HIB0023 Evropa po napoleonských válkách a Metternichova politika

Filozofická fakulta
podzim 2008
Rozsah
2/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
prof. PhDr. Dušan Uhlíř, CSc. (přednášející), Mgr. Hana Ambrožová (zástupce)
Garance
prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc.
Historický ústav – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Hana Ambrožová
Rozvrh
Po 11:40–13:15 A21 stara
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90
Mateřské obory/plány
předmět má 20 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem jednosemestrového přednáškového kurzu je seznámit studenty historie s obdobím evropských dějin mezi Vídeňským kongresem a revolučním rokem 1848, kdy v podmínkách restauračních režimů byla liberální i radikální opozice potlačována cestou policejních represí. V ilegalitě postupně uzrává opozice v politickou sílu, která se podílí na přípravě politických převratů. Jejich prostředkem se stávají tajné spolky, sekty a společnosti scházejících ve svých buňkách a lóžích a používajících často svérázné rituály a ceremoniely. Hlásí se v nich mimo jiné duch romantismu.V případě lokálních povstání a revolt bylo snahou konzervativních vlád tyto ojedinělé revoluční výbuchy izolovat pomocí vojenských sil, aby nepřerostly do dalších zemí. Nad tím bděla mezinárodní diplomacie, jejímž hlavním představitelem byl rakouský státní kancléř kníže Metternich. Aktuální případy ohrožení statu quo řešily diplomatické kongresy, které se podle potřeby scházely na různých místech, a to nejčastěji na území habsburské monarchie (Cáchy, Karlovy Vary, Opava, Lublaň, Verona). Prvním velkým výbuchem v tomto období byla červencová revoluce ve Francii, která svrhla režim Bourbonů a nastolila liberální vládu krále-měšťáka Ludvíka Filipa Orleánského. Revoluční hnutí ve třicátých letech vstupuje do nové fáze, ve které v něm na mezinárodní úrovni dominuje republikánský program
Osnova
  • Vídeňský kongres 1814-1815 jako východisko restauračních režimů a uspořádání poměrů v ponapoleonské Evropě, narůstání opozice a vznik tajných politických spolků: bonapartisté, karbonáři, buršenšafty, irské bratrstvo, zednářské spolky, děkabristé. Situace v jednotlivých evropských zemích od Portugalska po Rusko, od Irska po Řecko. Vojenské revoluce (tzv. pronunciamientos) jako model pro boj opozice.s cílem vyhlášení konstituce: : Španělsko, Neapol, Portugalsko 1820, Turin 1821, Moldávie a Valašsko a řecké povstání, Petrohrad 1825 aj.,Následna vlna revolučních aktivit pod vlivem červencové revoluce ve Francie (Belgie, Polsko, Německo, Itálie).Po neúspěchu předchozích let hledá opozice nové cesty a nachází je v mezinárodní spolupráci a přichází také s republikánským programem (Mladá Evropa).
Literatura
  • Zrození moderní doby : devatenácté století. Edited by Paul Johnson. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998, 869 s. ISBN 802000694X. info
  • HERRE, Franz. Metternich. Translated by Marie Goldmannová. Vyd. 1. Praha: Themis, 1996, 356 s., [3. ISBN 80-85821-36-2. info
  • KISSINGER, Henry. Umění diplomacie :od Richelieua k pádu Berlínské zdi. Translated by Miloš Calda. Vyd. 1. Praha: Prostor, 1996, 916 s. ISBN 80-85190-51-6. info
  • DRŠKA, Václav, Aleš SKŘIVAN a František STELLNER. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1648-1914. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1994, 217 s. ISBN 80-85241-57-9. info
  • HROCH, Miroslav. Buržoazní revoluce v Evropě. Vydání I. Praha: Svoboda, 1981, 472 stran. info
  • ŠUSTA, Josef. Dějiny Evropy v letech 1812-1870. V Praze: Vesmír, nakladatelská a vydavatelská společnost, 1922, xi, 305. URL info
Metody hodnocení
přednáška, ústní zkouška
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, podzim 2000, podzim 2001, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2012, podzim 2013.