MP220K Teorie práva II

Právnická fakulta
jaro 2025
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
Mgr. Ing. John Altair Gealfow, Ph.D. (přednášející)
doc. JUDr. David Sehnálek, Ph.D. (přednášející)
JUDr. Bc. Terezie Smejkalová, Ph.D. (přednášející)
doc. JUDr. Mgr. Martin Škop, Ph.D. (přednášející)
JUDr. PhDr. Jakub Valc, Ph.D., LL.M. (přednášející)
Mgr. Dennis Wassouf (přednášející)
Mgr. Ing. John Altair Gealfow, Ph.D. (cvičící)
JUDr. Michal Malaník, Ph.D. (cvičící)
JUDr. Bc. Markéta Štěpáníková, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Bc. Linda Tvrdíková, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Dennis Wassouf (cvičící)
Mgr. Tomáš Havlíček (pomocník)
Garance
doc. JUDr. Mgr. Martin Škop, Ph.D.
Katedra právní teorie – Právnická fakulta
Kontaktní osoba: Tereza Buchalová
Dodavatelské pracoviště: Katedra právní teorie – Právnická fakulta
Předpoklady
MP113Zk Teorie práva I
Znalosti z předmětu Teorie práva I.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět Teorie práva II (Metody a techniky) vede studující k získání schopnosti užít obecnou právní metodologii v konkrétních souvislostech tvorby práva, interpretace práva, aplikace práva a právní argumentace. Studující bude znát způsoby konstrukce nejvíce používaných metod a technik (tvorby práva, interpretace práva, judikatorní práce a autoritativní aplikace práva), a vědět pravidla jejich použití. Předmět Teorie práva II představuje jednotlivé metody a techniky používané v jednotlivých schématech tvorby, výkladu a aplikace práva (včetně práce s judikaturou) a vysvětluje terminologii, která je k popisu těchto metod nezbytná. Nejedná se o celou oblast právní teorie, ale pouze o metodologii realizace práva (v širším sova smyslu), která vychází ze znalostí pojmů, struktury a systému, což jsou prvky obsažené v předmětu Teorie práva I., včetně právní argumentace. Obsah předmětu se mění v závislosti na akceptaci jednotlivých technik rozhodovací praxí soudů v České republice.
Výstupy z učení
Studující bude po absolvování předmětu schopen: pracovat s pojmy právního jazyka a specifiky právního jazyka; používat vybrané techniky tvorby práva v legislativním procesu; popsat metodologickou stránku procesu výkladu práva a odlišit jednotlivé metody a techniky s ohledem na možnosti a limity jejich používání; vysvětlit jednotlivé kroky procesu autoritativní aplikace práva, včetně subsumpce; identifikovat obecné požadavky na zjišťování skutkového stavu v procesu autoritativní aplikace práva; analyzovat strukturu a obsah právní argumentace; analyzovat judikaturu a vysvětlit proces jejího formování.
Osnova
  • Metody a techniky tvorby práva. Náležitosti formulování v jazyce právních předpisů. Techniky jazykové metody výkladu práva. Techniky systematické a logické metody výkladu práva výklad. Použití teleologického výkladu. Zásady práce s judikaturou a způsoby jejího formování. Metodologické aspekty procesu autoritativní aplikace práva; Subsumpce jako součást autoritativní aplikace práva. Principy a postupy v procesu rekonstrukce minulých dějů (důkazní řízení). Metodologie právní argumentace.
Literatura
    povinná literatura
  • Schauer. F. Precedent. Stanford Law Review, 1987, roč. 39, č. 3, s. 571-605.
  • Smejkalová, T. a Štěpáníková, M. Jazykové zvláštnosti textů právních předpisů. In Škop, M. et al. Tvorba práva – Empirické studie. Brno: Masarykova univerzita, 2019, s. 93-128.
  • Wintr, J. Metody a zásady interpretace práva. Praha: Auditorium 2013, s. 45-58, s. 59-100, s. 123-167.
  • Holländer, P. Putování po stezkách principu proporcionality: intence, obsah, důsledky. Právník. 2016, č. 3, s. 261-284.
  • Vašutová, V. Specifika dokazování v odlišných právních procesech. Právní rozhledy. 2011, č. 22.
  • Harašta, J., Smejkalová, T., Novotná, T. a kol. Citační analýza judikatury. Praha: Wolters Kluwer, 2021, s. 9-14; s. 25-33, s. 225-233.
  • Smejkalová, T. Právní věta a ratio decidendi. Jurisprudence, 2012, č. 5, s. 3-8.
  • Škop, M. Některé techniky jazykové metody interpretace práva. Právník. 2017, č. 9, s. 770-782. (https://www.ilaw.cas.cz/upload/web/files/pravnik/issues/2017/9/3.%C5%A0kop_9_2017.pdf)
  • Ondřejek, P. Princip proporcionality a další modely řešení kolizí základních práv. Jurisprudence, 2012, č. 1, s. 13–21.
  • Sobek, T. Argumenty teorie práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, s. 23-54, 132-143.
  • Kněžínek, J., Mlsna, P., Vedral, J. Příprava návrhů právních předpisů. Praktická pomůcka pro legislativce. Úřad vlády ČR, 2010 (teoretické části, ne příklady).
  • Smejkalová, T. a Malaník, M. Analýza a relevance publika. In Škop, M. et al. Tvorba práva – Empirické studie. Brno: Masarykova univerzita, 2019, s. 129-154.
  • Smejkalová, T. Judikatura, nebo precedens? Právník, 2019, roč. 158, č. 9, s. 852-864.
  • Kühn, Z. Stanoviska nejvyšších soudů: specifikum středoevropské právní kultury nebo komunistické reziduum? Jurisprudence, 2005, č. 4, 9-10.
  • Bydlinsky, F. Základy právní metodologie. Arbeitspapiere des Forschungsinstituts für mittel- und osteuropäisches Wirtschaftsrecht, 95a. Vídeň: Vienna University of Economics and Business (https://epub.wu.ac.at/3324/), s. 11-15.
Výukové metody
Přednášky, semináře, řešení příkladů, simulace.
Přednášky slouží v teoretickému představení pojmů, teorií, konceptům metod a technik používaných v obecné právní metodologii.
Semináře slouží k prohloubení výuky: pochopení látky dalším vysvětlením, hledáním smyslu jednotlivých dělení nebo omezení, která jsou v právu nutná. Slouží k tomu, aby se studující dobrali k pochopení jednotlivých částí metodologie práva pomocí vlastních úvah a odhalováním jednotlivých metod a technik. K tomu slouží i rozbor některých soudních rozhodnutí a řešení praktických (konkrétních) příkladů, ale také simulovaná hra na soudní řízení.
Metody hodnocení
Pro ukončení předmětu je nezbytná účast s nejvýše jednou absencí. V případě další absence je student povinen vypracovat seminární práci (práce) dle podmínek pedagoga; případně splnění jiných podmínek dle povahy důvodu absence. V případě neomluvené absence větší než 50 % bude student hodnocen stupněm X. Studující jsou povinni se na semináře připravovat a seznámit se s příslušnými materiály uvedenými v interaktivní osnově a následně na semináři řešit zadané příklady.
Vzhledem k tomu, že na seminářích bude probíhat simulované soudní jednání, musí se studující rozdělit do tří pracovních skupin a podílet se na práci skupiny, včetně podílu na odevzdání písemného plnění.
Cílem simulace je získat schopnost aplikovat získané teoretické metodologické aspekty práva, analyzovat konkrétní právní problém a zvládnout jej metodologicky a hodnotit skutečnost na základě teoretické metodologie.
Seminární práce – zápis ze soudního jednání. Další podmínkou pro úspěšné ukončení předmětu je vypracování seminární práce (zápisu ze soudního jednání). Studující se musí účastnit jednání vedeného před obecným soudem, kdekoli v České republice (postačí účast na jednom jednání, není nutné účastnit se celého soudního řízení). Z tohoto jednání vypracuje zápis s obligatorní strukturou: Identifikace soudu, identifikace typu řízení, určení fáze řízení, datum; Popis události: k čemu při jednání došlo (např. výslech svědků; čtení listinných důkazů; přednes návrhů; vyhlášení rozhodnutí atd.) Tyto události jsou představeny reportážní formou: nejde o přesné právní uchopení a popis událostí, ale o jejich vnější stránku. Způsob ukončení jednání: jak jednání dopadlo (rozhodnutí o odročení, přerušení jednání, závěrečný rozsudek nebo usnesení atp.) Rozsah seminární práce je nejvýše 2 strany (3.600 znaků) – záleží na typu jednání, případně řízení.
Poslední podmínkou pro řádné ukončení předmětu je písemný test znalostí. Test se bude skládat z 5 otevřených otázek reflektujících jednotlivá probíraná témata, včetně zvládnutí terminologie, schopnosti uvažovat, kombinovat a osvědčit schopnost používat terminologii a základní metody. Každá odpověď bude hodnocena 0-4 body. K úspěšnému zvládnutí bude nezbytné získat nejméně 12 bodů (tj. alespoň 60 %). Po neúspěšném složení písemky ji lze skládat nejvýše ve dvou dalších pokusech.
Cílem testu je ověřit schopnost pamatovat si prvky obecné právní metodologie, rozumět právní metodologii, aplikovat teoretický rámec právní metodologie, analyzovat metody a techniky práva a hodnotit právní metodologii.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů

Zobrazit další předměty

Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.