DSBcA09 Dějiny starověkého Říma I

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
2/2/0. 3 kr. (plus 3 za zk). Doporučované ukončení: zk. Jiná možná ukončení: k.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc. (přednášející)
Mgr. Bc. Jana Malaníková, Ph.D. (cvičící)
Mgr. et Mgr. Markéta Melounová, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. et Mgr. Markéta Melounová, Ph.D.
Ústav klasických studií – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Erlebachová
Dodavatelské pracoviště: Ústav klasických studií – Filozofická fakulta
Předpoklady
V případě studentů Dějin starověku (s výjimkou vedlejšího plánu) se předpokládá předchozí absolvování dějin Řecka II.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kurzu je:
- osvětlit problematiku vzniku Říma, jeho vývoje z rodové společnosti v městský stát;
- charakterizovat fungování římských státních institucí a společnosti za doby královské a za epochy republikánského zřízení;
- vyložit příčiny a důsledky vzniku středomořského panství Římanů, jejich politiku vůči provinciím a zahraničí;
- nalézt kladné a záporně působící prvky římského vývoje.
Výstupy z učení
Student bude na základě svých teoretických poznatků s to správně interpretovat texty příslušných historických pramenů, srovnávat způsob života Řeků, Římanů a staroorientálních civilizací, posoudit význam starého Orientu, Etrusků a Řeků pro vývoj římské kultury. Bude umět posoudit význam romanizace části Evropy a Afriky.
Osnova
  • 1) Zeměpisné a etnické poměry v Itálii, Indoevropané a italská doba železná.
  • 2) Vznik Říma podle římské historiografie a moderní vědy.
  • 3) Historický a institucionální vývoj římské doby královské, společnost tohoto období.
  • 4) Serviovská ústava a vznik římské civitas.
  • 5) Problematika soužití patriciů a plebejů, vyrovnání práv těchto skupin římských občanů.
  • 6) Politické instituce a hospodářské poměry římské republiky.
  • 7) Dobývání a správa Itálie Římany.
  • 8) Období punských válek z hlediska vojenského a sociálního vývoje v římském státě.
  • 9) Správa provincií za republiky, otázky romanizace provinciálních území, helénizace Římanů.
  • 10) Přičiny politické a hospodářské krize římské republiky, pokusy o řešení problémů římského zemědělství a armády. Římská sociální politika.
  • 11) Římské výboje na konci republiky. Politické směry pozdní republiky. Svoboda a další životní hodnoty Římanů.
  • 12) Problematika římského občanství.
  • 13) Římsko-barbarské otázky.
  • 14) Optimáti a populárové. Římský stát v době občanských válek a význam Caesarova působení.
  • 15) Hlavní kulturní přínos republikánského období. Zhodnocení římského politického systému za republiky. Politické teorie a praxe.
Výukové metody
Přednášky a semináře v multimediálních učebnách, využití volných dotazů studentů, četba a interpretace historických pramenů.
Metody hodnocení
Zkouška ze znalostí získaných na přednáškách a individuální přípravou.
Seminární část: povinná účast (70 %), aktivita v hodinách, prezentace v průběhu semestru.
Studenti s ukončením zk: Ke zkoušce je možné se přihlásit pouze po splnění semináře!
Informace učitele
Předmět se vyučuje dvakrát týdně (přednáška, seminář); seminář je povinný pouze pro studenty Dějin starověku.
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Studenti Dějin starověku ukončují zkouškou. Studenti jiných oborů ukončují kolokviem.
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Poznámka k četnosti výuky: dvakrát týdně (přednáška, seminář); seminář je povinný pouze pro studenty Dějin starověku.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.