vývoj (venkovského) osídlení
GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/4
o Počátky — mladší doba kamenná
• Před 5-6 tis. lety - primitivní zemědělci
• Archeologické nálezy rodových chat, prvních plodin a kostí domestikovaných zvířat
• Nomádství v závislosti na úživnosti půdy (50-80 let)
• V nejteplejších a nejúrodnějších územích:
o Polabí, dolní Ohře, jižní Morava (stepi X listnatý prales)
o Příchod Slovanů - 5. a 6. stol.
• + Vltava, Dyje, Morava
• Roztroušené rodové dvorce —► rodové vsi
• Hradiště: správní centra a útočiště okolních vesničanů
• Obydlí štítem do návsi (ulice), záměrné zakládání sídel, kolektivní život
o obdělávané plochy radiálně okolo vesnice - úhorova soustava trojhonného typu
v
o Členění na tzv. dominikál (ve vlastnictví pána) a rustikál (nevolníků)
o Staré sídelní území
• Tradiční osídlení: pravěkých zemědělských kultur, ale i ve středověku
v
o V Cechách úrodné nížiny kolem řek,
na Moravě úvaly a nivy, např. tzv. Malá Haná, o Ve Slezsku při ř. Opavě (součást Horního Slezska, Polska)
• Vnitřní kolonizace: 11. — 12. stol., klučení lesa
• Velká kolonizace: 13. - 14. stol., osídlení ostatních částí
o Kmenová (mateřská populační) oblast
• Území nejstaršího souvislého osídlení, genetická kontinuita populací podmíněná příslušným prostředím po dobu 200 pokolení / odtud šíření do oblastí rámcových (periferních)
v   s v
o KORCÁK 1938 Geopolitické základy Československa o ŘÍKOVSKÝ 1939, staré sídelní oblasti o HROMÁDKA 1943, stará kulturní území
Historické stezky v českých zemích
o Výhodná poloha ve středu Evropy —► křižovatkou významných obchodních cest?
• pouze Jantarová stezka: od Baltského k Jaderskému moři, podél ř. Odry, Moravskou branou a podél ř. Moravy, měla (a má) kontinentální význam
v
o V Cechách:
• paprskovité uspořádání od Prahy
o Na Moravě a českém Slezsku:
• „křižovatka" u soutoku ř. Moravy a ř. Jihlavou a Dyjí
o Publikace:
• KVET 1997. Staré stezky v České republice
v _
• KVET 2011. Atlas starých stezek a cest na území České republiky
Mapa - fraus 8
Kolonizace v evropě
o Vnitřní kolonizace
• Zásadní podíl místního obyvatelstva
o Nížiny kolem Pádu, Frísko, Bavorsko, Sasko
o Vnější kolonizace
• Osidlování nových poloh/oblastí příchozím obyvatelstvem
o Německá východní kolonizace
• Nej významnější proces pro budoucí Evropu (nejen osídlení)
• Příčinou nejen relativní přelidnění, ale i poptávka po nových osadnících (nesprávně „Drang nach Osten")
o Náznaky pravidelného půdorysu sídlišť a polí již dříve
• Počátky / později:
o Vlámové, Valoni a Frankové: kolem ř. Mosely, proti toku Rýna a podél Dunaje
o Němci: proti proudu Labe, přes Slezsko, Moravu do Horních Uher
Velká (německá východní) kolonizace
o Dobývání a osídlování nových zemědělsky využitelných ploch
• 11. - 1. pol. 14. století
• Přechod Francouzů na jih od Pyrenejí, kolonizace západní části Britských ostrovů, švédská kolonizace ve Finsku
o Venkovská, městská, hornická
o Zásadní proměna tvářnosti Evropy
• Příčinou růst populace, související s ukončením „stěhování národů"
o Nárůst obyvatelstva (např. Francie 6,2 —> 21-22 mil.)
v
o Nedostatek - Cechy, Slezsko, Pomořansko, Polsko, Uhersko
• Ústup lesů, založení husté sítě sídel (osad)
• Součástí vrcholně středověké transformace
o Středověká kolonizace
• Zájmem historie, archeologie, sídelní geografie (plužiny, sídla)
Kolonizace českých zemí
o Morava (konec 12. století)
• Z Rakouska na Znojemsko, Jemnicko
• Ze Slezska (území vratislavských biskupů) Opava, Bruntál, přes Brno
o Směrem na Trenčín do Horních Uher X severozápadní moravsko-slovenská hranice nedotčena
o Čechy (12./13. století)
• Chebská kolonizace (klášter Waldsassen), Vitorazsko (Zwettl)
• Sedlecko, Bílinsko, Podkrušnohoří
• Českobudějovicko, Českomoravská vrchovina, Jizerské hory atd.
o První lokace: Uničov (1215), Kynšperk (1232, kláštera Doksany)
o Slezsko (až ve 2. pol. 13. stol.)
• Z oblasti Opole, Ratiboře do Těšína,
o pokračování přes Jablunkovský průsmyk do Horních Uher
o Lány — lánový typ vesnice:
• 32-100 korců = 5-14 ha
• Rozloha obdělávané půdy: poměrně malá
o V 9. stol. 10 % území, ve 12. / 15 %, ve 14. / 30 % (spíše méně)
• První chlévy, dobytek malý (kráva = tele)
o Právo — tzv. ius teutonicum
• Soubor sídelních práv zajišťující osobní svobodu, právo na samosprávu (rychtář, šoltýs), dědičný nárok na osídlenou půdu + individuální práva
o Středověké tvrze a hrady
• Zvíkov, Kost, Rožmberk
o Průběh lokace
• Původně iniciativa nových osadníků
• WICHMAN, biskup z Naumburgu, zavedení nového postupu - zrod vrstvy „osidlovacích podnikatelů" (lokátorů)
o Organizace přesunu, podmínky osídlení (např. osvobození od daní a desátků - tzv. lhoty / až 18 let)
• Zdokonalení kolonizačního procesu
o Skupiny vesnic se zázemím s centrem-městem (tzv. weichy)
o Disperzní sídla (sídliště) se postupně proměnila v kompaktní!
o 15. stol. / husitství
• Vylidnění množství vesnic
VÝBĚR MÍSTA / MĚSTA
o Kvalita půdy, terén o Přístup k vodě
• klima srážky, povětrnostní podmínky
o Skladba lesních porostů
o Existence komunikační sítě
o Existence zemědělského zázemí
Proměna krajiny a sídel
o Zhodnocení hospodářského využití
• Vznik rybniční soustavy: Třeboňsko, Pardubicko
o Velké zemědělské dvory
• Část obytná, stájová, skladová s přístupem k manipulačnímu prostranství
o Pivovary, hamry, sklárny, papírny
o Přestavba hradů na zámky
• Např. Český Krumlov, vč. zakládání zámeckých zahrad
o Úpravy vodních toků
• Splavnění Vltavy, Labe, Orlice k dopravě dřeva pro města a doly X lesní řád upravující těžbu á
2. (VNITŘNÍ) KOLONIZACE
o Populační přírůstek venkovských obyvatel
• Zahuštění, rozšiřování stávajících sídel
• Sezónní zemědělské stavby
• Kovárny, vodní mlýny, hřbitovy
o Třicetiletá válka
• Pustošení, drancování, bída - hlad
o MARIE TEREZIE / RAAB
• Rozdělení půdy mezi poddané - nájemce
• Vznik nových vesnic - př. Josefov na Hodonínsku (1782)
o JOSEF II.
• patent stanovující min. rozlohu statku
o Zrušení roboty
• Nárůst mobility, zvýšení zemědělské produkce, přesun pracovní síly do průmyslu
Hospodářství
• Střídání plodin — nepřetržité využívání orné půdy
• Celoroční ustájení dobytka v hospodářských objektech
• Vznik řemeslnických dílen
• Ulehčení práce jednoduchými stroji
o První dojící stroje 1860!
• Scelovací pokusy
o Určení obecně prospěšných zařízení
o Polní cesty, odvodnění, hráze o Úspěšné jen na Moravě
• Průmyslové zpracování zemědělských produktů
o Mlékárny, sýrárny, škrobárny, lihovary, cukrovary, pivovary, sladovny, konzervárny
• Využívání přírodních zdrojů surovin
o Kamenolomy, pískovny, cihelny / uhlí, železné rudy / sklady
SÍDLA / OBYVATELSTVO
• Nárůst objemu dispozice a změna konstrukce staveb
• Zvonice (ohňový patent Marie Terezie), zájezdní hostince
• Štítová orientace domů nahrazena „okapovou"
o Jižní/střední Morava
• Zrod vrstvy tzv. kovozemědělců, stavozemědělců
• V 19. stol. vesnice s vlastní školou, zájmová/spolková činnost
• Kopanice (horské osídlení)
• Hustota osídlení
o Vysoká: vzdálenost sídel 1,5-3 km, převaha do 500 obyvatel
• Specifická / lidová architektura (dnes: evidence, ochrana)
o Oblasti: středočeský, jihočeský, ... dům o Podle funkce: statky, stodoly, školy
o Podle konstrukce: zděné/omítané, roubené, hrázděné, hliněné stavby
Krajina
• Přeměna listnatých lesů na smrkové/borovicové monokultury
• „Návrat k přírodě" - estetické úpravy:
o vyhlídkové cesty, zahrady, aleje
o př. Kuks, Veltrusy, Lednice, Nové Hrady, Hluboká
• Zříceniny (dominanty, siluety)
o Rábí, Hazmburk, Trosky, Bezděz, Žebrák
• Nadále dělení zemědělské půdy
o Koncem 19. stol. 60 % hospodářství do 5 ha,
jen 4 % větší než 20 ha, o 33 mil parcel s průměrnou velikostí 0,25 ha
o Nástup železnice
• Do r. 1880 téměř celá naše železniční síť
• Pokračuje výstavba silnic a cest
Poválečný vývoj (1945-1989)
o Pohraniční pásmo (Sudety)
• Ztráta kontinuity - odsun německého obyvatelstva (0,8-1 mil. osob)
• Znovuosidlování řízené státem - diferenciace města X venkov, nedosídlení původního stavu
o 1948 — kolektivizace
• Koncentrace venkovského osídlení - středisková soustava (1967)
o Sídla středisková (perspektivní), trvalého charakteru, ostatní (k zániku?)
• Integrace obcí
o Zánik sídel z nejrůznějších důvodů
• Těžba uhlí
• Přehradní nádrže
• Vojenské výcvikové prostory
Obhospodařování krajiny
o Změna vlastnických poměrů
• Soukromé vlastnictví půdy, zvířat a strojů nahrazeno (1 %)
• Družstevním (JZD, 12 560 organizací) či státním (státní statky) / 1949-1959
• Proces koncentrace:
o 350 ha    600-700 (2000+) / 6-7 vesnic, agrokombinát?
o Původní statky jen s obytnou funkcí o Zrod smíšených farem
• Hospodářská zvířata, plodiny, dopravní prostředky
o Rozmisťování nových objektů (středisek)
• na základě tzv. technicko-ekonomických rozborů
• Postupné uplatňování hygienických zásad
o Požadavek zvýšení produkce potravin
• Zavedení nových forem ve výrobním procesu a v dělbě práce — kooperace a průmyslové výrobní prvky
o Mechanizace, automatizace, chemizace
o Společné zemědělské podniky — až:
• 1,5 tis. krav, 4 tis. mladého skotu, 20 tis. prasat, 200 tis. slepic
o Negativní vlivy: zápach, hluk, prach, močůvka, siláž
• Podniky zemědělského nákupu a zásobování
o Zvětšení polí, rozorání mezí, likvidace části polních cest a rozptýlené zeleně (dopad na faunu)
o Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF)
ODSTRANĚNI ROZDÍLU MEZI MĚSTEM A VENKOVEM" URBANIZACE VENKOVA (X „RURALIZACE" MĚSTA)
Přidělení záhumenku Občanská vybavenost
• Stát X družstva (např. Jednota), novostavby
• Dostupnost X efektivita, role standardů
Veřejná doprava
• Hustá síť, nízký stupeň automobilizace Technická infrastruktura
• Zaostalost, lokální řešení, negativní dopady (SLDB?) Památky
• Spíš chátrání X skanseny (Rožnov, Veselý Kopec,... Druhé bydlení
• Chatové osady X chalupy, sezónnost
• Vedle individuální rekreace také hromadná
Stanovení funkčních zón
Sociální společenství
o Změna způsobu života — závislost na městě
o Profesní specializace obyvatel / zaměstnanců
zemědělství o Identifikace, zapojení do veřejného života
o Rozdíly v mimopracovní oblasti
• Rozsah / kvalita / nabídka volného času o Otázka vzdělání a kvalifikace
• stárnutí / následnictví
o Soužití chtěné? o Charakter osídlení
• vylidňování venkova / stabilizace?
TZV. VENKOVSKÉ INDIKÁTORY
PODLE RADY PRO OJDHRAÍÍU ANGLICKÉHO VENKOVA (URČUJI ZÁROVEŇ TAKE KVALITU VENKOVA):
o úroveň klidu (vzdálenost od zdrojů hluku)
o tmavost noční oblohy (proto např. hvězdárna Ondrejov)
o pocit divočiny a izolovanosti od okolí
o možnosti volné půdy a budov
o pocit sounáležitosti (komunity)
o úroveň venkovských služeb
o různorodost venkovských „dovedností" obyvatel
o hezká krajina
o frekvence a dostupnost veřejnou dopravou.
Venkovské oblasti lze také hodnotit podle míry občanské vybavenosti, míry „odlehlosti" (dostupnosti velkých center), kulturně-historického vývoje a zařazení apod.
Problémy venkova
o globalizace +/x urbanizace
Problém vylidňování venkova — tzv. začarovaný kruh
Problém „poměšťování" venkova
o import městské kultury, způsobu života apod.
• dochází tak k odklonu od tradičního způsobu umístění nebo rozmístění staveb na parcelách, od jejich tradičního vzhledu, uspořádání apod.
• podobně se projevuje i případný příchod obyvatel z měst na venkov (suburbanizace, trávení důchodu apod.)
o výrazná je ztráta vztahu k půdě
• řada zemědělských firem nejen že vše řídí z města, ale často ani využívanou půdu nevlastní => odcizení
Specifika postsocialistických států
o dříve likvidace drobných řemeslných dílen apod.
o kolektivizace a likvidace drobných zemědělských aktivit
• extrémem Státní statek Šumava, který zaujímal území tří okresů!!)
o koncentrace živočišné výroby o „velká dojížďka obyvatel do měst
• mj. díky dobré dopravě - časté, husté a levné
o koncentrace i v rámci venkovského prostoru („vesničky střediskové"
• s JZD, zdravotním střediskem, poštou, Jednotou atd. x v ostatních obcích téměř nic)
o => ztráta sociální identity obyvatel
o => ztráta ekologického vnímání
• práce v anonymním podniku, ne majiteli půdy
Po ROCE 1989
o rozbití JZD a změna vlastnických poměrů
• => často problematické vlastnické poměry
o restituce
• => často majetek v rukou lidí, kteří se o pozemek nestarají (hlavně v případě luk, lesů apod.)
o kolaps veřejné dopravy => nárůst automobilismu.
• zlepšení díky financování přes kraje a vzniku integrovaných dopravních systémů
o rozvoj maloobchodních služeb
• už nejen potraviny či smíšené zboží
Regenerace venkova
o v souladu s ekologicky přijatelným způsobem zemědělského hospodaření
o problém nedocenění domácí zemědělské produkce a její dostatečné přizpůsobení aktuální situaci —
• např. produkce technických plodin apod.
o nejen „ozdravění" v hmotné oblasti (stavby), ale také funkce krajiny, sociální struktura, pocit náležitosti u obyvatel, vazby s okolím na mikroregionální úrovni apod.
o „obnova"
• spíše oživení (přestavba, znovuvýstavba na opuštěném místě) X
o „rozvoj"
• na volných plochách
Programy na řešení problémů venkova
o již od 70. let začaly různé státy reagovat na ztrátu obyvatel a ztrátu charakteru venkovských oblastí
o možnosti uplatňování Agendy 21 na lokální úrovni
PROGRAM OBNOVY VESNICE / VENKOVA
o vznikl již v roce 1991, zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR)
o vychází z rakouského a bavorského vzoru (v podstatě opsán)
o v aktivních obcích to umožňuje leccos (podle hesla „Pomož si a bude ti pomoženo"). Je to určeno pro schopné a aktivní!