◼ Cévní systém ◼ Krevní tlak ◼ Tonometry ◼ Korotkovův fenomén ◼ Pletysmografie Krevní tlak, pletysmografie Cévní systém ◼ Cévy tlumicí – arterie, tlumí náraz krve ◼ Cévy odporové – arterioly, regulují průtok v orgánech ◼ Cévy výměnné – kapiláry ◼ Cévy zásobní – žíly (zadržují 75% krve v těle), nulový tlak, s chlopněmi Cévní systém ◼ Cévy tlumicí – arterie, tlumí náraz krve ◼ Cévy odporové – arterioly, regulují průtok v orgánech ◼ Cévy výměnné – kapiláry ◼ Cévy zásobní – žíly (zadržují 75% krve v těle), nulový tlak, s chlopněmi Krevní tlak = tlak, který je vyvíjen na stěny cév při transportu krve oběhovým systémem ◼ Při systole LK je do aorty vpraveno 70 – 100 ml krve, objem LK je větší než objem aorty, ta se proto musí roztáhnout ◼ Vlna roztažení cévy postupuje celým řečištěm ◼ Díky elasticitě cévní stěny návrat do původního průměru, posunutí krve ◼ TS/TD (125-140)/(80-90) Torr/mmHg na úrovni velkých tepen  TS – kontrakce levé komory  TD – smrštění aorty, tepen do původního stavu ◼ dikrotický zářez – zpětný náraz vypuzené krve na chlopeň Systolický tlak Diastolický tlak http://www.med.muni.cz/patfyz/practic/prezentace/tk_MM.pdf Krevní tlak = tlak, který je vyvíjen na stěny cév při transportu krve oběhovým systémem ◼ Při systole LK je do aorty vpraveno 70 – 100 ml krve, objem LK je větší než objem aorty, ta se proto musí roztáhnout ◼ Vlna roztažení cévy postupuje celým řečištěm ◼ Díky elasticitě cévní stěny návrat do původního průměru, posunutí krve ◼ TS/TD (125-140)/(80-90) Torr/mmHg na úrovni velkých tepen  TS – kontrakce levé komory  TD – smrštění aorty, tepen do původního stavu ◼ dikrotický zářez – zpětný náraz vypuzené krve na chlopeň Měří se arteriální tlak Krevní tlak ◼ TK (mmHg) = minutový srdeční výdej (SV ml/min) x celkový periferní odpor (TPR mmHg/ml/min) ◼ Dynamický Systolický výdej sekundárně modulovaný: - elasticitou artérií + periferním odporem (cévy tlumící a odporové) - ovlivněn věkem, pohlavím, polohou těla, denní dobou, vazkostí a objemem krve, „syndrom bílého pláště“,... ◼ Statický – hydrostatický tlak krve daný gravitací Hypotenze x hypertenze Diagnóza hypertenze – po opakovaném výskytu nadnormativní hodnoty Tk sys. nebo diast. 1 Torr = 1 mmHg ~ 133,322 Pa Měření krevního tlaku ◼ Přímá metoda  S. Hales - 1733 - délka dostřiku krve (až metr)  kanylace arterie - tlak v arterii (vážné stavy) ◼ Nepřímá metoda – auskultační vyšetření a. brachialis, manžeta přeruší tok krve  1896 - Scipione Riva-Rocci, 1905 - Nikolaj Sergejevič Korotkov  Tonometr - rtuťový, membránový, automatický (maximum oscilace), aneroidní (pružinový) ◼ Vypovídá o stavu srdce (systolický Tk), o elasticitě cév (diastolický Tk), odráží stav artérií (snížený Tk diastol - kornatění cév), měřítko rizika ischemické choroby srdeční Regulace krevního tlaku ◼ Akutní regulace – baroreceptorový reflex pokles tlaku: ↓ napětí stěny artérií, ↓ aktivita barorecetorů,↑ aktivita sympatických nervů, ↑ srdeční frekvence a kontraktilita, periferní vazokonstrikce, → zvýšení tlaku ◼ Dlouhodobá regulace  Množství tekutiny vyloučené ledvinami – zvýšený tlak: ↑ filtrační tlak v ledvinách, ↑ objem moči, ↓ objem krve, snížený tlak  ADH, aldosteron, renin-angiotenzin – zvýšení zpětné resorpce vody v ledvinách → zvýšení minutového srdečního výdeje Hypertenze x hypotenze ◼ Hypertenze - opakovaně nad 140/90; ~20 % populace  dlouho bez příznaků, možné časté bolesti hlavy na čele a v týlní oblasti, únava, bušení srdce až s arytmiemi  Rizikové faktory: postupující věk, vysoký přísun soli v potravě, nadváha, stres, nedostatek pohybu, nadměrná konzumace alkoholu, hormonální antikoncepce, rodinná zátěž  Vysoká zátěž pro cévy mozku (mrtvice), srdce (infarkt), ledvin (selhání), sítnice (slepota)  Léky: beta blokátory (sympatolytika), vazodilatancia, uretika ◼ Hypotenze - pod 110/65; více subtilní postavy, dívky  mžitky před očima, závrať až omdlévání, bledost, kruhy pod očima, studené končetiny, známky únavy či apatie Princip tonometru Laminární vs. turbulentní proudění Korotkovovy fenomény = šelest, odraz turbulentního proudění krve - vyrovnání tlaku manžety a tlaku krve v cévě během upouštění https://www.youtube.com/watch?v=KnYfreaRQe4 https://www.youtube.com/watch?v=KnYfreaRQe4 Experiment Nepřímé měření krevního tlaku  srovnání výsledků - tonometr rtuťový vs. pérový vs. digitální  Měření vsedě, po 10min klidu, podepřená paže v úrovni srdce, opakované měření https://is.muni.cz/auth/do/sci/UEBBiol/um/fyziologie/ch04s01.html Pletysmografické měření vazomotoriky ◼ Průtok orgány ◼ Vazodilatace/vazokonstrikce ◼ Sledování změn objemu tepének Průtok krve orgány ◼ Plíce – 100%, pCO2, hypoxie → vazokonstrikce (výjimka) ◼ Mozek – ~15% MSV citlivý na hypoxii ◼ Koronární oběh (srdce) – ~5% ◼ Ledviny – ~25% MSV, prostaglandiny – dilatace, angiotensin II – vazokonstrikce ◼ Kosterní svaly – 25-90% MSV ◼ Trávicí trakt – až 25% ◼ Kůže – ~5%, termoregulace serotonin/histamin V reakci na chemické nebo fyzikální podněty dochází k reflexní změně průsvitu periferních arteriol Vazokonstrikce (zúžení průsvitu) ◼ Sympaticus – adrenalin v trávicím sst. ◼ Myogenní regulace (napětí stěny cévy), serotonin, angiotenzin II, vazopresin, ... Vazodilatace (rozšíření průsvitu) ◼ Parasympaticus – acetylcholin v trávicím s. ◼ Metabolity, NO, histamin, bradykinin, mediátory zánětu Vazomotorika Vazomotorika ◼ Lokální řízení prokrvení  Autoregulace – větší tlak krve na stěnu cévy vyvolá konstrikci – jde o reflexy při přelévání krve díky gravitaci. Mají udržet stejné prokrvení ať je končetina nahoře nebo dole.  Uvolnění dilatátorů, metabolické faktory, nahromadění metabolitů rozšiřuje cévy  lokální hormony; např. zánět → uvolnění histaminu a bradykininu → vazodilatace  Teplota – vyšší teplota působí vazodilatačně Pletysmografie Princip: ◼ Změna optických parametrů kůže, které jsou závislé na objemu krve v kapilárách pod kůží, reflexní změny objemu arteriol ◼ úzká céva - nižší vlna, rozšířená céva – zvýšená vlna ◼ Je možné určit pouze změny objemu krve, ne absolutní hodnoty Praxe: ◼ Měření na prostředníku nebo prsteníku, průchozí světlo (žárovka + fotobuňka) ◼ Peňázův tonometr (1969, operace) ◼ I v arteriolách se projevuje tlaková vlna (dikrotický zářez – zpětný náraz krve na aortální chlopeň) Experiment 1. Pulzní vlna 2. Změna polohy těla (sed – stoj) 3. Reaktivní hyperemie (zaškrcení brachiální tepny) 4. Valsalvův pokus – zvýšení nitrohrudního tlaku 5. Vliv teploty (chlad – teplo)