HIB0033 Fortifikace v dějinách do konce středověku

Filozofická fakulta
jaro 2003
Rozsah
2/0. 2 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. Ing. PhDr. Miroslav Plaček (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc.
Historický ústav – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Hana Ambrožová
Rozvrh
St 10:00–10:45 48, St 10:50–11:35 48
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 13 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Počátky opevňování lidských sídlišť, přehled vývoje v pravěku od neolitu až po expanzi říše římské na přelomu našeho letopočtu na našem území v konfrontaci se starověkými říšemi Předního východu a jižní Evropy. Situování, dispozice, charakteristika a příklady skladby opevnění v daných obdobích. Rozvoj fortifikací evropské antiky se zvláštním přihlédnutím k organizaci římského limitu, uspořádání, formy a detaily jeho opěrných bodů, jejich vazba na komunikační sítě, kontinuální linie (Hadrián, Antoninus, Traian), pochodové tábory a metody jejich zjišťování a výzkumu. Fortifikace raného středověku - na západě a jihu Evropy zčásti dědictví antiky, nebo vyrůstají z tohoto substrátu. Středovýchodní tradice konstrukcí ze dřeva a hlíny, ať slovanského či germánského původu, střet archeologických a historických chronologií. Geneze hradisek, typy hradeb a jejich konstrukce, Velká Morava a převzetí jejích tradic přemyslovskou hradskou soustavou. Srovnání se slovanskými hradišti v dolním Polabí a v Polsku. Odkaz antiky v Byzanci a Bulharsku, křížové výpravy a jejich dopad na vývoj fortifikací - setkání Západu s architekturou Byzance a Arabů. Hrady rytířských řádů. Počátky hradů s dovršením feudalizace a zformováním šlechty ve Francii na přelomu 10. -11. st., šíření do Evropy s vrcholem ve 12. a 13. st. Funkce a třídění opevněných sídel a fortifikací vůbec, základní skladba funkčních článků. Francouzské hrady - moty a donjony, reforma Filipa II. Augusta, přizpůsobení palným zbraním a konečně oddělení pevnostní a sídelní funkce. Časté využití římských staveb (ještě více v Itálii). Anglické hrady - skromné počátky, normanský vnos, vrchol za Edvarda I., směřování k zámkům. Hrady v bývalých zemích s německou feudalitou (vč. Pobaltí) - charakteristika odlišností daných územní roztříštěností a různorodými vlivy, role císařských staveb, zejména otonských a štaufských. Styčné body a odlišnosti vývoje a geneze hradů zemí České koruny, Uherska a Polska, typologie hradů a tvrzí, historie a kritéria klasifikace, vzájemná ovlivnění vývoje a recepce cizích předloh. Opevněné kostely (refugia) a hrady řádu něm. rytířů - charakteristiky staveb v jednotlivých zemích, vývoj a příklady. Hrady a komendy dalších rytířských řádů u nás. Fortifikace středoevropských měst ve středověku - formování městských organizmů, kategorie měst, jejich postupné opevňování a konečný přerod v renesanční (a barokní) pevnosti. Dočasná a polní opevnění - vozové hradby, tábory, obléhací objekty, externí fortifikace. Reakce na rozvoj obléhací techniky a taktiky, válečné a obléhací stroje, dopad uplatnění palných zbraní. Duchovní a hmotná kultura každodenního života na středověkém hradě, stavební prvky, vybavení hradu a krytí potřeb obyvatel. Dějiny bádání a literatura.
Literatura
  • Bochenek, R: Od palisád k podzemním pevnostem. Praha 1972
  • Syrový, B. a kol.: Architektura svědectví dob. Praha 1977.
  • Piskadlo, A: Grody, zamki, fortece. Warszawa 1977.
  • KAZDOVÁ, Eliška, Karel SKLENÁŘ a Jana VIGNATIOVÁ. Archeologické památky. Čechy, Morava, Slezsko. 1. vyd. Opava: Optys, 1994, 249 s. Museon 2. ISBN 80-85819-08-2. info
  • KLUČINA, Petr, Richard MARSINA a Andrej ROMAŇÁK. Vojenské dějiny Československa. Edited by Zdeněk Procházka. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1985, 363 s. info
Metody hodnocení
Duchovní a hmotná kultura každodenního života na středověkém hradě, stavební prvky, vybavení hradu a krytí potřeb obyvatel. Dějiny bádání a literatura.
Informace učitele
Kolokvium získá uchazeč s přehledem o problematice a projevem podrobnější znalosti ve vybrané sféře a nepochybnou orientací v historických souvislostech.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011.