BKA323 Srovnávací pohled na historický vývoj jihoslovanských jazyků

Filozofická fakulta
jaro 2005
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Srovnávací pohled na nejdůležitější momenty historického vývoje spisovné chorvatštiny, srbštiny a bulharštiny, okrajově též slovinštiny a makedonštiny. Předmět si klade za cíl představit vývojový proces formování současných spisovných jihoslovanských jazyků jako děj, který měl určité styčné momenty (např. církevněslovanská tradice u Bulharů a Srbů), ale i velmi zajímavá vývojová specifika (hlaholská tradice u Chorvatů, cílevědomá konstrukce společného spisovného jazyka Srbů a Chorvatů, odstředivé tendence u makedonských Bulharů /tj. dnešních Makedonců/).
Osnova
  • Poslední fáze staroslověnštiny, profilace jednotlivých jazyků z hlediska fonologického a morfologického. Nejstarší období jednotlivých jazyků: hlaholské písemnictví u Chorvatů, církevněslovanské období u Srbů a Bulharů; zlatý věk bulharského písemnictví. Období 14.-18. století, osvícenské myšlenky a jejich vliv na formování novodobých spisovných jazyků. D. Obradović u Srbů. 19. století: Ilyrské hnutí u Chorvatů (pravopisná reforma Lj. Gaje), Vuk S. Karadžić u Srbů, J. Kopitar, bulharské směry. Vztah srbštiny a chorvatštiny, úsilí o společný jazyk Srbů a Chorvatů - srbochorvatštinu. Vyřešení otázky nářeční osnovy pro spisovnou bulharštinu. Zárodky separatistických tendencí na západě bulharského jazykového území - první pokusy o profilaci makedonštiny jako jazyka odlišného od novodobé bulharštiny. Důležité okamžiky vývoje jednotlivých jihoslovanských jazyků ve 20. století.
Literatura
  • PRICE, Glanville. Encyklopedie jazyků Evropy. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 2002, xvi, 509. ISBN 8072074504. info
  • SESAR, Dubravka Dorotić. Putovima slavenskih književnih jezika :pregled standardizacije češkoga i drugih slavenskih jezika. Zagreb: Zavod za lingvistiku Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu, 1996, viii, 156. ISBN 953-175-050-5. info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
  • Dragova, Nadežda: Starobălgarskata kultura. Sedem etjuda. LIK, Sofija 2005.
  • IVANOVA-MIRČEVA, Dora a Ivan CHARALAMPIEV. Istorija na bălgarskija ezik. V. Tărnovo: Faber, 1999, 384 s. ISBN 954-9541-32-0. info
  • Videnov, Michail: Současná bulharština. Kapitoly z jejího vývoje. Univerzita Karlova, Praha 1978.
  • Milošević, Miloš: Gramatika srpskoga jezika. Priručnik za poznavanje srpskog književnog jezika. IK Draganić, Beograd 2003.
  • Stanojčić, Živojin - Popović, Ljubomir: Gramatika srpskoga jezika. Udžbenik za I, II, III i IV razred srednje škole. ZUNS, Beograd 2004.
  • Ivanova, Najda: Istorija na srăbskija i chărvatskija knižoven ezik. Univ. izd. Sv. Kliment Ochridski, Sofija 2000.
  • MOGUŠ, Milan. Povijest hrvatskoga književnoga jezika. Zagreb: Globus, 1993, 205 s. ISBN 953-167-014-5. info
  • Banac, Ivo: Hrvatsko jezično pitanje. Mladost, Zagreb 1991 (preveo s engleskoga Ivan Matković).
  • Samardžija, Marko: Iz triju stoljeća hrvatskoga standardnog jezika. Hrvatska sveučilišna naklada, Zagreb 2004 (drugo, prošireno izdanje).
  • Kačić, Miro: Croatian and Serbian. Delusions and Distortions. Novi most, Zagreb 1997.
  • Halilović, Senahid: Bosanski jezik. Biblioteka Ključanin - Bosanski krug, Sarajevo 1991.
  • RAMOVŠ, Fran. Kratka zgodovina slovenskega jezika. Ljubljana: Znanstvenoraziskovalni center SAZU, 1995, viii, vii,. ISBN 961-90125-9-3. info
Metody hodnocení
Předmět je ukončen zkouškou, která prověří schopnost orientace a komparace ve složité problematice konstituování novodobých spisovných jihoslovanských jazyků.
Informace učitele
Předmět je určen především pro studenty jihoslovanských jazyků v magisterském programu a pro studenty třetího ročníku bakalářského studia oboru Balkanistika. Může však být užitečný i pro studenty magisterských programů jiných slavistických oborů.
Další komentáře
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2005, podzim 2007.