DPS002 Základy pedagogiky

Filozofická fakulta
podzim 2010
Rozsah
blokově. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Roman Švaříček, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Jiří Zounek, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Milan Pol, CSc.
Ústav pedagogických věd – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Ivana Klusáková
Rozvrh
Pá 8:20–12:25 K22
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 100 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/100, pouze zareg.: 0/100, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/100
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět "Základy pedagogiky" se bude zabývat metodami, cíli, formami a obsahem výchovně-vzdělávacího působení na žáka. Poskytne přehled o základních tématech školní pedagogiky. V úvodních částech kurzu bude věnována pozornost teoretickým tématům pedagogiky a postupně se přejde k tématům úzce souvisejícím s denní praxí škol, např.pedagogické komunikaci, postavení učitele a žáka,kurikulu. systému současného školství v ČR a o nejnovějším trendům a problémům pedagogiky. Důraz bude kladen na formy aktivního a otevřeného učení.
Osnova
  • Uvedení do kurzu Základy pedagogiky. Pedagogika jako věda – předmět a metody pedagogiky, její vztah k jiným oborům Základní terminologie. Normativní a explanativní přístup v pedagogice. Soustava pedagogických disciplín.
  • Výchova, dědičnost, prostředí, vzájemné vztahy mezi nimi. Typologie výchovných prostředí. Škola a výchova. Rodina a výchova. Další výchovné instituce.
  • Učitel - charakteristiky profese, vývoj profesní dráhy učitele – její vrcholy a kritická místa, prestiž učitelského povolání, profesní kompetence a dovednosti učitelů a jejich rozvoj, osobnostní předpoklady, psychická náročnost učitelské profese a možnosti, jak se s ní vyrovnávat.
  • Pedagogická komunikace – základní koncepty. Specifika výukového dialogu. Kladení otázek. Zdravá a asertivní komunikace ve vyučování. Klima školní třídy. Podpůrné a obranné klima. Vliv učitele na třídní klima. Sociometrie a další nástroje měření klimatu.
  • Žák jako subjekt vzdělávání: specifické potřeby a problémy žáků. Koncept „školy pro všechny“, integrativní trend prosazující společné vzdělávání dětí, žáků a studentů s různými individuálními potřebami, jejichž zabezpečení je nezbytné pro jejich úspěšnou edukaci. Charakterizace skupin žáků se zdravotním postižením, zdravotním oslabením, s drobnými funkčními odchylkami. Problémy žáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí přivzdělávání, zvláštní nároky žáků mimořádně nadaných. Požadavky na zajištění úspěšného vzdělávání těchto žáků a systémová opatření ve školství.
  • Dějiny pedagogiky. Nejvýznamnější osobnosti české i světové pedagogiky. Pedagogický systém J. A. Komenského. Novověká pedagogika – J. Locke, J. J. Rousseau, J. H. Pestalozzi, J. F. Herbart, L. N. Tolstoj a další. Pedagogické směry 20. století – pragmatická pedagogika, pozitivistická pedagogika, pedagogika kultury a duchovědná pedagogika, antipedagogika atd. Alternativní školy. Kořeny reformně pedagogického hnutí, jeho zdroje a s konkrétními snahy o realizaci alternativních školských koncepcí. Významné mezinárodní i české alternativní počiny: Waldorfské školy, koncepce M. Montessori, Daltonský plán, Jenský plán, Zlínské školy aj.
  • Vzdělávací systém v České republice. Principy, od nichž se odvíjí konstrukce vzdělávací soustavy a její fungování. Právní východiska vzdělávání, soustava školských předpisů. Systém školských zařízení a vzdělávacích institucí v rámci přípravy na budoucí povolání a možnosti dalšího vzdělávání. Speciální pedagogika.
  • Pojem kurikulum, typy kurikula (formální, neformální; zamýšlené, realizované, dosažené atd.). Základní kurikulární dokumenty – rámcové vzdělávací programy a jejich struktura, tvorba školních vzdělávacích programů.
  • Vzdělávací politika, její vymezení a základní české i mezinárodní dokumenty. Základní teze obsažené v Bílé knize. Aktuální problémy vzdělávací politiky. Transformace českého školství. Školská legislativa (Školský zákon č. 561/204).
  • Inovativní prvky v kurikulu české školy a jejich zakotvení v podobě tzv. průřezových témat: environmentální výchova, mediální výchova, výchova demokratického občana, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova.
  • Závěrečný test
Literatura
    povinná literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 3., přeprac. a aktualiz. vy. Praha: Portál, 2005, 481 s. ISBN 807367047X. info
  • PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Translated by Štěpán Kovařík. Vyd. 4. Praha: Portál, 2006, 380 s. ISBN 8073671727. info
    doporučená literatura
  • MAREŠ, Jiří a Jaro KŘIVOHLAVÝ. Komunikace ve škole. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 1995, 210 stran. ISBN 8021010703. info
  • Strategie řízení třídy :jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Edited by James S. Cangelosi. Vyd. 3. Praha: Portál, 2000, 289 s. ISBN 80-7178-406-0. info
  • PELIKÁN, Jiří. Výchova jako teoretický problém. 1. vyd. Ostrava: Amosium servis, 1995, 234 s. ISBN 80-85498-27-8. info
  • PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky :úvod do studia oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 269 s. ISBN 80-7178-399-4. info
Výukové metody
Přednášky a samostudium.
Metody hodnocení
Písemný test: znalost přednášek + samostudium studijních materiálů umístěných v prostředí ELF nebo IS + povinná literatura.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.phil.muni.cz/wupv/home/studium/obory/vzdelavani/doplnujici-pedagogicke-studium-dps/
Rozvrh a sylabus je vždy umístěn na webových stránkách Ústavu pedagogických věd.
Předmět má e-learningovou podporu v systému IS a v systému ELF.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023.