KSCB071 Spojené státy americké a Čína ve 20. století

Filozofická fakulta
jaro 2021
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučováno online.
Vyučující
Mgr. Jakub Drábik, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. et Mgr. Dušan Vávra, Ph.D.
Seminář čínských studií – Centrum asijských studií – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Jakub Drábik, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Seminář čínských studií – Centrum asijských studií – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 14:00–15:40 VP
Předpoklady
Nezbytná alespoň dobrá pasivní znalost anglického jazyka. Kurs bude probíhat ve slovenském jazyce a prostřednictvím namluvených online prezentací v Powerpointu
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Vztah mezi Spojenými státy a Čínou považují odborníci za nejdůležitější bilaterální vztah 21. století. Cílem tohoto kurzu je proto prozkoumat základní události a procesy, jež formovali politické, ekonomické, kulturní a vojenské vztahy mezi Spojenými státy a Čínou ve 20. století, a to v interdisciplinární perspektivě. Jednotlivé přednášky budou postupovat chronologicky, mezi klíčová témata budou patřit navázaní vztahů mezi těmito dvěma zeměmi, politika otevřených dveří a bilaterální vztahy ze začátku století, americká podpora Kuomintangu, japonská agrese a druhá světová válka, „ztráta“ Číny v roce 1949, válka v Koreji a přímá konfrontace, otázka Taiwanu a McCarthysmus, détente a obnovení vztahů s ČLR v 70. letech (pingpongová diplomacie a Nixonova návštěva), americká reakce na čínské reformy a masakr na náměstí Nebeského klidu a pozdější vzájemné soupeření.
Výstupy z učení
Po úspěšném absolvování kusu budou studenti lépe rozumět povaze, komplexnosti, směru i základním principům sino-amerických vztahů; budou schopni identifikovat nejdůležitější momenty v historii čínsko-amerických vztahů; nadobydou znalost klíčových faktorů, které tyto dvě země zvažovaly při určování politiky vůči sobě v různých fázích historie jejich vztahů, budou chápat globální implikace změn ve vztahu těchto dvou zemí; budou schopni se zapojit do hlavních historiografických debat o čínsko-amerických vztazích a studené válce obecně a pochopit základní směr globálních sil a trendů ovlivňující čínsko-americké vztahy a také jaké vyhlídky má tento vztah do budoucna, díky čemuž dokáží dělat informované hodnocení vývoje globální politiky.
Osnova
  • 1. ÚVOD 1.1. Úvodní hodina 1.2. Navázaní vztahů v 18. a 19. století (opiové války, američtí misionáři a čínská emigrace do USA, Yung Wing, počátky obchodu, Boxerské povstání) 2. VZTAHY DO KONCE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY 2.1. Nárust amerického zájmu o Čínu (USA jako nová velmoc, politika otevřených dveří, americká role při pádě císařské dynastie Čching (1644–1911), Sinchajská revoluce a USA, Pearl S. Bucková, první světová válka a Wilsonovská diplomacie, Hnutí čtvrtého května a vzestup čínského nacionalismu, Kuomintang a USA) 2.2. Druhá světová válka (Japonská agrese a americká reakce, válka v Pacifiku, americká podpora Čankajšekovi, image nacionalistické Číny v USA, Čína na mezinárodních konferencích, porážka Japonska) 3. VZNIK ČLR A USA 3.1. USA v čínské občanské válce (vyslanci USA v Číně Wallace a Hurley, Marshallova mise 1946-1947, Maovo vítězství a „ztráta Číny“, dopad na americkou politiku, Trumanova doktrína) 3.2. Válka v Koreji (přímá konfrontace mezi USA a Čínou, dopad na sino-americké vztahy) 4. AMERICKÁ POLITIKA A ČÍNA 1949–1971 4.1. Roky nepřátelství a patové situace (McCarthysmus, otázka Tchajwanu, první a druhá krize v Tchajwanské úžině, snaha o izolaci ČLR, sino-americké vztahy, válka ve Vietnamu) 4.2. USA a Tchajwan 4.3. Filmový dokument 5. NIXON, DÉTENTE A OBNOVENÍ VZTAHŮ 5.1. Nixon, Kissinger a obrat v americké zahraniční politice (kulturní revoluce v Číne, Richard Nixon a détente, pingpongová diplomacie, Nixonova návštěva Číny) 5.2. Obnovení vztahů (Šanghajské komuniké 1972, vztyční kancelář 1973–1978 a normalizace, diplomatické uznání Číny 1979, americko-tchajwanské vztahy) 5.3. Dokumentární film Nixon´s China game 6. SOUPEŘENÍ 6.1. Čínsko-americké vztahy v závěru 20. století (Masakr na náměstí Nebeského klidu a administrativa George H. W. Bushe, americká reakce na změny na čínské vnitropolitické scéně, obchodné vztahy a soupeření) 6.2. Clinton, Bush, Obama a Čína (otázka lidských prav v čínsko-amerických vztazích, Třetí taiwanská krize) 6.3. Konflikt v jihočínském moři (geneze a stav konfliktu v současnosti) 6.4. Závěr (rekapitulace)
Literatura
    doporučená literatura
  • Prezidenství Baracka Obamy: naplněné vize? Edited by Magdalena Fiřtová - Jan Hornát - Jana Sehnálková. První vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017, 353 stran. ISBN 9788024635576. URL info
  • SUTTER, Robert G. Chinese foreign relations : power and policy since the Cold War. 3rd ed. Lanham, Md.: Rowman & Littlefield Publishers, 2012, x, 435. ISBN 9781442211360. info
  • BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století. Díl 2. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, 218 s. ISBN 80-244-0611-X. info
  • FAIRBANK, John F. Dějiny Číny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998, 656 s. ISBN 9788074220074. info
  • The United States and China. Edited by John King Fairbank. 4th ed., enlarged. Cambridge: Harvard University Press, 1983, xxvi, 632. ISBN 9780674924383. info
Výukové metody
Přednáška
Metody hodnocení
Test tzv. „multiple-choice“, v elektronické formě 30 otázek - 1 otázka za 1 bod k úspěšnému ukončení kurzu je nutné získat 21 bodů v testu
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2017.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2021/KSCB071