RSn067 Rusko-česká ekvivalence

Filozofická fakulta
podzim 2024
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc. (přednášející)
doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc. (cvičící)
Garance
doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je systematické poučení o problematice ekvivalence v překladu obecně a rusko-české ekvivalence především na úrovni lexikální, syntaktické, stylistické a textové zvlášť a následné procvičování rusko-české a česko-ruské ekvivalence jednak na speciálních cvičeních, jednak na vybraných jevech z ruských a českých odborných, publicistických a uměleckých textů. Zvláštní pozornost je věnována především jevům diferenčním a interferenčním na jednotlivých úrovních jazyka s důrazem na jevy lexikální (úroveň pojmenování): různá míra analytičnosti a syntetičnosti, nestejná míra historického vlivu různých jazyků na lexikální systémy ruštiny a češtiny, problematika rusko-české homonymie, sémantická asymetrie polysémních lexémů v R a Č, asymetrie stylové stratifikace R a Č. Posluchači by se měli naučit v procesu překládání argumentovaně volit vhodné ekvivalentní jazykové prostředky z množiny prostředků variantních na všech úrovních jazykového systému obou jazyků.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- vysvětlit základní typologické rozdíly mezi ruštinou a češtinou,
- vysvětlit a v procesu překladu poučeně aplikovat poznatky o základních systémových rozdílech mezi ruštinou a češtinou především na úrovni slovní zásoby a větné skladby,
- při překladu z ruštiny do češtiny a naopak argumentovaně volit vhodné ekvivalentní jazykové prostředky z množiny prostředků variantních na všech úrovních jazykového systému obou jazyků.
Osnova
  • 1. Charakteristika ruské a české slovní zásoby, rozdíly v tvoření pojmenování.
  • 2. Analytická pojmenování v ruštině a češtině. Úspora slovního výrazu.
  • 3. Lexikální ekvivalence – přehled.
  • 4. Slovní zásoba v ruštině a češtině z hlediska plánu výrazového a obsahového: pojmenování s odlišným hláskovým složením.
  • 5. Slovní zásoba v ruštině a češtině z hlediska plánu výrazového a obsahového: pojmenování se stejným nebo podobným hláskovým složením.
  • 6. Syntaktická ekvivalence – přehled.
  • 7. Vyjadřování bytí a vlastnění v ruštině a češtině.
  • 8. Slovesné kondenzátory (polovětné útvary) v ruštině.
  • 9. Slovosled v ruštině a češtině.
  • 10. Ekvivalence v rovině textové a žánrově/stylové.
Literatura
    povinná literatura
  • ŽAŽA, Stanislav. Ruština a čeština v porovnávacím pohledu. 2. přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999, 122 s. ISBN 80-210-2058-X. info
  • VLČEK, Josef. Porovnání slovní zásoby ruského jazyka se slovní zásobou českého jazyka. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, 1985, 274 s. URL info
    doporučená literatura
  • Davidov, J.G. a kol.: Kogda ne pomogajut slovari. Moskva 1997
  • Hrdlička, M.: K pojmu ekvivalence v teorii překladu, ČSR 1982, XXVII, 5, 222-224
  • STĚPANOVÁ, Ludmila. Česká a ruská frazeologie : diachronní aspekty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004, 297 s. ISBN 8024407957. info
  • Úskalí ruské slovní zásoby : slovník rusko-české homonymie a paronymie. Edited by Josef Vlček. Praha: Svět sovětů, 1966, 229 s. info
Výukové metody
Výklad, překladová cvičení.
Metody hodnocení
Písemná zkouška (distanční forma).
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023.