ENS203 Environmentální výchova

Fakulta sociálních studií
jaro 2014
Rozsah
2/1/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Jan Činčera, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Michal Medek (přednášející)
Garance
doc. Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D.
Katedra environmentálních studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Bc. Petra Burišková
Dodavatelské pracoviště: Katedra environmentálních studií – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
každou sudou středu 8:00–11:15 M117
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 40 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/40, pouze zareg.: 0/40, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/40
Mateřské obory/plány
předmět má 17 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurz seznamuje studenty s teorií i praxí environmentální výchovy. Studenti se seznámí s vývojem oboru v zahraničí i v České republice a s jednotlivými proudy, které s ním souvisí. Získají přehled o zakotvení EV ve formální, neformální i informální výchově a vzdělávání a o různých typech organizací, které se EV u nás i ve světě zabývají. Budou diskutovat vybrané teoretické otázky EV. Porovnají různé strategie pro dosahování jednotlivých cílových oblastí EV pro různé věkové skupiny. Naučí se vytvářet jednoduché programy EV. Seznámí se s možnostmi získání finančních zdrojů pro své projekty EV.
Studenti
1. Diskutují silné a slabé stránky jednotlivých přístupů a strategií EV
2. Vyhodnocují silné a slabé stránky navštívených programů EV
3.Charakterizují vybrané organizace zabývající se EV a jejich programovou nabídku.
Osnova
  • 1. Seznámení s environmentální výchovou.
    Cíl: studenti reflektují své zkušenosti s environmentální výchovou, hodnotí, co je zaujalo, co odpovídá jejich konceptu a co nikoliv.
    Obsah: Dvoudenní pobyt ve středisku Kaprálův mlýn (18.-19. února 2014).
    A. Příklady a ukázky aktivit a krátkých programů spojených s vybranými přístupy EV, spojených s krátkým vysvětlujícím kontextem a reflexí.
    B. Případová studie: Ekotechnologie
  • 2. Vývoj environmentální výchovy (5.3.) Cíl: studenti v reflexi a v následné online debatě komentují vybrané články klíčové pro vývoj environmentální výchovy a hodnotí je z hlediska vlastního přístupu k oboru.
    A. Předchůdci EV. H. Hungerford, S. van Matre, J. Cornell. Akční kompetence. Vzdělání pro udržitelný rozvoj.
    B. Zahájení diskuse o textech.
  • 3. Věková specifika cílových skupin environmentální výchovy (19.3.)
    Cíl: studenti aplikují poznatky vývojové psychologie na programy environmentální výchovy. Seznámí se se směry EV zaměřené na děti předškolního věku.
    A. Vývojová psychologie a její aplikace v EV, poselství E. Strejčkové, lesní mateřské školky.
    B. Případové studie: Lesní školky, Ozónový program
  • 4. Environmentální výchova v České republice - 2.4.
    Cíl: Studenti se orientují v zakotvení EV ve formálním vzdělávání a v široké nabídce EV v oblasti neformálního vzdělávání. Mají přehled o klíčových metodických dokumentech, které mohou využít při vlastních násleších.
    A. Zakotvení EV ve formálním vzdělávání, cíle EVVO, DDM, SSEV Pavučina, školní projekty, ekologické poradenství.
    B. Případové studie: výroční zprávy SEV, EVP Motýlí den, Putovní tábor do Karpat, Ekoškola.
  • 5. Cíle environmentální výchovy a strategie k jejich naplňování – 16. 4.
    Cíl: Studenti porovnají doporučení pro programy určené k rozvíjení zvolených cílových oblastí environmentální výchovy s navštívenými programy středisek ekologické výchovy.
    A. Vztah k přírodě, vztah k místu, ekologické zákonitosti, badatelské dovednosti, environmentální problémy a konflikty, akční kompetence: jaké jsou předpokládané vstupní kompetence žáků, jaké strategie pravděpodobně fungují a ilustrační příklady ověřených programů.
    B. Případové studie: NaZemi: Supermarket Svět, GLOBE, Badatelé.cz
  • 6. Teorie programu environmentální výchovy – 30. dubna
    Cíl: Studenti reflektují základní postupy pro tvorbu programů environmentální výchovy a aplikují je v hodnocení navštívených programů středisek ekologické výchovy.
    A. Teorie účinku a teorie procesu, tvorba logického modelu programu. Vybrané procesní modely vycházející z konstruktivismu (E-U-R) či zkušenostního učení (Kolbův cyklus, 4MAT). Motivační prostředky v programech, téma, organizér. Zásady postupu pro tvorbu nového programu.
    B. Případové studie: Strážci Země, Kořeny
  • 7. Prezentace hodnocených programů – 14. května Cíl: studenti prezentují programy středisek ekologické výchovy, které navštívili v průběhu semestru. Hodnotí jejich silné a slabé stránky.
  • Na realizaci spolupracují Jan Činčera, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Michal Medek
Literatura
    povinná literatura
  • ČINČERA, Jan. Environmentální výchova: efektivní strategie. Online. 1. vyd. Praha: BEZK, Agentura Koniklec a Masarykova univerzita, 2013. 132 s. ISBN 978-80-904141-0-5. [citováno 2024-04-23] info
    doporučená literatura
  • ČINČERA, Jan. Environmentální výchova : od cílů k prostředkům. Online. Brno: Paido, 2007. 116 s. ISBN 9788073151478. [citováno 2024-04-23] info
  • BRAUS, Judy A. a David WOOD. Environmental education in the schools : creating a program that works!. Online. Washington: Peace corps, 1993. viii, 499. [citováno 2024-04-23] info
  • ČINČERA, Jan. Střediska ekologické výchovy mezi teorií a praxí. Online. Praha: BEZK, Agentura Koniklec a Masarykova univerzita, 2013. 273 s. ISBN 978-80-210-6525-3. [citováno 2024-04-23] info
  • PALMER, Joy. Environmental education in the 21st century : theory, practice, progress and promise. Online. 1st pub. London: Routledge Falmer, 1998. xiv, 284. ISBN 0415131979. [citováno 2024-04-23] info
  • The failure of environmental education (and how we can fix it). Online. Edited by Charles Saylan - Daniel T. Blumstein. Berkeley: University of California Press, 2011. xii, 241 p. ISBN 9780520948723. [citováno 2024-04-23] info
  • Environmental education teacher resource handbook : a practical guide for K-12 environmental education. Online. Edited by Richard J. Wilke. 1st print. Thousand Oaks: Corwin press, Inc., 1993. xi, 448 s. ISBN 0-8039-6370-X. [citováno 2024-04-23] info
  • LEBLOVÁ, Eliška. Environmentální výchova v mateřské škole. Online. Vydání první. Praha: Portál, 2012. 175 stran. ISBN 9788026200949. [citováno 2024-04-23] info
    neurčeno
  • HORKÁ, Hana. EKOLOGICKÁ/ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA V MATEŘSKÉ ŠKOLE. Online. Praha: Verlag Dashofer, 2008. 20 s. ISSN 1802-4130. [citováno 2024-04-23] info
  • MATĚJČEK, Tomáš. Ekologická a environmentální výchova : učební text k průřezovému tématu Environmentální výchova podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Online. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007. 50 s. ISBN 9788086034720. [citováno 2024-04-23] info
Výukové metody
Interaktivní přednášky spojené s ukázkami aktivit, vlastní návštěva a hodnocení ekovýchovného programu, pobytové soustředění, četba odborných článků, on-line diskuse, rozbor programu, týmová práce.
Metody hodnocení
Pravidla pro získávání bodů
Studenti získávají body za samostatnou práci i za práci v týmu (2-3 členném). Body, které získá tým, si připočítají i všichni jeho členové. Hodnocení studentů se odvíjí od počtu získaných bodů.
Samostatně získávané body:
• Účast na vstupním outdoorovém semináři: 7 bodů
• Účast na každé přednášce: 1 bod
• Aktivní účast v online diskusi: 0-10 bodů
• Hodnocení navštíveného programu: 0-15 bodů na tým
Týmově získávané body
• Vstupní prezentace vybraného článku: 1-4 body
• Prezentace navštíveného programu: 0-3 body
Volitelná část kurzu
• Recenze cizojazyčné monografie: 5-10 bodů
• Zpětná vazby z kurzu: 0-2 body
Hodnocení
A 30 bodů a více
B 25-29 bodů
C 21-24 bodů
D 18-20 bodů
E 15-17 bodů
F méně než 15 bodů
Informace učitele
Podmínkou úspěšného absolvování kurzu je vysoká míra aktivní účasti na jednotlivých seminářích a samostatná práce: četba, hodnocení, tvůrčí činnost.

Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.