AEB_71 Dějiny starověku pro archeology A

Filozofická fakulta
podzim 2005
Rozsah
2/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Daša Bartoňková, CSc.
Ústav klasických studií – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Rozvrh
Čt 8:20–9:55 C43
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 11 mateřských oborů, zobrazit
Osnova
  • Otázky k dějinám starověku pro historiky, klasické a moderní archeology (pro latináře a příbuzné obory platí otázky 1-5 a dále od otázky 18 do konce). 1) Hlavní podmínky vzniku starověkých civilizací, metodologické problémy s určováním periodizačních mezníků starověku. 2) Vysvětlení pojmů relativní a absolutní chronologie; přírodovědné metody v získávání absolutních dat nejstarších starověkých kultur; pomůcky pro relativní a absolutní chronologii řeckých a římských dějin. 3) Písma starověkých civilizací, která se nevyvinula v pravé abecedy (jejich vývoj a luštění). 4) Tzv. konsonantní písma starověku a jejich civilizační význam. 5) Hlavní rozdíly mezi staroorientálními a antickými státy, mezi staroorientálním a klasickým otroctvím. 6) Předpoklady pro vývoj starověké civilizace v Mezopotámii, fungování státu a společnosti v Sumeru raně dynastického období. 7) Nejstarší psané zákony lidstva. 8) Epos o Gilgamešovi jako historický pramen. 9) Vznik a organizace nejstarších říší na území Mezopotámie (s důrazem na říši akkadskou, staroasyrskou a starobabylónskou). 10) Novobabylónská říše a vznik říše staroperské. 11) Organizace, stát a náboženství Hebrejů. 12) Zásluhy české vědy o chetitologii, základní rysy státu Chetitů. 13) Problematika vzniku sjednoceného egyptského státu a jeho raně dynastické období. 14) Klasický model egyptského státu a společnosti na příkladu Staré říše. 15) Nejdůležitější změny tohoto modelu v období Střední a Nové říše. 16) Egypt, Chetité a Mitanni ve vzájemných bojích, oslabení Egypta v důsledku náboženské reformy Amenhotepa IV. 17) Egyptské náboženství a kultura. 18) Nejstarší starověké civilizace Evropy. Vztah mínójské a mykénské kultury k Přednímu Orientu. 19) Zásah tzv. mořských národů do starověkého světa. 20) Příchod Dórů a severozápadních Řeků do Řecka. Otázka jejich podílu na zničení mykénské civilizace a částečné převzetí jejich výdobytků. 21) Prameny k tzv. temnému období řeckých dějin a progresivní historické procesy, které v této epoše proběhly (včetně malé řecké kolonizace). 22) Počátky a charakteristické rysy řeckých póleis. Napětí mezi šlechtou a lidem v rámci archaického období řeckých dějin, jeho příčiny a způsoby řešení (sepsání zákonů, raná tyrannis, Solónovy reformy, velká řecká kolonizace). 23) Rozsah a význam velké řecké kolonizace (možnost využít historického atlasu). 24) Tři typy obyvatelstva na území Sparty, charakteristika jejich postavení a vývoj této dórské pólis v archaickém období (včetně státních institucí). 25) Typy obyvatelstva v Attice. Athénské instituce archaického období a jejich vývoj do r. 508. 26) Kleisthenovy reformy v Athénách. 27) Řecko- perské války a vznik athénského námořního spolku. 28) Demokracie doby Periklovy. Kladné a záporné rysy, vztah Athén k členům námořního spolku v této době. 29) Athénská zahraniční politika doby Periklovy a peloponnéská válka, její důsledky pro Řecko. 30) Období krize řeckých póleis po peloponnéské válce, střídaní přechodných hegemonií některých z nich, vzrůst moci Makedonie a sjednocení Řecka pod její nadvládou. 31) Výsledky tažení Alexandra Velikého proti Persii. Vysvětlení pojmu helénismus, role měst, zhodnocení kultury a vědy tohoto období. 32) Otázka původu Etrusků, základní rysy jejich civilizace. 33) Pohledy římské tradice a moderní vědy na vznik Říma. 34) Řím doby královské (instituce, společnost, etruská nadvláda). 35) Tzv. serviovské zřízení a jeho důsledky. 36) Periodizace epochy římské republiky, hlavní římské výboje v tomto období. 37) Výkonní úředníci římské republiky, senát a sněmy. 38) Boj o vyrovnání práv mezi patricii a plebeji. Kam lze klást vrchol římské demokracie? 39) Příčiny krize římské republiky v oblasti hospodářské a politické, vysvětlení pojmů optimáti a populárové, pokusy o řešení krize (reformy bratří Gracchů, , reformy C. Maria, úloha senátu, diktatury, triumviráty, občanské války). Výsledky tzv. spojenecké války. 40) Cesta C. Octaviana k moci, definice principátu, vznik jeho hlavních rysů za Octavianovy vlády. 41) Další vývoj principátu za příslušníků iulsko-claudijské dynastie; zhodnocení vlády jejích členů v římské senátorské historiografii a v moderní vědě. 42) Nástup Flaviovců, zhodnocení jejich politiky, tzv. Colosseum, výbuch Vesuvu, archeologické poznatky ze zničených kampánských měst. Židovská válka a její důsledky. 43) Rozmach římské moci za dynastie adoptivních císařů; největší rozsah římského území; dobudování principátu za Traiana a Hadriana. 44) První krize římské říše za Marka Aurelia a tzv. markomannské války; hlavní památky na ně na našem území. 45) Kolóni a kolonát (řešení problémů v římském zemědělství za principátu). 46) Pronikání křesťanství do římské říše, příčiny jeho pronásledování. 47) Udělení občanství všem svobodným obyvatelům impéria za dynastie Severovců. Konsolidace říše za jejich vlády. 48) Krize římského impéria za tzv. vojenských císařů; první velké potíže s vpády barbarů; vývoj na venkově a ve městech; honestiores a humiliores; vznik tzv. gallského císařství a palmýrského království; pohled na osobnost císaře Galliena (římská tradice + moderní historikové); nové sjednocení říše za Aureliana, jeho pokus o řešení náboženských otázek. 49) Definice dominátu; hlavní reformy tohoto období a příčiny jejich zavedení; úspěchy a neúspěchy reforem císařů Diocletiana a Constantina I. Změny v náboženské politice impéria. 50) Vznik uzavřených stavů a prvky feudalizace ve vývoji pozdní antiky (kolóni, potíže měst, živnostenská kolégia, senát a vojsko jako stav, příčiny vnitřní slabosti říše). 51) Impérium za doby vrcholícího stěhování národů (od 70. let 4. stol.), jeho hlavní střetnutí a pokusy o soužití s barbarským světem. (Z bitev hlavně bitva u Hadrianopole a na Catalaunských polích). 52) Kulturní syntéza antiky a křesťanství, její hlavní představitelé, romanizace barbarů. 53) Názory na příčiny tzv. pádu říše západořímské. (Oficiální i Vaše). 54) Barbarské státy, které vznikly na západořímském území. (Základní informace). 55) Vaše vlastní názory na úlohu antiky a křesťanství v tvorbě evropské civilizace a na jejich význam pro dnešního člověka. 56) Hlavní představitelé řecké a římské historiografie a jejich díla.
Informace učitele
Výběr ze studijní literatury: 1) Adorno, F. et al.: Klasické Athény. 1. vyd. Bratislava. Tatran 1970. 1) Arangio et al.: Antický Řím. Bratislava, Tatran 1967. 2) Antika v dokumentech 1 a 2 (Řecko, Řím). Editores: Jan Pečírka, J. Nováková, Praha 1961. 3) Bartoněk, A.: Zlatá Egeis. Praha, MF 1969. 4) Bartošek, M.: Dějiny římského práva ve třech fázích jeho vývoje. Praha. 1988. 5) Bednaříková, J. Stěhování národů. Praha, Vyšehrad, 1. vyd. 2003, 2. vyd. 2004. 6) Bednaříková, J.: Občanská společnost v antickém Říme. In: Duchovní svět občanské společnosti. Brno 1996, str. 71-87. 7) Bednaříková, J.: Úloha Atilovy říše v počátcích evropského feudalismu. Listy filologické 1, Praha 1980. 8) Bengtson, H. .: Griechische Geschichte (von den Anfängen bis in die römische Kaiserzeit). München 1969. 9) Bengtson, H.: Griechische Staatsmänner des 5. und 4. Jhr. v. Chr. München 1983. 10) Oliva P. Burian, J.: Civilizace starověkého Středomoří. 1. vyd. Praha, Svoboda 1984. 11) Brentjes, B.: Zlatý věk lidstva. Praha 1973. 12) Burian, J.: Římské impérium. Vrchol a proměny antické civilizace. Praha, Svoboda 1997. 13) Burian, J.: Řím. Světla a stíny antického velkoměsta. Praha, Svoboda 1970. 14) Burian, J.: Zánik antiky. Praha, SPN 1972. 15) Mouchová, B.-Burian, J.: Záhadní Etruskové. Praha, MF 1966. 16) Hruška, B.: Mýty staré Mezopotámie. Praha 1977. 17) The Cambridge Ancient History, vol. I-XII, 1924 ad. 18) Češka, J.: Zánik antického světa. Praha, Vyšehrad 2000. 19) Svoboda, L. et al.: Encyklopedie antiky. Praha, Academia 1973. 20) Grant, M.: Dějiny antického Říma. Praha 1999. 21) Grant, M.: Pád říše římské. Praha 1997. 22) Groh., V.: Starý Řím. Praha 1931. 23) Hošek, R.-Marek, V.: Řím Marka Aurelia. Praha, MF 1990. 24) Christ, K.: Die Römer. München 1984. 25) Klíma, J.: Lidé Mezopotámie. Praha 1976. 26) Müller, R.et al.: Kulturgeschichte der Antike I, Griechenland. Berlin 1976. 27) Oliva, P.: Sparta a její sociální problémy. Praha 1971. 28) Oliva, P.: Raná řecká tyrannis. Praha 1974. 29) Pečírka J. a kol.: Dějiny pravěku a starověku, díl I a II, 3. vyd. Praha 1989. 30) Pressová, L.: Stará Kréta. Praha 1978. 31) Seyfarth, W.: Römische Geschichte, Kaiserzeit, díl I a II, Berlin 1974. 32) Strouhal, E.: Život starých Egypťanů. Praha, 2. vyd. 1994. 33) Šusta, J, Dějiny lidstva I a II. Praha 1934 A 1936. 34) Verner, M.: Ilustrovaná encyklopedie Starého Egypta. Praha 1997. 35) Werner, K.: Etruskové. Praha 1974. 36) Vybrané kapitoly z dějin. Skriptum. Editor M. Klapetek. Brno 2000.
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Informace ke způsobu ukončení viz sylabus.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2003, podzim 2007, podzim 2009, podzim 2011, podzim 2013, podzim 2015, podzim 2017.