US_181 Malé formace v jazzu: od dua po dekteto

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
MgA. Jan Dalecký (přednášející), PhDr. Dagmar Koudelková (zástupce)
Garance
PhDr. Dagmar Koudelková
Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Ing. Alena Albíniová
Dodavatelské pracoviště: Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Předpoklady
SOUHLAS
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 140 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/140, pouze zareg.: 0/140, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/140
Mateřské obory/plány
předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem bude připomenout významné i zapomenuté soubory v počtu dvou až deseti hudebníků ve vybraných nahrávkách s mluveným komentářem a podrobnou dokumentací, tzv. playlisty, vyvěšenými v informačním systému.
Osnova
  • Jazzová hudba byla od samých počátků před rokem 1920 prováděna především kolektivně. V kolébce jazzu, New Orleans, byla nejčastější formací trojice melodických nástrojů – kornet či trubka, trombon a klarinet, podporovaná harmonicko-rytmicky dvěma až čtyřmi hráči (klavír, banjo, tuba nebo kontrabas a bicí nástroje). O dekádu později, kdy se centry této hudby stala velká města na severu, Chicago a New York, už fungovaly nejrůznější kombinace jmenovaných i dalších nástrojů. Přibyly saxofony, housle, kytara a jiné. V období swingu nabyly převahu velké orchestry, big bandy. Do moderního jazzu po roce 1940 pak vstoupily opět malé sestavy, obvykle dva melodici – trubka a saxofon, doprovázeni triem klavír-kontrabas-bicí nástroje. Od padesátých let minulého století pak vznikala různě obsazená comba (jak říkáme skupinám od dvou do osmi hráčů), často využívající odlišné barvy dosud opomíjených nástrojů – lesní roh, vibrafon, flétna, violoncello ad. Ke komorně znějícím početnějším seskupením počítáme ještě noneta a dekteta.
Literatura
    doporučená literatura
  • SCHULLER, Gunther. The Swing Era: The Development of Jazz 1930–1945; New York – Oxford: Oxford University Press, 1989, 1991.
  • KINKLE, Roger D. The Complete Encyclopedia of Popular Music and Jazz 1900–1950. New York: Arlington House, New Rochelle, 1974.
  • RUST, Brian. Jazz Records 1897–1942. New York: Arlington House, New Rochelle, 1978.
  • FEATHER, Leonard. The Book of Jazz – From Then Till Now. New York: Dell Publishing, 1957-1965-1976.
  • FEATHER, Leonard a Ira GITLER. The Biographical Encyclopedia of Jazz. New York – Oxford: Oxford University Press, 1999.
  • SCHULLER, Gunther. Early Jazz – Its Roots and Musical Development. New York – Oxford: Oxford University Press, 1968–1986.
Výukové metody
Komentované vybrané charakteristické hudební ukázky. Docházka v zájmu komplexního přehledu doporučena.
Metody hodnocení
Komentované vybrané charakteristické hudební ukázky.
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2025/US_181