1 Obecná chemie C1020 Jiří Pinkas Katedra anorganické chemie budova č. 8, 2. patro, dveře 313 Tel. 549496493 jpinkas@chemi.muni.cz 2 Klikorka - Hájek - Votinský. Obecná a anorganická chemie 1989 a. 2. nezměn. vyd. Praha : SNTL Hála. Pomůcka ke studiu obecné chemie. Brno : Masarykova univerzita, 1993. Růžička - Toužín. Problémy a příklady z obecné chemie. Názvosloví anorganických sloučenin Brno : Masarykova univerzita, 2000. 3 Věda a vědecká metoda Věda ­ Kvantitatiní studium přírody a přírodních zákonů. Proces, při kterém se získávají nové poznatky. Empirické postupy řešení problému. Zabývá se pouze racionálními výroky, které lze potvrdit nebo vyvrátit pozorováním nebo experimenty. Francis Bacon (1561-1626) 4 Věda a výzkum Výzkum základní ­ dlouhodobý, cílem nejsou aplikace Aplikovaný výzkum ­ krátkodobý, praktické aplikace Technologie ­ aplikace znalostí k přeměně okolí 5 Věda Soubor znalostí, vědomostí a zobecnění, které jsou považovány za pravdivé Vědecká metoda, jíž jsou tyto znalosti získávány, pozorování, pokus, dedukce 6 Věda a vědecká metoda Hypotéza, vysvětlení, předpověď Pozorování (kvalitativní) Měření (kvantitativní) Experiment, ověření Správně navržený pokus (např. měřit jednu proměnnou, ostatní konstatní) potvrdí nebo vyvrátí pravdivost hypotézy. Hypotéza, která neobstojí musí být odmítnuta. Pokusy potvrzující hypotézu musí být reprodukovatelné. Přírodní zákon (co se děje) Teorie, model (proč se to děje) 7 Pozorování a vysvětlení První vysvětlení přírodního jevu (hypotéza) úspěšně testované vyplněnou předpovědí: Tháles Milétský Vysvětlil zatmění Slunce ­ měsíc v novu přejde přes sluneční kotouč Předpověď dalšího zatmění Slunce 8 Pozorování a vysvětlení Vysvětlení přírodního jevu: Hoření organických látek = uvolnění flogistonu, produkty hoření (popel) mají nižší hmotnost. Při oxidaci kovů je hmotnost produktů vyšší = flogiston má někdy negativní hmotnost. Vyvracením flogistonové teorie se vytvářela moderní chemie. Antoine Laurent Lavoisier (1743-1794) hoření = slučování s O2, zákon zachování hmoty (flogiston = -O2) Johann Joachim Becher (1635 - 1682) Georg Ernst Stahl (1660 - 1734) 9 Přírodní zákony a teorie Přírodní zákon ­ tvrzení, které sumarizuje opakovaná pozorování přírodních jevů, mění se jen zřídka Teorie ­ tvrzení, které vysvětluje známá fakta a zákony z nich vyplývající, jsou produktem lidského myšlení a mohou se měnit nebo být úplně odmítnuty pod vlivem vývoje nových experimentálních metod, přesnějších měření Objektivita Schopnost předpovědi 10 Věda a vědecká metoda Teorie, model Předpověď Experiment, ověření Modifikace teorie 11 Vědecký jazyk Joachim Jungius (1587 - 1657) Potřeba přesné definice pojmů Zakladatel vědeckého jazyka Základem vědy je experiment a závěry z něho vyvozené. 12 Teorie, experiment Ubi materia, ibi geometria Aby byl experiment přijat za pravdivý, musí být nezávisle verifikovaný, zopakovaný. Johanes Kepler (1571 - 1630) 13 Experiment 14 Experiment NMR Elementární analýza Hmotnostní spektrometrie, MS RTG strukturní analýza Vibrační spektroskopie, IR, RA UV-vis 15 Model Zjednodušený obraz skutečnosti, usnadní vysvětlení problému Idealizace, aproximace M2 M3 Nový přesnější model s příchodem přesnějších metod měření M1 M2 16 Model Model je pokus vysvětlit přírodní jevy na mikroskopické úrovni pomocí pozorování a zkušeností na makroskopické úrovni. Model není totožný s realitou, je to lidský výtvor založený na nedokonalém poznání a pochopení přírody. Modely se stávají komplikovanějšími a podrobnějšími s vývojem našeho poznání. Jednoduché modely obsahují mnoho zjednodušujících a omezujících podmínek a předpokladů, mohou tedy poskytnout jen kvalitativní informace. 17 Model Pro efektivní použití modelu je nutno znát jeho předpoklady a omezení, jeho přednosti a slabiny. Lze klást jen takové otázky, na které může daný model odpovědět. I když je model užitečný pro vysvětlení velkého počtu jevů, nelze předpokládat, že bude fungovat v každém případě. 18 Kvantitativní experiment Johann Baptista van Helmont (1579 - 1644) Robert Boyle (1627 - 1691) Henry Cavendish (1731 - 1810) Joseph Black (1728 - 1799) Objemy plynů Hmotnost reaktantů a produktů 19 Kvantitativní experiment "When you can measure what you are speaking about, and express it in numbers, you know something about it; but when you cannot measure it, when you cannot express it in numbers, your knowledge is of a meagre and unsatisfactory kind. It may be the beginning of knowledge, but you have scarcely, in your thoughts, advanced to the stage of science." Messen heist Wissen Lord Kelvin (William Thomson) (1824 - 1907) 20 Veličiny, Rozměry, Jednotky Příklad: Veličina: E, energie Rozměr: kg m2 s-2 Jednotka: J, eV, kalorie,..... Základní rozměry: délka, čas, hmotnost, elektrický náboj, mol,... Složené rozměry: rychlost = délka × (čas)-1 Bezrozměrné veličiny: Poměry dvou stejných veličin (např. molární zlomek) Argumenty ln, exp, sin, cos, tan http://www.labo.cz/mftabulky.htm 21 Základní jednotky SI cdKandelaSvítivost AAmperElektrický proud molMolLátkové množství KKelvinTeplota sSekundaČas mMetrDélka kgKilogramHmotnost ZkratkaJednotkaVeličina 22 Násobky ­ předponyExa 1018 Peta 1015 Tera 1012 Giga 109 Mega 106 kilo 103 1 100 mili 10-3 mikro 10-6 nano 10-9 piko 10-12 femto 10-15 atto 10-18 zepto 10-21 % = 1 v 102 = 1 v 103 ppm = 1 g v 1 t nebo 1 atom v 106 atomech ppb = 1 mg v 1 t nebo 1 atom v 109 atomech ppt = 1 g v 1 t nebo 1 atom v 1012 atomech 23 Délka, objem, hmotnost 24 Hmotnost Atomová hmotnostní jednotka 1/12 hmotnosti atomu nuklidu 12C 1 amu = 1 u = 1.6606 10-27 kg A. Einstein: hmotnost tělesa v pohybu je větší než hmotnost v klidu Rychlost tělesa v Klidová hmotnost tělesa m0 Rychlost světla c = 2.9979 108 m s-12 2 0 1 c v m m - = 25 Látkové množství, mol Avogadrova konstanta = počet atomů uhlíku v 0.012 kg (12 g) nuklidu 12C NA = 6.022 1023 mol-1 Látkové množství, jednotka mol n = podíl počtu částic (atomů, molekul, elektronů,....) a NA AN N n = rM m n = 26 Atomová a molární hmotnost Atomová Am a molární hmotnost Mm Hmotnost 1 molu látky [kg mol-1] Am (12C) = 12 u NA = 12 × 1.6606 10-27 kg × 6.022 1023 mol-1 = 0.012 kg mol-1 = 12 g mol-1 27 Délka 1 ngström = 10-10 m 1 = 100 pm Bohrův poloměr a0 = 5.3 10-11 m = 0.53 Vazby v molekulách 1 až 4 , průměr atomu Cu 2.55 Průměr vesmíru: 17 miliard světelných let = 1.6 1026 m Průměr atomového jádra = 10-15 m Anders Jonas ngström (1814 - 1874) 28 Atomové poloměry (pm) 1 = 100 pm 29 Vazebné vzdálenosti Vazebné vzdálenosti (v ) Vazba CC CN CO CH NH OH Jednoduchá 1.53 1.47 1.42 1.09 1.00 0.96 Dvojná 1.34 1.27 1.21 Trojná 1.20 1.15 30 Objem 1 pm3 = 10-6 3 Objem molekuly C60 asi 500 3 Molární objem ideálního plynu = objem 1 molu plynu při teplotě 0 °C a tlaku 101325 Pa VM = 22.414 l mol-1 31 Hustota [ g cm-3] l13.6Rtuť s19.32Zlato s11.34Olovo s22.65Iridium l0.880Benzen s0.535Lithium l0.9982 (1.00 pro lab. výpočty) Voda s2.70Hliník s7.87Železo g0.00133Kyslík StavHustota při 20 °C, g cm-3Látka Hustota závisí na teplotě a tlaku V m = 32 Rychlost Rychlost světla ve vakuu c = 2.99792458 108 m s-1 = 3 108 m s-1 = 300 000 km s-1 33 Čas Úder srdce, pomalé bimolekulární reakce100 Rychlé bimolekulární reakce10-3 Fosforescence10-6 Fluorescence, rotace, přenos protonu10-9 Radikálové reakce, přenos energie, valenční vibrace10-12 Excitace elektronu fotonem, fs10-15 UdálostDoba, s 34 35 Frekvence, vlnová délka, vlnočet Počet periodických dějů za časový interval Frekvence = 1/ t [Hz = s-1] Kmity Vibrace Rotace Srážky molekul Vzdálenost mezi dvěma maximy Vlnová délka [m] Počet vln na jednotku délky Vlnočet = 1/ [cm-1] = c c = 2.998 108 m s-1 36 Frekvence, vlnová délka, vlnočet Vlnová délka, m Energie fotonu, J Frekvence, Hz 37 = 1/2 (k /m) 38 39 Síla 1 Newton = gravitační síla působící na jablko F = m g g = 9.80665 m s-2 Isaac Newton (1642 - 1727) 40 Čtyři základní síly - interakce Gravitační Elektromagnetická (e-e repulze, p-e přitažlivost) Silné interakce (jaderné, drží protony pohromadě) Slabé intreakce (drží p a e pohromadě v neutronu) 41 Tlak 1 Pascal = tlak kterým působí jablko na 1 m2 1 Pa = 1 N m-2 1 atm = 101 325 Pa = 760 mm Hg (Torr) = 1.01325 bar 1 bar = 105 Pa Standardní tlak = 1 bar 42 Teplota Kelvin, K Absolutní nula 0 K je nedosažitelná Současný rekord: ~10-9 K Celsius, °C 0 °C = 273.15 K T[°C] = T[K] ­ 273.15 Standardní teplota 25 °C = 298 K Lord Kelvin (William Thomson) (1824 - 1907) 43 44 Teploměr Fyzikální vlastnost závislá na teplotě: Objemová roztažnost rtuti Délková roztažnost kovů Stav kapalných krystalů Definice Celsiovy stupnice Teplota tání ledu při 1 atm = 0 °C Teplota varu vody při 1 atm = 100 °C Rozděl na 100 dílků ITS-90 Trojný bod vody = 273.16 K 45 Teplota tání 46 Energie 1 Joule = energie úderu lidského srdce 1 cal = 4.184 J 1 eV kinetická energie elektronu, který je urychlen potenciálem 1 V E = e U = 1.60210 10-19 C 1V = 1.60210 10-19 J = 1 eV 1 eV (molekula)-1 = 96.485 kJ mol-1 James Prescott Joule (1818 - 1889) 47 Energie E = m c2 = 1.66 10-27 kg (3.00 108 m s-1)2 = 1.49 10-10 J 1 amu = 931.4 MeV Ekin = m v2 Ekin = 3/2 k T k = 1.380662 10-23 J K-1 Boltzmannova konstanta kT = 1 zJ pro laboratorní teplotu E = h h = 6.626176 10-34 J s Planckova konstanta 48 Energie Ecelk = E(elektronová) + E(vibrační) + E(rotační) + Eost E(elektronová) 100 kJ mol-1 E(vibrační) 1.5 ­ 50 kJ mol-1 E(rotační) 0.1 ­ 1.5 kJ mol-1 49 Vazebná energie 50 51 Vazebné energie, kJ mol-1 (jednoduché vazby) H C N O S F Cl Br I H 432 C 411 346 N 386 305 167 O 459 358 201 142 S 363 272 --- --- 226 F 565 485 283 190 284 155 Cl 428 327 313 218 255 249 240 Br 362 285 --- 201 217 249 216 190 I 295 213 --- 201 --- 278 208 175 149 52 Elektrický náboj Elementární náboj e = 1.602 10-19 C [1 C = 1 A s] Všechny náboje jsou celistvým násobkem e q = Z e Charles Coulomb (1736 - 1806) Coulombův zákon 2 21 04 1 r qq F = 53 Měření, platné číslice Měření = určení velikosti veličiny v daných jednotkách Měření = odečtení hodnot na stupnici + odhad posledního místa výsledku na desetinu nejmenšího dílku stupnice Platné číslice = čísla odečtená ze stupnice + poslední odhadnuté místo Chybu měření předpokládáme minimálně 1 posledního místa 54 Měření 32.33 32.3 Kolik je nejmenší dílek na stupnici 55 Odečtení z digitální stupnice 56 Přesnost a správnost měření Měření každé fyzikální veličiny je spojeno s určitou nepřesností ­ chybou. Opakovaná měření se od sebe liší ­ drobné odchylky jsou obvykle na posledním místě výsledku. Přesnost = rozdíl mezi jednotlivými výsledky měření, závisí na schopnostech experimentátora Správnost = rozdíl mezi výsledky měření a skutečnou hodnotou, závisí na kvalitě měřícího přístroje 57 Platné číslice Nuly mezi desetinnou čárkou a první nenulovou číslicí nejsou platné číslice 0.0034 Nuly za nenulovými číslicemi ve výsledku vyjádřeném desetinným číslem jsou platnými číslicemi 0.003400 Nuly na konci výsledku, který neobsahuje desetinnou čárku, MOHOU, ale NEMUSÍ být platnými číslicemi, záleží na přesnosti měření 1200 Proto pro jednoznačnost se používá EXPONENCIÁLNÍ zápis: jedno místo před desetinnou čárkou, desetinná místa odpovídající přesnosti měření, exponent, jednotka: 1.2 103 58 Platné číslice 8.75 cm3 8.00 cm3 NE 8 cm3 !!!! 59 Platné číslice Exaktní čísla = nekonečný počet platných míst (nuly), nemají chybu měření - počet lidí, pokusů, ... - převodní faktory 1 týden = 7 dní 7.000000000 1 inch = 2.54 cm - definice 0 °C = 273.15 K 60 Operace s platnými číslicemi Násobení a dělení: výsledek má tolik PLATNÝCH číslic jako má číslo s nejmenším počtem platných číslic p V = n R T p = 748 Torr = 99.7 103 Pa V = 1254 ml = 1.254 10-3 m3 T = 298 K R = 8.314 J K-1 mol-1 n = pV/RT = 5.0462226 10-2 mol = 5.05 10-2 mol Zaokrouhlování - zaokrouhlovat až konečný výsledek. 61 Operace s platnými číslicemi Sčítání a odčítání: výsledek má tolik DESETINNÝCH míst jako má číslo s nejmenším počtem desetinných míst Příklad: Naměříme 2.5 cm pomocí cólštoku a 1.2 m pomocí mikrometru sečteme 2.5 cm s chybou 0.1 cm +0.00012 cm s chybou 0.00001 cm výsledek není 2.50012 cm ale 2.5 cm protože chyba prvního měření převyšuje řádově hodnotu druhého měření Pokud je jeden ze sčítanců celé číslo, výsledek nemá žádné desetinné místo, vyjma případu, kdy sčítanec je celé exaktní číslo 62 Hmota Veškerá hmota sestává z pozitivně a negativně nabitých částic, které jsou v neustálém pohybu, na krátké vzdálenosti se vzájemně přitahují, odpuzují se pokud jsou stlačeny příliš blízko k sobě. Richard P. Feynman (1918 - 1988) NP za fyziku 1965 Cokoliv zabírá prostor a má hmotnost je hmota 63 Rozdělení hmoty Pole Látka Směs Homogenní Heterogenní Čistá látka Prvek Sloučenina Molekuly Jednoatomové Víceatomové Atomy Obal Jádro Elektrony Protony Neutrony Nuklid Dělení 64 Fyzikální stav Plyny Kapaliny Pevné látky Ds 65 Pevné látky Kapaliny Plyny 66 Zákon zachování hmoty Lavoisierův zákon 1785 Hmota se netvoří ani nemůže být zničena Při chemických reakcích zůstává hmotnost všech zúčastněných sloučenin konstantní. Výsledek přesného měření: vážení reaktantů a produktů SMOKE 67 Zákon zachování hmotnosti a energie Hmotnost je mírou gravitačních vlastností a setrvačnosti Ekvivalence hmoty a energie E = m c2 1 amu = 1.66 10-27 kg = 931.4 MeV Hmotnost a energie v uzavřené soustavě je konstantní Úbytek hmotnosti při uvolnění energie: Chemické reakce ng na mol Jaderné reakce mg na mol 68 Zákon stálých slučovacích poměrů Proustův zákon konstantního složení 1799 Prokázal konstantní složení vody, CuCO3 Daná sloučenina vždy obsahuje přesně stejná relativní hmotnostní množství prvků, ze kterých se skládá. Nezáleží na způsobu vzniku nebo postupu přípravy. 1.000 g UHLÍKU se vždy sloučí s 1.333 g KYSLÍKU na CO Joseph Proust (1754 - 1826) 69 Zákon násobných slučovacích poměrů Daltonův zákon 1803 Tvoří-li dva prvky řadu sloučenin (N2O, NO, N2O3, NO2, N2O5) hmotnosti druhého prvku, který se slučuje s 1 g prvního prvku lze vždy vyjádřit malými celými čísly Tabulka relativních atomových hmotností 14 prvků vzhledem k H jako standardu. John Dalton (1766 - 1844) 70 Oxidy chromu 3.0000.92311.000CrO3 2.0000.61541.000CrO2 1.4990.46151.000Cr2O3 1.0000.30771.000CrO poměrm(O), gm(Cr), gSloučenina 71 Nestechiometrické sloučeniny-bertholidy Fe1-xO x = 0.05 ­ 0.15 3 Fe2+ = 2 Fe3+ + 1 vakance (Fe) Sloučeniny s kovem ve více oxidačních stavech Oxidy, sulfidy, nitridy,... C. L. Berthollet (1748 - 1822) 72 Daltonova atomová teorie Každý prvek se skládá z malých nedělitelných a nezničitelných částic ­ atomů (ne pro jaderné přeměny). Atomy stejného prvku mají identické vlastnosti a hmotnost (ne pro nuklidy), atomy různých prvků se podstatně liší ve vlastnostech a hmotnosti (ne pro izobary). Sloučeniny jsou tvořeny spojením atomů různých prvků, pro danou sloučeninu vždy stejné typy atomů ve stejném poměru. Chemická reakce je reorganizace vzájemného uspořádání atomů. 1808 73 Zákon stálých objemů 1809 Plyny se slučují v jednoduchých poměrech objemových 2 objemy vodíku + 1 objem kyslíku 2 objemy vodní páry Joseph Louis Gay-Lussac (1778 - 1850) 74 Zákon stálých objemů + HO O H H HO ? 75 Avogadova hypotéza Objem 1 molu plynu je 22.4 litru při 0 °C a 101325 kPa VM = 22.4 l mol­1 Amadeo Avogadro (1776 - 1856) 1811 Z Daltonovy atomové teorie a Gay-Lussakova zákona vyvodil: Při stejné teplotě a tlaku obsahují stejné objemy různých plynů stejný počet částic. Plyny jsou dvouatomové molekuly. H2, N2, O2 76 Zákon stálých objemů + H2O O2 H2 H2 H2O 77 Výpočet Avogadrovy konstanty Loschmidtovo číslo 1865 z kinetické teorie plynů vypočetl n0 = 2.6 1019 molekul cm­3 Dnešní hodnota: 2.686 7775 1025 m­3 Dnešní hodnota Avogadrovy konstanty NA = 6.022 141 99 1023 mol­1 Johann Josef Loschmidt (1821 - 1895) Počerny u KV 78 Výpočet Avogadrovy konstanty Jean Baptiste Perrin (1870 - 1942) NP za fyziku 1926 Brownův pohyb částic v kapalině Důkaz existence molekul Zavedl pojem Avogadrova konstanta 6.82 1023 molekul ve 2 g vodíku 79 Výpočet Avogadrovy konstanty Z rentgenové strukturní analýzy Si monokrystalů Příklad: Ti tělesně centrovaná kubická buňka Z = 2, a = 330.6 pm Hustota Ti = 4.401 g cm-3 A(Ti) = 47.88 g mol-1 2 Ti na 1 buňku o objemu V = a3 a3 = Z A(Ti) / NA NA = Z A(Ti) / V 80 Avogadrova molekula Molekuly = nejmenší částice látky schopné samostatné existence Určují chemické vlastnosti látek. He, Ne, Ar, ..... N2, P4 (bílý), S8, C60, ...... BCl3, CH4, H2O,...... Nejsou molekuly: NaCl, SiO2, BeF2, C (grafit, diamant), ..... 81 Látkové množství 1 mol = takové množství částic (atomů, molekul, elektronů,...) jako ve 12 g uhlíku 12C NA = 6.022 1023 mol­1 Chemické vzorce Stechiometrie chemických rovnic 82 Pojem prvku v historii chemie 6. st. př. n. l. Thales, Anaximander, Anaximenes, Herakleitos Hmota sestává z neměnitelných jednoduchých základních kamenů ­ prvků Empedokles (490 - 430 př. n. l.) 4 základní prvky: země, voda, oheň, vzduch a 2 základní síly: přitažlivá a odpudivá (až 1783 H. Cavendish dokázal, že voda je sloučenina H a O) Aristoteles (384 - 322 př. n. l.) 83 Pojem prvku Alexandrie: řecká teorie + egyptská praktická "chemie" Arabská alchymie, přenesena do Evropy Alchymistické prvky: země, voda, oheň, vzduch a navíc Au, Hg, S, sůl 1661 Robert Boyle: přírodovědecká definice prvku: Prvek je látka, která se nedá rozložit na jiné látky. 1789 Lavoisier tabulka 21 1808 Dalton 36 prvků 1813-14 Berzelius 47 prvků 1869 Medělejev tabulka 63 prvků 2003 tabulka 112 prvků, 114, 116, 118? 84 85 Au Slunce Ag Měsíc electrum Jupiter Fe Mars Cu Venuše Sn Merkur Pb Saturn electrum = Sn amalgam 86 1. Oxygen. 2. Hydrogen. 3. Nitrogen. 4. Carbon. 5. Sulphur. 6. Phosphorus 7. Gold. 8. Platinum. 9. Silver. 10. Mercury. 11. Copper. 12. Iron. 13. Nickel. 14. Tin. 15. Lead. 16. Zinc. 17. Bismuth. 18. Antimony. 19. Arsenic. 20. Cobalt. 21. Manganese. 22. Uranium. 23. Tungsten. 24. Titanium. 25. Cerium. 26. Potassium. 27. Sodium. 28. Calcium. 29. Magnesium. 30. Barium. 31. Strontium. 32. Aluminium. 33. Silicon. 34. Yttrium. 35. Beryllium. 36. Zirconium. Daltonovy symboly prvků 87 Atomová hmotnost 1814 Tabulka relativních atomových hmotností 41 prvků H = 100 Vzorce sloučenin Symboly prvků Li Lithium Be Beryllium Ga Gallium (co je to Galium) Y Yttrium Te Tellur Tl Thallium Ds Darmstadtium Jőns Jacob Berzelius (1779 - 1848) 88 Definice prvku Soubor atomů se stejným protonovým číslem F19 9 A, Nukleonové číslo Z, Protonové číslo Nuklid = soubor atomů se stejným A a Z Prvek = soubor atomů se stejným Z 89 Chemické látky - složení Druh atomů A nebo B prvky A a B nebo A a C sloučeniny Relativní počet atomů AB nebo AB2 empirický vzorec (CO nebo CO2) Absolutní počet atomů A2B2 nebo A6B6 molekulový vzorec (C2H2 nebo C6H6) [CoN6H15O2]2+ 90 Prvky ­ struktura ­ allotropie Struktura strukturní vzorec Vazebná topologie allotropie (prvky): O2, O3 S S S S S S S S S S S S S S S2 S S S S n 91 Sloučeniny ­ struktura ­ konstituce Vazebná topologie strukturní (konstituční) vzorec topologická (konstituční, vazebná) izomerie (sloučeniny) A-B-C nebo A-C-B C5H10O HOCN, HNCO, HONC [Co(NH3)5NO2]2+ [Co(NH3)5ONO]2+ 92 Molekulární tvar Molekulární tvar (geometrický vzorec) NH3 Co NH3 H3N NH3 NH3N O O 2+ NH3 Co NH3 H3N NH3 OH3N N 2+ O 93 217 izomerů C6H6 94 Al4N4C48H40 Al4N4Ph8 [PhAlNPh]4 AlNC12H10 95 96 97 Molekulární tvar Molekulární tvar (geometrický vzorec) geometrické izomery Pt H3N Cl ClH3N Pt H3N NH3 ClCl cis trans H R H R H R R H Z E 98 Molekulární tvar X C Y W Z X C Y W Z Optické izomery - enantiomery Molekulární tvar (geometrický vzorec) 99 Optické izomery - enantiomery C Cl CH3 H Br C Cl H3C H Br 100 Optické izomery - enantiomery 101 Molekulární tvar konformery R R N Me N Me 102 Krystalová struktura Polymorfie ­ jen pro pevné látky Stejné stavební (vzorcové) jednotky, stejné vazby, různé uspořádání v prostoru Kubický diamant Hexagonální diamant 103 Krystalová struktura ZnS sfalerit kubická struktura ZnS wurzit hexagonální struktura 104 Studená jaderná syntéza Uvolněná E (MeV) D + D 3He + n 3.27 D + D T + p 4.03 D + D 4He + 23.85 D + T 4He + n 17.59 p + D 3He + 5.49 p + T 4He + 19.81 1989 Dr. Stanley Pons a Dr. Martin Fleischmann z University of Utah a Dr. Steven Jones z Brigham Young University, USA Elektrolýza D2O na Pd elektrodě (katodě) 2 D2O + 2 e- D2 + 2 OD- D2 se rozpouští v Pd na tuhý roztok (D/Pd = 0.7 až 1.1) Jaderná reakce, vývoj tepla a neutronů