PRFJ011 Státní závěrečná zkouška magisterská

Filozofická fakulta
podzim 2023
Rozsah
0/0/0. 0 kr. Ukončení: SZk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
doc. PhDr. Pavla Doležalová, Ph.D. (přednášející)
prof. PhDr. Petr Kyloušek, CSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Petr Kyloušek, CSc.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Předpoklady
Klauzurní práce, odevzdání a úspěšná obhajoba magisterské diplomové práce.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Státní závěrečná zkouška má prokázat - schopnost studenta pojednat kultivovaným způsobem danou problematiku, reagovat v diskusi a věcně argumentovat, použít znalost literatury a ostatních zdrojů v odoborné polemice. - znalosti studenta faktografické, základních a pokročilých metodologií v oboru, odborné literatury. - dovednosti studenta formulovat teze a tvrzení a argumentačně je podpořit, komponovat přehledový a jasně strukturovaný výklad zadané problematiky, kriticky pracovat s odbornou literaturou.
Výstupy z učení
Splněním požadavků státní závěrečné zkoušky student ukončuje studium
Osnova
  • Státní závěrečná zkouška je zkouškou ústní, skládá se z dílčích oblastí vymezených níže v seznamu otázek: Questions pour l‘examen final d’État en traductologie (valable dès la promotion 2021) L’examen se déroule en français ou en tchèque, selon le choix de l’étudiant.e. La durée de l’examen est de 30 minutes, le temps de la préparation est également de 30 minutes. I. Théorie de la traduction I.1/ La traductologie : l’émergence d’une discipline. Nature et fonctions de la traductologie. Associations professionnelles des traducteurs, revues scientifiques, reconnaissance sociale du métier de traducteur. I.2/ La réflexion théorique sur la traduction dès l’Antiquité jusqu’au XVIIIe siècle (France, Allemagne, Angleterre) : Saint-Jérôme, Martin Luther, Étienne Dolet. La traduction fidèle et les « belles infidèles » : Amyot, Perrot d’Ablancourt, Bachet de Méziriac, Gaspard de Tende, George Chapman, John Dryden etc. I.3/ La réflexion théorique et philosophique sur la traduction – les XIXe et XXe siècles, les stratégies dominantes de la traduction en Europe au XIXe siècle : J. W. Goethe, Friedrich von Schleiermacher, Walter Benjamin, Jacques Derrida. I.4/ Les approches de la traduction au XXe siècle. Les approches linguistiques : la « stylistique comparée » - Vinay-Darbelnet. Les approches linguistiques et communicatives, fonctionnalistes - Roman Jacobson, Eugene Nida. I.5/ Les approches de la traduction au XXe siècle. Les approches littéraires et la naissance des Descriptive Translation Studies (DTS) ; Jiří Levý, les traductologues tchécoslovaques et l’école belgo-hollandaise des DTS - James S. Holmes, André Lefevere, Susan Bassnett. I.6/ La théorie interprétative - Marianne Lederer, Danica Seleskovitch. La théorie du jeu - Jiří Levý. I.7/ La théorie de l’action - Justa Hölz-Mänttäri. La théorie du skopos - Katharina Reiss, Hans Vermeer, Christiane Nord. I.8/ La théorie du polysystème - Itamar Even-Zohar, Gideon Toury. I.9/ La méthode des grilles de traduction I.10/ La traduction assistée par ordinateur – histoire, situation récente et perspectives II. Stylistique comparée du français et du tchèque II.1/ Dans quelle mesure la typologie textuelle peut-elle rendre des services au traducteur ? II.2/ D’un point de vue stylistique qu’implique la traduction d’un certain type/genre de texte ? II.3/ Pourquoi le pronom français « on » peut-il être considéré comme un pronom « caméléon » ? II.4/ Qu’engage l’étude de la ponctuation pour le traducteur ? II.5/ La motivation stylistique du mode impersonnel. II.6/ Les propositions et locutions impersonnelles : enjeux et traduction du point de vue stylistique. II.7/ Qu’apporte au traducteur l’analyse stylistique de la phrase ? II.8/ La perspective fonctionnelle de la phrase : un concept stylistiquement efficace ? II.9/ L’ordre des mots et ses conséquences en stylistique comparée du français et du tchèque. II.10/ Quelle valeur accorder à l’aspect verbal en stylistique comparée du français et du tchèque ? II.11/ L’étude du verbe et ses implications stylistiques. III. Textová ligvistika, analýza textu a diskurzu III.1/ Textová ligvistika jako disciplína, příbuzné obory III.2/ Řečové akty a jazykové funkce III.3/ Komunikační účel textu, kontext a kotext III.4/ Deixe, presupozice III.5/ Konstativy a performativy, princip zdvořilosti a kooperace III.6/ Analýza vyprávění: úvod; vypravěč a fokalizace III.7/ Analýza vyprávění: postava, čas a prostor III.8/ Hlavní tendence v současné češtině – norma, preskripce a deskripce
Literatura
  • U jednotlivých předmětů studia v IS
Výukové metody
Aplikace nabytých teoretických znalostí na autentických textech. Formou prezentace student prokazuje schopnost samostatně propojit své teoretické znalosti s prací s konkrétním textem.
Metody hodnocení
Ústní zkouška
Vyučovací jazyk
Francouzština
Informace učitele
Obsah zkoušky: obhajoba diplomové práce (volitelně pomocí powerpointové prezentace) a ústní zkoušení podle výše zadaných otázek. Otázky jsou tři, určeny jsou náhodně, odpovídá se buď česky, nebo francouzsky.
Další komentáře
Předmět je vyučován každý semestr.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022, podzim 2022, jaro 2023, jaro 2024, podzim 2024, jaro 2025.