Komunální hospodaření Hlavní změny v legislativě •1849 ustavení moderní autonomní obecní samosprávy na zásadě sdílení přenesené a samosprávné působnosti •1861 první volby do obecních samospráv bez intervence státních úřadů podle zásad cenzovního a kuriového systému •1905-1914 a 1919-1920 postupná demokratizace volebního práva do obcí •1919/1927 série kroků meziválečného režimu omezujících samosprávnou působnost obcí a zvyšujících dohled státu •v době Protektorátu z obce učiněn prakticky článek státní správy, v podobném duchu v poválečném období (Místní národní výbor) • • Karel Havlíček: Co jest obec? (1846) •„Kdyby tak člověk jen po naší milé vlasti cestoval a všeliká místa a místečka navštívil, a pak odpovedíti měl na tuto otázku, musel by asi říci: »Obec jest místo plotem ohrazené, nad každými dveřmi jest numero, v jednom domě bydlí rychtář, v jednom servus, v jednom slouha a v prostředku je louže.« Nic víc? — Nic. — A proč tedy jsou ty domy a chalupy pohromadě? — Nevím věru, leda snad proto, aby, když jedna chytne, i ostatní lehce shořeti mohly.“ • •Text směřuje k poučení čtenáře o významu obce: jak byste jej vysvětlili? Obecní hospodaření •1848-1849 zákon o obcích přijat euforicky a na hospodářské zabezpečení se tak trochu zapomnělo •Z moravských cca 2900 obcí mělo jen cca 10% dostačující majetek (hlavně bývalá královská, věnná a nejvýznamnější poddanská města) •U ostatních od počátku deficit rozpočtu dorovnáván daňovou přirážkou, ta dosáhla v období 1919–1920 až 300%, běžně 120–150 % •Obecní rozpočty postupně od 70. a prudce od 90. let 19. století přetíženy investicemi do školství a infrastruktury hygienické (vodovody, kanalizace, hřbitovy atd.) a dopravní (silnice, chodníky) •Propastné rozdíly v kvalitě servisu poskytovaného jednotlivými obcemi Politické kontexty hospodaření •Volebním právem ve velkých městech disponuje jen velmi malá část obyvatel, obvykle 4–15%; ostatní: osoby bez odvodu přímé daně, přespolní, nezletilí, ženy… •Město je obvykle ovládáno aliancí zámožného a vzdělaného měšťanstva, tj. voličů I. a II. sboru; naopak masa voličů ve III. sboru nemá na rozhodování větší vliv •Mobilizace příslušníků obce k větším investicím jde ruku v ruce s vizí: zlepšit postavení obce v síti měst, přitáhnout investice a státní projekty, prokázat nadřazenost vlastní kultury (maják německé kultury) Municipální socialismus •Opřeno o myšlenku monopolního poskytování služeb v regionu =˃ možnost přizpůsobit ceny místním poměrům a generovat přiměřený zisk =˃ tento zisk vložit do podpory projektů, které nemohou být ziskovém, nebo do podpory ekonomiky •Alternativou je aplikace ekonomické teorie tzv. Bodenreformschule, tj. zvýšit hodnotu městských pozemků zasíťováním/regulací řeky a tyto pak výhodně prodat do privátní držby, zisk použít dle vzorce výše •Příklady ziskových podniků: elektrárna, plynárna, vodovod, kamenolom a hřbitovy, Lesy města Brna Nacionálně a sociálně motivované projekty •Kulturní projekty (divadlo, parky, pomníky, školy a MŠ) •Intervence na trhu práce (zprostředkovatelny práce, vzorové pracovní podmínky zaměstnanců, vývařovna) •Hygienické a bezpečnostní projekty (čistička kalů, spalovna odpadu) „Vyhasínání“ hospodářské činnosti komunální sféry •Snižování efektivity městských podniků pod tlakem nadregionální konkurence (Elektrárna Oslavany vs. Městská elektrárna) •Přetížení městské správy sociálními programy v době světové války (1914-1918) •Přebírání části městské hospodářské agendy do správy zemské (likvidace kalů, doprava aj.) Literatura •Kladiwa, Pavel a kol.: Lesk a bída obecních samospráv severní Moravy a Slezska 1850-1914. Ostrava 2008 •Fasora, Lukáš: Svobodný občan ve svobodné obci? Občanské elity a obecní samospráva města Brna 1851-1914. Brno 2006 •Maier, Karel: Hospodaření českých měst 1850-1938. Praha 2005