Pokyny pro vyhodnocení fytocenologického snímku.


Pro vyhodnocení fytocenologického snímku použijeme bodového hodnocení nároků rostlin dle hodnot
uvedených v tabulce v publikaci významného švýcarského biologa a krajinného ekologa Ellenberga.
Slouží pro vyhodnocení vlastností stanoviště na základě tzv. bioindikace, tj. pomocí nároků rostlin
na jednotlivé složky prostředí. To je velmi užitečné např. v lesnické praxi, kdy to slouží pro
rozhodování o tom, jaké stromy kde sázet (lidově řečeno), ale také pro zjednodušený ekologický
průzkum území – je to rychlé a levné. Jdete krajinou (většinou to dobře funguje jen v lesích a
přírodě blízkých biotopech typu stepí, mokřadů a skal) a podle výskytu typických rostlin (a jejich
vitality) víte, zda je zde půda spíše kyselá nebo neutrální, kolik je zde asi živin, jak je zde
půda přibližně vlhká, jak je zde asi chladno nebo teplo atd. Samozřejmě se podle toho určují také
vegetační stupně. Ale to už je složitější, to si necháme pro fyzické geografy na později.

Do učebních materiálů jsem vám vložil Ellenbergovu tabulku. Vyhodnotíme ty parametry, které uvádím
dále. A pro všechny zaznamenané druhy si vyhledáte příslušné hodnoty. Pouze u světla vynecháme
druhy stromového patra, protože ty nám teprve dělají ty světelné poměry zaznamenatelné dole.  Pro
některé druhy, zvláště pro stromy, ty charakteristiky někdy uvedeny nejsou, protože se nedaly
stanovit, pak je v daném místě udělán křížek. Tedy druhy, pro něž daná charakteristika uvedena
není, nevyhodnocujeme, ale uvedeme jen jejich počet ve vysvětlujícím textu k vyhodnocení.

Názvy druhů jsou v Ellenbergových tabulkách bohužel jen latinsky. Ale těch druhů nemáte mnoho, tak
ty latinské názvy k vašim českým lze vyhledat na internetu nebo v každém klíči – navíc si můžete
tuto práci rozdělit.

A teď, co znamenají jednotlivé sloupce (kterých si budeme všímat) v tabulce:

G: vztah druhu ke světlu. 1 značí druhy extrémně stínomilné, 9 extrémně světlomilné.

I: vztah druhu k teplu. 1 značí druhy velmi nenáročné, v podstatě alpínské a u nás pravděpodobně
vůbec nejsou. 9 značí druhy nejnáročnější a ty u nás také nejsou, jde o druhy jižní Evropy.

K: Vztah ke kontinentalitě klimatu.  1 jsou klasifikovány druhy extrémně oceánické (u nás nejsou) a
9 v rámci střední Evropy extrémně kontinentální (myslím, že tam žádný náš druh také nespadá).

M: Vztah rostlin k vlhkosti půdy. 1 jsou druhy extrémně suchomilné, 9 bažinné, 10, 11 a 12 nás
nezajímají. Protože to jsou druhy vodní, dělené podle hloubky, ve které koření.

Q: Náročnost druhu na živiny. 1 – druh snáší minimální množství přístupných živin, 9 – druh je na
živiny max. náročný (hl. na dusík).

S:  Vztah druhu k obsahu solí v půdě. 0 – nesnáší sůl vůbec, 9 – silně slanomilný druh (u nás
nejsou).


Pro každý faktor zpracujte sloupcový, nebo lépe koláčový graf, kde jednotlivé výseče budou značit
počet výskytu druhů s daným bodovým hodnocením. Např. pro teplotu budou v koláčovém grafu dva druhy
mírně teplomilné hodnocené 3, pět druhů hodnocených jako nechladnomilné hodnocené 4, čtyři druhy
hodnocené číslem 5, atd. V koláčovém grafu pak bude velikostí výseče vyjádřen počet druhů a v každé
výseči uvedete číslo udávající počet bodů. Řaďte je v koláčovém grafu za sebou podle vzrůstajících
hodnot.


Na závěr provedete slovní vyhodnocení vlastností stanoviště podle této tzv. bioindikace a srovnáte
s tím, jak to na vás působilo v terénu.

Zdůrazňuji, že každý ty grafy zpracuje sám a sám si je také vyhodnotí.


Tak ať se vám to dobře podaří !


M. Culek