Regionální růst a neokonzervativní ekonomické směry



   V současnosti neexistuje žádná ucelená teorie regionálního růstu, která by vycházela
   z některého nekonzervativního směru.

   Neokonzervativní teorie zdůrazňují podobně jako neoklasické teorie roli tržních signálů pro
   efektivní alokaci zdrojů.

   Z pohledu regionální ekonomie je významné, že neokonzervativní směry odmítají neoklasický
   názor o spíše výjimečně se vyskytující nerovnováze trhu a naopak tvrdí, že právě nedostatečná
   mobilita produktivních faktorů (půda, práce, ..) omezuje rychlejší růst. Pro ekonomický vývoj
   mají také velký význam faktory, které ovlivňují prostředí, v němž firmy operují a ovlivňují
   tak jejich rozhodování.

   Kromě makroekonomických rámců daných vládou má pro vývoj regionů význam především chování,
   aktivita firem, popř. zavádění inovací. V současnosti má pro ekonomický vývoj regionů klíčový
   význam kvalita jeho prostředí pojímaná v nejširším slova smyslu (dostatek kvalifikovaných
   pracovníků, možnosti rekreace, ..). Ekonomický vývoj regionů je proto do určité míry možno
   ovlivnit mobilizací vnitřních zdrojů  a vytvořením příznivého klimatu pro podnikatele.

   Teritoriálně omezená podpora podnikatelské aktivity může být zaměřena buď na zaostávající
   regiony, nebo naopak může být podporován rozmach podnikatelské aktivity v nejvyspělejších
   regionech. V prvním případě je cílem snížení meziregionálních rozdílů, ve druhém je snahou
   podpořit konkurenceschopnost ekonomiky na mezinárodním poli.