1
Úvod do historie
(Miklošík 1997, Boguszak 1961, Kuchař 1971)
Státní mapová díla (2)
Potřeby státu – z hlediska informací o
svém území
 Vlastnictví půdy – výběr a výměr daní
 Obrana státu
 Oba tyto faktory jsou platné dodnes
 Do r. 1763 používány především popisné
formy informace
 Berní rula – popis usedlostí, které
obhospodařovaly určité množství plochy
 Zpřesňování – popis pozemků v rámci
usedlostí
Údaje pro potřeby obrany státu
 Slovní popis hor, průsmyků, vodních toků
 Údaje o délkách cest (na koni, pěšky)
 Nejednotnost prostorové definice popisné
metody, zdlouhavá práce, nenázornost
1763 – radikální změna z popisné
metody na grafickou
 Důvody: zejména vojenské
 Masové rozšíření palných zbraní
 Boj už nejen na pláních, ale i v nepřehledném a
členitém terénu
 Mapy z té doby vojenským účelům nevyhovovaly
 1756 -1763: Sedmiletá válka*, porážka Habsburské
monarchie – rozhodnutí k vyhotovení topografické
mapy
 1763 – počátek 1. vojenského mapování
 1763 – oficiální vznik rakouské a tedy i české
kartografie
1. vojenské mapování
 „Josefské“ (dokončil jej, první nařízení však
vydala Marie Terezie)
 Mapováním pověřen polní maršál Lacy
 Dokončeno v roce 1785 – tj. 23 let
 Zmapováno celé území Habsburské
monarchie
Měřítko
 1:28 800 (nejpodrobnější topografické mapy
dnes 1:25 000 !!)
 400 vídeňských sáhů ve skutečnosti
odpovídalo 1 palci na mapě
 Území velkých měst, vojenských prostorů a
výcvikových táborů 1 : 14 000
2
 Vojensky důležité předměty krajiny
 Komunikační síť, vodní síť (+ mosty, převozy,
brody, rybníky, tůně, kanály, příkopy, studně,
prameny)
 Domy, kostely, zámky, dvory
 Vodní, lodní, koňské cesty a větrné mlýny
 Vesnice podle skutečné polohy domů
 Hradební zdi
 Lesy podle hustoty porostů, liniové porosty
Polohopis Výškopis
 Upuštěno od kopečkového způsobu –
půdorysné šrafy a lavírování
 Zředěnou tuší buď štětcem nebo perem – čím
tmavší, tím větší sklon
 Šrafy – ve směru maximálního spádu, „čím
výše, tím hustěji“
Barevné originály:
 Popis černě, polohopis
barevně
 Červená – sídla
 Hnědá – cesty
 Modrá – vodstvo
 Světlehnědá - vinice
 Žlutozelená - pastviny
 Tečkovaně – písečná území
 Bílá – orná půda, místy
zakreslena i struktura rolí
 Lesy – šedá stromková
kresba
 Mapování ponejvíce při jízdě na koni,
zakreslování do Műllerovy mapy
 Nebyla vybudována trigonometrická síť
 Odhad vzdálenosti à la vue, krokování
 Zpracovávání polních náčrtů v zimních
měsících
 ČECHY (1764 – 1767)
 273 sekcí
 podkladem Műllerova mapa Čech 1:132 000 zvětšená do
měřítka 1 : 28 800, revize a nové map. po válce o bavorské
dědictví (1778 – 1789)
 MORAVA (1764 -1768) Műllerova mapa Moravy 1:180 000
 126 sekcí
 revize či nové mapování v oblastech, kde nejvíce hrozila
válka
 SLEZSKO
 40 sekcí
 zkušební mapování 1763, pravděpodobně na podkladě
Wielandovy mapy
 četné nedostatky v polohopisu – rektifikace v r. 1780
 Sekce 23,5 X 15,5 vídeňských palců (61,8 X
40,8 cm)
 Každá sekce měla jako přílohu podrobný
popis území (popis vodních toků – brody,
rychlosti průchodnosti lesů, močálů, stav
silnic, mostů, ubytovací možnosti, dílny, počet
koní k ustájení)
3
 1769 – z vyhotovených map odvozena tzv.
Malá mapa království českého 1:115 200
 Navzdory zřejmým nedostatkům
(geometrická přesnost) bylo mapování
rozhodujícím krokem k prosazení grafické
formy topografické informace (nejen v
armádě)
Ukázky
Srovnání s
Műllerovou
mapou
 Převzato z materiálů Dr. Čerby ze ZČU
4
Shrnutí
 Značné polohové odchylky
 Horské a členité terény – průměrně 700 m
 Nížinné a rovinaté oblasti – 400 m
 Rychlost na úkor kvality, nižší finanční
náklady
 Mapování po jednotlivých zemích monarchie
 Nejednotný postup
Josefský katastr
 Patent z roku 1785 (platnost o 4 roky později)
 Zaměření úrodných pozemků v obcích a
jejich zobrazení v náčrtech
 Nedostatečná přesnost, nešlo spojovat do
celků
 Nešlo o mapové dílo
2. vojenské mapování
 1806 – 1869
 Jednotlivé provinční mapy 1VM nešly spojit v souvislou mapu
monarchie
 Vyšší nároky na geometrickou přesnost (Napoleonské války)
 Geometrický základ – trigonometrická síť, zhuštěná pro potřeby
„kartografa“ na měřickém stolu
 1817 – patent o pozemkové dani, tzv. stabilní katastr – budování
sítě trigonometrických bodů společných též pro 2. voj. mapování
 Hranice obcí, pozemků, stav. objektů (cesty, vod. toky
nezaměřeny)
 1:2880, města 1:1440
  Grafický podklad – zmenšený a zjednodušený obraz
katastrálních map
 Měřítko 1:28 800, 1:14 400
 Výškopis
 Údaje o výškách trig. bodů
 Šrafování – Lehmannovy šrafy (pravé sklonové)
 Zavedl saský major G. L. Lehmann v r. 1799
2. vojenské mapování Mapování českých zemí
 Čechy 1842-1852, Morava a Slezsko 1836-1840) –
již k dispozici triangulační síť a i mapy stabilního
katastru 1:2880
 Mapy nebyly zveřejňovány
 Na jejich základě zpracoval VZÚ a vydal tiskem:
 Speciální mapa (Království českého, popř. Markrabství
moravského) 1:144 000
 Nejstarší veřejné dílo rakouské státní kartografie v
prostoru českých zemí
 Generální mapa Čech (1865), Moravy a Slezska
(1846) 1: 288 888,
 Generální mapa střední Evropy 1: 300 000
5
Přehled sekcí 2VM v Čechách
Přehled sekcí 2VM na Moravě a ve
Slezsku
Ukázky
 Reprodukce rukopisného originálu mapy
druhého vojenského mapování v měřítku
1:28800
 Reprodukce 1 mapové sekce druhého
vojenského mapování (zmenšeno + výřez)
 http://www.vugtk.cz/gis/dikat-p/projekt/images/prilohy.htm
 http://www.mapy.cz
Shrnutí
 Více nedostatků než předností
 Nedostatečný počet důstojníků na geodetické a mapovací práce
 Přerušování z finančních důvodů
 V některých zemích práce nedokončeny a některé části
dokonce nezaměřeny (část Haliče, Uher a Sedmihradska)
 Mapové sekce Čech v systému gusterberském nenavazovaly na
mapové sekce Moravy v systému svatoštěpánském
 Výškové údaje v nedostatečném rozsahu, v jiných zemích
samozřejmostí kombinace šraf s vrstevnicemi
 Dlouhé časové rozpětí mezi mapováním a vydáváním
odvozených map – zastaralý obsah (intenzivní rozvoj silniční a
železniční sítě)
3. vojenské mapování
 1873-1883
 Nedostatky map 2VM (zkušenosti z války pruskorakouské
1866), nároky na měřickou přesnost,
dělostřelectvo
 Geometrický (číselný polohopisný) základ –
souřadnice trigonometrických bodů (katastrální
pravoúhlé souřadnice G, Š)
 Grafický podklad polohopisu – zmenšená kresba
katastrálních map
 Změněn klad listů – zavedeno členění dle zem. sítě
(30´zem. délky, 15´ zem. šířky)
 Měřítko 1:25 000, 1:12 500 vojenské významné
prostory
 Výškopis – šrafy, kóty, vrstevnice po 20m (snahy
určit na mapě výškopis), lavírování skal
 Výšky určovány barometricky, trigon. + budování
nivelační sítě
 Vedle zdokonalení zobrazení reliéfu též zlepšení u
zobrazení komunikací
 Originály topografických sekcí – 11 barev
 Na základě sekcí odvozeny:
 Speciální mapy 1:75 000 (4 topogr. sekce)
 Generální mapy 1:200 000 (8 speciálních m.)
 Přehledné mapy 1:750 000
3. vojenské mapování
6
Ukázky Shrnutí
 Topografická mapa, speciální mapa, generální mapa
a přehledná mapa střední Evropy – velmi dobrá
kartografická díla na svou dobu
 Jednotlivé mapové listy nešly spojit v jeden celek
(buď vrstva, nebo sloupce)
 Názorné zobrazení terénu šrafováním
 Vrstevnice nebyly geometrickým obrazem, nýbrž
hrubým nástinem terénu (sestrojovaly se při zimní
práci podle malého počtu výškových bodů a hlavně
podle šrafovaného terénu)
 Znehodnocování polohopisného obsahu – malá péče
při údržbě mapy (změny bez místního ověření…)
Shrnutí
 Speciální mapa
 při kresbě polohopisu dle top. sekcí téměř žádná
generalizace, horší čitelnost
 VZÚ – revize jen 1% listů ročně
 zevní nejednotnost m. listů (měněn značkový klíč)
 Ve své podstatě se používaly až do roku 1953/1954 !
 Již při vytváření se počítalo s tím, že budou veřejné a
ve velkých nákladech
Prezentace starých mapových děl z
území Čech, Moravy a Slezska
 http://oldmaps.geolab.cz
Státní mapová díla 1918-1938
 1918 – vznik VZÚ v Praze, vyčlenění z
Vídeňského VZÚ
 Úkol VZÚ – zabezpečení mapových podkladů
pro potřeby armády a orgány státní správy
 Mírová jednání v Paříži
 Potřeba úprav a aktualizace map 3VM
 Katastr – MF (1848 – 1948), od 1918 též v
Praze
 1919 – 1. fotogrammetrické pracoviště na
VZÚ
Reambulace topografických sekcí
 Jednorázové uvedení do souladu se stavem v
přírodě + formální přepracování a doplnění o další
prvky
 Oprava a doplnění změněného polohopisu
 Šrafy nahrazeny vrstevnicemi (zhuštění, doměřování
v terénu) a výškovými kótami
 Opravy často zkomoleného pomístního a místního
názvosloví
 Reambulace pouze podél státní hranice a v okolí
velkých měst
 Technická náročnost (měděné desky)
7
„prozatímní vojenské mapování“
 Snaha začít nové mapování pro ČSR
 Zvoleno měřítko 1:20 000 (1:10 000 ve
vojensky významných prostorech)
 Na jejich podkladě měly být odvozeny mapy
menších měřítek (50, 500 a 1000 tis.)
 Vypracováno nové kartografické zobrazení –
tzv. Benešovo (normální sečné kuželové
konformní, navrhl VZÚ)
 Zmapována pouze 3% území (1923-1933)
Katastr
 V prvních letech – v platnosti předpisy a měřické
návody stabilního katastru
 1927 – zákon o pozemkovém katastru
 Sjednocení předpisů na celém státním území
 Měřický návod A (1:2 000, 1:1 000)
 Měřický návod B (udržování do té doby vyhotovených
map)
  Nové katastrální mapování
 Pro toto mapování vypracováno Křovákovo
zobrazení (konformní obecné kuželové), S-JTSK
 Podle návodu A – tzv. Novoměřické mapy
 Přesné, spolehlivé, spolehlivě respektují právní vztahy
Úpravy speciálních map
 1923-1937
 Úprava pomístních hydrografických,
orografických a jiných názvů, které nebyly
standardizovány
 Po r. 1935 – přitiskována kilometrová
souřadnicová síť Křovákova zobrazení!
 Úpravy i m. generální a přehledné m. ČSR
„Definitivní vojenské mapování“
 1934 – 1938
 Nové vojenské mapování 1 : 20 000
 V katastrální zobrazovací soustavě (Křovák)
 Zmapováno asi 10 700 km2
 Velmi kvalitní mapy, práce přerušeny okupací
fašistickým Německem
1939-1945
 Katastr - pokračování správy map stabilního
katastru a současně novoměřické mapování
 Topografické mapy:
 Podřízeno potřebám německé armády
 Zavedeno Gaussovo zobrazení
 Zmapováno přes 10 000 km2 na Moravě,
1 : 25 000
 1 : 5 000 – zmapováno podél Moravy a Odry
pro projekt průplavu Dunaj-Odra
1939-1945
 Pokračování starších prací v Křovákově
zobrazení 1: 10 000 (okolí Benešova)
 Pokračování reambulace topografických map
1: 25 000 3VM, do 1945 asi 20 000 km2
 Úprava speciálních map do měř. 1:50 000
 1944 – ukončena transformace S-JTSK do
něm. voj. systému DHG (Deutsches
Heeresgitter)
 Použito po válce při zpracování prozatímních
map
8
SMD po roce 1945
 Vznik Státního zeměměřického a kartografického
ústavu v Praze (pro národní hospodářství)
 Obnova VZÚ (obrana státu)
 Pozemkový katastr
 veden v tradiční podobě až do r. 1956, poté uložen do
archivu
 stav „zamrazen“ až do r. 1989
 v ZD nevedeno graficky, jen popis kolik kdo měl půdy
 částečně nahrazen Jednotnou evidencí půdy (JEP)
 1945: Košický vládní program – mapy budou dle Sov.
vzoru
 Urychlená revize topografických map 1 : 75 000 (3/4
území ČR)  snaha o nové mapování
Topografické mapy po r. 1945
 Nové mapování ovšem zatím nereálné 
  1950 – 1953: prozatímní vydání mapy měřítka
1 : 50 000 (použilo se vše, co bylo k dispozici, poprvé
souvislé snímkování našeho území - 1949)
 Klad a označení m. listů – Mezinárodní mapa světa
1:1000 000
 S-1946: přibližný k S-42 - dle Sovětského vzoru (i
značkový klíč)
 Pokračování nového mapování 1 : 20 000 dle
předválečné koncepce (na jeho podkladě vydáno 18
listů SMO 1 : 50 000)
 Poměrně rychle i nové mapování (1952-1958)
1:25 000
 Plně využity topografické a fotogrammetrické metody,
10% území (roviny) i fotomapy
 30% terénu se muselo doměřovat (vegetační kryt)
 Prakticky se změnami používáme dodnes
 Původně S1952 (…)
 1958 – 1971 – topografické mapování celého území
1 : 10 000 (požadavky územně – technického
plánování)
 „nové fotogramm. mapování“ – 80% civ., 20% voj.
 1970 – vytvořeny Základní mapy ČR*
SM – hospodářská / odvozená
 Po r. 1945 zahájeno mapování 1 : 5 000 v
hospodářsky významných oblastech
 Výsledné listy – „Státní mapa 1 : 5 000 –
hospodářská“ perfektní z hlediska geometrie
 Nereálné ukončení v dohledné době, práce šla příliš
pomalu – rozhodnutí o vytvoření prozatímního
mapového díla 1: 5000 podle všech dostupných
podkladů “SM 1 : 5 000 – odvozená“, dokončeno
během 5 let
 Křovákovo zobrazení
 Dodnes se obnovují, od r. 1955 bylo pro celou ČSR
jednotné dílo 1 : 5000, největší měřítko u nás
Technicko-hospodářské mapování
 JEP nedostačující
 Katastr v archivu od 1956
 mapování 1 : 500, 1 : 1 000, 1 : 5 000
 Zjednodušené mapy - lány, zařazen i
výškopis
 Od r. 1980 jej nahrazuje Základní mapování
ve velkých měřítkách, vypuštění technické
složky (el. sítě) a výškopisu (finančně
náročné)
 Práce zahájeny poč. 60. let, defacto pokračují
dodnes
Po roce 1989
 Topografické mapy pro obranu státu– změna
koncepce v důsledku změny voj.-politické situace
státu
 1991: GPS, budování WGS 84 jako systému
světového (zaměření „nultého řádu“)*
 Od r.1993 jednání o převedení děl, Budapešť 1994
 řešení přítisku systému NATO do stávajících map
 měřítko ve stopách, anglicky legenda
 platnost do 2005
 obsah map vyhovující dle standardů NATO
 od 2006 Topografické mapy nové koncepce
9
ZM po roce 1989
 předpokládal se zánik, ale nestalo se
 ekonomická náročnost
 2 mapy „stejné“ kategorie, 2 značkové klíče…
Nejnovější vývoj (2000+)
 Zrychlení prací na katastru nemovitostí
 Tvorba Základních map ze ZABAGEDu
 Tvorba Topografických map z DMÚ 25
 Laserové skenování ČR – nové generace
výškových modelů (povrchu i terénu)
 Digitální mapa veřejné správy
 WFS Katastru nemovitostí…