PV1B119 Velké dějiny malého národa - vznik Švýcarska z duchu středověku a historiografie 19. století

Filozofická fakulta
podzim 2018
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Dr. phil. Klára Hübnerová (přednášející)
Garance
Mgr. Petr Elbel, Ph.D.
Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Olga Barová
Dodavatelské pracoviště: Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 12:00–13:40 B2.22
Předpoklady
Pasivní znalost němčiny
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 14 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Hlavním cílem kurzu bude obeznámit posluchače ze státní mytologií a fakty o vzniku Švýcarska a rolí, kterou v tomto procesu hráli jednotliví členové spolku – městské republiky a venkovské komunity. Na to bude navazovat četba středověkých písemností (hlavně: listin, dopisů, kronik, traktátů), které měly význam pro vznik švýcarské historiografie. Závěr tvoří pohled na vývoj historiografie od 19. století a její působení na dnešní identitu Švýcarska. Přednáškovým jazykem bude převážně čeština, prameny budou pokud možno předloženy ve formě faksimilií, jinak v edicích, a to v rané horní němčině. Pasivní znalosti němčiny jsou nezbytné.
Výstupy z učení
Absolvováním předmětu:
- se studenti seznámí se (středověkými) dějinami Švýcarska a dostanou možnost pracovat s různými reprodukcemi originálních pramenů městské a venkovské provenience;
- studenti dostanou příležitost, rozšířit své znalosti rané horní němčiny a partičních překladových pomůcek;
- studenti dostanou možnost, seznámit se s metodikou historiografického psaní a jejím vlivem na historickou praxi a společenské vnímání. K tomu patří též porovnání mezi švýcarskou a českou historiografii.
Osnova
  • „Malé národy mají většinou velké dějiny“. Těmito slovy zahájil František Šmahel v roce 1996 svou slavnostní přednášku na Universitě ve Švýcarském Bernu. Neměl při tom sice na mysli švýcarské poměry, nýbrž husitské Čechy. Srovnání ale nebylo zásadně mylné: Podobně jako v Čechách, i Švýcaři se na konci 19. století začali odvolávat na mýtické kořeny spříseženstva a jeho vznik v pozdním středověku. Teritoriální integrita země během druhé světové války tuto tendenci ještě zesílila. Do dneška mají proto pro švýcarskou společnost důležitou interaktivní funkci mýty jako Vilém Tell, legendární založení spolku v roce 1291 na noční louce Rütli nebo odvěký nepřítel –Habsburkové.
Literatura
  • Arnold Esch; Alltag der Entscheidung. Beiträge zur Geschichte der Schweiz an der Wende vom Mittelalter zur Neuzeit, Basel, Stuttgart, Wien, 1998.
  • Richard Feller, Edgar Bonjour; Geschichtsschreibung der Schweiz vom Spätmittelalter zur Neuzeit, 2 Bde., 1979.
  • Hanno Helbling et al. (ed.), Handbuch der Schweizer Geschichte, 2. Bde. Zürich 1999 (4).
  • Roger Sablonier; Gründungszeit ohne Eidgenossen. Politik und Gesellschaft in der Innerschweiz um 1300, Baden 2013.
Výukové metody
Přednáška a cvičení (četba pramenů)
Metody hodnocení
Zápočet bude udělen po písemné zkoušce (kontextualizace pramene z kurzu).
Informace učitele
Výuka se skládá z 12 setkání (1 lekce přednáška, 1 lekce četba), první část se věnuje vzniku Švýcarska a mýtům, které ho obklopují. Dále půjde o jednotlivé členy spříseženstva a jejích proměnlivé vztahy (města proti venkovským komunitám), konstrukci nepřátelství k Habsburkům, emancipaci spolku v 15. století, zahraniční vztahy k dalším evropským velmocím a jejich pohled na Švýcary, vývoj komunikačních orgánů a „švýcarské“ identity, její historiografické převýšení v 19. století a historický revisionismus během a po druhé světové válce („geistige Landesverteidigung“ – ideová obrana státu).
Další komentáře
Studijní materiály

  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2018/PV1B119