GEOBIOMY
(zonobiomy)
v rámci
klimatických pásů
Vykuchaná verse prezentace jako podklad na přednášky pro studenty.
Nenahrazuje přednášky ani studijní materiály.
Sestavil: RNDr. M. Culek, Ph.D.
POLÁRNÍ VRCHLÍKY
(PÁSY)
Geobiom arktických a antarktických
ledových pustin
* Studená ,,jádra" ­
* Dominují rozsáhlé ledovce a sněhová pole
* Oblast vysokého tlaku
* Srážek málo a jen sněhové
* Dlouhá polární noc a polární den
* Albedo ­ malý záhřev
* Chybějí půdy,
* Antarktické ,,oázy" =
* Absence vyšších rostlin,
* Zásadní význam pobřeží ­
* Moře ­ relativně teplé a hodně kyslíku
SUBPOLÁRNÍ PÁS
* Území mokřadů, kamení a nízké
vegetace.
* 5 mil. km2 + 1 mil. km2 kamenité
sutě (=mrazové pouště).
* Okraje tlakové výše, převážně malé
srážky,
* Různá délka dne a noci během
roku
* Roční  T < 0 C.
* Krátké intenzivní slunečné léto,
* Přízemní posun.
Geobiom Tundry + Mrazových pouští
Geobiom Tundry _2
* Řeky ­
* Permafrost.
* Půdy ­ leptosoly, regosoly, glejosoly.
* Humusový horizont
* Nízké keříky, mechy, lišejníky, rašeliniště.
* Hrubá roční primární produkce
* Relativně bohatá fauna
* Živoucí oceány a moře.
* Lesotundra ­ mozaika: galériové lesy, lesy na
slunných svazích.
­ Půdy ­ i podzoly, cambisoly
MÍRNÝ PÁS - rozdělení
Chladnější pásmo:
­ Geobiom tajgy ­ 3 sektory:
­ oceanický, suboceanický, kontinentální
Teplejší pásmo:
­ Geobiom opadavých listnat. lesů ­ 3 sektory:
­ oceanický, suboceanický, východní
­ Geobiom stepí
­ Geobiom pouští a polopouští Mírného Pásma.
Geobiom Tajgy
* Oblast nekonečných jehličnatých lesů
* Plocha 10 mil. km.
* Tlakové níže i výše, fronty
* Polární hranice lesa ­
* .
* Nejseverněji ­ Sibiř,
ústí Chatangy,
* Nejjižněji ­ N. Skotsko (jv. Kanada)
* Méně než 4 měsíce s
* Velká roční amplituda teplot
* Půl roku leží sníh, chybí jaro,
* krátká teplá léta s Tdmax  30 C
* srážky 250-750 mm
Geobiom Tajgy _2
* Permafrost ­ souvislý / ostrůvkovitý, zbahnění,
* Vyluhování půd ­ přímoří - podzoly, podzoluvisoly ­ jih,
vnitrozemí - kambisoly.
* Tajga ­ severní, střední, jižní
* Tajga ­ oceanická, suboceanická,
kontinentální ­ s permafrostem
* Tajga ­ světlá
* tmavá
* Hrubá roční primární produkce.
* Biodiversita obecně nízká, ale:
* Bylinné patro acidofilní
* množství hmyzu, velcí savci
Geobiom opadavých listnatých lesů MP
* Nesouvislé pásmo
* SA: 30-50 s.š., E: 43-58 s.š.,
JA: 35-40 j.š., NZ: 42-45  j.š.
* Plocha 5 mil. km.
* Nestálý tlak,
*  roční T 4-15 C, T července
15-20 C = gradient.
* 4-7 měsíců T  10 C.
* Zimy s mrazy a sněhem /
atlantické pobřeží
* Srážky 400 ­ 2000 mm
Geobiom opadavých listnatých lesů MP _2
* Luvisoly (vč. hnědozemě), kambisoly, oj. histosoly,
glejsoly, fluvisoly.
* Změny krajiny
* Roční hrubá prim. produkce:
* 3 sektory: oceanická / suboceanická / kontinentál. var.
* OCEANICKÁ: silné srážky, omezené mrazy, silné
vyluhování ­ chudé půdy (podzoly, podzoluvisoly
kambisoly) + osídlení
* SUBOCEANICKÁ: mírné srážky, silné mrazy, větší T
amplitudy roční i denní, slabší vyluhování (luvisoly (vč.
hnědozemí), různorodé kambisoly
* KONTINENTÁLNÍ: v Rusku ­ úzký p., jen malolisté st.
Biogeografické ,,regiony" EU
Geobiom Stepi
* Nesouvislý pás
* E: 45-55  s.š., SA: 30-55  s.š.,
JA 30-40  j.š., Afr: 30  s.š., NZ: +
* Tlakové výše, níže,
* Výrazný roční chod
* Kontinentalita ­ denní, roční;
teplotní, srážková
*  roč. Srážky 250-350 (­ 450)
mm,  roč. T = 5-10 C.
* Ale: amplituda ­ max. let. měsíce 
30 C, zimy mrazivé.
Geobiom Stepi _2
* Travnato-bylinná vegetace
* Typic. stepi - hluboké humusové půdy
* suché stepi (Kazachstán)
* Eroze
* Hrubá roční primár. produkce:
* LESOSTEPI:
* přechod k lesům ­ mozaika:
ˇ
* Více srážek, menší amplitudy
* Phaeozemě, greyzemě.
* ,,Stepi" v ČR
Geobiom Pouští a polopouští MP
* Zpravidla za orografickou bariérou
* Sev. Great Basin, sev. Kaspiku ­ Balchaš, Gobi
(Turanská prol., Tibet), Patagonie.
* Nízké srážky v létě (konvektivní) - Urumči,
* Velké amplitudy teplot ­
denní i roční, v zimě silné
mrazy
* Mechanické zvětrávání,
* Zasolení půd, solončaky
* Oázy, periodická slaná
jezera
SUBTROPICKÝ PÁS
* Přerušovaný pás
* Střídání vzduchových mas během roku
* - vliv západních a východních větrů
* Častá zemětřesení a vulkanická činnost
* Kolébka většiny civilizací
* Sektor: Západní, vnitrozemský, východní.
-západní (mediterrání) sektor
Geobiom Mediterráních (neopadavých)
lesů
* Menší plochy při z. okrajích
kontinentů:
* E+Afr.: 31 - 46  s.š.,
SA: 32 - 41  s.š.,
* JA: 33 - 37  j.š.,
J. Afr. +Austr.: 30-35  j.š.
* V létě *
v zimě ­
*  roč. srážky ­ 500-600 (900)
mm.
Mediterrání lesy_2
* Nejméně 5 měsíců vlhké období
*  roč. T kolem 15  C,
* S výjimkou hor  nemrzne a nesněží
* 2 vegetační periody ­ jaro, podzim
* Evropský mediterán ­ hojné vápence, terra rosa
* Dlouhodobé intenzivní osídlení ­ základ evropské
kultury.
* Eroze ­ skály ­ nevratné
* Degradace lesů ­ náhradní společenstva ­
macchie (garrigue, šibljak), olivové háje
* ­ posun v.s. nahoru
Vnitrozemský sektor ­ Geobiom
subtropických polopouští
* Zpravidla v horských kotlinách
* Střed Great Basin, plošina Colorado, kotliny
v Atlase, plošiny Iránu, Afghánistánu, jižní
Austrálie
* Tlakové výše v létě
* Nízké srážky ­ do 350 mm,
* V zimě mrzne ­ inverse. Velké amplitudy
* Kapilární vzlínání ­
* Bezodtoká vysýchající slaná jezera
Východní sektor
- Geobiom stále vlhkých
subtropických lesů
* Přechod k opadavým lesům
* Jižní a stř. Čína, j. Korea, již. Japonsko, jih
USA, s. Kalifornie, j. Chile (40-50 j.š.), jv.
pobřeží JAR, Uruguay a okolí, jv. Austrálie,
Tasmánie, s. N. Zélandu. Blízké: Kanárské a
Kapverdské ostrovy, Azory, Madeira.
* Srážky vysoké téměř po celý
rok, jinak mlhy.
*  měsíční teploty 8 ­ 22 C, zimy mírné, krátké,
Geobiom stále vlhkých subtropických
lesů
Geobiom stále vlhkých
subtropických lesů _2
* Málo mocný humus. Horizont, kyselejší půdy.
* Vysoká biodiversita dřevin,
* Vavříny, cykasy, čajovníkové, arekovité,
cesmíny, na s. magnolie, bambusy, v Kalifornii
sekvoje, thuje, na j. Araukárie, Nothofagus,
Eucalyptus, stromovité kapradiny.
TROPICKÝ PÁS (= okolo
obratníků)
* Geobiomy (pásma):
* Tropické pouště a polopouště
* Klimaxové savany
Geobiom Horkých pouští a polopouští
* Nejrozsáhlejší typ,
* Anticyklony ­ sestup vzduchových mas ­
sucho, silná radiace,
* silné vyzařování v noci ­
velké amplitudy teplot.
* Zpravidla nemrzne.
* Srážky ojedinělé, nepravidelné,
* V horách srážk. maximum
až nad
* Půdy ­ chybějí nebo regosoly, arenosoly,
calcisoly, solončaky.
Geobiom Horké pouště a polopouště_2
* Zpravidla chybějí i slaná vysýchavá jezera
* 2 sektory ­ západní / vnitrozemský.
* 1. Západní ­ studené mořské proudy + horký
suchý vzduch ­ mlhy (Namib). Pediplanace,
* 2. Vnitrozemský ­ extrémní (chybí v S.A.): Bez
vegetace, fyzikální zvětrávání, eolické procesy
* Hrubá primární roční produkce
* Relat. vysoká biodiversita ­ Sahara:
* Východní sektor Tropického pásu ­ pasáty ­
světlé (sub)tropické lesy ­ obdoba střídavě
vlhkých tropických lesů
Geobiom klimaxových savan
* Suché savany ! ­ podmíněny klimatem
* Srážky 200 ­ 400 mm,
* Kalahari, Sahel, centrální Austrálie.
* Ale také: Hlinitý, písčitý substrát =
* Kamenitý substrát =
PÁS TROPICKÝCH OPADAVÝCH
LESŮ A PYROGENNÍCH SAVAN
* Deště v ,,létě", sucho v ,,zimě"
­ za Sluncem
* Trvale teplo
střídaní rovníkové a suché
tropické vzduchové masy.
* Místy až k 30. rovnoběžce ­
* Srážky v rovinách 700-1500 mm,
návětrné svahy
(Čerápundží, Havaj)
* Období sucha - ohně
Geobiom Tropických opadavých lesů
* Zpravidla vlhčí část Pásu
* Režim řek ­ povodně x vysychání
* Zvětrávání: Deště ­ chemické,
sucho ­ fyzikální.
* Oxisoly, Chromosoly, Vertisoly (na vápn. hor.),
glejsoly. Tvorba kaolinitu.
* Gradient: Nižší biodiversita stromů, opadává
horní patro ­ až ­ sucholesy
Geobiom pyrogenních savan
* Vzniká z tropických opadavých lesů
* 15 % plochy kontinentů
* Člověk i blesk
* Udržují velká stáda kopytníků
Smečky velkých šelem.
* V savanách mocný humus. horizont
* Železité a manganové vrstvy
* Eroze půdy.
* Dlouhostéblá (campo limpo) a stromovitá savana (c.
cerrado) - hrubá rostl. roční produkce
* Termiti, sarančata (=kobylky), akácie ­ trnité,
opadavé, v Austrálii eukalypty
* Místo vzniku a vývoje prvních lidí
Pyrogenní
Savany
PÁS STÁLE VLHKÝCH
ROVNÍKOVÝCH LESŮ = geobiom
* Maximální záření x albedo
mraků, spotřeba tepla na výpar x
termický rovník
*  Tr = 25  C,  Tm = 24,3 ­
25,3  C
* Délka dne a noci - denní amplit.
* Srážky Sr = 2000 ­ 4000 mm,
Sm = 230 ­ 450 mm
* Max. 1 měsíc sucha +
monzunová JV Asie
* Vysoký výpar, srážky konvektivní,
Geobiom Stále vlhkých
rovníkových lesů _2
* Nejvyšší intenzita biologických a chemických procesů
* Hluboké chemické zvětrávání
* Kyselé horniny ­
* Bazické horniny *
Hloubka zvětrávání 15-30 m,
* Etchplenizace georeliéfu
* Acrisoly, lixisoly, alisoly, ferralsoly, tropické podzoly,
(oxisoly), histosoly, glejosoly.
* Lesy ­ nížinné, horské (1000-2000 m), mlžné (2000-3000 m),
aluviální, mokřadní (dýchání), organozemní.
* Mangrove ­ zóna dmutí, brakická x slaná voda,
* Maximální roční primární produkce
* Problém ­ Maximální biodiversita, nejzachovalejší celky
přirozených ekosystémů
* Plantáže tropických plodin, pastviny, ,,savany".
Použité podklady
V prezentaci jsou použity některé podklady z
výukového materiálu V. Herbera: Krajinná ekologie.
Další údaje pocházejí z publikací:
R. Hendrych (1984): Fytogeografie
J. Jeník (1996): Ekosystémy