Dobrá rada: zkuste si vypracovat opravdu na začátku J Stať sestává z jednotlivých kapitol písemné práce, kde student samostatně zpracovává zkoumanou problematiku. V této části prokazuje schopnost aplikovat poznatky získané studiem a formulovat vlastní stanovisko k řešeným problémům. Je nutno především správně citovat, viz dále. Dobrá rada: strukturu si vytvořte, ještě než se pustíte do práce. Dobré je také, když si do struktury napíšete seznam literatury a pramenů, z nichž budete v jednotlivých kapitolách a podkapitolách čerpat. Prohlédněte si 5-10 diplomových prací s podobným tématem a inspirujte se. Co nejvíce kontextualizujte. Závěr obsahuje shrnutí hlavního obsahu celého pojednání, nejlépe shrnutí výsledků dosažených v jednotlivých kapitolách, upozorňuje na nejdůležitější myšlenky práce a vyvodí příslušné závěry. Autor zodpoví, do jaké míry se mu podařilo dosáhnout cíle vytčeného v úvodu. Povinnou součástí všech typů prací je krátké české a cizojazyčné résumé = stručné shrnutí nejdůležitějších poznatků obsažených v práci (stačí jeden delší odstavec nebo dva kratší). Neopakovat formulace ze závěru. Přílohy (notové ukázky, obrázky, části rukopisů, atd.) je nutno označit čísly nebo písmeny velké nebo malé (velké a malé) abecedy a podrobnou popiskou pod přílohou. Anotace (uvádí se na web) = krátké shrnutí obsahu práce, neobsahuje předem vytyčené cíle, metodologické zaměření apod. Abstrakt (rozsáhlejší než anotace) je krátkým popisem práce a jejího obsahu. Kromě popisu jednotlivých kapitol by měl abstrakt obsahovat také cíle, metody a výsledky práce. Obecně se doporučuje odstavec o 300-400 slovech. Rozsahy prací seminárních písemných prací je min. 25 000 znaků, v seminární práci „stav bádání“ z dějin baroka a klasicismu pak 18 000 znaků (10 normostran) bakalářských diplomových prací je min. 70 000 znaků (cca 40 normostran). magisterských diplomových prací je min. 140 000 znaků (cca 80 normostran) v odůvodněných případech, zejména při vytváření kritických edic, není nutné u bc. a mgr. prací dodržet minimální počet znaků. Citace Citace literatury, sdělení informátorů či dalších pramenů by měly být uváděny výhradně v původním znění. Pokud citujete z cizojazyčné literatury, je nejvhodnější uvést český překlad v textu, v poznámce pak originální znění včetně kompletního bibl. odkazu (tedy včetně strany). Je dobré také konstatovat, kdo je autorem překladu či zda je to překlad vlastní. Může být i opačně (originál v textu, překlad v poznámce), je to však méně komfortní pro čtenáře. Cituje se vždy z původního díla. Pokud si nelze opatřit původní pramen či literaturu, musí být z odkazu zřejmé, že se jedná o citát z „druhé ruky“, a udat přesně zdroj, z něhož byl vzat. Vypustí-li se něco v citátech, označí se to třemi tečkami v hranaté závorce: […]. Podobně rozepisují-li se zkratky, musí být oproti originálu doplněné znaky umístěny do hranatých závorek. Citáty jsou vyznačeny uvozovkami. Monografie: Jméno autora (v pořadí: příjmení, křestní jméno) – spoluautoři. Název. Podnázev (kurzivou). Místo vydání: vydavatel, rok vydání. KUDRNA, Jaroslav. Materiály k německým dějinám. Brno: UJEP, 1987. Citace v poznámce: KUDRNA, Jaroslav. Materiály k německým dějinám. Brno: UJEP, 1987, s. 107. V soupisu literatury u monografií neuvádíte odkaz na strany, z nichž jste čerpali – to je pouze v poznámkovém aparátu (tam je to naopak nutné). Stať ze sborníku: Autor stati (viz výše). Název. Podnázev. In Titul. Podtitul sborníku. Jméno a příjmení editora/ů (ed./eds.). Místo vydání: vydavatel, rok vydání, rozmezí stran. ALTMAN, Karel. Hostinský – Příklad Josefa a Ladislava Orátorů. In Člověk na Moravě v první polovině 20. století. FASORA, Lukáš –HANUŠ, Jiří – MALÍŘ, Jiří, VYKOUPIL, Libor (eds.). Brno: CDK, 2006, s. 120–132. nebo: Autor stati (viz výše). Název. Podnázev. In Příjmení, křestní jméno editora/ů (ed./eds.): Titul. Podtitul sborníku. Místo vydání: vydavatel, rok vydání, rozmezí stran. ALTMAN, Karel. Hostinský – Příklad Josefa a Ladislava Orátorů. In FASORA, Lukáš – HANUŠ Jiří – MALÍŘ, Jiří – VYKOUPIL, Libor (eds.). Člověk na Moravě v první polovině 20. století. Brno: CDK, 2006, s. 120 –132. Stať z časopisu: Autor stati. Název. Podnázev. Název časopisu, rok, ročník, číslo (pokud existuje), rozmezí stran. HAAS, Robert. Die Musik in der Wiener deutschen Stegreifskomödie. Studien zur Musikwissenschaft [u časopisů, kde je zaužívaná zkratka, je možno ji použít – StMw], 1925, Bd. 12, s. 3–64. Označení ročníku používat v originálních jazycích. Není třeba psát město. Anglická verze: BENNETT, Lawrence. Ignaz Holzbauer and the Origins of German Opera in Vienna. Eighteenth-Century Music, 2006, Vol. 3, s. 63–90. Stať z denního tisku: Autor stati. Název. Podnázev. Název novin, ročník, číslo, přesné datum, rozmezí stran celé. NOVÁK, Břetislav. Ve čtvrtek dne 29. července. Moravská orlice, roč. 15, 1. 8. 1886, č. 173, s. 2–3. Citace slovníkových hesel: BEARE, Charles. Vatelot, Etienne. In SADIE, Stanley (ed.). The New Grove dictionary of music and musicians. Vol. 26, New York: Oxford University press, 2001, s. 339. ŠTĚDROŇ, Bohumír. Gravani, Peregrino. In ČERNUŠÁK, Gracian – ŠTĚDROŇ, Bohumír – NOVÁČEK, Zdenko (eds.). Československý slovník osob a institucí, sv. 1 [možno použít zkratku ČSHS I]. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963, s. 372. Špatně: Černušák,G.,Štědroň,B.,Nováček,Z. 1963 -Česko-slovenský hudební slovník. Praha. Heslo Benda František: svazek 1.,s.75,76, autor. G. Černušák. Nepublikované prameny Archivní fondy a sbírky. Dodržujte toto pořadí údajů: název archivu a jeho umístění (při opakovaném odkazu jen jeho vžitá zkratka), značka a název fondu (sbírky), inventární číslo (inv. č.), číslo kartonu (kart.), strana – folio (f.). Moravský zemský archiv Brno (dále jen MZA), fond F 460 Ústřední správa a ústřední účtárna Kouniců Slavkov, inv. č. 9722, kart. 2424, f. 29r. recto, verso. Archiv města Brna (dále jen AMB), fond A 1/3 Archiv města Brna – Sbírka rukopisů a úředních knih (dále jen A 1/3), rkp. č. 3, f. 1r–2v. Při opakovaném výskytu archivu nebo fondu: AMB, fond A 1/3, rkp. č. 3, f. 2v–4r. Citace internetových zdrojů Internetové zdroje citujeme uvedením oficiálního (nezkráceného) názvu dané stránky, jenž je napsán na nejvrchnější modré liště stránky prohlížeče, dále uvádíme přístup ke zdroji a datum citace, které dokumentuje z jaké verze bylo citováno (cit. 2006-02-10 nebo citováno 10. února 2006) ZEJDA, Radovan. Zapomenutý rodák Jakub Ignác Želivský [online]. 2009. [cit. 3. 12. 2009]. Dostupné z . Citace informací získaných osobním kontaktem Personální informace zjištěné osobním kontaktem (telefonicky, e-mailem, osobně) Osobní sdělení Josefa Nováka, bývalého archiváře AMB. Při opakování díla název díla můžeme zkrátit na první podstatné jméno v názvu. KUDRNA, Jaroslav. Materiály, s. 108. Při delší práci s častěji opakovaným titulem: STRAKOVÁ, Theodora. Die Questenbergische Musikkapelle und ihr Repertoire. In SPFFBU, H 31 (1996). Brno: Masarykova univerzita, 1997, s. 13-23. (Dále jen STRAKOVÁ 1997.) Pokud by autorka vydala téhož roku dvě často citovaná díla, použijeme označení STRAKOVÁ 1997a, STRAKOVÁ 1997b. V seznamu literatury pak tato položka bude označena: STRAKOVÁ 1997a - STRAKOVÁ, Theodora: Die Questenbergische Musikkapelle und ihr Repertoire. In SPFFBU, H 31 (1996). Brno: Masarykova univerzita, 1997, s. 13–23. Při opakování autora: Týž: Hostinský – Příklad Josefa Stopky, s. 141. Při opakování autora i díla: Tamtéž, s. 85–86. Nebo: Ibid., s. 85–86. Při označení editorů, respektive redaktorů se obecně užívá zkratka ed./eds., red. nebo se respektuje originální znění (Hg., Hrsg., Eds., apod.) U místa vydání respektujte původní znění uvedené na titulu: Správně: Pragae, Prag, Paris, Wien, Brünn Chybně: Praha, Paříž, Vídeň, Brno Pokud není uvedeno místo vydání, uvádějte: s. l. (sine loco), pokud není uvedeno datum vydání: s. d. (sine dato). Jsou-li dva nebo tři autoři, oddělují se jména pomlčkou, je-li více autorů, další se vynechají a za poslední jméno se připojí et al. (et alii). Zkratky: Používejte pouze u dostatečně vžitých výrazů (aj., apod., atd., RNDr., ...), zakončujte je tečkou. Neužívejte zkratku pozn., nejedná-li se o část bibliografického údaje - rozepisujte slovo poznámka. Slovo viz není zkratka (není proto ukončeno tečkou), ale imperativ slovesa vidět. Správný tvar není „viz poznámka“, nýbrž „viz poznámku“. Iniciály křestních jmen: Mezi písmeny uvádějte mezery (například F. X. Šalda), v textu však pokud možno rozepisujte celé jméno. Číselné údaje: Nižší údaje (do sta) vždy vyjadřujte slovně. Výjimku tvoří pouze letopočty, data a spojení čísel se zkratkami (40 mm). Číslice a pomlčka ve smyslu rozsahu nejsou odděleny mezerami (2–3 osoby, ne 2 – 3 osoby). U tisícových a vyšších údajů je obvyklá forma 1 000, tedy s mezerou, nikoliv však s tečkou, jak je obvyklé u angloamerické sazby. Oddělení tisícových řádů neplatí pro zápis signatur a letopočtů. Data: Pište vždy arabskou číslicí. Letopočet nezkracujte na poslední dvojčíslí (chybně: 1977–83), ale vždy jej vypisujte celý (1977–1983). Mezi letopočty a pomlčkou nedělejte mezery. V případě plně uvedených dat (i s uvedením dne a měsíce) máte k dispozici dvě varianty: a) Číselné vyjádření s mezerami: 12. 1. 1918. b) Kombinované vyjádření s mezerami: 12. ledna 1918. Pomlčka a spojovník: V těsně spojených výrazech se užívá spojovník bez mezer (česko-anglický slovník), je třeba neplést si jej s pomlčkou. Pomlčka ve smyslu přestávky v řeči se odděluje z obou stran mezerou. Pomlčka ve smyslu rozsahu (od do) se mezerami neodděluje: 18.00–22.00. Datum narození a úmrtí: Před datum narození lze psát hvězdičku *, před datum úmrtí křížek †, například * 12. 1. 1918, † 23. 12. 1978. Mezi znakem a datem se píše mezera. Závorky: K výrazu se připojují bez mezer. Kulaté závorky () se používají v textu, hranaté pro uvádění příloh v textu. Hranaté závorky [] se užívají i v edici – při vkládání edičních poznámek do editovaného textu. Plena pubertas regia seu Octodecim regiae virtutes, per leges, historias et politias adumbratae, amoris et timoris vinculum componentes, quas […] pro coronide publice dilucidandas proposuit […] Joannes Adamus […] comes a Questemberg. Anno Chr.[isti] M. DC. XCVI. [= 1696] mense Septembri, die 5. horis post meridiem consuetis. Dáváte-li do závorky celou větu, je nutno ji uvnitř závorek ukončit tečkou. Je-li v závorce pouze část věty nebo poznámka, pak ne. Tečky, čárky a další interpunkční znaménka se v takovém případě nacházejí až za závorkou. Používáme výhradně písmo Times New Roman 12 (v poznámkách totéž ve velikosti 10). Doplnění křestních jmen (ne jen iniciál) všude, přinejmenším u prvního užití – u skladatelů, u citovaných vědců a autorů publikací, ale i jinde, např. u mecenášů – zvlášť důležité je to u šlechty. U autorů publikací několikaslovná charakteristika v textu („německý muzikolog“ apod.), nebo delší v poznámce pod čarou. Typografie – poznámky vždy za interpunkčním znaménkem. Čísla poznámek pokud možno na konci vět, je to čtenářsky přívětivější, čtenář nemusí uprostřed věty přeskakovat dolů a číst poznámku. Někde to možné není (např u citace dvou děl v jedné větě), ale jde o minimum případů. Neplatí, že ve stavu bádání musí být každý zdroj v samostatném odstavci, krátké odstavce nejsou žádoucí. Používání pluralu maiestatiku („námi zkoumaná problematika“) je sice v kvalifikačních pracích možná, ale obecně je to považováno za zastaralý způsob psaní, dá se místo toho použít pasivum nebo to nějak opsat („lze konstatovat“… „bylo sledováno“… apod.). Používání ich-formy („já jsem identifikoval“) též není doporučeno, pouze ve výjimečných případech (např. v úvodu). Je dobré při „vyprávění“ (typicky v životopisu, ale i jinde) zůstávat v minulém čase. Přecházení do přítomného času je leckdy matoucí a neslouží dobře záměru (dynamizovat vyprávění). Čísla poznámek a uvozovky nejsou nikdy kurzívou. Stav bádání řadíme vždy chronologicky, není třeba na to v textu upozorňovat. Literaturu vzadu v soupisu nedělíme na žádné kategorie (např. „lexika“) a řadíme abecedně. Zvlášť se píší pouze internetové zdroje (databáze apod.). Pouze v prvotní seminární práci se soupisem literatury ke stavu bádání (typicky odevzdávaná po prvním semestru) řaďte pro přehlednost literaturu chronologicky.