FF:CJA015 Souč. č. j. – stylistika - Informace o předmětu

CJA015 Současný český jazyk – stylistika

Rozsah

0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

PhDr. Michal Křístek, M.Phil., Ph.D. (přednášející)
Mgr. Simona Khatebová, Ph.D. (pomocník)

Garance

PhDr. Michal Křístek, M.Phil., Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta

Rozvrh

Po 8:00–9:40 B2.22

Předpoklady

CJA001 Úvod do stud. česk. jaz. && CJA002 Fonet., fonol., teor.prav. && CJA009 Souč. č. jaz. – morfologie II && CJA010 Souč. č. j. – syntax && CJA014 Souč. č. j. – lexikologie && CJC040 Teorie literatury - předn. Bc.
Seminář ze stylistiky předpokládá, že studenti úspěšně ukončili výuku fonetiky a fonologie, morfologie a tvoření slov, syntaxe a lexikologie, a že se tedy velmi dobře orientují v gramatice současné češtiny. Předpokládá se rovněž, že ovládají látku úvodu do studia češtiny a že úspěšně absolvovali přednášku z teorie literatury. Doporučuje se, aby studenti navštěvovali také přednášku ze stylistiky (CJBB80), pokud se v příslušném semestru koná.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25

Mateřské obory/plány

• Český jazyk a literatura (program FF, B-FI) (2)
• Český jazyk a literatura (program FF, B-HS)
• Český jazyk a literatura (program FF, B-MA)

Cíle předmětu

Cílem semináře je, aby studenti v průběhu semestru na základě jak kolektivní, tak individuální práce s texty získali praktické dovednosti, které se týkají aplikace teoretických poznatků na praktickou práci s texty; přehled základních dovedností je uveden níže. Samostatně zpracovaný stylistický rozbor textu (jeden z požadavků k ukončení kursu), pak ověří míru osvojení příslušných dovedností při aplikaci na konkrétní text. Přehled dovedností, jejichž osvojení a rozvíjení bude náplní seminářů: 1) určování stylové charakteristiky výrazových prostředků na všech jazykových rovinách (prvky se stálou stylovou hodnotou), vyhledávání a určování prvků s kontextovou stylovou hodnotou, zjišťování možných funkcí všech těchto prvků textu, a to i ve vzájemné interakci, 2) zjišťování vlivu stylotvorných faktorů na styl textů a zjišťování projevů tzv. funkčních dichotomií, 3) analýza kompozice textu – opět primárně analýza prvků relevantních při stylistickém rozboru (zvl. slohové postupy, horizontální a vertikální členění textu, intratextové a intertextové vazby), 4) zjišťování konkrétního vlivu stylových norem základních stylových oblastí na styl textů, 5) vyhledávání indikátorů pro zařazení konkrétních textů do některé ze stylových oblastí nebo do tzv. přechodových pásem mezi nimi.

Výstupy z učení

Po absolvování kursu by studenti měli být schopni:
zjistit vliv stylotvorných faktorů na styl textu;
s oporou o relevantní zdroje určovat stylovou charakteristiku výrazových prostředků;
rozebrat aspekty kompozice důležité z hlediska stylistiky;
orientovat se v relevantní odborné literatuře;
samostatně zpracovat stylistický rozbor zvoleného textu

Osnova

• Kurs je rozdělen do několika na sebe navazujících modulů, jež budou zaměřeny na výše uvedené dovednosti. Tyto moduly se vždy budou skládat z teoretické a praktické části; teoretická část (T) bude primárně záležitostí samostudia a možných navazujících diskusí v seminářích, praktická část (P) bude spočívat přímo v práci se zadanými texty. MODUL 1 – ZÁKLADNÍ POJMOSLOVÍ OBORU (1-2 semináře): MODUL 2 – MOŽNÝ VLIV STYLOTVORNÝCH FAKTORŮ NA STYL TEXTU (1-2 semináře): MODUL 3 – KOMPOZICE TEXTU Z HLEDISKA STYLISTIKY (2-3 semináře): MODUL 4 – ZÁKLADNÍ STYLOVÉ OBLASTI (5-6 seminářů) MODUL 5 - ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ (1 seminář)

Literatura

povinná literatura
• ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Vydání první. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny. 381 stran. ISBN 9788071069614. 2008. info
• HOFFMANOVÁ, Jana, Jiří HOMOLÁČ, Eliška CHVALOVSKÁ, Lucie JÍLKOVÁ, Petr KADERKA, Petr MAREŠ a Kamila MRÁZKOVÁ. Stylistika mluvené a psané češtiny. Vydání první. Praha: Academia. 510 stran. ISBN 9788020025661. 2016. info

neurčeno
• Materiály týkající se především srovnávací stylistiky se zaměřením na věcné texty jsou k dispozici na stránce Stylistický web (http://www.phil.muni.cz/stylistika/).
• BEČKA, Josef Václav. Česká stylistika. 1. vyd. Praha: Academia. 467 s. ISBN 8020000208. 1992. info
• Jelínek, Milan. Stylistika. In Karlík, P., Nekula, M. a Rusínová, Z., ed. 1995. Příruční mluvnice češtiny. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, s. 701-782.
• MINÁŘOVÁ, Eva, Marie KRČMOVÁ, Jan CHLOUPEK a Marie ČECHOVÁ. Současná česká stylistika. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství. 342 s. none. ISBN 80-86642-00-3. 2003. info
• Aktuální informace o současném výzkumu mj. v oblasti stylistiky, včetně odkazů na další zdroje, lze najít také na stránkách meziuniverzitního projektu Moderní mluvnice češtiny (https://sites.google.com/site/mluvnicecestiny/home).
• Hesla věnovaná stylistice lze najít také v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/); v knihovně FF je k dispozici i tištěná verze.
• KARLÍK, Petr, Marek NEKULA, Jana PLESKALOVÁ, Jarmila BACHMANNOVÁ, Jan BALHAR, Aleš BIČAN, Lenka BIČANOVÁ, Jana BÍLKOVÁ, Petr BISKUP, Ondřej BLÁHA, Izabela BLASZCZYK, Václav BLAŽEK, Michaela BOHÁČOVÁ, Ondřej BOJAR, Tomáš BOŘIL, Máša BOŘKOVCOVÁ, Ivana BOZDĚCHOVÁ, Pavel CAHA, Václav CVRČEK, Radek ČECH, Marie ČECHOVÁ, František ČERMÁK, David S DANAHER, František DANEŠ, Jaroslav DAVID, Mojmír DOČEKAL, Jakub DOTLAČIL, Vít DOVALIL, Věra DVOŘÁK, Eva ECKERTOVÁ, Viktor ELŠÍK, Joseph Embley EMONDS, Adolf ERHART, Francois ESVAN, Dan FALTÝNEK, Masako FIDLER, Fidlerová Alena ANDRLOVÁ, Zbyněk FIŠER, Eva FLANDERKOVÁ, Mirjam FRIED, Markus GIGER, Miroslav GREPL, Jan HAJIČ, Eva HAJIČOVÁ, Ernst HANSACK, Björn HANSEN, Radoslav HARMAN, Milan HARVALÍK, Martin HAVLÍK, Eva HAVLOVÁ, Milada HIRSCHOVÁ, Zdeňka HLADKÁ, Jana HOFFMANNOVÁ, Jiří HOMOLÁČ, Milada HOMOLKOVÁ, Jan HRIC, Jaroslav HUBÁČEK, Jan CHLOUPEK, Leonid IOMDIN, Pavel IRCING, Laura A JANDA, Ilona JANYŠKOVÁ, Tomáš JELÍNEK, Milan JELÍNEK, Lucie JÍLKOVÁ, Filip JURČÍČEK, Michal JURKA, Petr KADERKA, ml Petr KARLÍK, Helena KARLÍKOVÁ, Stanislava KLOFEROVÁ, Martina KLOUDOVÁ, Miloslava KNAPPOVÁ, Robert KOLÁR, Ivana KOLÁŘOVÁ, Marie KOPŘIVOVÁ, Jan KOŘENSKÝ, Pavel KOSEK, Peter KOSTA, Michaela KOŠČOVÁ, Jiří KOTEN, Ondřej KOUPIL, Michal KOVÁŘ, Michala KRÁLÍKOVÁ, Marie KRAPPMANN, Jiří KRAUS, Marie KRČMOVÁ, Susan KRESIN, Michal KŘEN, Michal KŘÍSTEK, Pavel KUBANÍK, Miroslav KUBÁT, Tomáš KUBÍK, Vladislav KUBOŇ, Ivona KUČEROVÁ, Natalia LEVSHINA, Alena MACUROVÁ, Ján MAČUTEK, Jaroslaw Artur MALICKI, Petr MAREŠ, Olga MARTINCOVÁ, Jindřich MATOUŠEK, Medová Lucie TARALDSEN, Barbara MERTINS, Roland MEYER, Krzysztof Marek MIGDALSKI, Eva MINÁŘOVÁ, Kamila MRÁZKOVÁ, Iveta MRÁZOVÁ, Richard MÜLLER, Mira NÁBĚLKOVÁ, Olga NAVRÁTILOVÁ, Iva NEBESKÁ, Anna NEDOLUZHKO, Jiří NEKVAPIL, Zuzana NEVĚŘILOVÁ, Stefan Michael NEWERKLA, Mark NEWSON, Pavel NOVÁK, Renata NOVOTNÁ, Norbert Georg NÜBLER, Radek OCELÁK, Karel OLIVA, Ivo OSOLSOBĚ, Klára OSOLSOBĚ, Ludmila PACNEROVÁ, Karel PALA, Zdena PALKOVÁ, Jarmila PANEVOVÁ, Pavel PECINA, Jaroslav PEREGRIN, Anna Maria PERISSUTTI, Ondřej PEŠEK, Vladimír PETKEVIČ, Petr PLECHÁČ, Jan RADIMSKÝ, Paul Richard RASTALL, Alexandr ROSEN, Zdenka RUSÍNOVÁ, Římalová Lucie SAICOVÁ, Tamah SHERMAN, Tobias SCHEER, Boris SKALKA, Radek SKARNITZL, Marián SLOBODA, Olga STEHLÍKOVÁ, Hana STRACHOŇOVÁ, Jana STRAKOVÁ, Roman SUKAČ, Zbyněk SVITÁK, Aleš SVOBODA, Ondřej ŠEFČÍK, Radek ŠIMÍK, Milena ŠIPKOVÁ, Škrabalová Hana GRUET, Dušan ŠLOSAR, Rudolf ŠRÁMEK, Jan ŠTĚPÁN, František ŠTÍCHA, Michaela TABAKOVIČOVÁ, Knut Tarald TARALDSEN, Jiří TRÁVNÍČEK, Vladimír TRPKA, Jana Marie TUŠKOVÁ, Ludmila UHLÍŘOVÁ, Lenka ULIČNÁ, Oldřich ULIČNÝ, Jana VALDROVÁ, Irena VAŇKOVÁ, Ivo VASILJEV, Radoslav VEČERKA, Jarmil VEPŘEK, Ljuba VESELINOVA, Ludmila VESELOVSKÁ, Kateřina VESELOVSKÁ, Jan VOLÍN, Taťána VYKYPĚLOVÁ, Roland Anton WAGNER, James WILSON, Uliana YAZHINOVA, Daniel ZEMAN, Jiří ZEMAN, Šárka ZIKÁNOVÁ, Markéta ZIKOVÁ, Petr ZIMA, Ilse ZIMMERMANN, Zdeněk ŽABOKRTSKÝ, Stanislav ŽAŽA, Gabriel ALTMANN, Jan ANDRES a van der Johan AUWERA. Nový encyklopedický slovník češtiny. První vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. 2150 s. ISBN 978-80-7422-480-5. 2016. info

Výukové metody

Kurs probíhá formou seminářů – hlavní metodou práce je kolektivní a individuální práce se zadanými texty, při níž se rozvíjí schopnost prakticky aplikovat osvojené teoretické a metodologické poznatky.

Metody hodnocení

Pravidelná účast ve výuce (min. 80% realizované výuky) a písemně zpracovaný rozbor jsou podmínkou pro přistoupení k ústní části zkoušky; další informace viz níže.

Informace učitele

Pravidelná účast ve výuce a samostatné zajištění zadaných studijních materiálů jsou samozřejmostí. Je nutné zúčastnit se minimálně 80% seminářů uskutečněných během semestru; pokud je neúčast řádně omluvena přes studijní oddělení, lze pak příslušné potvrzení zpětně vyhledat v ISu - tímto způsobem omluvená neúčast tedy není brána jako absence. Účast není nutná u těch studentů, kteří si předmět zapsali opakovaně, protože už dříve kurs navštěvovali, ale jejich rozbory byly opakovaně ohodnoceny stupněm F. Materiály pro práci v semináři najdou studenti během semestru v ISu. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemnou část tvoří samostatně zpracovaný rozbor - požadavky jsou uvedeny níže. Své rozbory studenti odevzdají v elektronické podobě do příslušné odevzdávárny nejpozději pět dnů před termínem zkoušky, na nějž jsou přihlášeni, a to včetně rozebíraného textu, aby bylo možné před zkouškou připravit otázky, které se vztahují k rozboru. Vytištěnou kopii rozboru, opět včetně rozebíraného textu, si studenti přinesou ke zkoušce, tato kopie po zkoušce zůstává u vyučujícího. Protože dvě ze tří otázek se váží k rozboru, bez vytištěné kopie se studenti nemohou zkoušky zúčastnit a musejí si zvolit jiný termín. Celkové hodnocení zkoušky je průměrem hodnocení rozboru a hodnocení ústní části, přičemž ani rozbor, ani ústní část nesmějí být hodnoceny stupněm F – pokud je tedy odevzdaný rozbor hodnocen stupněm F, ústní část se nekoná a hodnocení F je zaneseno do ISu. V tom případě je nutno, aby studenti zpracovali nový rozbor (v případě plagiátu je také nutno zvolit jiný rozebíraný text, v případě jiných závažných pochybení - např. neuvádění zdrojů stylových charakteristik - stačí znovu rozebrat původně zvolený text) a opět jej vložili do příslušné odevzdávárny. Pokud je hodnocení rozboru v rozmezí A-E, následuje ústní část zkoušky, skládající se ze tří částí: 1) jedna položka z okruhů témat ze stylistiky ke státní bakalářské zkoušce, 2) obecná teoretická otázka vztahující se k odevzdanému rozboru, 3) otázka týkající se konkrétního vybraného jevu z odevzdaného rozboru a teoretický komentář k tomuto jevu. Pokud je stupněm F klasifikována ústní část zkoušky, není k opravnému termínu nutno zpracovávat jiný rozbor – opakuje se pouze ústní část; při opakování ústní části zkoušky si studenti losují dvě položky ze seznamu okruhů na webu ÚČJ - viz výše bod 1. Pokud jsou studenti přihlášeni na zkušební termín a nestihnou se odhlásit ve stanovené době nebo se omluvit přes studijní oddělení (tedy nikoliv mailem vyučujícímu), bude jim do ISu zapsána neúčast (hodnocení "-"). Požadavky ke zpracování rozboru: studenti si mohou k rozboru zvolit libovolný text v rozsahu cca 2000 znaků (původní český text, nikoliv překlad); rozebíraný text je při odevzdávání samozřejmě nutno k rozboru přiložit, musí být označen podle platných norem ČSN ISO 690 : 2011 (je k dispozici např. ve fakultní knihovně). S využitím dovedností získaných v jednotlivých modulech kursu by rozbor měl vycházet z podrobné analýzy textu; závěry, k nimž studenti při práci dospějí, musí být teoreticky podloženy a zdůvodněny. Doporučený postup rozboru: 1) na všech základních rovinách textu postupně vyhledat a terminologicky správně označit výrazové prostředky se stálou stylovou hodnotou, s použitím relevantních příruček pak vymezit typ jejich příznakovosti, identifikovat v textu také prvky s kontextovou stylovou hodnotou, na základě těchto skutečností se pokusit samostatně určit funkci/funkce výše zmíněných prvků v textu (tím už se vlastně dotýkáme problematiky stylových norem), 2) popsat možný vliv stylotvorných faktorů na styl textu a projevy tzv. funkčních dichotomií, 3) charakterizovat ty aspekty kompozice textu, které mohou být pro stylistický rozbor relevantní, 4) snažit se identifikovat vliv různých stylových norem na styl rozebíraného textu, 5) na základě předchozích zjištění se pokusit o zařazení rozebíraného textu k některému ze styluů a toto rozhodnutí zdůvodnit – to je hlavní cíl rozboru; jen málo textů je z tohoto hlediska zcela jednoznačných, bylo by proto třeba uvést a charakterizovat i prvky, které se od stylových norem příslušného stylu odchylují, a uvést možnou motivaci těchto odchylek. Rozsah rozboru by měl být, v závislosti na charakteru zvoleného textu, přibližně 5-10 normostran A4 souvislého textu (tzn. 9 000-18 000 znaků včetně mezer). Tištěná verze: řádkování 1,5, velikost písma 12. Hodnocení bude do systému zaneseno v souladu s platnými studijními předpisy; komentáře k rozborům jsou možné v konzultačních hodinách, nebo mailem. Upozornění: podobně jako v jiných odborných disciplínách, je i při práci na tomto typu rozboru nutno dodržovat metodologické, etické i formální požadavky kladené na odbornou komunikaci (viz např. relevantní pasáže z přednášek a seminářů). Připomínám také, že původnost práce bude ověřena speciálním softwarem, plagiáty budou automaticky hodnoceny stupněm F. Jako plagiát jsou brány rozbory, které se shodují s jinými předchozími rozbory v systému ve více než 10%; shody v rozebíraných textech nebo v citacích sekundární literatury se do tohoto množství samozřejmě nezapočítávají, míněny jsou pouze shody v textech samotných rozborů, používaný software je schopen toto rozlišit.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.

• Statistika zápisu (jaro 2019, nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2019/CJA015