Cesta k samostatnosti 1905 > Opakování z minul •Stále „úřednický“ stát – Embedsmannsatten •Vzniká parlamentarismum – 1884 první politické strany – Johan Sverdrup •Dělnická hnutí – Arbeiderpartiet 1887 •Industrializace, rozvoj, emigrace do USA •Národní obrození – hledání vlastního jazyka, kultury… •Rozmach umění a kultury – malíři, spisovatelé, divadla Rozpory se Švédskem > Obsah obrázku text, vizitka Popis byl vytvořen automaticky •Rostoucí národní uvědomění v Norsku, větší míra svobody a demokracie než ve Švédsku – Ústava z roku 1814 modernější než švédská •Během 19. století řada konfliktů mezi Norskem a Švédskem – vlajka, panovníkovo veto, vláda,… •Sílící moc Stortingu • • • Zastoupení v zahraničí •Norsko nemělo právo na vlastní zastoupení – konzuláty v zahraničí •Toto právo po roce 1814 drželo Švédsko za celou unii, Norsko nesouhlasilo •Vzhledem k velikosti norské flotily a počtu norských námořníků v zahraničí konzuláty vyhledávali hlavně Norové – snaha o modernizaci a ponorštění konzulátů •Na konci 80. let opět snaha o změnu – konzuláty nebyly v zemích, kde je potřebovala norská flotila, byly aktivní v zemích výhodných pro Švédsko – protekcionismus •Platba za konzuláty dle tonáže lodí – Norsko platilo výrazně víc •Konzul x Diplomat – konzul zastupuje i obchodní zájmy, diplomat hlavně politické Konsulatsaken > Obsah obrázku text, kniha Popis byl vytvořen automaticky •Vlastní komise ve Stortingu za účelem nápravy zastoupení v zahraničí •Komise a Storting přichází z požadavkem zřízení vlastní sítě konzulátů •Švédsko ochotné vyjednávat a upravovat podmínky (je nicméně proti samostatnosti norských konzulátů) – Storting je nejednotný – stačí to? •Venstre tlačí na Švédsko, dle krále je to ale záležitost celé unie, neměl by rozhodovat Storting – Venstre přesto prosazuje zřízení konzulátů – Švédsko vyhrožuje válkou – Venstre ustupuje •Na přelomu století snaha o nalezení kompromisu z obou stran - neúspěch Další konflikty > Obsah obrázku loďka, obloha, exteriér, voda Popis byl vytvořen automaticky •Boj o vlajku – Storting požadoval vlastní vlajku pro Norsko, bez švédských znaků, král Oskar II vetoval v 1893 i 1896, pak už veto nemohl použít, 1898 vlastní vlajka – oslabení postavení Švédska v rámci interních konfliktů •Vojenská otázka – Storting požadoval modernizaci norské armády, staré vojenské „struktury“ považovaly plachetnice za dostatečné – rozkol mezi armádou a Stortingem, který omezil financování armády •Po vyhrožování válkou ze strany Švédska v 1895 změna – Storting ohromným způsobem navýšil výdaje na armádu (jen torpédoborce 20% státního rozpočtu), stavba pevností, zesílení stávajících, všeobecná modernizace • • Rok 1905 – díl první Obsah obrázku text, kniha Popis byl vytvořen automaticky •V Norsku Høyre pro zachování unie za podmínek úplné rovnoprávnosti, Venstre pro samostatnost •Na konci roku 1904 Švédsko přichází s návrhem na řešení konzulátů: •Švédský ministr zahraničí bude schvalovat personál norských konzulátů •Konzulové budou jmenovaní první jménem švédského krále a Švédska •Konzul nesmí konat proti předpisům švédského ministerstva zahraničí •Pro Norsko jen velmi těžko přijatelné Rok 1905- díl druhý •Švédské požadavky znemožnily postup ve vyjednávání •Norsko oficiálně hovoří o osamostatnění – podpora umělců, novin •Bjørnson, diplomat Sigurd Ibsen, Fridtjof Nansen atd. •Norové vyjednávají s mocnostmi o možnosti osamostatnění •V květnu 1905 zasílá Storting nový zákon o konzulátech králi •Král zamítá – norská vláda chce rezignovat – král zamítá, nemá náhradu • Rok 1905 – díl třetí > Obsah obrázku text, osoba, staré Popis byl vytvořen automaticky •7. června 1905 vyhlašuje Storting, že „(…) unie se Švédskem pod jedním králem je zrušena z důvodu, že král přestal fungovat jako král Norska“. •Král nesouhlasil – Strorting mu navrhl, že by se králem Norska mohl stát jeden z jeho synů, což by znamenalo samostatnost pro Norsko, král odmítl, kdo na jeho místo? Princ Karel Dánský, synovec Edvarda VII •Švédsko sestavuje komisi pro prozkoumání záležitosti – ta udává, že nedošlo k rozpuštění unie, protože to by muselo schválit i Švédsko, a to na základě referenda •28. července Storting vyhlašuje referendum o „platnosti proběhlého zániku unie“ Rok 1905 – díl čtvrtý Obsah obrázku text, podepsat Popis byl vytvořen automaticky •13. srpna 1905 se koná referendum, 85% účast, 370 tis. hlasů, všichni muži nad 25 let, 184 hlasů proti •Ženy neměly právo účasti na referendu, nicméně sehnaly 280 tis. hlasů – argument pro volební právo v 1913 •Vyjednávání o rozpadu od 31. srpna v Karlstadu, švédská komise a norští vyjednávači •Téma k vyjednávání – vodní toky, určení hranic apod. •Problematické – pevnosti a pastviny pro Sámy • Rok 1905 – díl pátý > Obsah obrázku text, mapa Popis byl vytvořen automaticky •Vyjednávání v Karlstadu problematické – Norsko od 1895 intenzivně investovalo do pevností u hranic se Švédskem – to teď požaduje jejich demolici •Možnost války mezi zeměmi – Švédské vojenské cvičení, přesun flotily k norským hranicím, Norsko mobilizuje •Nakonec dohoda – demolice nových pevností, ponechání historických •Sámské pastviny – dohoda o nové dohodě v 1917 •Švédský parlament uznává nezávislost Norska 26. října 1905 Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky •Kdo na norský trůn? Storting vyjednává s dánským princem Karlem •Podpora ze strany Velké Británie •Karel byl ochoten se stát králem Norska – chtěl mít jistotu – referendum •Referendum o princi Karlovi 12. a 13. listopadu – 260 tis. pro, 70 tis. proti •25. listopadu přijíždí nová královská rodina do Kristianie – Král Haakon VII a syn Olav •Jedno z nejmírovějších rozpadů států v evropské historii (spolu s Československem) Rok 1905 - finále