HIB0010 Formování novodobých balkánských národů (19. stol. - 1918)

Filozofická fakulta
podzim 2011
Rozsah
3/0. 6 kr. Ukončení: k.
Vyučující
prof. PhDr. Ladislav Hladký, CSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc.
Historický ústav – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 10:50–13:15 G31
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 40 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/40, pouze zareg.: 0/40, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/40
Mateřské obory/plány
předmět má 18 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem cyklu přednášek je seznámení s charakteristickými rysy procesu vzniku a utváření novodobých balkánských národů a států v klíčových údobích jejich dějin v 19. a na začátku 20. století. Studenti se seznámí nejen s hlavními fakty a osobnostmi z dějin jednotlivých národů, ale metodou komparace sledovaných problémů se naučí též rozlišovat obecné rysy, v nichž se národotvorný proces na Balkáně v 19. století shodoval s vývojem národů v západní a střední Evropě, a rysy specifické, kterými se Balkán od vyspělejších částí Evropy lišil. Absolventi kurzu budou schopni porozumět historickým kořenům balkánských nacionalismů, z nichž se mnohé projevují ještě i v současné době.
Osnova
  • 1. Úvod (modely utváření národů v západní a střední Evropě na přelomu 18. a 19. století, specifické rysy tehdejší osmanské říše a Balkánu);
  • 2. Srbové, Srbsko (srbská povstání v letech 1804–1813, 1815);
  • 3. Řekové, Řecko (řecké povstání 1821–1829);
  • 4. Chorvati (ilyrské hnutí, revoluční léta 1848/1849);
  • 5. Slovinci (1848/1849 – počátek 70. let 19. století);
  • 6. Rumuni, Rumunsko (sjednocení podunajských knížectví, 50.–60. léta 19. století);
  • 7. Bulhaři, Bulharsko (tzv. dubnové povstání 1876, období Velké východní krize 1875–1878);
  • 8. Albánci, Albánie (albánské národněosvobozenecké snahy na přelomu 19. a 20. století);
  • 9. makedonští Slované (makedonská otázka na začátku 20. století);
  • 10. Turci, Turecko (mladoturecká revoluce 1908–1909, panturkismus, konec osmanské říše);
  • 11. Shrnutí problematiky (obecné a specifické rysy formování národů a států na Balkáně v 19. a na začátku 20. století).
Literatura
  • HRADEČNÝ, Pavel. Dějiny Řecka. 2., dopl. a rozš. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007, 768 s. ISBN 80-7106-192-1. info
  • ŠESTÁK, Miroslav. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha: Lidové noviny, 1998, 756 s. ISBN 80-7106-266-9. info
  • KABRDA, Josef, Josef KOLEJKA a Richard PRAŽÁK. Dějiny národů střední a jihovýchodní Evropy. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966, 186 s. info
  • KABRDA, Josef, Josef KOLEJKA a Richard PRAŽÁK. Dějiny národů střední a jihovýchodní Evropy : v období od Velké francouzské revoluce do roku 1918. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1963, 174 s. URL info
Výukové metody
Výuka má formu přednášky, zakončena je kolokviem. Předpokladem pro úspěšné kolokvium je alespoň dvoutřetinová účast na přednáškách a prokázaná dobrá znalost studované problematiky.
Metody hodnocení
Předpokladem pro úspěšné kolokvium je alespoň dvoutřetinová účast na přednáškách a prokázaná dobrá znalost studované problematiky.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, podzim 2000, podzim 2001, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018.