FF:BA207 Novější dějiny Litvy a Polska - Informace o předmětu
BA207 Novější dějiny Litvy a Polska (mezi říší Německou, Rakouskou a Ruskou)
Filozofická fakultapodzim 2015
- Rozsah
- 2/0/0. 3 kr. Doporučované ukončení: zk. Jiná možná ukončení: k.
- Vyučující
- Halina Beresnevičiúte Nosalova, Ph.D., M.A. (přednášející)
- Garance
- doc. RNDr. Tomáš Hoskovec, CSc.
Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Halina Beresnevičiúte Nosalova, Ph.D., M.A.
Dodavatelské pracoviště: Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta - Rozvrh
- Pá 9:10–10:45 J21
- Předpoklady
- Cyklus je primárně určen studentům prezenčního studia baltistiky, jako volitelný předmět je však otevřen každému zájemci mimo obor.
- Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Baltistika (program FF, B-FI)
- Baltistika (program FF, B-HS)
- Historie (program FF, B-HI) (2)
- Historie (program FF, B-HS)
- Cíle předmětu
- Na konci tohoto kurzu bude student schopen podat argumentovaný výklad dějin Litvy a Polska od XVII. do 1. poloviny XX. století v polaritě mezi státem pruským a říší moskevskou (ruskou) i v kontextu dění celoevropského.
- Osnova
- 18.9. Úvod 25.9. Vznik Republiky obou národů. Politický systém a politická kultura. Povinná četba: Halina Beresnevičiūtė-Nosálová: Litva, Praha 2006, S. 79-85. Marceli Kosman: Dějiny Polska. Praha 2011, S.114-142. Referaty: 1) Józef Andrzej Gierowski: The Polish-Lithuanian Commonwealth in the 18th Century. From Anarchy to Well-Organised State, Kraków 1996, P. 5-24. 2) Zigmas Kiaupa: The history of Lithuania, Vilnius 2001, P. 124-151. 3) Anna Grześkowiak-Krwawicz: “Svoboda jako základní princip zřízení Rzeczpospolité„ in Maciej Ruczaj (ed.): Jagellonské dědictví: Kapitoly z dějin středovýchodní Evropy, Brno 2012, S. 51 -66. 2.10. Válečná výzva absolutizmu.Války se Švédskem a Ruskem. Překážky k válečné a správní reformě. Povinná četba: Halina Beresnevičiūtė-Nosálová: Litva, S. 90-95. Marceli Kosman: Dějiny Polska, S. 143-165. Referaty: 1) Józef Andrzej Gierowski: The Polish-Lithuanian Commonwealth in the 18th Century. P. 42-60 2) T.t.61-87 3) T.t. 87-104 4) Jerzy Kłoczowski (ed.): Historia Europy Śródkowo-Wschodniej, Lublin 2000, T. 1, S.169-190. 9.10. Sociální a hospodářský neúspěch republikánského systému. Socioekonomické kořeny klientelizmu a neformální struktury politické moci. Zmocnění feudálního otroctví a hospodářský úpadek. Povinná četba: Halina Beresnevičiūtė-Nosálová: Litva, S. 85-90, 98-99. Marceli Kosman: Dějiny Polska, S. 170-183 Referaty: 1) Józef Andrzej Gierowski: The Polish-Lithuanian Commonwealth in the 18th Century, P. 31-53. 2) T.t. 105-134. 3) Antoni Mączak: Nierówna przyjaźń, Wrocław 2003, S. 159-185 4) t.t. S. 185 – 207. Doplňující zadání pro referenty č. 3. a 4.: Nerovné přátelství a klientelizmus dle knihy Petra Maťi: Svět české aristokracie (1500-1700), Praha 2004. 16.10. Život multikulturní společnosti. Náboženská tolerance a náboženské konflikty. Boj ve školství: protestantské, katolické a pravoslavné školy. Povinná četba: Norman Davies: Polsko. Dějiny národa ve středu Evropy. Praha 2003, S. 261-320. Halina Beresnevičiūtė-Nosálová: Litva, S. 95-101. Referaty: 1) Miloš Řeznik: Pomoří mezi Polskem a Pruskem, Praha 2001, S. 49-74, 2) T. t. S. 75-109 3) Postavení Židů a cizinců v městech Polska a Litvy dle knihy Jaroslava Millera: Uzavřená společnost a její nepřátele. Město středovýchodní Evropy 1500-1700, Praha 2006. 4) Náboženské konflikty a tolerance v městech Polska a Litvy dle knihy Jaroslava Millera: Uzavřená společnost a její nepřátele. Město středovýchodní Evropy 1500-1700. 23.10. Období reforem. Rozdělení Republiky obou národů. Povinná četba: Halina Beresnevičiūtė-Nosálová: Litva, S. 101-7, Marceli Kosman: Dějiny Polska, S. 184-200. Referaty: 1) Józef Andrzej Gierowski: The Polish-Lithuanian Commonwealth in the 18th Century, P.147-190, 2) T. t. P. 191-222 3)T.t. P. 223-264 4) Miloš Řezník, Za naši a vaši svobodu. Století polských povstání (1794-1864). S. 88-159. 30.10. Politika Ruska a Pruska v rozdělených Severo-východních zemích Polska a Litvy. Vliv politických poměru na formování národů. Povinná četba: Halina Beresnevičiūtė-Nosálová: Litva, S. 108-111. Marceli Kosman: Dějiny Polska, S. 203-225 Referaty: 1) Zigmas Kiaupa: The history of Lithuania, P. 223-275. 2) Miloš Řezník: Za naši a vaši svobodu. Století polských povstání (1794-1864), S.160-188. 3) Norman Davis: Polsko: Dějiny národa ve střední Evropy, S. 161-167, 228-260. 4) Jan Křen: Dvě století střední Evropy, Praha 2005, S. 187-207. 6.11. Modely „Národního obrození“. „Revoluční“ tradice a tradice „organické práce“ v polských a litevských národních hnutích. Povinná četba: Norman Davis. Polsko: Dějiny národa ve střední Evropy. S. 168-175, Halina Beresnevičiūtė-Nosálová, Litva: S. 111-114, 117-120, Marceli Kosman Dějiny Polska, S. 226-245. Referaty: 1)Miloš Řezník, Za naši a vaši svobodu. Století polských povstání (1794-1864), S. 189-246 2)T.t. 247-299, 3) T. t. 300-356 13.11. Rozpad stavové společností. Způsoby a překážky společenské integrace. Sociální struktura národních hnutí v zemích bývalé Republiky. Povinná četba: Halina Beresnevičiūtė-Nosálová: Litva, S. 114-117, Jan Křen: Dvě století střední Evropy, S. 259-263. Michael Rapport: Evropa devatenáctého století, Praha 2011, S. 208-221. Referaty: 1) Miroslav Hroch V národním zájmu. Knižnice dějin a současnosti, 1999, 2) Daniel Beauvois Pochodzenie a wiedza: Szlachta a inteligencja polska w XVIII-XIX wieku v: Historia Europy Śródkowo-Wschodniej, T. 2. S. 119-138. 20.11. Výzva moderních nacionalizmů k multikulturní společnosti. Vznik polsko-litevského konfliktu. Antisemitizmus. Programy moderních politických stran v předvečer první světové války. Povinná četba: Halina Beresnevičiūtė-Nosálová: Litva. S. 120-132, Luboš Švec, Vladimir Macura, Pavel Štol, Dějiny Pobaltských zemí. S. 147-156. Referaty: 1) Michael Rapport: Evropa devatenáctého století, S. 308-333 2) Zigmas Kiaupa The history of Lithuania. P. 276-320 3) Brian Porter: When Nationalism Began to Hate. Imagining Modern Politics in Nineteenth-Century Poland, Oxford University Press 2000. P.189-219. 4) T.t. 219-238. 27.11. Čtecí týden, vyučující na konferenci. 4.12. Polsko a Litva mezi první a druhou světovou válkou: mezinárodní postavení a vztahy. Povinná četba: Marceli Kosman: Dějiny Polska, S. 246-260, 287-292, 295-300. Halina Beresnevičiūtė-Nosálová: Litva, S.132-137, 143-146. Referáty: 1) Polsko a Pobaltí v mezinárodním kontextu dle knihy Normana Daviese: Evropa. Dějiny jednoho kontinentu, Praha 2000. S. 915-1009. 2) Polsko a Pobaltí v mezinárodním kontextu dle knihy Jana Křena: Dvě století střední Evropy, S. 323-257. 11.12. Polsko a Litva mezi první a druhou světovou válkou: vnitřní politický vývoj. Povinná četba: Marceli Kosman: Dějiny Polska, S.261-286, 293-294, Halina Beresnevičiūtė-Nosálová: Litva, S. 137-143. Referáty: 1) Politická situace v Polsku po převratu dle knihy Radky Lainové etc. Diktatury v rukavičkách? Autoritativní režimy v meziválečném období. Triton, Praha 2003. 2) Politická situace v Litvě po převratu dle knihy Radky Lainové etc. Diktatury v rukavičkách? Autoritativní režimy v meziválečném období.
- Literatura
- DAVIES, Norman. Polsko :dějiny národa ve středu Evropy. Translated by Miroslava Valentová - Aleš Valenta. V čes. jaz. vyd. 1. Praha: Prostor, 2003, 481 s., [8. ISBN 80-7260-083-4. info
- ŘEZNÍK, Miloš. Polsko. 1. vyd. Praha: Libri, 2002, 228 s. ISBN 8072771299. info
- WANDYCZ, Piotr S. Střední Evropa v dějinách : od středověku do současnosti : cena svobody. Translated by Jaroslav Valenta. Vydání 1. Praha: Academia, 1998, 301 stran. ISBN 8020006575. info
- ŠVEC, Luboš, Vladimír MACURA a Pavel ŠTOL. Dějiny pobaltských zemí. Praha: Lidové noviny, 1996, 423 s. ISBN 80-7106-154-9. info
- Výukové metody
- Seminární práce, povinné diskuze na seminářích, vypracování referátů na zadané téma.
- Metody hodnocení
- Možnost 1.: Referát na zadané téma podle doporučené historické literatury nebo historického pramene a jeho prezentace v semináři (maximálně 5 bodů); Závěrečná zkouška: písemná odpověď na jednu ze tří volitelných otázek (maximálně 5 bodů); Aktivita v seminární diskusi (maximálně 5 bodů).
Možnost 2.: Závěrečná zkouška: písemná odpověď na tři zadané otázky (Maximálně 10 bodů). Aktivita v seminární diskusi (maximálně 5 bodů).
Pro kladné uzavření kurzu je nutno získat minimálně 12 bodů. - Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
- Statistika zápisu (podzim 2015, nejnovější)
- Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2015/BA207