BSS158 Proliferace ZHN

Fakulta sociálních studií
jaro 2012
Rozsah
1/1. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. (přednášející)
Ing. Otakar Mika, CSc. (přednášející), prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. (zástupce)
Mgr. Lukáš Dyčka, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D.
Oddělení bezpečnostních a strategických studií – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Iva Petříková
Dodavatelské pracoviště: Oddělení bezpečnostních a strategických studií – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Po 16:00–17:40 U41
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 14 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurs je zamýšlen jako přehled hlavních oblastí proliferace zbraní hromadného ničení a boje proti proliferaci. Studneti/tky budou schopni/y pochopit a vysvětlit teorie proliferace, typologii ZHN a jejich šíření a nástroje boje proti proliferaci. Studenti/tky by měli/y být schopni/y analyzovat formy a důsledky proliferace a boje proti proliferaci.
Osnova
  • 1. Úvod do studia proliferace ZHN 2. Vymezení proliferace ZHN 3. Obecná politika proti proliferaci ZHN 4. Proliferace jaderných a radiologických zbraní 5. Politika proti proliferaci jaderných a radiologických zbraní 6. Proliferace chemických zbraní 7. Politika proti prolifereci chemických zbraní 8. Proliferece biologických zbraní 9. Politika proti proliferaci biologických zbraní 10. Proliferece dalších druhů a politika proti nim 11. Proliferace nosičů ZHN 12. Politika proti proliferaci nosičů ZHN 13. Shrnutí kursu
Literatura
  • Extended valid list of literature is in the IS (study materials)
  • MAREŠ, Miroslav. Aktéři proliferace zbraní hromadného ničení. Obrana a strategie. Brno: ÚSS Univerzity obrany, V., č. 2, s. 7-19. ISSN 1214-6463. 2005. info
  • CIRINCIONE, Joseph, Jon B. WOLFSTHAL a Miriam RAJKUMAR. Deadly arsenals : nuclear, biological, and chemical threats. 2nd ed. Washington, D.C.: Carnegie Endowment for International Peace. x,490 s. ISBN 087003216X. 2005. URL info
  • TŮMA, Miroslav. Nešíření zbraní hromadného ničení v kontextu aktuálních otázek mezinárodní bezpečnosti a boje proti terorismu. Brno: Ústav strategických studií Univerzita obrany. 233 s. ISBN 8085960907. 2004. info
Výukové metody
Předmět je vyučován formou přednášek a navazujících seminářů. V rámci přednášek jsou vysvětlena základní témata, která jsou dále diskutována na seminářích. Součástí seminářů jsou prezentace seminárních prací studentů.
Metody hodnocení
Předmět je zakončen zkouškou, jejíž absolvování je založeno na ohodnocení několika aktivit. Ke získání zkoušky je třeba alespoň 36 bodů. Hodnocení: 56- a více: A 51-55: B 46-50: C 41-45: D 36-40: E 35 a méně: F Za regulérní aktivity je možné získat 60 bodů. Hodnocení jednotlivých aktivit je následující: 12 bodů: seminární práce. Hodnocena bude invence, schopnost argumentace a využití teoretických kritérií, přehlednost a logika zvolené struktury, snaha o nalezení politologických problémů a jejich kritickou analýzu, originalita práce v českém prostředí a zohlednění relevantních pramenů a literatury. Práce musí obsahovat seznam použité literatury a poznámkový aparát. K jejímu vypracování je třeba nalézt zdroje nad rámec zadané literatury. Seminární práci může zpracovat jeden studentka/studentka, případně dva, tři či čtyři studenti/studentky. V případě zpracování dvěma a více studenty/studentkami je hodnocení práce pro všechny společné. Délka seminární práce je pro jednoho studenta/studentku cca 18 000 znaků, pro cca 22 000 znaků, pro tři cca 26 000 znaků, pro čtyři cca 30 000 znaků (počet znaků je uváděn vždy včetně mezer). Termín odevzdání seminární práce je nejpozději do prvního dne zkouškového období. Hodnocení seminární práce se studenti/studentky dozví do dvou týdnů od odezvdání v poznámkovém bloku v IS; práci je třeba odevzdat vytištěnou na papíře do rukou vyučujícího nebo do jeho přihrádky na sekretariátu katedry politologie a tentýž den do příslušné odevzdávárny předmětu v IS MU. Práce odevzdané po termínu nebudou hodnoceny. Práci nelze po odevzdání přepracovat. Konzultace práce je možné pouze na semináři ve formě diskuse nad referátem. 6 bodů: Prezentace referátu v elektronické podobě (v Power Pointu nebo obdobném programu), délka cca 5-8 minut. Na stejné téma jako je seminární práce je možné zpracovat referát, ve kterém student/studentka či více autorů/autorek představí základní strukturu a cíle své seminární práce (za kolektiv autorů může mluvit i jeden/na student/studentka). Termín referátu je určen vyučujícím na počátku semestru a referát musí být přednesen na příslušném určeném semináři. 6 bodů: Průběžné přezkoušení. Student/studentka bude moci v jednom ze tří termínů během semestru jednou napsat písemné přezkoušení, které bude pokrývat látku probranou do doby předchozího semináře; bude sestávat ze šesti testových uzavřených otázek; přezkoušení bude psáno vždy v posledních pěti minutách semináře; nelze je opravit ani opakovat. Termín, kdy chce student/studentka psát průběžné písemné přezkoušení, je nutno sdělit vyučujícímu na předchozím semináři. 36 bodů: Závěrečné písemné přezkoušení (pokrývá zadanou literaturu a odpřednášenou látku, termíny budou vypsány v souladu se studijním řádem MU). Nad rámec hodnocení regulérních aktivit si vyučující vyhrazují bonifikaci 6 bodů pro studenty/studentky přínosně vystupující na seminářích. Na tuto bonifikaci není a priori nárok. Účast na seminářích je povinná (tolerovány jsou 3 neomluvené absence za semestr). Prvních 45 minut je přednáška, druhých 45 minut seminář. Bližší údaje jsou v IS (studijní materiály)
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.