JSB080 E-KURZ: Balkan Grill - střípky z balkánské kuchyně

Filozofická fakulta
jaro 2021
Rozsah
online kurz v rozsahu 80 hodin (studium z e-learningových osnov a literatury k předmětu, příprava k postupovým testům), 10 hodin příprava výstupu k ukončení předmětu. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučováno online.
Vyučující
doc. Mgr. Elena Krejčová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Dominika Kubišová (přednášející)
Mgr. Pavel Pilch, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Mgr. Elena Krejčová, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Pavel Pilch, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s gastronomií Balkánského poloostrova, přiblížit specifika národních a regionálních kuchyní jednotlivých balkánských států. Skrz etymologii přiblížit původ názvů jednotlivých pokrmů a sledovat jejich vývoj v různých kulturních prostředích. Předmět zároveň zasazuje kulinární zvyklosti Balkánců do kontextu geografického, historického a etnografického, seznamuje studenty s kulturou a každodenním životem balkánských národů skrz tradice a folklor, poukazuje na vzájemné kontakty jak mezi Balkánci navzájem, tak i v evropském kontextu
Výstupy z učení
Absolvent předmětu bude mít znalosti o gastronomii Balkánského poloostrova, opřené o průvodní vědomosti z geografie, etnografie, historie a kultury.
Osnova
  • 1. Balkán – křižovatka civilizací a gastronomie. Balkán – vymezení pojmu, etymologie názvu, základní geografické údaje, rozmanitost v oblasti gastronomie. 2. Burek. Etymologie, synonyma, realizace v jednotlivých balkánských kuchyních. 3. Balkánské dezerty. Prolínající se řecko-turecká tradice v přípravě dezertů, vliv této tradice a její adaptace na kulturní zvyklosti dalších balkánských národů. 4. Balkánské masité pokrmy. Tradice přípravy, konzumace v kontextu různých náboženství. 5. Balkánské saláty. Původ, etymologie, historie nejpopulárnějších balkánských salátů, odchylky v jejich přípravě. Představení balkánské kuchyně v interdisciplinární perspektivě. 6. Balkánské alkoholické nápoje. Stručné představení vinařské tradice a výroby pálenek, charakteristika anýzových nápojů. 7. Balkánské polévky. Polévka jako komponent balkánského stravování, srovnání se středoevropskou tradicí. 8. Balkánské nealkoholické nápoje. Pohled do historie vzniku a výroby nápojů typických jen pro Balkán (boza, ajran), nealkoholické nápoje v minulosti a dnes. 9. Balkánské pomazánky. Tradiční využití zeleniny v balkánské gastronomii, způsoby zpracování a výroby zeleninových produktů, technické pomůcky. 10. Mořské speciality. Pokrmy typické pro jadranské a černomořské pobřeží. 11. Vánoce v Bulharsku. Folklorní tradice, pokrm jako součást rituálu. Typická štědrovečerní tabule v minulosti a v současnosti. Paralely s řeckou tradicí. 12. Makedonské speciality. Makedonská jídla v kontextu balkánské kuchyně. Balkánské minority v Česku, jejich tradice, zvyklosti; česko-jihoslovanské vztahy. 13. Káva – tradice, způsob přípravy, její místo v každodenním životě Balkánců.
Literatura
  • Karpatský, Dušan. Jugoslávská kuchyně. Avicenum, Zdravotnické nakladatelství, Praha 1988
  • Bočková, Helena. Kulinární praxe českých Balkánců: gastronomie v rodině, při menšinových akcích, balkánské restaurace. Porta Balkanica. 2019, roč. 11, č. 1-2, s. 7-27
  • Genew-Puhalewa, Iliana. Bałkańskie Zapiski Kuchenne 2. Kuchnia Grecji Północnej w recepturach i opowieściach. Kraków: Atropos, 2009
  • Škodrova, Albena. Soc gurme. Kurioznata kuchnja v NRB. Žanet 45, Sofia 2014
  • Slavková, Markéta. The burek as a meal and metaphor: food, migration and identity between "Orient" and "Occident". Porta Balkanica. 2019, roč. 11, č. 1-2, s. 62-75
  • Genew-Puhalewa, Iliana. Bałkańskie zapiski kuchenne 1. Bułgarska kuchnia jarska w przepisach i komentarzach. Kraków: Atropos, 2006
  • Bogdanov, Kiril. Bălgarska kuchnja. Kibea, Sofia 2005
  • Bočková, Helena. Balkán jako etnografické muzeum Evropy? aneb Hledání ztraceného času. Porta Balkanica. 2019, roč. 11, č. 1-2, s. 7-27
  • Kănčeva, Nevjana. Balkanskata kuchnja. Kolchida, Sofia 2016
  • Fatková, Gabriela. Holubci, sarmi a šulky: balkánské závitky a jejich druhý život v českém pohraničí. Porta Balkanica. 2019, roč. 11, č. 1-2, s. 51-61
  • Šifler-Petkova, Petja. 111 recepti okolo sveta. Impuls, Sofia 2009
  • Kouba, Miroslav. "Supa ili čorba"?: role polévky v kulinární kultuře Balkánu a střední Evropy. Porta Balkanica. 2019, roč. 11, č. 1-2, s. 28-50
  • Krákorová, Daniela, Komatović, Aleksandar. Balkánská kuchyně. Grada, Praha 2002
  • Dečev, Stefan. Obyčejný nebo vídeňský? O dlouhé cestě kozunaku po Dunaji. Porta Balkanica. 2019, roč. 11, č. 1-2, s. 76-78
  • Berovska, Ivanka, Berovski, Kiril. Bulharská vína – Cesty za vínem. Praha: Grada Publishing 2003
Výukové metody
samostudium interaktivní osnovy; příprava k postupovým testům a závěrečnému testu, příprava závěrečného projektu
Metody hodnocení
1 postupový test týdně; 1 závěrečný test; do odevzdávárny předmětu student odevzdá wordovský soubor s receptem jím připraveného balkánského pokrmu spolu s fotografií hotového pokrmu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2022, jaro 2023.