Od Vikingů po konec občanských válek Opakování z minula •První obyvatelé po ústupu ledovců •Nutné používání lodí – zdokonalování se, pozdější dominance na moři •Helleristninger – rytiny ve skalách/kamenech zdrojem informací •Sámové jakožto původní obyvatelstvo – postupná kolonizace i „Nory“ •Množství malých mocenských center, tlak na sjednocování •Vliv Dánska – založení první osady Kaupang, Vikingové – Lindisfarne •Harald „Krásnovlasý“ Hårfagre – první sjednocování Norska, tlak na opozici =˃ větší výboje za hranice, Island, Grónsko, Amerika Dědictví Haralda Hårfagre •Komplikovaný systém dědictví trůnu – na trůn měli nárok synové původního krále, volit je mohli největší sedláci, časté rozpory •Harald měl cca 24 dětí, jako nástupce zvolil syna Eirika Blodøks •Další syn Håkon „den gode“ – vychováván v Anglii u krále Adelstana – boj s Eirikem o moc, Håkon měl podporů lokálních pánů, Håkon první křesťanský král, do roku cca 960 •Neustálé boje o moc – Eirikovi synové se spojili s dánským králem Haraldem Blåtannem – v bitvě zabili Håkona – Eirikův syn (Harald) králem •Upevňování moci – boje v celém Norsku, připojování jednotlivých pánů •Dánský král se spojil s opozicí a zabili Eirikova syna Haralda – pokračování bojů o moc • Poslední vikinští králové I •V čele země Jarl Håkon – pod dánským králem (Blåtann a Svein Tjugeskjegg – Vidlí vous) •Asi potomek Haralda Krásnovlasého Olav Trygvasson – boj proti jarlům a Vidlímu vousu – podpora v Trøndelagu, snaha o kristianizaci země – opozice, zabit roku 1000 •Neustálé snahy o sjednocení země – neúspěch a boj o moc •Svatý Olav (Olav II.) – asi potomek Haralda Krásnovlasého •Dánský král a jarlové bojovali v Anglii – Norsko volné pro Olava – konsolidace země, sjednocení – za jeho vlády reformy, zákony, křesťanství oficiálním náboženstvím – cca 1025 – Dánský král se vrací – Olav prchá do Gardarike (Kiev – Novgorod) – 1029 se vrací a o rok později umírá v bitvě, prohlášen za svatého • • Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Poslední vikinští králové II •1035 – Syn Olava II. Magnus Dobrý – povstání proti Dánům vyhnání z Norska, podpora lokálních pánů •Drancování země, později změna a zákaz drancování – Magnus Dobrý •V Dánsku smrt krále i jeho následníka – boje s Norskem – král Dánska či Norska nejstarší z obou rodů – Magnus od 1042 král Dánska •Magnus v 1047 spadl z koně, nový král jeho strýc Harald Sigurdsson •Harald III. Hardråde – zkušenosti z Byzance, zaměření na obchod, bez skrupulí, snaha získat Dánsko, problémy v Anglii – Harald chce Anglii pro sebe, smrt v bitvě u Stamford Bridge – konec Norů v Anglii Klid a mír po roce 1066 •Syn Haralda III. Olav „Klidný“ Kyrre – komplikované nástupnictví •Bez konfliktů – mír s Dánskem i Vilémem Dobyvatelem v Anglii •Posilování moci státu, církve, králů, asi první gramotný král •Magnus III. „Bosý“ Berrføtt – dobývání Irska, Manu, Hebrid, Orknejských ostrovů – Norsko získává větší pozornost v Evropě, boje s Dánskem a Švédskem, umírá na břehu Irského moře •Vláda tří Magnusových synů současně, rozvoj země, zakládání kostelů, obchodních měst, obchod s Evropou •Postupně umírají až zbývá jen jeden – Sigurd – umírá 1130 Občanské války – Birkebeiner 1130-1240 Počátek občanských válek •Zdroje – Ságy Snorreho Sturlasona – Heimskringla, Fagrskinna, Morkinskinna •Synové posledních tří králů bojovali o trůn – domluva (králové Magnus a Harald Gille), válka, uvěznění Magnuse, oslepení, kastrace, useknutí nohy •Sigurd Slembe – prý syn Magnuse Bosého, prý prodělal zkoušku ohněm a měl by být král, chtěl se dělit s Haraldem o trůn, nevyšlo to, Harald zavražděn •Sigurd Magnuse osvobodil a společně vládli do 1139 – válka se syny Haralda – Magnus zabit v bitvě, Sigurd umučen •2 synové Haralda Gilleho (Sigurd Munn a Inge) vládli 3 roky – pak nový syn Haralda Øystein – rozdělení Norska na 3 části, mír do 1155, pak válka mezi bratry •Chaos a různí zájemci o trůn – často malé děti, jako loutky bohatých přívrženců jednotlivých stran •1152 – Arcibiskupství v Nidarosu – ze začátku podpora od králů, pak rivalita • • Birkebeinerne •Po mnohých bitvách mladý král (7 let - 1163) Magnus Erlingsson (vnuk krále Sigurda – přes matku) – dohoda s církví – nový následnický zákon – prvorozený manželský syn – pro jistotu vyvraždění několika teoretických rivalů •Nová frakce – Birkebeinerne – chudá skupina přívrženců „asi syna“ krále Øysteina – Øystein Møyla – brzy umřel v boji, jeho nástupce Sverre Sigurdsson, prý (sotva) syn Sigurda Munna – dcery Sigurda ho ale přijaly za bratra – legitimní nárok? – sdružuje opozici vůči Magnusovi Erlingssonovi – válka, Magnus 1184 zabit v boji •Sverre králem – problém s církví, vynořilo se několik dalších synů různých králů – mnohé bitvy, Papež proti Sverremu, Sverre umírá na nemoc 1202 •Sverreho syn Håkon brzy umírá, stejně jako další čtyřletý následník • • • Finální fáze občanských válek •Birkebeinerne určili krále Sverreho synovce Ingeho, opozice našla syna Magnuse Erlingssona – pokračování bojů •Církev se posléze snažila domluvit smír – Birkebeinerne mohou mít krále Norska, opozice bude ale kontrolovat Viken – ok •Smrt Ingeho – kdo na trůn – objevil se vnuk Sverreho, který se narodil po smrti Sverreho syna Håkona = Håkon Håkonsson, mladý král, u moci regent Skule – nevlastní bratr Ingeho, později boj o moc •1240 – Håkon poráží Skuleho – konec občanských válek Norsko po občanských válkách •Jasné následovnictví •Rozmach – součástí Norska bylo Grónsko, Island, Faerské ostrovy, Orkneje, Shetlandy (Hebridy, Man) •1274 – První celonorský zákoník – král Magnus Lagabøte •Soudnictví, centralizace armády, rozvoj královského dvora • Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky