CJBB191 Informatorium mateřského jazyka

Filozofická fakulta
jaro 2018
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. Mgr. Pavel Caha, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Zdeňka Hladká, Dr. (přednášející)
Mgr. Dana Hlaváčková, Ph.D. (přednášející)
prof. PhDr. Petr Karlík, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Linda Krahula Doleží, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Michal Křístek, M.Phil., Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Klára Osolsobě, Dr. (přednášející)
prof. PhDr. Jana Pleskalová, CSc. (přednášející)
PhDr. Jarmila Vojtová, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Markéta Ziková, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Zdeňka Hladká, Dr.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 15:50–17:25 T207
Předpoklady
Kurz je otevřen pro studenty libovolných oborů, avšak doporučuje se, aby si ho zapisovali především nečeštináři (nebohemisté).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Předmět si smí zapsat nejvýše 40 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/40, pouze zareg.: 0/40, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/40
Cíle předmětu
Cílem kurzu je podat poutavou formou základní poučení o mateřském jazyce a jeho zajímavostech, a to v šíři, kterou by měl obsáhnout každý vysokoškolsky vzdělaný člověk, zvláště pak filolog. Cyklus přednášek vedou přední odborníci z Ústavu českého jazyka FF MU, případně i přizvaní hosté. Akcentována je interakce se studenty a reflexe jejich otázek. Kurz byl nově zaveden v podzimním semestru 2017 a je průběžně dotvářen na základě konkrétního zájmu posluchačů a jejich zpětné vazby.
Motivace:
Víte, že
- spisovnost a jazyková správnost není totéž?
- Jan Hus chtěl bičovat Pražany za to, jak mluví?
- každý z nás je stylotvorným faktorem?
- „obličej“ není „ksicht“ (i když to tak na první pohled vypadá)?
- automatická počítačová analýza češtiny má problémy se svištěm?
Zajímá vás,
- proč má čeština tolik výjimek?
- jak je to s obecností obecné češtiny?
- které české sloveso má 16 různých variant infinitivu?
- kde v Česku se spěchá a kde chvátá, kolik nářečních názvů má sluníčko sedmitečné a jaké jídlo se skrývá pod názvem „čuráčkovo procesí“?
- jak je to s magickou silou vlastních jmen osobních a kdo rozhoduje o tom, jaké jméno můžete dát svému dítěti?
Výstupy z učení
Student bude po absolvování kurzu schopen:
- elementární orientace v problematice diachronního i synchronního popisu češtiny jako mateřského (případně druhého/cizího) jazyka;
- elementární orientace ve vybraných lingvistických subdisciplínách (např. dialektologii, onomastice, počítačové lingvistice, výuce češtiny jako cizího jazyka);
- praktického zvládání problémovějších jevů pravopisu a jazykové kodifikace, resp. bude si s nimi umět poradit na základě doporučené literatury;
- práce s klasickými i počítačovými oborovými příručkami a dalšími informačními zdroji přinášejícími základní údaje o češtině;
- aplikace získaných znalostí a poznaných metodických postupů na samostatnou analýzu pestré škály zadávaných mikrotémat;
- poučené všímavosti vůči jazykovým zvláštnostem v každodenní komunikační praxi a nacházení jejich osvětlení.
Osnova
  • 1. Odkud přichází a kam kráčí? Původ a dějiny češtiny, vývojové tendence. (Pavel Kosek)
  • 2. Je jedinečná? Typologické zařazení češtiny I. (Pavel Caha & Markéta Ziková)
  • 3. Je jedinečná? Typologické zařazení češtiny II. (Petr Karlík)
  • 4. Kde ji najdeme a je všude stejná? Územní rozlišení češtiny; enklávy v cizině. (Zdeňka Hladká)
  • 5. S kým se stýká? Naše a cizí aneb jazyk v srdci Evropy – minulost i současnost. (Pavel Kosek)
  • 6. Kdo, jak a proč s ní obcuje? Společenské a funkční rozlišení češtiny, pestrost jazykových prostředků. (Michal Křístek)
  • 7. Kdo ji hlídá a co je správně? Stane se znalost spisovné češtiny a pravopisu elitní záležitostí? Instituce, jazykové zákony, jazyková politika; jazyková správnost, adekvátnost, teorie spisovného jazyka; pravopisné a jazykové „vychytávky“, kde hledat správné formy, kodifikační příručky a časopisy. (Jarmila Vojtová)
  • 8. (Návštěva partnerských oddělení brněnské pobočky Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.)
  • 9. Co o ní říkají slovníky? České slovníkářství včera, dnes a zítra. (Zdeňka Hladká)
  • 10. Jak pojmenovává? „Přecechtěl z Hrdlořez navštívil Rádsetoulala z Onoho Světa“ – systém českých vlastních jmen včera, dnes a zítra. (Jana Pleskalová)
  • 11. Jak si vede v počítačovém světě? Počítačové a korpusové zpracování češtiny. (Dana Hlaváčková & Klára Osolsobě)
  • 12. Je těžká pro cizince? Výuka češtiny jako cizího jazyka. (Linda Doleží)
  • 13. Aktuální výzkum českého jazyka v Ústavu českého jazyka FFMU. Uzavření kurzu.
Literatura
  • Nový encyklopedický slovník češtiny. Edited by Petr Karlík - Marek Nekula - Jana Pleskalová. První vydání. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny. Strana 110. ISBN 9788074224829. 2016. info
  • MARVAN, Jiří. Brána jazykem otvíraná, aneb, O češtině světové. Vyd. 1. Praha: Academia. 433 s. ISBN 8020009329. 2004. info
  • Akademická příručka českého jazyka. Edited by Markéta Pravdová - Ivana Svobodová. Vydání 1., Praha 2014, dot. Praha: Academia. 533 stran. ISBN 9788020023278. 2014. info
  • Balhar, Jan – Jančák, Pavel a kol. Český jazykový atlas 1. 1. vydání, Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0014-3.
  • Balhar, Jan a kol. Český jazykový atlas. Dodatky. 1. vydání, Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1967-7.
  • Sources focused on the individual topics will be provided in the accompanying materials in the information system.
  • HOFFMANOVÁ, Jana, Jiří HOMOLÁČ, Eliška CHVALOVSKÁ, Lucie JÍLKOVÁ, Petr KADERKA, Petr MAREŠ a Kamila MRÁZKOVÁ. Stylistika mluvené a psané češtiny. Vydání první. Praha: Academia. 510 stran. ISBN 9788020025661. 2016. info
  • Český národní korpus dostupný z: www: http://ucnk.ff.cuni.cz/cs/.
  • Literatura specializovaná na jednotlivá témata bude uváděna v doprovodných materiálech v ISu.
Výukové metody
Cyklus přednášek, diskuse s posluchači. Studenti plní drobné motivační a kontrolní úkoly k jednotlivým probíraným tématům.
Metody hodnocení
Podmínkou úspěšného ukončení kurzu je aktivita na přednáškách a plnění drobných průběžných úkolů vztahujících se k jednotlivým probíraným tématům (odpovědníky). Kurz končí kolokviem, které je udělováno na základě krátké písemné práce na studentem vybrané téma. (Kvalitní zpracování alespoň 5 úkolů zadaných v jednotlivých přednáškách může nahradit závěrečnou práci.)
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2017, podzim 2018.