RLMgA504 Teorie náboženství

Filozofická fakulta
podzim 2024

Předmět se v období podzim 2024 nevypisuje.

Rozsah
1/0/0. 9 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
doc. PhDr. Luboš Bělka, CSc. (přednášející)
Mgr. Milan Fujda, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Radek Kundt, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Luboš Bělka, CSc.
Ústav religionistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Kristýna Čižmářová
Dodavatelské pracoviště: Ústav religionistiky – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 30 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/30, pouze zareg.: 0/30, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/30
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz se zaměřuje na rozdílné zacházení s teorií ve dvou výzkumných kulturách, na to jak teorii používají, budují a opravují a kdy a jak u nich vstupuje do výzkumného procesu. První z nich, “Hypothesis-driven” výzkumná kultura, od teorie začíná a využívá ji při vytváření výzkumných otázek, které konkretizuje do testovatelných hypotéz a následně ji na základě empirických zjištění koriguje. Druhá z nich, “Data-driven” výzkumná kultura, vychází z dat a teorii buduje na jejich základě. Přístupy obou výzkumných kultur jsou rozvíjeny v přednáškách s diskuzí ve dvou celcích. Diskuze jsou založené na hloubkovém čtení a skrze detailní porozumění vybraným textům směřují k pochopení cenných rozdílů a poznání způsobů překonávání nedostatků obou kultur.
Výstupy z učení
Po úspěšném ukončení kurzu budou studenti schopni:
  • lépe se orientovat v práci s teorií těchto dvou kultur a rozumí její rozdílné úloze u obou;
  • rozumět tomu, že teorie může být jak nástrojem, tak i produktem výzkumu;
  • reflektovat práci s teorií v religionistice na základě čtení dvou konkrétních případových výzkumů a budou umět ilustrovat jejich specifika ve vztahu k postupům obou kultur;
  • pragmaticky identifikovat přednosti i nedostatky obou kultur;
  • náležitě použít teorii při práci na své výzkumné otázce;
  • orientovat se v možnostech a povinnostech magisterského studenta religionistiky;
  • rozlišit hlavní výzkumné perspektivy současného studia náboženství;
  • zhodnotit jak teorie a metody proměňují definici náboženství jako předmětu studia;
  • teoreticky i metodologicky zařadit svůj výzkumný zájem do perspektiv používaných na pracovišti.
    • Osnova
    • Úvodní hodina - sylabus, nálepky a osy, jak se vyrábí data
    • Představení konkrétního “hypothesis-driven” výzkumu
    • Identifikování mezer ve výzkumu a kultura měnící biologii
    • Alternativní vysvětlení a validace dat
    • Teorie jako výchozí bod pro generování výzkumných otázek
    • Hypothesis-driven výzkumná kultura, nedostatky a jejich překonávání
    • Představení konkrétního “data-driven” výzkumu
    • Teorie jako kritická diskuse nad empirií
    • Materialita a vtělenost v utváření náboženských skutečností: Teoretická citlivost a konstrukce dat
    • Prostředí, situace, interakce: Teorie, záznamy a výzkumník v poli / Etnografie a tvorba teorie v terénu
    • Data-driven výzkumná kultura, nedostatky a jejich překonávání
    • Studentské prezentace magisterských projektů
    Literatura
      doporučená literatura
    • Berryman, E. (2005) Belief, Apparitions, and Rationality: The Social Scientific Study of Religion after Wittgenstein, Human Studies 28 (1): 15-39.
    • Muthukrishna, M., & Henrich, J. (2019). A problem in theory. Nature Human Behaviour, 3(3), 221–229. https://doi.org/10.1038/s41562-018-0522-1
    • Henrich, J. (2020). The WEIRDest People in the World: How the West Became Psychologically Peculiar and Particularly Prosperous. Farrar, Straus and Giroux.
    • Schulz, J. F., Bahrami-Rad, D., Beauchamp, J. P., & Henrich, J. (2019). The Church, intensive kinship, and global psychological variation. Science, 366(6466). https://doi.org/10.1126/science.aau5141
    • Emerson, R. M., R. L. Fretz & L. L. Shaw. (1995). Fieldnotes in Ethnographic Research. in. R. M. Emerson, R. L. Fretz & L. L. Shaw. Writing Ethnographic Fieldnotes. Chicago/ London: The University of Chicago Press: 1-16.
    Výukové metody
    přednášky s diskusí; domácí četba; písemné analytické komentáře k zadaným textům; zpětná vazba ke písemným analytickým komentářům; prezentace
    Metody hodnocení
    Celkové hodnocení zahrnuje:
    - ukončení zkouška
    vstupní předpoklady ústní zkoušky: - písemné komentáře k zadaným textům - aktivní účast v seminárních rozpravách (prezentace) celkové hodnocení zahrnuje semestrální komentáře a aktivní účast v seminárních rozpravách
    Další komentáře
    Předmět je vyučován každoročně.
    Výuka probíhá každý týden.
    • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2024/RLMgA504