ISKM23 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Katedra informačních studií a knihovnictví – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Alice Lukavská
Dodavatelské pracoviště: Katedra informačních studií a knihovnictví – Filozofická fakulta
Předpoklady
TYP_STUDIA ( N )
Předmět nemá žádné speciální prerekvizity.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory/plány
předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení, aktivizační výuky i výuky v terénu edukační praxe jim pomoci pochopit fungování edukačního procesu a osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces zaměřený úžeji nebo šířeji na informační a digitální gramotnost, v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století.
Výstupy z učení
Předmět je zacílen na tyto kompetence studentů: 1) znát současné pedagogické teorie a přístupy, také s ohledem na inkluzivní design edukace 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti informačního vzdělávání a edukace využívající technologie 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblasti blízké oboru ISK 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout realizovatelný model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí v oborovém kontextu.
Osnova
  • 1. Zasazení předmětu do kontextu oboru ISK, terminologie vzdělávacího obsahu, vzdělávání ke gramotnostem 21. století - strategické dokumenty (např. Strategie 2020, Strategie digitálního vzdělávání v ČR, Strategie digitální gramotnosti v ČR),
  • 2. Pedagogické aspekty designování vzdělávacího procesu a obor ISK – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy v oborové pedagogice (konstruktivismus, konetivismus) ISK, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, inkluzivní cílové skupiny, formální i neformální vzdělávání, firemní vzdělávání apod.), evaluace, trendy pedagogiky (mentoring, koučink aj.), inovativní pedagogické programy (kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika, metody kritického myšlení, učení v online prostředí apod.)
  • 3. Didaktické aspekty v oboru ISK – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty ve vzdělávacím procesu v kontextu oboru ISK – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – původ, funkce, provazba s cíli vzdělávání, jejich přehled, analýza a interpretace, specifikace cílové skupiny vzdělávání včetně vzdělávání dospělých.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti lektora – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti lektora – verbální a neverbální komunikace, tréma, práce s tělem, s hlasem, komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Design vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů; student prokáže kompetenci vytvořit metodickou kartu vzdělávací aktivity včetně přípravy vzdělávacího obsahu na míru cílové skupině a na modelových situacích edukace praktikuje vzdělávací proces.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek;
Seminární bloky (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio);
Skupinové aktivizační činnosti, studie, plánován je vstup do zajímavého aplikovaného terénu edukační praxe;
Kritická práce s odborným zdrojem (četba a interpretace předem zadaných textů či jiných formátů k tématu), ústní i písemné reflexe, diskuse;
Průběžné evaluační prvky
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje dvě složky: komplexní písemnou reflexi zadaného tématu včetně znalostní části a ústní rozpravu nad problémovou didaktickou situací.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická a reflektivní práce se zdroji),
2) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů včetně vstupů do terénu aplikované edukační praxe // neúčast (v případě kombinovaného studia) nahradit jinak koncipovanými úkoly
Informace učitele
Předmět je otevřen také studujícím, které/ří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studující prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studující poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v rozvrhově stanovených hodinách pro studující prezenční.
Další komentáře
Výuka probíhá každý týden.
Poznámka k četnosti výuky: Pro studenty kombinovaného studia, kteří nemohou navštěvovat úterní pravidelnou výuku, bude povinné absolvování dvou bloků v sobotu - 2. 4. a 7. 5., vždy v čase 9.30 až 15.30. Tato nabídka platí také pro studenty CŽV (pedagogické minimum).
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.