BSSb1113 Základy veřejného práva

Fakulta sociálních studií
podzim 2023
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Jiří Baroš, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. et Mgr. Jiří Baroš, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Lucie Pospíšilová
Dodavatelské pracoviště: Oddělení bezpečnostních a strategických studií – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Po 10:00–11:40 U43
Předpoklady
Zájem o fungování právního řádu České republiky, ochota přemýšlet a diskutovat o právních problémech.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 21 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem kurzu je nabídnout studentům základy veřejného práva. První hodiny budou věnovány základům ústavnosti českého právního řádu. Ústavněprávní východiska budou v druhé části kurzu doplněna přehledem základů správního a trestního práva. Studentům budou představeny jak klíčové instituty ústavního pořádku, tak obecnější principy typu právního státu a dělby moci, na nichž ústavní pořádek spočívá. Studenti získají základní orientaci v naší Ústavě s jejím rozčleněním mezi moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, tak v Listině s jejím systémem základních lidských práv a svobod. Na tato ústavněprávní východiska bude navazovat rozbor ústřední a územní státní správy, jakož i územní samosprávy. Studenti získají též vhled do základních pravidel správního řízení a správního trestání. V poslední části kurzu se studenti seznámí s předmětem trestního práva a základy trestní odpovědnosti. Ve stručnosti si vymezíme pojem trestného činu, jakož i základní zásady pro ukládání trestů a ochranných opatření. Studenti budou schopni rozlišit jednotlivé znaky skutkové podstaty trestního činu a budou se orientovat i v hlavních subjektech trestního řízení.
Výstupy z učení
Po skončení kurzu budou mít studenti dobré základy ústavního, správního a trestního právo. Studenti bezpečnostních a strategických studií tak budou lépe rozumět roli veřejného práva v současné společnosti.
Osnova
  • 1. Úvod, organizace kurzu 2. Pojem právního státu a dělby moci Klokočka, Vladimír 2006. Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde, s. 82–115. Nález sp. zn. Pl. ÚS 19/93 ze dne 21. 12. 1993 (N 1/1 SbNU 1; 14/1994 Sb.), zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu (vybrané části). Wagnerová, Eliška 2009. Koncept právního státu. In: Vladimír Klokočka Liber Amicorum. In memoriam emeritního soudce Ústavního soudu. Eds. Ivo Pospíšil a Eliška Wagnerová. Praha: Linde, s. 235–250. 3. Ústava a Listina. Ústavní pořádek a ústavní zákony Filip, Jan 2015. Ústavní právo. Brno: MU, s. 25–57. 4. Moc zákonodárná, výkonná a soudní Dufek, Pavel, Baroš, Jiří a kol. 2019. Liberální demokracie v době krize. Praha: SLON, s. 116–131. Filip, Jan 2015. Ústavní právo. Brno: MU, s. 105–147. Klokočka, Vladimír 2006. Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde, s. 334–396. 5. Systematika lidských práv Bartoň, Michal a kol. 2016. Základní práva. Praha: Leges, s. 25–74 a 119–170. Klokočka, Vladimír 2006. Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde, s. 266–297. 6. Systém veřejné správy v České republice. Její ústavní základy Filip, Jan 2015. Ústavní právo. Brno: MU, s. 148–166. Průcha, Petr 2017. Základy správního práva. Brno: MU, s. 53–90. 7. Diskusní hodina 8. Ústřední a územní státní správa. Územní samospráva. Činnost veřejné správy Průcha, Petr 2017. Základy správního práva. Brno: MU, s. 91–143. 9. Správní řízení. Odpovědnost za přestupky Průcha, Petr 2017. Základy správního práva. Brno: MU, s. 191–217. Skulová, Soňa 2020. Správní právo procesní. Plzeň: Aleš Čeněk, s. 15–50. 10. Základy trestního práva a trestní odpovědnosti. Působnost trestních zákonů a promlčení (poznámka: na této hodině proběhne test) Brucknerová, Eva 2015. Trestní právo hmotné a procesní. Brno: MU, s. 13–33. 11. Pojem trestného činu, vymezeni přečinů a zločinů. Znaky skutkové podstaty trestného činu Brucknerová, Eva 2015. Trestní právo hmotné a procesní. Brno: MU, s. 34–50 a 55–64. 12. Zásady pro ukládání trestů a ochranných opatření Brucknerová, Eva 2015. Trestní právo hmotné a procesní. Brno: MU, s. 71–92 a 116–135. 13. Závěrečný test – předtermín
Literatura
    povinná literatura
  • Klokočka, Vladimír 2006. Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde, s. 334–396.
  • Skulová, Soňa 2020. Správní právo procesní. Plzeň: Aleš Čeněk, s. 15–50.
  • Dufek, Pavel, Baroš, Jiří a kol. 2019. Liberální demokracie v~době krize. Praha: SLON, s. 116–131.
  • Bartoň, Michal a kol. 2016. Základní práva. Praha: Leges, s. 25–74 a 119–170
  • Klokočka, Vladimír 2006. Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde, s. 82–115.
  • Wagnerová, Eliška 2009. Koncept právního státu. In: Vladimír Klokočka Liber Amicorum. In memoriam emeritního soudce Ústavního soudu. Eds. Ivo Pospíšil a Eliška Wagnerová. Praha: Linde, s. 235–250.
  • Filip, Jan 2015. Ústavní právo. Brno: MU, s. 25–57, 105–147, 148–166.
  • BRUCKNEROVÁ, Eva. Trestní právo hmotné a procesní - obecná část. 1. dot. 5. dopl. přepr. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2023, 230 s. č.557. ISBN 978-80-280-0067-7. info
  • PRŮCHA, Petr. Základy správního práva. 2.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2017, 256 s. učebnice č.535. ISBN 978-80-210-8517-6. info
Výukové metody
(1) přednášky, (2) semináře, (3) právní diskuse
Metody hodnocení
(1) Účast v jedné ústavněprávní diskusi V diskusi budou vystupovat dvě strany, třetí skupinou budou arbitři. Týden před konáním diskuse obdrží arbitři (a vyučující předmětu) seznam hlavních užitých argumentů (stačí v hlavních bodech s odkazy pramenů, ze kterých jste vycházeli. Argumenty musí být ovšem systematicky uspořádány a následně jim bude odpovídat i vstupní řeč stran v rámci diskuse) v rozsahu minimálně 5 normostran. Každá ze stran připraví asi 5 minut dlouhou obhajobu/kritiku příslušného ústavněprávního problému. Následuje debata stran řízená arbitry, resp. předsedajícím, kterého si arbitři ze svého středu zvolí. Každá ze stran může reagovat v rámci debaty na argumenty druhé strany. Všichni z arbitrů mohou pokládat otázky oběma stranám (resp. libovolným členům týmu). Obecně je úkolem arbitrů hlídat, aby argumenty stran odpovídaly faktům a byly přesvědčivé. Jakmile tudíž obdrží od stran seznam jejich hlavních argumentů, kriticky je promyslí. Do týdne po konání diskuse vyhotoví písemné odůvodnění svého verdiktu ve stejném rozsahu. Nesouhlasí-li některý z arbitrů s verdiktem většiny svých kolegů, může do odůvodnění verdiktu uplatnit odlišné stanovisko. Tématem diskuse bude: - Měly by hrát soudy zásadní roli ve výjimečných stavech? Nebo by měla mít exekutiva co nejširší manévrovací prostor pro svou činnost? - Byla žádost hejtmanů o prodloužení výjimečného stavu ze dne 14. 2. 2021 legitimní? Rozdělení do skupin proběhne ve 3. týdnu výuky kurzu. Účast v diskusi je pro studenty povinná, je podmínkou připuštění ke zkoušce. Vítězná strana získá automaticky 5 bodů, poražená strana a rozhodčí získají body podle kvality své argumentace (mohou získat 0-5 bodů). (2) Bonusové body za aktivitu v hodinách: 0-5 bodů. (3) Průběžný desetiminutový test skládající se z 10 uzavřených otázek. Test proběhne 10. týden výuky a bude se skládat z otázek z ústavního a správního práva. Lze za něj získat až 10 bodů. (4) Zkouškový písemný test v rozsahu odpřednášených témat a zadané literatury. Zkouškový písemný test bude mít následující strukturu: 5 otázek po 5 bodech) - maximum 25 bodů. Způsob klasifikace předmětu Z možných 40 bodů nutno získat minimálně 24 bodů (A: 40–37, B: 36–33, C: 32–30, D: 29–27, E: 26–24)
Informace učitele
Více informací najdete v sylabu kurzu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2022, podzim 2024.