1) V letech 2020 a 2021 zemřelo více obyvatel ČR než v předchozích letech. Použijte k zhodnocení
vhodné míry četnosti. Identifikujte kritická období a diskutujte důvody.


2) Zhodnoťte míru fatality (smrtelnosti) onemocněni Covid-19 v Evropě v období březen 2020  až
červen 2021 podle vhodných publikačních zdrojů.


3) Jaký odhadujete průběh covidové pandemie v roce 2023 v České republice a v Evropě? Diskutujte na
základě existující evidence.


4) Představte si, že jsme v březnu 2023. Navrhněte dvě studie různého typu, kterými můžete
zhodnotit účinnost vakcíny proti Covid-19.


5) Porovnejte nemocnost a úmrtnost při epidemii Covid-19 v letech 2020 a 2021, a při chřipkové
epidemii na přelomu let 1995 a 1996. Diskutujte.


6) Pri náhledu do demografického atlasu zjistíme, že celková hrubá úmrtnost byla v roce 2019
nejvyšší v Bulharsku, které bylo následováno Ukrajinou a Lotyškem. I další středo- a
východoevropské země jsou mezi těmi s nejvyšší úmrtností. Např. v Bulharsku se úmrtnost zvýšila z
8.3/1000 obyvatel v roce 1963 na 15.5/1000 obyvatel v roce 2019. Diskutujte možné důvody.


7) Jedním z hlavních témat podzimu a zimy 2020/2021 v souvislosti s Covid-19 bylo uzavření
základních a středních škol. Pokud byste byl(a) hlavním zdravotním poradcem ministra zdravotnictví,
doporučil(a) byste na základě existující evidence uzavření či ne? Proč?


8)Podle udaju Ceskeho statistickeho uradu (napr https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr) jsou pocty
zemrelych v letnich mesicich roku 2022 vyssi nez byly v roce 2021 nebo v letech 2015-2019.
Zamyslete se nad moznymi duvody toho navyseni.


9)  V kvetnu 2022 Eurostat (evropsky statisticky urad) zverejnil predbezna data o prumerne
ocekavane delce zivota za rok 2021.
(napr. https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/ddn-20220506-2) Na zaklade
zverejnenych udaju se zamyslete nad duvody rozdilnych trendu v evropskem regionu.


10. Umírají častěji na onemocnění Covid-19 pacienti s nadváhou či obezitou? Pokud se domníváte, že
ano, vysvětlete možné patofyziologické mechanismy. Pokud se domníváte, že ne, vysvětlete.


11. Vysvětlete rozdíl mezi homestázou a alostázou a diskutujte na vhodných případech onemocnění či
fyziologických jevů v lidském těle.


12.  Jak si vysvětlujete, že někteří jedinci po expozici značné virové náloži viru SARS-CoV-2
neonemocní? Diskutujte.


13.  Jak vypadá klasický řetěz infekce u onemocnění Covid-19? Jaké jsou faktory na straně
infekčního původce, které ovlivňují závažnost klinického onemocnění?


14. Troufnete si odhadnout, jak by na pandemii onemocnění Covid-19 reagoval středověký lékař, v čem
by spatřoval hlavní příčinu? Jaké byly hlavní směry chápání etiopatogeneze nemocí v antice a jak se
tyto směry vyvinuly dále?


15. Vysvětlete možnou úlohu bílé tukové tkáně v patogenezi cytokinové bouře ("cytokine storm") u
pacientů s Covid-19.


16. Jaké jsou základní zákonitosti stárnutí u člověka? Diskutujte v kontextu pandemie onemocnění
Covid-19. Existují faktory, které starší populaci predisponují k jinému klinickému průběhu než u
mladých lidí? Pro kterou populační skupinu je v současnosti virus podle vašeho názoru nebezpečný?
Jak se mění biologické chování viru SARS-CoV-2 v čase?


17.  Vysvětlete základní známky chronického zánětu. Jak souvisí aktivace zánětlivé odpovědi
s možným poškozením organismu chronickým zánětlivým procesem? Použijte příklad.