RSn090 Ruština v diachronii

Filozofická fakulta
podzim 2021
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Olga Berger, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Olga Berger, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Olga Berger, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 8:00–9:40 B2.43
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je ukázat vývoj ruštiny z diachronního hlediska a na základě konfrontace fonetických a mluvnických jevů staroruštiny a současné ruštiny objasnit, jak a proč vznikly jednotlivé jevy v současném ruském jazyce, vysvětlit hlavní změny v průběhu vývoje ruštiny.
Výstupy z učení
Po absolvování předmětu student bude schopen:
- určit a popsat zákony historických změn ve fonetickém a mluvnickém systému ruštiny;
- vysvětlit ty fonetické a mluvnické jevy v současné ruštině, které není možné vysvětlit pouze pomocí fakt současné ruštiny;
- vysvětlit etymologii jednotlivých slov v ruštině;
- objasnit zásady a příčiny vzniku rozdílů v mluvnické struktuře ruštiny a češtiny jako důsledek odlišnosti jejich historického vývoje.
Osnova
  • 1. Problematika periodizace dějin ruštiny. Nejdůležitější charakteristické rysy východoslovanské větve. Staroruské písemné památky – pramen studia staré ruštiny.
  • 2. Historická fonologie. Zánik jerů. Vývoj měkkostní korelace. Fonémy i, y. Depalatalizační procesy. Vznik akání a ikání.
  • 3. Historická morfologie. Podstatná jména. Paradigmata skloňování substantiv ve staré ruštině. Formování současného systému ruské deklinace.
  • 4. Přídavná jména. Rozdíly v užívání jmenných a složených tvarů ve staré ruštině. Tvoření komparativních tvarů. Přídavná jména přivlastňovací. Unifikace tvarů v množném čísle. Proměny přídavných jmen ve vývoji ruštiny.
  • 5. Zájmena ve staré ruštině: osobní, zvratná, ukazovací, přivlastňovací, určovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná. Formování současného systému zájmen v ruštině.
  • 6. Vývoj číslovek jako slovního druhu. Etymologie základních číslovek.
  • 7. Slovesa tematická a atematická. Tvary přítomného, minulého a budoucího času. Vztah mezi kategorií vidu a kategorií času. Tvoření rozkazovacího a podmiňovacího způsobu. Vývoj přechodníků a přídavných jmen slovesných.
  • 8. Příslovce. Etymologie nejužívanějších příslovcí v současné ruštině. Předložky. Částice. Druhy částic a jejich etymologie. Spojky: souřadicí a podřadicí. Fungování staroruských spojek ve větě. Původ citoslovcí a jejich vývoj.
  • 9. Historická syntax. Typy vět charakteristických pro současnou ruštinu – jejich vývoj. Způsoby vyjádření deagentizace. Větná modalita. Větné členy. Desémantizace prostých pádů, jejich záměna pády předložkovými. Přechodníkové a participiální vazby. Dativ absolutní. Typy souvětí ve staré ruštině.
  • 10. Stopy různých etap vývoje ruštiny (pozůstatky duálu, starých typů deklinace atd.).
  • 11. Historický vývoj slovní zásoby ruštiny. Domácí slovní zásoba a přejímky. Církevněslovanské prvky v současné ruštině.
  • 12. Dějiny a vývoj ruského jazyka. Názory na původ ruštiny. Spisovný jazyk období ruské národnosti; tzv. II. jihoslovanský vliv. Formování novodobého ruského spisovného jazyka.
Literatura
  • Chaburgajev, G. A.: Očerki istoričeskoj morfologii russkogo jazyka. Imena. Moskva, 1990.
  • Jefimov, A. I.: Istorija russkogo literaturnogo jazyka. Moskva, 1957.
  • Kožin, A. N.: Literaturnyj jazyk Moskovskoj Rusi. Moskva, 1984.
  • Kožin, A. N.: Istorija russkogo literaturnogo jazyka (Kijevskaja Rus). Moskva, 1972.
  • Uspenskij, B. A.: Istorija russkogo literaturnogo jazyka (XI-XVII vv.). München 19871, Budapest 19882.
  • POPOVA, Galina Vladimirovna a Roman MRÁZEK. Historický vývoj ruštiny. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 162 s. info
  • IVANOV, Valerij Vasil'jevič. Istoričeskaja grammatika russkogo jazyka : dlja studentov filologičeskich special'nostej universitetov i pedagogičeskich institutov. Moskva: Prosveščenije, 1983. info
  • GORŠKOVA, Klavdija Vasil'jevna a Georgij Aleksandrovič CHABURGAJEV. Istoričeskaja grammatika russkogo jazyka : dlja studentov filologičeskich special'nostej universitetov. Moskva: Vysšaja škola, 1981. info
  • MRHAČOVÁ, Eva. Vývoj ruského jazyka. Vyd. 1. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, 1981, 206 s. info
  • STECENKO, A. N. Istoričeskij sintaksis russkogo jazyka : dlja studentov filologičeskich special'nostej universitetov i pedagogičeskich institutov. Moskva: Vysšaja škola, 1972, 359 s. info
  • ULUCHANOV, Igor‘ Stepanovič. O jazyke drevnej Rusi. Moskva: Nauka, 1972. info
  • ŠKLJAREVSKIJ, Georgij Ivanovič. Istorija russkogo literaturnogo jazyka : vtoraja polovina XVIII-XIX vek : cikl lekcij. Char'kov: Izdatel'stvo Char'kovskogo universiteta, 1967. info
  • BORKOVSKIJ, Viktor Ivanovič a Petr Savvič KUZNECOV. Istoričeskaja grammatika russkogo jazyka. Moskva: Nauka, 1965. info
  • GORŠKOV, Aleksandr Ivanovič. Istorija russkogo literaturnogo jazyka : kratkij kurs lekcij. Moskva: Vysšaja škola, 1961. info
  • ČERNYCH, Pavel Jakovlevič. Istoričeskaja grammatika russkogo jazyka : kratkij očerk : posobije dlja pedagogičeskich institutov. Izd. 2. Moskva: Gosudarstvennoje učebno-pedagogičeskoje izdatel'stvo Ministerstva prosveščenija RSFSR, 1954, 335 s. info
  • JAKUBINSKIJ, Lev Petrovič. Istorija drevnerusskogo jazyka. Moskva: Gosudarstvennoje učebno-pedagogičeskoje izdatel'stvo Ministerstva prosveščenija RSFSR, 1953. info
Výukové metody
Výuka bude probíhat jednak formou přednášek, jednak formou seminářů.
Metody hodnocení
Studenti, kteří si předmět zapíší, jsou povinni navštěvovat výuku. Jednosemestrální disciplína je ukončena ústní zkouškou online. U zkoušky budou praktické úkoly z probrané látky a kratší teoretické otázky.
Vyučovací jazyk
Ruština
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2019, podzim 2020, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.