Masarykova univ. Brno – březen 2020 RNDR. PAVEL PUNČOCHÁŘ, CSC., SEKCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Končí „vodní blahobyt“ v České republice? Masarykova univ. Brno – březen 2020 • •Disponibilní zdroje vody v ČR vztažené na 1 obyvatele/rok Známé úsloví: „Česká republika – střecha Evropy“ … což vedlo již 1 rok po založení Československa ( v r. 1919) k založení Státního hydrologického ústavu a v těsné návaznosti na založení Státního hydrotechnického ústavu, které byly v r. 1930 sloučeny. Masarykova univ. Brno – březen 2020 2002 2003 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 srážky [mm] 864 507 695 727 657 531 635 684 522 % průměru 130 76 103 108 97 79 94 100 76 zdroje povrchové vody [mld. m3] 6,5 3,8 5,2 6,6 5,3 3,6 4,4 4,3 3,4 zdroje podzemní vody [mld. m3] 1,6 1,2 1,3 1,7 1,1 0,94 0,93 0,9 0,77 C:\Mijn documenten\ubp.tif Masarykova univ. Brno – březen 2020 C:\Users\10000777\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.Outlook\3NGIUZ5R\P1011043.JPG C:\Users\10000777\Documents\Rukopisy\Přednášky\sucho 2017 - brambory\IMG0131A.jpg C:\Users\10000777\Documents\Rukopisy\sucho -2015\P1011051 (2).JPG SUCHO ZEMĚDĚLSKÉ Vodárenské nádrže se zatím stačily doplňovat a překlenovat období nedostatku vody, ale ty menší nemusí v budoucnu stačit– zejména když se zvýší požadavky při nedostatečnosti podzemních vod C:\Users\10000777\Documents\výuka university\nádrže za sucha 2018\Hubenov\panorama.JPG C:\Users\10000777\Documents\výuka university\nádrže za sucha 2018\Hubenov\Konec vzdutí\DSC03441.JPG C:\Users\10000777\Documents\výuka university\nádrže za sucha 2018\Vír\Konec vzdutí\IMG_20180912_142146.jpg C:\Users\10000777\Documents\výuka university\nádrže za sucha 2018\Vranov\Konec vzdutí\IMG_20180912_133339.jpg Vír 38% Vranov 45% C:\Users\10000777\Documents\výuka university\nádrže za sucha 2018\Vranov\Návodní líc\IMG_20180912_123556.jpg C:\Users\10000777\Documents\výuka university\nádrže za sucha 2018\Vír\Návodní líc\IMG_20180912_090208.jpg Hubenov 32% C:\Users\10000777\Documents\s.p. Povodí\sucho 2019\foto a data PLA\Vrchlice 10-2018.JPG Vrchlice 59% Švihov –Želivka 1993 Masarykova univ. Brno – březen 2020 Hlavní výstupy scénářů vývoje klimatu pro území ČR: vPovodně a sucha budou častější v v celkový úhrn srážek se příliš nezmění, ale meziročně mohou velmi kolísat (běžně 30%) v vdramaticky se změní jejich distribuce v průběhu roku (i meziročně?!) a regionálně vopakování „suchých let“ ?? v vZAPOMEŇTE NA PRŮMĚRY – ROZHODNOU EXTRÉMY Masarykova univ. Brno – březen 2020 •Regionální sucha jsou častější…………… • vDle informací ČHMÚ lze zaznamenat sucha také v letech 2000, 2007, 2012, 2014 i 2016 •Výhled ………… předběžná opatrnost….. vZměna klimatu přináší zvýšení průměrné roční teploty – což výrazně zvyšuje evapotranspiraci („odpar“) rostlin vPři nárůstu průměrné roční teploty o + 1 st. C – evapotranspirace vzroste o 30 – 40% vPokud nárůst +2 až +4 st. C – nárůst o100% ! vV r. 2015 chybělo ve srážkách na Moravě díky evapotranspiraci cca 200 – 300 mm srážek • To se samozřejmě promítne do disponibility vodních zdrojů! • v Masarykova univ. Brno – březen 2020 Vývoj průměrných teplot vzduchu a srážkových úhrnů na území ČR Zdroj: Czech globe a Mendelova Universita (Brno) C:\Users\zahradnicek\Downloads\B2BTUR01_PD30-TMA (1).png 2018 2015 2019 Průběh průměrných ročních teplot vzduchu Modely počtu dnů s trop. teplotou a skutečnost Teploty vzduchu rostou, dokonce rychleji, než předpokládají používané scénáře vývoje klimatu. Zdroj – Czech Globe a ČHMÚ Masarykova univ. Brno – březen 2020 Masarykova univ. Brno – březen 2020 Charakter roku 2018: („tropický“) v1267 dní teplota nad 25 v47 dní teplota nad 30 v9 tropických nocí (teplota nad 20) v36,1 nejvyšší teplota v historii v94% území postiženo suchem vIvanovice na Hané – nejsušší místo ČR – (zdroj: Intersucho) Zdroj: Brázdil, R., M. Trnka a kolektiv (2015): Sucho v Českých zemích: Minulost, současnost, budoucnost (Brno, 2015) Výskyt m-denních průtoků v povodí Moravy v r. 2014 – 2018 (Q 365 +355) C:\Users\10000777\Documents\Documents\s.p. Povodí\sucho 2018 - část\Qm-denní 2014.jpg 2014 (0) C:\Users\10000777\Documents\Documents\s.p. Povodí\sucho 2018 - část\Qm-denní 2015.jpg 2015 (7) C:\Users\10000777\Documents\Documents\s.p. Povodí\sucho 2018 - část\Qm-denní 2016.jpg 2016 (4) C:\Users\10000777\Documents\Documents\s.p. Povodí\sucho 2018 - část\Qm-denní 2017.jpg 2017 (16) 2018 (30) Zdroj – s. p. Povodí Moravy Masarykova univ. Brno – březen 2020 Masarykova univ. Brno – březen 2020 Ale ani ostatní povodí nebyla bez následků – a dosvědčuje to pokles průtoků až na historická minima ve vodních tocích všech povodí a mnohé drobné vodní toky a říčky v řadě případů zcela vyschly….. Správce povodí Celkem měřících stanic Počet stanic s průtokem pod Q-355 % podíl stanic pod Q-355 Povodí Labe, s. p. 119 76 64 Povodí Ohře, s. p. 46 11 24 Povodí Vltavy, s. p. 296 56 19 Povodí Odry, s. p. 69 19 28 Povodí Moravy, s. p. 105 26 25 Údaje o počtu měřících stanic s průtoky Q-355 v jednotlivých povodích (24. 10. 2018) Masarykova univ. Brno – březen 2020 E:\obr. závěry 2-5-17\daysAWR1_30AS_v2.png C:\Users\vizina.TGM_VUV\AppData\Local\Microsoft\Windows\INetCache\Content.Word\regionalizace_povodi (2).png Sucho zemědělské – posílit vodu v půdním profilu a v krajině (zvýšení půdní vláhy, rybníky, mokřady), retardace odtoku, zachycení srážkových vod, závlahy…… Sucho hydrologické – nedostatek vodních zdrojů – Akumulace ve vodních (přehradních) nádržích, posílení infiltrace Masarykova univ. Brno – březen 2020 Hlavní zaměření – opatření na omezení následků sucha: Víceleté sucho (od r. 2014) ukázalo, že dosavadní vodní zdroje, schopné překlenout 1 nebo 2 letá sucha, jsou již na hranici možností zajistit pokrytí potřeby uživatelů – a to za situace, kdy odběry vody klesly na polovinu za posledních 30 let….. Očekávané scénáře následků změny klimatu se, zřejmě, začínají naplňovat: Roční úhrn srážek na území ČR se výrazně nemění, avšak dramaticky se mění regionální a časové rozdělení – jak nejpřesvědčivěji dokumentuje situace v povodí Dyje a na území Jihomoravského kraje Masarykova univ. Brno – březen 2020 rok 2013 2014 2015 2016 2017 1018 2019 Dlouhodobý průměr ČR 727 657 535 637 683 522 634 686 Jm. kraj 601 622 430 533 473 451 587 559 % průměru 108 111 77 95 85 81 105 --- Roční srážkové úhrny (mm) v posledním období („suchých let“) v České republice a v Jihomoravském kraji (Zdroj: ČHMÚ) % z dlouhodobého průměru srážek Jihomoravského kraje Průběh ročních úhrnů srážek na území České republiky a v povodí Dyje rok dlouhodobý průměr 2014 2015 2016 2017 Roční srážky v ČR – mm/rok 686 657 535 637 684 Srážky povodí Dyje – mm/rok 643 614 443 520 506 % dlouhodobého průměru ČR 94 89 65 76 74 Disponibilní objem vodních zdrojů v povodí (mil. m3/rok) --- 597 575 427 144 Září 2018 Listopad 2018 Leden 2019 Únor 2019 Povodí Labe, s. p. 13 12 11 12 Povodí Ohře, s. p. 22 16 16 16 Povodí Vltavy, s. p. 12 7 7 7 Povodí Odry, s. p. 2 0 0 0 Povodí Moravy, s. p. 48 23 21 20 Počet obcí, které vyhlásily omezení odběrů vody a zákaz využívání vody k nepodstatným účelům Masarykova univ. Brno – březen 2020 Masarykova univ. Brno – březen 2020 Bilanční (ne)zajištění stávajících povolených odběrů vody při dopadu scénářů změny klimatu (v jednotlivých s. p. Povodí) varuje X) hodnoty z celé soustavy nádrží, které jsou vzájemně propojeny s. p. Povodí Vltavy Labe Ohře Moravy Odry % nezajištěných odběrů 53 - 63 30 45 72 0X) Propojení vodárenských soustav může pomoci, ale nezbytné je vyhodnocení bilance používaných vodních zdrojů – tam kde jsou zapojeny podzemní vody je třeba zvážit budoucí dostupnost Zatímco hladiny podzemních vod se nestačí doplňovat při déletrvajícím suchém období, přehradní nádrže se během zimy stačí naplnit do jara a umožní další odběry při pokračujícím nedostatku vody. cid:image001.png@01D5D772.479D6A80 Současná situace hladin podzemních podzemní vody je velmi neuspokojivá, výhled posílení infiltrací ze sněhu je (zatím) velmi neradostný…. Masarykova univ. Brno – březen 2020 s. p. Povodí Vltavy Labe Ohře Moravy Odry 2019 1328 1717 260 480 400 2020 43 127 15 57 62 Sněhová voda – mil. m3 v povodích Výhled změny vodní bilance v krajině a průměrných teplot vzduchu (pro pravděpodobné scénáře s variantami růstu hodnot záření) Masarykova univ. Brno – březen 2020 2021 2040 2041 2060 2081 2100 2021 2040 2041 2060 2081 2100 Masarykova univ. Brno – březen 2020 Zatím se dařilo zajistit plynulé zásobování obyvatel pitnou vodou všude, kde vodní zdroje byly zatím stále ještě dostatečně kapacitní. Ovšem v řadě obcí se projevila nedostatečná kapacita stávajícího vodárenského především z „mělké“ podzemní vody a v desítkách obcí bylo nutné vodu dovážet – do vodojemů, čímž „komfort veřejného vodovodu zdánlivě nebyl dotčen“. Tato situace je ovšem z hlediska očekávaného vývoje změny klimatu neudržitelná…. A proto, i s ohledem na letošní heslo Světového dne vody, se MZe orientuje na posílení odolnosti veřejných vodovodů zabezpečením napojování na robustní vodárenské soustavy a zdroje. Cca 5% obyvatel (cca 350 000) má zdroj pitné vody ohrožený nedostatkem vody a rovněž obyvatelé v obcích s nedostatečně kapacitním lokálním zdrojem vody, kam se voda dovážela cisternami potvrzuje, že ohroženost dostupnosti pitné vody není v době opakovaného sucha zanedbatelná ani u nás!! K omezení této skutečnosti směřuje aktualizace PRVKÚ ČR. Zásobování pitnou vodou Pokles spotřeby pitné vody v posledních 30 letech…. l/osobu/den Rozdíl v % rok 1989 2018 Celková spotřeba 401 133,5 - 67 Spotřeba v domácnosti 171 89,5 - 48 Rok Celkem Domácnost 1989 298 171 1991 274 161 1993 233 137 1995 203 121 1999 173 109 2005 155 98,9 2009 142 92,5 2010 138 89,5 2013 131,2 87,1 2014 129,5 87,3 2015 131,5 87,9 2016 131,2 88,3 2017 131,7 88,7 2018 133,5 89,2 zdroje pitné vody ------------------období využívání povrch. zdroje vody (mil. m3) podzem. zdroje vody (mil. m3) % povrch. zdrojů do r. 1950 70 191 27 do r. 1990 714 542 57 současný stav 320,6 296,1 52 Masarykova univ. Brno – březen 2020 Výběr rozmezí údajů ze „suchých let“ 2012, 2015, 2017, 2018 s rozmezím úhrnů ročních srážek ( mm) srážky mld. m3/rok 41,2 – 54,8 % ročních srážek disponibilní zdroje povrchových. vod (mld. m3) 3,4 – 5,2 7,9 - 9,4 odebráno celkem (mld. m3) 1,2- 1,5 2,3 – 3,0 pro pitnou vodu (mld. m3) 0,32 – 0,33 0,6 – 0,8 disponibilní zdroje podzemních vod (mld. m3) 0,77 – 1,3 1,7 – 2,4 odebráno celkem (mld. m3) 0,3 – 0,38 0,6 – 0,9 pro pitnou vodu, mld. m3 0,3 - 031 0,6 – 0,7 úhrn srážek – průměr z uvedených let (mld. m3/rok) 48 celkem odběry ze zdrojů % Z celkových odběrů odebráno pro vodárenství % Povrchové zdroje vody – mld. m3/ rok (% z úhrnu srážek) 4,1 (8,5) 31,7 25,4 Podzemní zdroje vody – mld. m3/ rok (% z úhrnu srážek) 0,97 (2,0) 37,1 83,3 Pokud by byly odběry v úrovni 1989 (tedy o cca 60% vyšší), odběry podzemních vod by činily 74 92 Výběr údajů ze „suchých let“ (2012, 2015, 2017, 2018) s rozmezím úhrnů ročních srážek 522 - 695 mm (dlouhodobý průměr 660 mm) Zdroj: „Modré zprávy“ MZe Masarykova univ. Brno – březen 2020 •Efekty opatření k omezení následků sucha a nedostatku vody se liší pro různé typy sucha • • • Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky (66 stran, 18 příloh) Usnesení vlády č. 528 ze dne 24. července 2017 www.eAgri.cz Sucho Ø Meteorologické Ø Zemědělské Ø Hydrologické Ø Socioekonomické C:\Users\10000777\Documents\Documents\výuka university\obrázky a scany\IMG_5503.jpg …Minimálně problematické doporučení – poplatek za odběr podzemní vody pro pitnou vodu je 2,- Kč/m3, zatímco za odběr povrchové vody je průměrná cena 4,88 Kč/m3 …. ….Provozovatelé i vlastníci budou preferovat podzemní vodu – která již nyní není v dostatečném množství a pravděpodobně bude dále ubývat…. Masarykova univ. Brno – březen 2020 Masarykova univ. Brno – březen 2020 Závěr je tedy velmi stručný: Opatření před následky sucha a nedostatku vody je nutné volit přesně podle toho, čemu mají zabránit: -Suchu – „drought“ (zemědělskému): Zvýšit objem vody vodu v půdě a v krajině, rozvíjet rybníky, (i) mokřady, zalesnění, greening, omezit pevné a vegetací nepokryté povrchy. - -Nedostatku vody – „water scarcity“ (hydrologickému suchu): Zajistit vodní zdroje pro nakládání s vodou novou akumulací. - Vyjádření, že nádrže jsou „tím posledním opatřením na ochranu před suchem“, které přijde v úvahu až po „prozkoumání a ověření ostatních možností“, jak v posledních letech zaznívá od ochránců životního prostředí, mnoha novinářů a také politiků, je zavádějící: Nepříznivě formuje názor obyvatel a povede k tomu, že se o potřebných zdrojích vody bude rozhodovat tak pozdě, kdy už následky chybějících vodních zdrojů budou zjevné a trvat léta (neboť příprava a realizace přehradních nádrží trvá v ČR více než 20 let….) - - Masarykova univ. Brno – březen 2020 Hlavní střety („konkurence“) názorů na priority „veřejného zájmu“ jsou v případě potřeby nových vodních děl – přehradních nádrží, které jako jediné mohou v případě hydrologického sucha zajistit dostatek vodních zdrojů v ČR i do budoucnosti, tedy pro příští generace….. ….. což zastánci ochrany přírody (a většina veřejnosti) zjevně nevnímají, a privátní vlastníci nejsou ochotni vypořádat se státem majetek ve prospěch zabezpečení vody do budoucího období…zejména po 2050 – 2070 i dále. Masarykova univ. Brno – březen 2020 •Nastupuje trvalý rozpor v pojetí •Ochránci životního prostředí: „Krajina a půdní profil při správném hospodaření zadrží nesrovnatelně více vody než několik přehradních nádrží – je třeba více mokřadů, zeleně, ochrana půdy a hospodaření se srážkovými vodami“ •Vodohospodáři: „Jaký objem vody v aktuální situaci půdy v průběhu ročních období bude skutečně k dispozici v krajině ?“ •Ochránci životního prostředí: „Když si myslíte, že nestačí, tak si to spočítejte….!“ •Vodohospodáři: „A jak bude objem vody dostupný pro hospodářské využití bez akumulace – „trubky z půdy?“ • Masarykova univ. Brno – březen 2020 •Bezesporu rozumným řešením je realizace obou přístupů v vZlepší se životní prostředí, ráz krajiny a revitalizují se upravené vodní toky, vroste biodiversita a zkvalitní se stav ekosystémů v vBude zajištěna dostupnost a udržitelnost našich vodních zdrojů v vProč tedy negování stanovisek, rozpory a zdržování realizace opatření jednostranným nadřazováním veřejného zájmu? Masarykova univ. Brno – březen 2020 • •Jak vysvětlit veřejnosti i politikům, že je třeba podporovat oba směry, ale zásadní výsledky zaručují technická – vodohospodářská řešení řešení???? •Malá PR aktivita??? •Nepřesvědčivé důkazy??? •Obava ze zásahů do území a soukromých majetků??? •Moderní trend Evropy k návratu přírody do stavu před staletími ?? (Což je prakticky neproveditelné při zachování současné úrovně hospodářství a života obyvatel . . . . ) • •…… Další „mýtus“ o významu rybníků za sucha a letních teplot“ • • Pokud malé vodní nádrže (= rybníky) nebudou určeny pro nadlepšování průtoků v obdobích hydrologického sucha, což neumožňuje jejich využití k intenzivnímu chovu ryb, bude jejich efekt na odtok z povodí závislý na tom, zda v období sucha srážky, které na hladinu spadnou, jsou větší, než výpar z hladiny. V opačném případě, tj. obvykle, rybníky v období sucha odtok z povodí vlivem intenzivního výparu zmenšují. • Ukázala to studie (Kašpárek, Beran a Pistulka, 2017), která posoudila vliv rybníků v povodí Lužnice na zmenšení průtoků ve vodoměrné stanici Bechyně v roce 2015. Ztráta výparem z celkové plochy rybníků (3 m3/s !!) v povodí Lužnice redukována o srážky odpovídá poklesu průtoků srovnatelnou s úrovní 355 denního průtoku a násobně převyšovala minimální pozorovaný průtok ve vodoměrné stanici. • Masarykova univ. Brno – březen 2020 Masarykova univ. Brno – březen 2020 • Vodní útvary Počet (ks) Objem akumulované vody (mil. m3) Plocha hladiny (ha) přehradní nádrže 165 3 360 30 000 rybníky cca 23 000 cca 600 (včetně sedimentů)x), voda cca 400 – 500 51 000 x) Konzultováno s Rybářským sdružením České republiky Masarykova univ. Brno – březen 2020 Nejdůležitější aktivity k posílení vodních zdrojů v dotacích na Ministerstvu zemědělství ØRealizace přehradní nádrže Vlachovice (na Zlínsku) ØPříprava vodního díla Skalička na Horní Bečvě ØPříprava nádrží Senomaty, Šanov a Kryry (s přivaděčem z Ohře pod nádrží Nechranice) na Rakovnicku ØZahájení realizace nádrže Nové Heřminovy (po 20 letech „přípravy“) ØPodpora výstavby jednoúčelových nádrží pro závlahovou vodu (povodí Dyje, Ohře) ØNavýšení hladiny Novomlýnských nádrží (o 35 cm – zvýšení objemu zadržené vody o 9 mil. m3) a doprovodná („kompenzační“) opatření pro přírodu ØA samozřejmě finální fáze přípravy “velké novely vodního zákona“ s kapitolou „Prevence sucha“ Směrný vodohospod. plán (1975) Plán hlavních povodí (2006) Generel LAPV (2011) rozšíření 2015 neprošlo 2019 Návrh MZe Souhlas obcí Souhlas MŽP 457 186 65 +27 47 31 3 (+?15?) Nádrže v přípravě Zvýšení objemu Masarykova univ. Brno – březen 2020 Přehradní nádrž Vlachovice Jeden z mála případů, kde obyvatelé regionu stojí o realizaci nádrže, a dokonce vyžadují urychlení…. protože voda už jasně dochází…. SITUACE_OPATRENI Komplexní řešení Rakovnicka Schéma připravované závlahové soustavy na „Hustopečsku“ pro sady a vinice v očekávaném rozsahu 5 000 ha pozemků, zdrojem vody Novomlýnské nádrže po navýšení hladiny o + 35 cm (což zajistí novou akumulaci 9 mil. m3 vody) Novomlýnské - ministr Pan ministr Toman předává žádosti o změně manipulačního řádu a nakládání s vodami Novomlýnské nádrže hejtmanovi Jm kraje, který slíbil podporu k urychlení rozhodnutí o navýšení hladin Bohužel, ani přes zlepšení stavů rybáka opatřením s. p. Povodí Moravy, a přes přísliby MŽP, že bude postačovat „zjišťovací řízení“ k EIA pro rozhodnutí o navýšení, rozhodlo MŽP zpracovát kompletní EIA (a ještě v rozšířeném rozsahu) – tedy rozhodnutí bude až (někdy) po roce 2022. Na zatápění lužních lesů bude chybět voda – což zjevně MŽP nevadí….. Masarykova univ. Brno – březen 2020 Rozhodující opatření pro zajištění infrastruktury VaK podporovaná v dotačních programech MZe vpropojování a rozšiřování vodárenských soustav a jejich zdrojové posilování, vposilování akumulace pitné vody pro výstavbu vodovodů pro veřejnou potřebu vč. souvisejících vodárenských objektů v obcích minimálně pro 50 obyvatel, vvýstavbu a modernizaci zařízení ke zkvalitnění technologie úpravy vody, s cílem zlepšení jakosti nebo dostupnosti pitné vody v obcích, vvýstavbu, dostavbu, modernizaci a intenzifikaci čistíren odpadních vod (dále jen ČOV), v obcích minimálně pro 50 obyvatel (v případě budování nové ČOV musí být v rámci akce zajištěno napojení minimálně 50 % obyvatel obce) vvýstavbu kanalizační sítě a dostavbu kanalizačních systémů a souvisejících objektů (vyjma ČOV) minimálně pro 50 obyvatel, za předpokladu, že odpadní vody budou odváděny a následně čištěny na již existující, kapacitní a vyhovující ČOV, vodstranění volných výustí realizací komplexního opatření řešícího odkanalizování obce nebo místní (městské) části spojené s výstavbou ČOV PRVKÚ ČR – Program rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky Náklady (mil. Kč) obyvatel se zlepšením (tis.) Náklady na 1 obyvatele tis. Kč Celkem 6 196 689 průměrně 13,53 Nejvyšší (Plzeňský kraj) 1 594 273,4 21,3 Nejnižší (Pardubický kraj) 175 8,3 5,8 Investiční náklady na rozvoj a zkvalitnění veřejných vodovodů v obcích (místních částech) v jednotlivých krajích ČR Náklady na propojení skupinových vodovodů a vodárenských soustav a jejich rekonstrukce činí 19,8 mld. Kč Masarykova univ. Brno – březen 2020 Téma % respondentů Příliv uprchlíků 69 Hrozba války 50 Kriminalita 47 Nedostatek vody 39 Nezaměstnanost 33 Nejzávažnější hrozby v pociťované ve výzkumu rezonance společnosti v ČR - 2016 Masarykova univ. Brno – březen 2020 Reakce v odpovědích % respondentů Rozhodně ano 33 Spíše souhlas 52 Spíše nesouhlas 6 Rozhodně nesouhlas 1 Neví, nezájem 8 Postoj k výroku, zda by stát měl vybudovat více vodárenských nádrží, aby zajistil dostatek vody v průzkumu pro Ministerstvo zemědělství 2016 Zapojeno 1 200 respondentů Základní omezující faktory realizace přehradních nádrží vVyvlastnění s majetkoprávním vypořádáním nezbytných pozemků a nemovitostí s vlastníky – „vyvlastnění za náhradu“ - neumožňuje po rozhodnutí zahájit realizaci bez ohledu na následně probíhající soudní řízení o ceně/výši náhrady vPříprava staveb, územní rozhodnutí, úpravy v územních plánech a stavební povolení se všemi náležitosti neúměrně komplikované a zdlouhavé – od rozhodnutí k realizaci vodního díla 20 i více let!!! v vNegativní stanoviska ochrany životního prostředí jsou v řadě případů principiální bez ohledu na veřejný zájem o zabezpečení vody pro obyvatelstvo, potlačují efektivitu staveb a navíc vesměs neúměrně zvyšují náklady na realizaci Zabezpečení dostatečných a udržitelných vodních zdrojů pro období po r. 2040 – 2050 při pokračujícím trendu změn klimatu vyžadují rozhodnutí o výstavbě nádrží nyní, pokud mají zajistit vodu budoucím generacím …… Masarykova univ. Brno – březen 2020 •Ochrana před suchem = před nedostatkem vody • •Soubor opatření k omezení následků sucha •Orgány k zajištění ochrany před suchem (komise na úrovni krajských úřadů a ČR) •Plány na ochranu před suchem •Účastníci ochrany před suchem •Náklady na opatření na ochranu před suchem •Současný stav: Novela je projednávána v PS PČR, příprava 2. čtení (předkládání „pozměňovacích návrhů“ • •Ústavní zákon o ochraně vody •(pro zabezpečení zásobování obyvatelstva pitnou vodou) •Připraven text s důvodovou zprávou (na MZe) •Budou zahájena jednání s poslaneckými kluby parlamentních stran •Nová část vodního zákona – HLAVA „SUCHO“ Masarykova univ. Brno – březen 2020 •Recyklování v Evropě a ve světě • vIzrael je příkladem úspěšné recyklace vyčištěných odpadních vod – 90% se recykluje, pro zemědělství 70% vRecyklace v USA se rozvíjí vV Evropě nejdále Španělsko, rozvíjí se Itálie vOdhad využití recyklovaných vod v Evropě činí cca 1,1 mld. M3, vize do r. 2025 je cca trojnásobek – vOrientace na recyklaci v posledních letech v Evropě roste üOd r. 2013 je součástí vodohospodářské politiky üV r. 2015 zahájena v EU příprava minimálních požadavků na kvalitu recyklované vody pro závlahy a pro infiltraci do podzemních vod üV r. 2018 by měla vzniknout směrnice- ale vzniká NAŘÍZENÍ Masarykova univ. Brno – březen 2020 • Tlak na rozšíření technologií ČOV a rovněž vodáren roste v Mikropolutanty se vyskytují ve zbytkových koncentracích a tvoří směs, včetně metabolitů vÚčinky tohoto „koktejlu“ se zatím obtížně identifikují, nicméně velmi negativní dopady na oživení vod jsou známé – přirozené rozmnožování ryb a obojživelníků se vytrácí. vOsud těchto látek v půdě, jejich účinky na půdní faunu a mikroorganismy, na plodiny včetně zátěže plodů (např. jahod) se začínají sledovat a projevovat tlakem na omezení aplikací. vJak farmaceutický, tak chemický průmysl ovšem vývoj a zavedení „bezpečných“ látek neaplikuje…. Masarykova univ. Brno – březen 2020 •Běžná (primární) recyklace vyčištěných odpadních vod…… • Primární, neřízená recyklace je v ČR kompletně zajištěna vypouštěním odpadních (vyčištěných) vod do recipientů – povrchových vod (vodní zákon, z. č. 254/2001 Sb., v platném znění) • •Tato skutečnost je velmi podstatná z hlediska průtoků v recipientech. Ochuzení průtoků odvedením (převodem) vody do jiného povodí, do plochy povodí nebo do úseku vodního toku vzdálenému místě odběru přináší negativní dopady (pokles ředění dalšího vypouštění z jiných zdrojů, prodloužení doby dotoku, nárůst důsledků eutrofizace ve vegetačním období, zvýšené koncentrace celého spektra látek). Masarykova univ. Brno – březen 2020 •Je za uvedených okolností recyklace vody v ČR nezbytná jako jedno z opatření pro omezení následků změny klimatu? • v Pokud se nerozšíří technologie v ČOV – nechvátat – mnohem příznivější je zajistit další, nové zdroje vody a modernizovat závlahy (snížit spotřebu vody) v Určitě v průmyslových podnicích, uzavřené technologie v Na vhodných lokalitách zavést užití upravených šedých vod (chybí ovšem legislativa) v Zlepšit zachycení a využití srážkových vod tam, kde je to vhodné (zemědělství) Masarykova univ. Brno – březen 2020 •Srážkové vody, jejich akumulace a využívání • v V současnosti jsou upřednostněny postupy pro zasakování nebo vytváření umělých vodních útvarů vNicméně se rozvíjejí úvahy o jejich využití jako „technické vody“ – zejména pro WC v • Problémem je opět paralelní infrastruktura rozvodů, která představuje těžiště nákladů a hlavně, nebezpečné propojení se systémy pitné vody – pokud totiž nebude dost akumulované vody srážkové, bude nutné opět zapojit standardní vodovodní rozvod pitné vody….. Děkuji za pozornost ! • •pavel.puncochar@mze.cz • •( A „přídavek“ o recyklaci pro zájemce?) Masarykova univ. Brno – březen 2020 Masarykova univ. Brno – březen 2020 •Nálezy farmaceutických přípravků v odpadních vodách •Odtoky z ČOV (Liška et al.,) üantihypertenziva, diuretika, antireumatika, beta.blokátory: 3 – 9 ug/l ü antiepileptika, psychofarmaka: 0,4 – 1 ug/l •Surová odpadní voda (Očenášková et al.,) üPervitin – i více než 10 ug/l üExtáze – až 0,535 ug/l üKokain + metabolity – až 0,85 ug/l Masarykova univ. Brno – březen 2020 VaK info 2 Diklofenak ve 3 významných řekách na území SRN Masarykova univ. Brno – březen 2020 C:\Documents and Settings\puncochar\Plocha\FOTO\Izrael 2011\Izrael 2011\P1012751.JPG Masarykova univ. Brno – březen 2020 C:\Users\10000777\Documents\Rukopisy\obrázky k suchu\IMG_3889 (2).jpg Masarykova univ. Brno – březen 2020 D:\IMG_4072.jpg D:\P1015532.JPG D:\IMG_4098.jpg Kréta VIII/ 2018 – neobvyklé sucho – nádrže se prázdní, závlaha podzemní vodou… Masarykova univ. Brno – březen 2020 Toxikologické studie požadují ještě nižší hodnoty (např. pro genotoxické látky Typ látky koncentrace limit Celkový organický uhlík (TOC) mg/l 4 Rozpuštěný organický uhlík (DOC) mg/l 3 Adsorbovatelné halogenované organické látky (AOX) mg/l 25 Adsorbovatelné sulfonované organické látky (AOS) mg/l 80 Pesticidy, biocidy a jejich metabolity ug/l 0,1x) Látky s endokrinními efekty ug/l 0,1x) Farmaka (včetně antibiotik) ug/l 0,1x) Fluoridované látky (PFC) a další organohalogenní látky ug/l 0,1x) Mikrobiálně nerozložitelné látky ug/l 0,1x) Nehodnocené látky (neodstranitelné standardními technologiemi) ug/l 0,1x) Masarykova univ. Brno – březen 2020 Masarykova univ. Brno – březen 2020 • •„More action needed to tackle mixtures of chemicals in Europe's waters“ Despite successes in addressing some of the most hazardous chemicals, more attention is needed to address the danger posed by the 'cocktail effect' of lower concentrations of chemicals in European lakes, rivers and other surface water bodies, according to a European Environment Agency (EEA) report released today. Europe-wide action to prevent and reduce some of the most hazardous chemicals from making their way into Europe’s many fresh water bodies has been successful over past decades, thanks in most part to EU rules, according to the EEA report 'Chemicals in European waters.' However, challenges remain in effectively dealing with mercury and brominated flame retardants, and with many harmful chemicals which have not been prioritised for monitoring under the EU Water Framework Directive. 16 January 2019 EEA – European Environmental Agency: More action needed to tackle mixtures of chemicals in Europe's waters Masarykova univ. Brno – březen 2020 Masarykova univ. Brno – březen 2020 Masarykova univ. Brno – březen 2020 •Paradoxně však probíhá proces schválení „nařízení k recyklaci vody pro zavlažování“ v EU (návrh EK je opakovaně diskutován a připomínkován). •Je pozoruhodné, a pro mne nepochopitelné, že tzv. „minimální požadavky na kvalitu recyklovaných vod pro závlahy“ naprosto neobsahují konkrétní požadavky na koncentraci a výskyt mikropolutantů…. •Členské státy mají zajistit úřad, který schválí možnost využívání recyklovaných vod (rovněž s odpovědností operátora ČOV a uživatele aplikovaných vod…) •S ohledem na nařízení se nyní již řada států (KONEČNĚ) začala obávat, že při aplikaci „principu předběžné opatrnosti, který je požadován Rámcovou směrnicí vodní politiky)“ nepovolí aplikaci vyčištěných odpadních komunálních vod na závlahy – a NENAPLNÍ POŽADAVEK NAŘÍZENÍ… což lze podřídit sankcím… Děkuji za pozornost – definitivně…. • • •pavel.puncochar@mze.cz • Masarykova univ. Brno – březen 2020