Sladkovodní korýši 1. Fylogeneze korýšů 2. Obecná charakteristika 3. Skupiny Anostraca, Notostraca, Conchostraca, Astacidea (s důrazem na naši faunu) 4. Pitva raka Pancrustacea Myriapoda Pentastomida Brachiura Branchiopoda Malacostraca Copepoda Mystacocarida Remipedia Cephalocarida Ostracoda Tantulocarida Cirripedia Hexapoda Fylogeneze • parafyletická a velmi rozmanitá skupina • příbuzenství skupin korýšů a hmyzu - molekulární studie, embryonální vývoj nervové soustavy a stavba omatidií: kutikulární čočka (2 buňky), krystalový jehlan (4 b.), sítnice (8 b.) + několik pigmentových b. • odlišnosti od hmyzu: primárně vodní, dýchají žábrami, rozvětvené končetiny, 2 páry tykadel, metanefridie na 2. a 5. segmentu • nauplius (3 páry končetin) - u hmyzu podobné stadium v embryogenezi, u mnoha korýšů chybí, u rakovců vznikl až druhotně • předek pankrustaceí: homonomně článkované tělo (jako u veslonožců Remipedia) bez tvorby tagmat • vývoj od většího počtu článků a končetin k menšímu Remipedia jsou však odvozenou skupinou: slepí, draví, hermafroditi, v podmořských jeskyních, složitě utvářená hlava, mozek a ústní ústrojí Fylogeneze a d i ve rzi ta • několikrát průnik do sladkých vod nezávisle na sobě (ca 10% recentních druhů); někteří pronikli i na souš (stejnonožci, někt. krabi) • diapauza (klidové stádium) - klíčová role v adaptivní radiaci skupin Branchiopoda, Ostracoda a Copepoda • celkem ca 52 tis. popsaných druhů, obrovská morfologická a ekologická diverzita • povrchové stálé i temporární vody, podzemní vody, semiterestrické biotopy, někteří žijí jako parazité v bezobratlých nebo rybách • důležitý článek potravních řetězců; ekonomický význam pro člověka; mezihostitelé pro jiné parazity (např. skulovec široký, vlasovec medinský) Základní stavba těla exopodit článkované tělo, kryté kutikulou, inkrustace CaC03: krunýř (karapax), hřbetní štít, dvouchlopňová skořápka tělní oddíly (tagmata), párové končetiny hlava (cephalon), hruď (thorax), zadeček (abdomen) hlavohruď (cephalothorax), zadeček hlavové končetiny 2 páry tykadel (antenuly, antény) 1 pár kusadel (mandibuly) 2 páry čelistí (maxilly) 1 pár čelistních nožek (maxillipedy) hrudní končetiny- původně rozeklané —► mohou být sekundárně jednovětevné, lupenité, styletovité - dle funkce zadeček nese končetiny (pleopody) jen u rakovců (Malacostraca) poslední zadečkový článek často lupenitý, spolu s uropody tvoří telson (ploutvička), někdy tvar furky (vidlička) coxopodit bazipodit endopodit vylučovací soustava: antenální žlázy u báze 2. páru tykadel maxilární žlázy u 2. páru čelistí dýchání celým povrchem těla nebo pomocí zaber (epipoditové přívěsky) smyslové orgány: 1 pár složených očí, 1 naupliové oko, mechano- a chemoreceptory (na tykadlech), statocysty, nuchální orgán ertcephalon eye jreen gland moulh mandible stomach heart gonad extensor muscles esophagus maxifliped ventral nerve cord ganglion of ventral nerve cord digestive flexor anus gfand muscle Branchiopoda (žábronožci) • celkem asi 1180 popsaných druhů, převážně sladkovodních • značná diverzita - taxony s archaickými vlastnostmi, podobné fosiliím z kambria a devonu (Anostraca, Notostraca, Spinicaudata) i specializované taxony (predátoři, škrabači, paraziti, pokročilejší filtrátoři) • monofyletická skupina (znaky na spermiích, larvách i dospělcích, molekulární znaky), bazální(?) skupina „korýšů" • hrudní nožky lupenité (funkce zaber, filtrace potravy, pohyb) • tvorba trvalých vajíček - extrémní biotopy (periodické tůně, šaliny), šíření zoochorně (vodní ptáci) a vzduchem • larva nauplius • často „kosmopolitní", žábronožky a listonozi užší areály Anostraca (žábronožky) ^0 ^- Phyllopoda (lupenonožci) „Conchostraca" (škeblovky) Notostraca (listonožky) Cladocera (perloočky) Anostraca - úvod a stavba těla zřejmě bazálni větev Branchipoda, výrazně se liší mírně laterálně zploštělé tělo bez krunýře, svlékání kutikuly během růstu poloha hřbetem dolů, velikost ca 0,5-13 cm (u nás max. 2,5 cm, Slovensko: Brachinecta ferox až 7 cm) hlava: Artemia šalina $ 1 - naupliové oko 2 - anténa 3 - složené oko 4 - antenula 5 - mandibula 6 - maxilární žláza 7 - labrum 8 - střevo 9 - maxilula 10 - maxila 11 - ústa a jícen 12 - trávicí trubice (cecum) 13 -srdce 14 -žaludek AnOStraca - stavba těla hruď: 11 či. (17 či 19 u čel. Polyartemiidae), každý s párem stejnocenných listovitých končetin, pohybují se synchronně s fázovým zpožděním zadeček: 9 či. bez končetin, zakončen rel. krátkou furkou potravní rýha uprosred hrudi mezi bázemi nohou, kudy se potrava posouvá dopředu k ústům filtrátoři řas, příp. detritu, výjimečně dravé (př. Brachinecta ferox) Proximální část připojení k tělu gnathobáze hřebínek brv Mediální část: endity 1-6 endopodit? preepipodit Laterální část: exity epipodit (osmoregulace) exopodit plovací brvy Eubranchipus grubii Distální část Thamnocephalus mexicanus „beaver-tail fairy shrimp" Anostraca - rozmnožovaní a vy voj gonochoristé, pohl. dimorfismus - zvětšené antény $ slouží k uchopení $ genitální či. (=první 2 či. zadečku) $: vaječný vak a rozšířený uterus, $\ párové penisy; u rodu Artemia i partenogeneze „pozorování" vaječného vaku samcem před kopulací, S se páří s mnoha $$, pak hyne vaječný vak periodicky plněn neoplozenými vajíčky a po oplození vyprázdněn; vajíčka vypuzena (stadium blastuly n. gastruly), opatřena pevným obalem - cysty Eubranchipus grubii Artemia: cysty I - naupliové oko 2-anténa (A1) 3 - antenula (A2) 4 - mandibula 5 - střevo 6 - labrum 7 - ústa 8 - exopodit A2 9 - endopodit A2 10-enditA2 II - anus 12-telson 13 - plovací brvy na A2 Anostraca - rozmnožovaní a vy voj • po zatopení tůně se líhne jen část vajíček, zbytek jako rezerva; životnost vajíček několik let • počet instarů a svlékaní druhově specifický (ca 17-22): 1. nauplius (nepřijímá potravu), 2. metanauplius (článkování), 3. postmetanauplius (podobný dospělcům, pohyb pomocí listovitých končetin) • rychlost vývoje a délka života závisí na teplotě vody a době zaplavení - př. Siphonophanes grubii ca 4 měsíce, Brachinecta paludosa v Tatrách ca 6 měsíců, Streptocephalus torvicornis až 9 měsíců _____________ Taný mastix stag n alis Linderella sp. Anostraca - ekologie a rozšíření • typické lokality - různé periodické tůně, vznikající v bezodtokovych prohlubních terénu po roztátí sněhu, vydatných deštích či záplavách v nížinách potoků a řek • přenos pomocí ptáků či větrem snadný, úspěch kolonizace nové lokality až při kritickém množství vajíček • adaptace ke kolísající teplotě, příp. vyšší či kolísající salinitě - původem nížinné druhy mohou pronikat do extrémních oblastí • původně bezlesé oblasti, v lesích jen reliktní výskyt, izolace někt. druhů v horských oblastech Anostraca - významní zástupci • celkem přes 270 druhů (9 čeledí, 27 rodů), Evropa: 47, CZ: 5, SK: 11 Artemiidae: • rod Artemia - ca 10 kryptických druhů, slané vnitrozemské vody; vysoké hustoty, rychlý vývoj (3-4 týdny), odolná vajíčka (mohou přežít 10ky let); komerční využití jako krmivo pro ryby, testy toxicity; potrava plameňáku (Afrika, Stř. a J. Amerika), na Sahaře sušené žábronožky potravou některých domorodců • A. šalina - ž. solná, popsána z Anglie, kde již vyhynula; dříve pokládána za kosmopolitní druh, avšak dnes pouze oblast Mediteránu • A. franciscana - „sea monkey", původ sev. Amerika, introdukovaná do Evropy, Austrálie a na Nový Zéland, kde se šíří (podél tažných cest ptáků) • A. tibetiana (1998) - Tibet, až 4500 mn.m. Anostraca - významní zástupci Artemia franciscana - průmysl - těžba přes 2 tis. tun vajíček ročně Great Salt Lake.Utah 90% světové produkce mm* chovné rybníky (San Francisco Bay) j i dekapsulizované cysty po vylíhnutí mražené Anostraca - významní zástupci Branchinectidae : penisy výrazně vyčnívají do stran • Branchinecta paludosa - ž. severská, 12-24 mm, hojný cirkumpolární holoarktický druh, obývá tundrové tůně a jezera, mimo polární kruh: Grónsko, sev. Amerika, j. Norsko; ve Vysokých Tatrách jako glaciální relikt (dnes už jen Horné Furkotské pleso, v Polsku od r. 1969 nezvěstná) Medicine Bow Mountains, Colorado Branchipodidae: bazálni články tykadel S -> klypeus • Branchipus schaefferi-ž. letní, ca 8-23 mm, letní periodické tůně (květen-říjen), mírná a teplá zóna Evropy, sev. Afrika a Asie až po Pákistán; CZ: kriticky ohrožená, recentní lokalita ve stř. Čechách; SK: nížiny do 300 mn.m. a odtud odlesněnými údolími toků až do hornatých částí; zaživa furka často výrazně červená http://sci.mu ni.cz/zooleco l/bioweb/09tu ne.html Anostraca - významní zástupci Chirocephalidae: • Eubranchipus grubii-ž. sněžná, ca 12-24 mm, evropský a náš nejhojnější druh, jarní periodické tůně (březen-květen) v Polabí, Litovelském Pomoraví a oblasti soutoku Moravy a Dyje, přesto klasifikován jako kriticky ohrožený (2005) • Chirocephalus carnuntanus - ž. panónska, ca 9-24 mm, periodické vody po roztátí sněhu, oraniště a pastviště, CZ: stř. Čechy, jv. Morava, kriticky ohrožená; dlouhý vaječný vak • Drepanosurus hankoi - ž. ploskochvostá, ca 15-27 mm, jarní výskyt, sev. část Panónske nížiny, jz. SK, CZ: dříve ojedinělé naleziště ve stř. Čechách, teď extinkt? Eubranchipus grubii S Chirocephalus Drepanosurus carnuntanus $ hankoi $ Anostraca - významní zástupci Streptocephalidae: (62 druhů) • Streptocephalus torvicornis - ž. divorohá, letní druh větších nezarostlých tůní s bahnitým nebo jílovitým dnem; Evropa až ke Kavkazu, sev. Afrika -> záp. Pyrenejský poloostrov; CZ: velmi vzácně po celém území, kriticky ohrožená S. sirindhorne popsána 2000 ze sev. Thajska ? NotOStraca - úvod, fylogeneze, rozšíření, ekologie poměrně velké (největší druhy tělo až ca 5 cm, s furkou až ca 10 cm; většinou však tělo do 3 cm) hlava a trup shora kryté hlavohrudním štítem dravci, mrchožrouti a detritovoři špatní plavci Triops numidicus, Afrika vymřelá příbuzná skupina Kazacharthra se štítem ostnitým po stranách fosilní nálezy z karbonu podobné recentním druhům (nálezy Triops cancriformis z triasu - nejstarší žijící živočich!), zřejmě evoluční stagnace efektivní pasivní disperze vajíček -jako skupina nebyly geograficky izolováni, obývají i vzdálené ostrovy (např. Hawai) obývají především vysychavé tůně plněné dešťovou vodou v aridních a stepních oblastech, nezarostle či mírně zarostlé neschopnost konkurovat vyšším korýšům a hmyzu Notostraca - stavba těla hlava: antenuly malé, antény zakrnělé; labrum pohyblivě spojené se štítem, kryje silné mandibuly, labium se 2 laloky (paragnáty) trup: končetiny odlišné od ost. Branchipoda - směřují do stran, otrněné, nefiltrují; 11 párů silně chitinizovaných pereiopodu: 1. má velmi dlouhé, bičovité endity s mnoha články, poslední u $ přeměněn v útvar kryjící vajíčka zadeček: 24-60 měkkých pleopodu - někt. články nesou 2-6 párů končetin (!) příčný val naupliové oko hlavohrudní mandibulární a cervikální rýha zpevněna \\ pieon hrana " složené oči dorzální orgán středový kýl iaiDrurr|antenula pereiopod 1. páru maxilární žlázy sulcus telson furka potravní rýha pereiopody V F pleopody vaječná komůrka Notostraca - stavba těla, rozmnožování a vývoj zadeček: telson s velmi dlouhou furkou, někdy přítomen supraanální plátek populace pohlavní s různým c?:$, hermafroditní nebo smíšené (partenogeneze?) pozorovány různé polohy při páření vajíčka kulatá s různě drsným povrchem, až ca 0,8 mm velká první vývojová stádia jen několik hodin, celkem asi 40 svlékání, v rychle vysychajících tůních často proběhne celý vývoj do 14 dní; růst i v dospělosti Pereiopod Triops longicaudatus Notostraca - významní zástupci • jediná čel. Triopsidae, 2 rody, ca 15 druhů, CZ i SK: 2; poslední souborná práce Longhurst(1955) • Lepidurus - krátké 1. pereiopody, supraanální plátel přítomen, spíše v chladnějších oblastech, některé druhy i v jezerech (vajíčka nemusí vysychat), počet chromozomů n=6 • Triops - dlouhé 1. pereiopody, bez supraanálního plátku, v teplejších oblastech, počet chromozomů n=4 • L apus - listonoh jarní, 4,5-9 cm, Palearkt (od Pyrenejského poloostr. až po Vladivostok, stredomorská oblast Afriky a Asie) a Austrálie; jarní periodické tůně (u nás často společně se žábronožkou sněžní) na polích, ostřicových loukách, v příkopech a vyjetých kolejích, na okrajích lužních lesů, od dubna do začátku srpna, kriticky ohrožený Notostraca - významní zástupci Triops cancriformis - I. letní, 3-10 cm (furka 1/4); Eurasie, sev. a stř. Afrika, v letních nebo jarních déle trvajících periodických tůních, od poloviny dubna do konce září, CZ: kriticky ohrožený; akvarijní chovy, výzkumný objekt T. longicaudatus - celá Amerika, Galapágy, Japonsko, Nová Kaledonie; škůdce v rýžových polích, bývá často chován a studován Lepidurus packardi - endemit Kalifornie L arcticus - cirkumpolární výskyt, periodické tůně a mělká i hluboká jezera (až ca 30 m), kde klade vajíčka na submerzní vegetaci a je potravou ryb Diplostraca - přehled podtř. Phyllopoda order Notostraca Diplostraca .Conchostraca" ■[ Laevicaudata (1) Spinicaudata (2) Cladoceromorpha -[ Cyclestherida (3) C lad oce ra dvouchlopňová skořápka („druhotný karapax") - šev odděluje hlavovou naupliární část - synapomorfie? (x Notostraca: karapax jednolitý) embryogenéze ale podobná!!! - Diplostraca diskutabilní (3) Cyclestheria hislopi Triops cancriformis C. hislopi Leptodora kindtii Laevicaudata • hladká skořápka bez přírůstkových zón má silně vypouklý tvar, hlava při pohybu vyčnívá ze schránky, ale může být zatažena dovnitř; tělo z 13 ($) nebo 11 (S) článků • podivná larva: obrovský dorzální štít a horní pysk, rohaté nehybné antenuly; 5-6 stádií lišících se velikostí • 3 rody: Lynceus, Paralimnetis, Lynceiopsis; v Evropě jen Lynceus se 2 druhy • Lynceus brachyurus - hrašník zobcovitý, až 5 mm; Holoarkt, stř. a vých. Evropa (až do sev. Norska, j. až do Rumunska, vých. do Ruska a dále na Kavkaz); CZ: vyhuben (?); řídce zarostlé periodické tůně, zatopené ostřicové louky, staré meandry řek Spinicaudata - stavba těla • velikost schránky 5-17 mm (ümnadia lenticularis), počet přírůstkových linií odpovídá počtu svlékání • hlava ukryta ve schránce, pár složených téměř splývajících očí, naupliové očko • trup: 11 hrudních článků (na 11. vývod pohl. orgánů) + další či. zadečkové (celkem až přes 30 či.); na každém či. trupu 1 pár listovitých nohou • trhaný pohyb mohutných antén těsně nad dnem - filtrace zvířených částic potravy pružný vaz linie končetiny Spinicaudata - rozmnožování, vývoj, zástupci obvykle gonochoristé (S zpravidla >30%); někt. druhy hermafrodité S uchopuje $ hákovitými klepítky, plavou v tandemu oplozená vajíčka uložena v dorzálním prostoru ve schránce $, po svléknutí spolu s exuvií klesnou na dno tůně vajíčka snesou vyschnutí, ale nevyžadují ho nauplius, helioforová larva (2chlopňová schránka) 3 čeledě: Limnadiidae, Cyzicidae, Leptestheriidae Limnadia lenticularis - škeblovka velká, až 1,7 cm; Holoarkt, široký a nesouvislý areál v Evropě, na Sibiři, USA a Japonsku; CZ: zřejmě vymizelá, SK: Podunajská a Východoslovenská nížina, A: soutok Moravy a Dunaje; letní periodické tůně, často se submerzní vegetací nebo porosty ostřic, stará ramena a meandry řek; údajně partenogenetická, protože S nebyl až do r. 1995 znám Spinicaudata -zástupci Imnadia yeyetta (Limnadiidae) - Evropa, popsána z Francie, oblast Dunaje (včetně j. SK), jižně až do Řecka; CZ?; letní druh, trávou či ostřicemi zarostlé tůně Cyzicus tetracerus-š. oválná, kolem 1 cm, pozdně —► jarní až letní výskyt; Palearkt; jv. Morava, SK: j. nížiny; per. tůně, často s jílovitým nebo bahnitým dnem, luční a polní tůně, kaluže Lepthesteria dahalacensis - š. rovnohřbetá, Evropa (hlavně Podunajská nížina) až po Ural; jediný druh rodu v Evropě; tůně, kaluže a rybníčky koncem léta Cyclestherida jediný recentní druh Cyciestheria hislopi (Cyclestheriidae) tropy a subtropy všech kontinentů střídání partenogeneze a sexuálního rozmnožování, tvoří efipia, S velmi vzácní sesterská skupina ke Cladocera Decapoda • ca 10 tis. popsaných druhů (1/4 všech korýšů), většina druhů mořských • několikrát invaze do sladkých vod a na souš (terestričtí krabi) • sladkovodní biotopy a) raci (Astacidea: Astacoidea, Parastacoidea) - nejúspěšnější b) krevety Atyidae, Palaemonidae (Palaemonetes, Macrobrachium) - hlavně tropy a subtropy c) polokrabi Anomura: Aeglidae - J. Amerika d) krabi Brachyura s tolerancí k brakicke vodě: např. Eriocheir (Asie, Evropa), Rhithropanopeus (USA, Evropa), Callinectes sapidus (USA, Evropa), říční krabi Potamidae (tropy od ústí řek až do 5000 m n.m., ztráta larválního stádia) Podřád Dendrobranchiata „nepravé krevety" *Pleocyemata Infrařád *Caridea pravé krevety (garnáti) * Astacidea raci, humři „Pal in u ra" langusty *Anomura polokrabi, poustevníčci *Brachyura praví krabi Astacidea 5 nadčeledí: sladkovodní jen Astacoidea a Parastacoidea - raci, ca 400 druhů (mořské Nephropoidea - praví humři, Glypheoidea - především fosilní skupina, Enoplometopoidea -1 rod humříků žijících na korálových útesech) raci - 2 centra diverzity: jv. USA (80% druhů Cambaridae) a Austrálie, Victoria (85% Parastacidae) v Evropě jsou původní Astacidae - 5 druhů Nephropoidea c Astacoidea c Thaumastochelidae Nepľiľopidae Parastacoidea Astacidae Cambaiidae ^L- ^------,-------UL -if- Ľ i -1« Ot<* ^r ~;S^ Astřicidne Cambaridae Parastacidae Raci (Astacida: Astacoidea + Parastacoidea) • asi 600 druhů, hlavně Sev. Amerika a Austrálie • většina druhů délka okolo 10 cm, výjimka někt. australské druhy (Astacopsis gouldi až 80 cm); někt. druhy mohou žít přes 20 let • tekoucí vody, tůně, jezera, jeskyně; úkryty pod kameny a rostl, zbytky nebo si budují nory • omnivorní: predátoři, mrchožrouti, někdy kanibalismus • ekonomický význam potrava uchopena klepety, podávána 3. páru maxiliped a těmi vtlačována dále; mandibuly potravu drží, zatímco maxily a maxilipedy ji trhají a nesou do úst left side 2nd maxilla 1st maxilla t if 01 mandible 1 st maxilliped 2nd maxilliped 3rd maxilliped 3rd maxilliped eye opening of green žvýkací žaludek žlaznatý žaludek (ektoderm) (entoderm) dorza|n[ kana| vápenité destičky ^ svalnatá část chlopeň gastrolit jícen ventrální kanál s filtrem střevo pylorický filtr hepatopankreas • pohl. dimorfismus: • S'- větší klepeta, užší zadeček, styletovité gonopody • $: receptacula seminis, nosí vajíčka a mláďata až do 2. (3.) svlékání zespodu zadečku • vývoj bez larválního stádia - adaptace k sladkovodnímu prostředí Orconectes virilis (S. Amerika) Druhy raků původní v Evropě CZ: 2 původní druhy Astacus astacus, Austropotamobius torrentium a 1 zdomácnělý Pontastacus leptodactylus v Evropě další 2 původní: Austropotamobius pallipes —► (původní jen v Anglii), Astacus pachypus (umoří Kaspického a Černého moře) současný výskyt ovlivněn modifikacemi habitatů (povodně, meliorace), znečištění, acidifikace, změna rybí obsádky, introdukcemi račí mor - parazitická plíseň Aphanomyces astaci (Oomycetes), původ S. Amerika, fatální pro evropské i australské druhy; napadá nervovou soustavu, příznaky: křeče, ulamování končetin, denní aktivita; spory přežívají v bahně; poprvé do Itálie (1860), šíření, masové úhyny původních druhů po celé Evropě od konce 19. stol., ve 20. stol. jen izolované případy, u nás prokázána (mikroskopicky i PCR) A. astaci Introdukce nepůvodních druhů do Evropy • druhy původem z USA: nejčastěji Pacifastacus leniuscus, Orconectes limosus, Procambarus clarkii - náhrada za původní raky • v malé míře např. i Cherax destructor (Austrálie, Parastacidae) a další • žádané na trhu, např. Švédsko a Finsko - „crayfish party" - P. leniusculus • agresivní, rychle se množící, další samovolné šíření (invaze) • důsledky: změna potravního řetězce, kompetiční vytlačování původních druhů, přenos račího moru • dnes téměř všude v Evropě alespoň 1 nepůvodní druh, max. 4 • původní, zdomácnělý vs. nepůvodní (škodlivý) druh, např. Británie - přísná legislativa; Norsko a Estonsko: jen A. astacus, žádný nepůvodní druh • výhled: další šíření a zvyšování počtu nepůvodních druhů Cambaridae: Procambarus clarkii až 15 cm, větš. tmavě červený, příp. oranžový, mladí jedinci olivově zelení; klepeta esovité prohnutá, s červenými hrbolky sezóně zaplavované mokřady, v době vyschnutí zahrabán v bahně, široká ekol. valence rozmnožování na jaře a na podzim - zvýšená migrační aktivita původně endemitsev. Mexika aj. USA, introdukce do Španělska (1972), Francie, Itálie, ost. oblastí Stř. i J. Ameriky, jv. Asie, Afriky největší producenti: Španělsko, Louisiana, Čína jen ve volné přírodě, dobře se šíří (r-strategie) CZ: zatím nenalezen Cambaridae: Orconectes limosus - rak pruhovaný • nebezpečný invázni druh • max. 10 cm, světle hnědý s tmavými pruhy na abdomenu; po stranách jinak hladkého karapaxu jsou výrazné trny („spiny-cheek crayfish") • nížinné řeky s bahnitým dnem a jejich přítoky, rybníky a jezera • může se zahrabávat, široká ekol. valence • původně endemit v části USA (Indiana, Ohio, Kentucky), pak zavlečen i do dalších států a Kanady (návnada na ryby) • Evropa - poprvé 1890 sv. Německo • CZ: povodí Vltavy a Labe • prokázaný přenašeč račího moru Astacidae: Astacus astacus - rak říční, „noble crayfish" • větš. do 15 cm, zašpičatělé rostrum, klepeta silná se 2 výraznými výrůstky na vnitřní straně prstů • potoky a řeky s různým složením substrátu a makrovegetací; jezera, rybníky a přehrady s dostatkem úkrytů, ale nezabahněné • páření na podzim; stáří až 20 let • původní evropský druh, nezasahuje záp. za Francii, vých. za Rusko; do Norska a Švédska zavlečen ve středověku • velmi zranitelný račím morem, chráněn ve většině evr. zemí (kromě Británie), pokusy o reintrodukci • lov jen sezónně, ve Skandinávii celoročně a pěstování na farmách Astacidae: Pontastacus leptodactylus - rak bahenní • často více než 15 cm, štíhlá dlouhá klepeta bez výrazných zubů, u S delší než u $ • ponto-kaspický druh, šíření do dalších zemí Evropy (přirozeně i pomocí člověka), k nám dovezen v 19. stol. z Polska • druhový komplex? • řeky, přehrady, jezera, rybníky i bažiny; dno kamenité-bahnité • výskyt i v brakických vodách; toleruje vysoké teploty a nízký obsah kyslíku, (ale citlivý k toxickému znečištění) • aktivní i v zimě a za dne, vysoká fekundita • je schopen vytlačit ost. původní druhy raků, úspěšný v nových biotopech • v někt. zemích chráněný (např. CZ, Polsko); v Británii pokládán za škodlivý • ekonomický význam (vých. Evropa, Turecko, Irán) Astacidae: Austropotamobius torrentium - rak kamenáč do 12 cm, podobný raku říčnímu, ale rostrum spíše tupé; pomalu rostoucí původní evropský druh - střední a jv. Evropa, CZ: zřejmě původní, dnes ve stř. Čechách a podhůří Krkonoš relativně vzácný, biologie méně známá výskyt v pramenných stružkách, kamenité podloží, adaptace k turbulentnímu proudu živí se hlavně rozkládajícím se listím (olše, jilmy, vrby) páření na podzim velmi citlivý ke znečištění a račímu moru, ohrožený v mnoha zemích Evropy Astacidae: Pacifastacus leniuscus - rak signální S až 16 cm, $ 12 cm; hladké tělo i klepeta, bělavá skvrna mezi prsty; tělo zbarvené hnědě, hnědošedě až červeně endemit sz. USA a jz. Kanady v 60. letech poprvé introdukován do Švédska a Finska, dnes již v mnoha zemích Evropy CZ: poprvé 1980, dnes jen několik lokalit všechny typy vodních habitatů, široká valence, rychlý růst vysoká aktivika hrabání - změny morfologie břehů prokázaný přenašeč račího moru