FAV285 Česká filmová hudba šedesátých let

Filozofická fakulta
jaro 2015
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Bc. Miloš Zapletal, Ph.D. (přednášející), PhDr. Jaromír Blažejovský, Ph.D. (zástupce)
Garance
prof. PhDr. Jiří Voráč, Ph.D.
Ústav filmu a audiovizuální kultury – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav filmu a audiovizuální kultury – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 15:50–19:05 C34
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 10 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem kurzu je seznámit studenty s hlavními osobnostmi, díly a tendencemi české filmové hudby šedesátých let 20. století a zároveň jim poskytnout základní teoretické nástroje pro analytické uchopování fenoménu filmové hudby.
Osnova
  • (1) Teoretické a analytické přístupy k filmové hudbě jakožto součásti filmového stylu; základní termíny; filmometrická analýza jako nástroj výzkumu v oblasti historické poetiky filmu.
  • (2) Proměny české filmové hudby šedesátých let.
  • (3) Pozdní tvorba Jiřího Srnky – doznívání klasického symfonického stylu a proměny jeho funkcí (Zlaté kapradí, Romance pro křídlovku, Kladivo na čarodějnice).
  • (4) Julius Kalaš – Dalibor C. Vačkář – Jiří Sternwald – Štěpán Lucký – Jiří Šust (Fantom Morrisvillu, Nejlepší ženská mého života, Transport z ráje, …a pátý jezdec je Strach, Sedm havranů, Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Zabitá neděle).
  • (5) Zdeněk Liška a možnosti výzkumu jeho díla.
  • (6) Spolupráce Františka Vláčila a Zdeňka Lišky.
  • (7) Svatopluk Havelka, zejména jeho spolupráce s Vojtěchem Jasným (Až přijde kocour, Kdo chce zabít Jessii?, Všichni dobří rodáci).
  • (8) Jan F. Fischer – Miloš Vacek (Spanilá jízda, Král Šumavy, Atentát).
  • (9) Jan Novák – Luboš Fišer (Závrať, Naděje, Bláznova kronika, Ať žije republika, Kočár do Vídně, Noc nevěsty, Případ pro začínajícího kata, Valerie a týden divů, Hlídač).
  • (10) Hudba ve filmech nové vlny. Rozmanitost přístupů; režisérské, „auteurské“ poetiky; dříve nepojednané významné snímky (Démanty noci, Žert aj.).
  • (11) Hudba ve filmech „Formanovy školy“. „Veristická“ a quasi-dokumentaristická poetika. Zvýznamnění diegetické a „nízké“ hudby.
  • (12) Hudební filmy.
Literatura
    povinná literatura
  • MATZNER, Antonín a Jiří PILKA. Česká filmová hudba. Praha: Dauphin, 2002, 453 s. ISBN 80-7272-013-9. info
  • LEXMANN, Juraj. Teória filmovej hudby. Bratislava: Ústav hudobnej vedy Slovenskej akadémie vied, 2006, 182 s. ISBN 8089135064. info
    doporučená literatura
  • COOKE, Mervyn. Dějiny filmové hudby. Translated by David Petrů. 1. vyd. Praha: Casablanca, 2011, 567 s. ISBN 9788087292143. info
  • BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umění filmu : úvod do studia formy a stylu. Translated by Petra Dominková - Jan Hanzlík - Václav Kofroň. 1. vydání. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2011, 639 stran. ISBN 9788073312176. info
  • BROWN, Royal S. Overtones and undertones : reading film music. Berkeley: University of California Press, 1994, x, 396. ISBN 0520085442. info
  • LISSA, Zofia. Estetyka muzyki filmowej. Kraków: PWM, 1964.
  • BENEŠOVÁ, Marie. Vývoj filmového vyjadřování. Praha: Československý filmový ústav, 1972. info
  • PŘÁDNÁ, Stanislava, Zdena ŠKAPOVÁ a Jiří CIESLAR. Démanty všednosti :český a slovenský film 60. let : kapitoly o nové vlně. Vyd. 1. Praha: Pražská scéna, 2002, 387 s. ISBN 80-86102-17-3. info
  • ZAPLETAL, Miloš. Zdeněk Pololáník a Žert : Několik marginálií k filmové hudbě. Film a doba : čtvrtletník pro filmovou a televizní kulturu. Praha: Sdruž. přátel odborného filmového tisku, 2011, roč. 57, č. 2-3, s. 71-73. ISSN 0015-1068. info
  • ZAPLETAL, Miloš. Disparita funkcí hudby ve "veristickém" filmu : Hoří má panenko. In Batistová, Anna. Hoří, má panenko : Barevná komedie, v níž se tancuje, krade a hasí. Vyd. 1. Praha: Národní filmový archiv, 2012, s. 108-129. ISBN 978-80-7004-150-5. info
  • ZAPLETAL, Miloš. Ďáblova past : několik poznámek k úloze hudby v "barokním" filmu. Opus musicum : hudební revue. Brno: Opus musicum, 2012, roč. 44, č. 4, s. 17-27. ISSN 0862-8505. info
  • ČERNÍČEK, Jan: Od dechovky k symfonické fresce. Rodáci jako polyžánrové dílo Svatopluka Havelky. In: Čechová, Briana (ed.): Všichni dobří rodáci. Praha: Národní filmový archiv, 2013, s. 114–139.
  • ČERNÍČEK, Jan: Hudba k filmu Marketa Lazarová. In: Gajdošík, Petr (ed.): Marketa Lazarová. Studie a dokumenty. Praha: Casablanca, 2009, s. 107–149.
  • SMEJKAL, Zdeněk – FUKAČ, Jiří: Filmová hudba. In: Fukač, Jiří – Macek, Petr – Vysloužil, Jiří (edd.): Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997, s. 219–221.
  • ZAPLETAL, Miloš: Filmová hudba jako součinitel realizace menzelovské poetiky v Ostře sledovaných vlacích. In: Skupa, Lukáš (ed.): Ostře sledované vlaky. Praha: Národní filmový archiv, 2014, s. 112–135.
  • MATZNER, Antonín: Hudební film. In: Fukač, Jiří – Macek, Petr – Vysloužil, Jiří (edd.): Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997, s. 303–305.
    neurčeno
  • CODE, David J.: Don Juan in Nadsad: Kubrick's Music for A Clockwork Orange. Journal of the Royal Musical Association, 2014, roč. 139, č. 2, s. 339–386.
Výukové metody
Přednášky s audiovizuálními projekcemi, diskuse, čtení zadané literatury. Kurz bude mít e-learningovou podporu.
Metody hodnocení
Požadavky na studenta: aktivní účast v diskusích. Kurz je ukončen závěrečnou rozpravou.
Informace učitele
Československý fikční film prošel v šedesátých letech nebývale výraznými proměnami tematiky, stylu a narace, korelujícími s obdobnými procesy ve světové kinematografii; tyto proměny se významně dotkly také filmové hudby, jakožto součásti filmového stylu. Celkově vzato docházelo k emancipaci hudebně-zvukové složky v rámci filmové struktury, výraznému „prohloubení a zmnožení způsobů práce se zvukem“ (Škapová, 2002) ve filmu, k nabourávání a omezování zavedených pravidel zvukové dramaturgie ve prospěch větší individualizace jednotlivých filmů nebo jejich skupin. Filmová hudba té doby byla charakteristická „významnými přesuny v kvantitativním i kvalitativním smyslu“ (Matzner a Pilka, 2002), odklonem od tradičního symfonismu, v československé kinematografii se prosadivšího ve čtyřicátých letech, a s tím spojenými změnami v instrumentaci. Šedesátá léta také znamenala příklon k používání archivní hudby, zejména pro její potenciální historicko-konotativní funkci, k eklektickým tendencím, polystylovosti a estetizaci banálního. Důležitými faktory byly též vstřebávání vlivů Nové hudby a populární (šířeji nonartificiální) hudby a estetická emancipace ticha. Klíčovou se tedy pro psaní dějin české filmové hudby šedesátých let jeví být analýza proměn funkcí hudby v jednotlivých filmech (především ve smyslu posilování funkce sémantické). Tyto proměny nebudou sledovány na bázi diachronního výkladu, ale formou synchronních řezů v rámci tematických bloků věnovaných převážně jednotlivým generačně spřízněným skladatelům a jejich (z daného hlediska) nejvýznamnějším dílům.
Další komentáře
Studijní materiály

  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2015/FAV285