CJA015 Současný český jazyk - stylistika

Filozofická fakulta
podzim 2009
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Michal Křístek, M.Phil., Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Michal Křístek, M.Phil., Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA015/A: Po 8:20–9:55 C11, M. Křístek
CJA015/B: Čt 8:20–9:55 C31, M. Křístek
CJA015/C: St 8:20–9:55 N01023, M. Křístek
Předpoklady
CJA001 Úvod do stud. česk. jaz. && CJA002 Fonet.,fonol.,teor.prav. && CJA009 Morfologie II && CJA010 Souč. č. j. - syntax && CJA014 Souč. č. j. - lexikologie && CJC040 Teorie literatury - předn. Bc.
Seminář ze stylistiky předpokládá, že studenti úspěšně ukončili výuku fonetiky a fonologie, morfologie a tvoření slov, syntaxe a lexikologie, a že se tedy velmi dobře orientují v gramatice současné češtiny. Předpokládá se rovněž, že ovládají látku úvodu do studia češtiny a že úspěšně absolvovali přednášku z teorie literatury. Doporučuje se, aby studenti v podzimním semestru navštěvovali také přednášku ze stylistiky (CJBB80).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem semináře je, aby studenti v průběhu semestru na základě jak kolektivní, tak individuální práce s texty získali praktické dovednosti, které se týkají aplikace teoretických poznatků na praktickou práci s texty; přehled základních dovedností je uveden níže. Samostatně zpracovaný stylistický rozbor textu (jeden z požadavků k ukončení kursu), pak ověří míru osvojení příslušných dovedností při aplikaci na konkrétní text. Přehled dovedností, jejichž osvojení a rozvíjení bude náplní seminářů: 1) určování stylové charakteristiky výrazových prostředků na všech jazykových rovinách (prvky se stálou stylovou hodnotou), vyhledávání a určování prvků s kontextovou stylovou hodnotou, zjišťování možných funkcí všech těchto prvků textu, a to i ve vzájemné interakci, 2) zjišťování vlivu slohotvorných činitelů na styl textů a zjišťování projevů tzv. funkčních dichotomií, 3) analýza kompozice textu – opět primárně analýza prvků relevantních při stylistickém rozboru (zvl. slohové postupy, horizontální a vertikální členění textu, intratextové a intertextové vazby), 4) zjišťování konkrétního vlivu stylových norem základních stylových oblastí na styl textů, 5) vyhledávání indikátorů pro zařazení konkrétních textů do některé ze stylových oblastí nebo do tzv. přechodových pásem mezi nimi.
Osnova
  • Kurs bude rozdělen do několika na sebe navazujících modulů, jež budou zaměřeny na výše uvedené dovednosti. Tyto moduly se vždy budou skládat z teoretické a praktické části; teoretická část (T) bude primárně záležitostí samostudia a možných navazujících diskusí v seminářích, praktická část (P) bude spočívat přímo v práci se zadanými texty. Ke každému z modulů je připojen soupis hlavních témat, jimž bude v seminářích při práci s texty věnována pozornost, a také orientační doba trvání každého z modulů. MODUL 1 – ZÁKLADNÍ POJMOSLOVÍ OBORU (1-2 semináře): T: styl, stylistika, stylizace, slohotvorní činitelé (obecný úvod), stylém, stylový příznak, stylová hodnota - stálá (adherentní, inherentní) x kontextová, stylová disimilace, možné postupy při stylistickém rozboru, P: určování stylové charakteristiky výrazových prostředků na všech jazykových rovinách (prvky se stálou stylovou hodnotou), vyhledávání a určování prvků s kontextovou stylovou hodnotou, zjišťování možných funkcí všech těchto prvků textu, a to i ve vzájemné interakci; předcházet budou komentáře k dostupným pramenům a způsobům jejich využívání, MODUL 2 – MOŽNÝ VLIV SLOHOTVORNÝCH ČINITELŮ NA STYL TEXTU (1-2 semináře): T: slohotvorní činitelé (podrobnější komentáře k tématu), tzv. funkční dichotomie, stratifikace národního jazyka, úzus, norma, kodifikace, standard (v návaznosti na kurs CJA001 – Úvod do studia českého jazyka), P: zjišťování vlivu slohotvorných činitelů na styl textů a zjišťování projevů tzv. funkčních dichotomií, MODUL 3 – KOMPOZICE TEXTU Z HLEDISKA STYLISTIKY (2-3 semináře): T: slohové postupy, horizontální a vertikální členění textu, koherence a koheze, intratextové a intertextové vazby, P: analýza výše uvedených aspektů kompozice textu, MODUL 4 – ZÁKLADNÍ STYLOVÉ OBLASTI (5-6 seminářů); budeme pracovat s vymezením, které používá Současná stylistika (2008), ta zároveň poslouží jako základní zdroj k samostudiu: T: prostě sdělovací funkční styl, odborný funkční styl, administrativní funkční styl, publicistický funkční styl (včetně stylu reklamy), rétorický funkční styl, umělecký funkční styl. U každého z uvedených funkčních stylů bude věnována pozornost 1) základní funkci/základním funkcím textů tohoto druhu, 2) stylovým normám, které se v příslušné stylové oblasti uplatňují, a 3) žánrovému rozpětí příslušné stylové oblasti. P: zjišťování konkrétního vlivu stylových norem každé z hlavních stylových oblastí na styl textů, vyhledávání indikátorů pro zařazení konkrétních textů do některé ze stylových oblastí nebo do tzv. přechodových pásem mezi nimi. MODUL 5 - ZÁVĚREČNÉ OPAKOVÁNÍ, podle konkrétní situace v jednotlivých seminárních skupinách (1 seminář)
Literatura
  • ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Vydání první. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny. 381 stran. ISBN 9788071069614. 2008. info
  • Materiály týkající se především srovnávací stylistiky se zaměřením na věcné texty jsou k dispozici na stránce Stylistický web (http://www.phil.muni.cz/stylistika/).
  • BEČKA, Josef Václav. Česká stylistika. 1. vyd. Praha: Academia. 467 s. ISBN 8020000208. 1992. info
  • Jelínek, Milan. Stylistika. In Karlík, P., Nekula, M. a Rusínová, Z., ed. 1995. Příruční mluvnice češtiny. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, s. 701-782.
  • MINÁŘOVÁ, Eva, Marie KRČMOVÁ, Jan CHLOUPEK a Marie ČECHOVÁ. Současná česká stylistika. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství. 342 s. none. ISBN 80-86642-00-3. 2003. info
  • Encyklopedický slovník češtiny. Edited by Petr Karlík - Marek Nekula - Jana Pleskalová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. 604 s. ISBN 80-7106-484-X. 2002. info
  • : Publikace Současná stylistika obsahuje odkazy na další odbornou literaturu týkající se stylistiky; hesla věnovaná stylistice lze najít také v Encyklopedickém slovníku češtiny.
Výukové metody
Kurs probíhá formou seminářů – hlavní metodou práce je kolektivní a individuální práce se zadanými texty, při níž se rozvíjí schopnost prakticky aplikovat osvojené teoretické a metodologické poznatky.
Metody hodnocení
Pravidelná účast ve výuce (min. 75% za semestr) a samostatné zajištění zadaných studijních materiálů jsou samozřejmostí; účast není nutná u těch studentů, kteří si předmět zapsali opakovaně, protože už dříve kurs navštěvovali, ale jejich rozbory byly opakovaně ohodnoceny stupněm nevyhovující. Materiály pro práci v semináři najdou studenti během semestru v e learningovém systému elf (viz URL). Zkouška proběhne písemnou formou – půjde o samostatně zpracovaný rozbor samostatně zvoleného textu. Studenti si mohou k rozboru zvolit libovolný text v rozsahu cca 2000 znaků; rozebíraný text je při odevzdávání samozřejmě nutno k rozboru přiložit, musí být označen podle platných norem ČSN ISO 690, resp. ČSN ISO 690-2 (obě normy jsou k dispozici např. v systému inet nebo ve fakultní knihovně). S využitím dovedností získaných v jednotlivých modulech kursu by rozbor měl vycházet z podrobné analýzy textu; závěry, k nimž studenti při práci dospějí, musí být teoreticky podloženy a zdůvodněny. Doporučený postup rozboru: 1) na všech základních rovinách textu postupně vyhledat a terminologicky správně označit výrazové prostředky se stálou stylovou hodnotou, s použitím relevantních příruček pak vymezit typ jejich příznakovosti, identifikovat v textu také prvky s kontextovou stylovou hodnotou, na základě těchto skutečností se pokusit samostatně určit funkci/funkce výše zmíněných prvků v textu (tím už se vlastně dotýkáme problematiky stylových norem), 2) popsat možný vliv slohotvorných činitelů na styl textu a projevy tzv. funkčních dichotomií, 3) rozebrat aspekty kompozice textu, které mohou být z hlediska stylistického rozboru relevantní, 4) snažit se identifikovat vliv různých stylových norem na styl rozebíraného textu, 5) na základě předchozích zjištění se pokusit o zařazení rozebíraného textu do některé ze stylových oblastí, a tedy k některému funkčnímu stylu a toto rozhodnutí zdůvodnit – to je hlavní cíl rozboru; jen málo textů je z tohoto hlediska zcela jednoznačných, bylo by proto třeba uvést a charakterizovat i prvky, které ze stylové normy daného funkčního stylu vybočují nebo které poukazují na specifické podmínky vzniku a fungování textu. Rozsah rozboru by měl být, v závislosti na charakteru zvoleného textu, přibližně 5-10 normostran A4 souvislého textu (tzn. 9 000-18 000 znaků včetně mezer). Tištěná verze: řádkování 1,5, velikost písma 12. Odevzdání rozboru: kdykoliv během řádného zkouškového období bezprostředně následujícího po semestru, v němž měli studenti kurs zapsán, a to jednak v elektronické podobě, do systému elf (datum vložení do systému = datum odevzdání, podobně jako u diplomových prací), jednak ve vytištěné podobě do mé přihrádky na sekretariátě Ústavu českého jazyka (tedy nikoliv přímo mně). Hodnocení bude do systému zaneseno nejpozději dva týdny po odevzdání práce; rozbory je pak možné si přijít prohlédnout v konzultačních hodinách. Upozornění: podobně jako v jiných odborných disciplínách, je i při práci na tomto typu rozboru nutno dodržovat metodologické, etické i formální požadavky kladené na odbornou komunikaci (viz např. relevantní pasáže z přednášek a seminářů; připomínám také, že původnost práce může být ověřena speciálním softwarem), kromě těchto obecných požadavků platí, že každý výskyt kteréhokoliv z následujících jevů bude znamenat hodnocení snížené o jeden stupeň: - uvádění skutečností třeba i věcně správných, ale irelevantních vzhledem ke stylistickému rozboru zvoleného textu nebo naopak vynechání skutečností relevantních, - nepřesné nebo nejednoznačné formulace, - nesprávně uvedená stylová charakteristika některého z výrazových prostředků, - chybějící nebo nepřesně citovaný zdroj některé z uváděných charakteristik nebo tvrzení (pokud to není přímo deklarováno jako vlastní formulace autorů), - gramatická nebo pravopisná nebo interpunkční chyba (bráno podle platných jazykových příruček; tolerance: maximálně tři chyby v celém rozboru, počítá se i opakovaný výskyt stejné chyby, větší množství opět znamená hodnocení o stupeň nižší).
Informace učitele
http://www.phil.muni.cz/elf
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, podzim 2004, jaro 2005, podzim 2005, jaro 2006, podzim 2006, jaro 2007, podzim 2007, jaro 2008, podzim 2008, jaro 2009, jaro 2010, podzim 2010, jaro 2011, podzim 2011, jaro 2012, podzim 2012, jaro 2013, podzim 2013, jaro 2014, podzim 2014, jaro 2015, podzim 2015, jaro 2016, podzim 2016, jaro 2017, podzim 2017, jaro 2018, podzim 2018, jaro 2019, podzim 2019, jaro 2020, podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021.