HMV401 Dějiny mezinárodních vztahů

Fakulta sociálních studií
jaro 2018
Rozsah
2/0/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Vladimír Bízik (pomocník)
Garance
doc. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Dodavatelské pracoviště: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
St 13:30–15:00 U23
Předpoklady
Vstupní znalosti v rozsahu MVZ102, schopnost číst v anglickém jazyce.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurs se zabývá problematikou historického vývoje mezinárodních vztahů mezi lety 1648 - 2001. Hlavním cílem kurzu je pochopit základní trendy v historickém vývoji mezinárodních vztahů, charakteristiku mezinárodního systému a jeho aktérů. Po úspěšném absolvování kurzu budou studenti schopni chápat historii mezinárodních vztahů v letech 1948 - 1991; nastínit hlavní milníky ekonomických a vojenských dějin; interpretovat hlavní historické události v daném období a používat nabyté znalosti k argumentaci na expertní úrovni.
Výstupy z učení
- znalost dějin MZV 1815-2011. - schopnost porozumět historickým kořenům současné mezinárodní politiky.
Osnova
  • 1. Seznámení s předmětem, rozdělení referátů. Základní tendence ve vývoji systému mezinárodních vztahů do současnosti a hlavní tendence v mezinárodní politice v letech 1648 – 1815. (Kříž) 2. Evropská politika v 19. století a její důsledky pro svět. (Kříž) 3. Vzestup a úpadek Osmanské říše. Problém „východní otázky“ a její vliv na mezinárodní vztahy. 4. Svět v předvečer první světové války a první světová válka. (Kříž) 5. Důsledky první světové války pro mezinárodní politiku a pro mocenské postavení evropských zemí. Svět mezi dvěma válkami. (Kříž) 6. Velmocenský nástup Japonska a jeho důsledky pro světovou politiku. (Kříž) 7. Role Číny v mezinárodní politice v 19. a 20. století. 8. Problematika kolonizace a dekolonizace. Střety kvůli impériu. (Kříž) 9. Druhá světová válka. Důsledky druhé světové války pro mezinárodní politiku. (Kříž) 10. Studená válka a détent. (Kříž) 11. Arabsko-izraelský konflikt a jeho dopad na mezinárodní politiku. (Kříž) 12. Konec studené války a svět po skončení studené války (Kříž) 13. Závěrečná diskuse a prověrka k tématu č. 12 (Kříž)
Literatura
  • FERRO, Marc. Dějiny kolonizací : od dobývání po nezávislost 13.-20. století. Vyd. 1. Praha: NLN Nakladatelství lidové noviny, 2007, 503 s. ISBN 9788071060215. info
  • VESELÝ, Zdeněk. Dějiny mezinárodních vztahů. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 606 s. ISBN 9788073800185. info
  • NÁLEVKA, Vladimír. Světová politika ve 20. století. Vyd. 1. Praha: Aleš Skřivan ml., 2000, 271 s. ISBN 80-902261-4-0. info
Výukové metody
Přednášky zahrnují diskuse a vyžadují aktivní participaci studentů. Četba má za cíl rozšířit a prohloubit znalosti, které studenti získají na přednáškách. Zpracování úvahy má za cíl prohloubit analytické schopnosti studentů.
Metody hodnocení
Zkouška proběhne ústní formou ve zkouškovém období. Zkoušený si vylosuje ze 30 široce pojatých zkušebních okruhů dvě témata a bude na ně bez přípravy odpovídat. K připuštění ke zkoušce bude nutné prezentovat a odevzdat prezentaci pomocí IS, zpracovat úvahu na vybrané téma a uspět v průběžných prověrkách. Na úvod každé hodiny (s výjimkou úvodní) bude formou písemné prověrky prověřována znalost povinné literatury (texty k průběžné prověrce) k minulému tématu. Prověrka se bude skládat z 5 otázek hodnocených 0-1 bod. Na prověrku bude zhruba 15 minut. K tomu aby byl student připuštěn k ústní zkoušce, je nutné získat alespoň 30 bodů. Výsledky průběžných prověrek budou průběžně zanášeny do IS formou poznámkového bloku. Hodnocení průběžných prověrek 50 a více bodů - A 49 – 45 bodů - B 44 – 40 bodů - C 39 – 35 bodů - D 34 – 30 bodů - E Po prověrce bude následovat výklad nového tématu, který nastíní základní teze nové látky v délce přibližně 50 minut. Přednáška bude pouze úvodem do problematiky a sumarizací hlavních problémů. Po přednášce zazní 2 až 3 referáty studentů, které se budou týkat probírané problematiky. Zadání referátů proběhne na úvodní hodině. Smyslem referátu je přednést kolegům hlavní teze a závěry textu a poskytnout jim k tomu vlastní komentář. Referující budou mít na přednesení hlavních tezí podkladových textů 8 – 10 minut. Zpracování PP prezentace a její odevzdání prostřednictvím IS je povinné. U referátu se očekává, že bude z 80% reprodukovat zdrojový text a z 20% obsahovat vlastní postřehy a hodnocení autora. Při hodnocení referátu (A-F) bude brán zřetel na věcnou správnost, logickou správnost postřehů referujícího, přehlednost, srozumitelnost a systematičnost výkladu a v neposlední řadě i na dodržení časového limitu. Výrazné překročení časového limitu referátu může být důvodem pro hodnocení F. V takovém případě ale bude student připouštěn ke zkoušce. Výsledek referátu bude zanesen formou poznámkového bloku do IS. Pokud nebude referát na příslušné hodině přednesen bez omluvy ze závažných důvodů, je hodnocení automaticky F. Jestliže nebude přednesen z organizačních důvodů jdoucích k tíži učitele, bude ohodnocena jeho písemná verze. Ke zpracování úvah dostanou studenti na výběr 10 témat. Rozsah těchto úvah se bude pohybovat do 8 stran textu. Od studentů se očekává zamyšlení formou úvahy nad zadanými problémy, nikoli zpracování formálního akademického textu. Poznámkový aparát je nezbytný pouze při citacích. Úvahy musí obsahovat seznam literatury, který autor k jejímu zpracování přečetl. Při hodnocení (A-F) bude zohledňována věcná správnost, logičnost textu, originalita a dodržení formálních požadavků. Úvahy musí být odevzdány do IS do 1. 4. 2016. Vyhodnocení bude vloženo formou poznámkového bloku do 20. 4. 2016. Opravené verze musí být přijaty do začátku zkouškového období. Výsledná známka bude váženým průměrem z hodnocení průběžných prověrek, hodnocení referátu, hodnocení úvahy a hodnocení závěrečné ústní zkoušky. Závěrečná ústní zkouška bude do průměru započítávána dvakrát. V případě hodnocení jedné části stupněm F (s výjimkou F za referát z důvodu překročení časového limitu) bude výsledná známka F. V případě dosažení hodnoty přesně mezi dvěma stupni rozhoduje o konečné známce zkoušející zejména s přihlédnutím k výsledku ústní zkoušky.
Informace učitele
Témata úvah 1. Role osobnosti v mezinárodní politice kontra logika historického vývoje. 2. Jsou demokracie méně náchylné používat válku jako nástroje zahraniční politiky? Aneb jak dosáhnout věčného míru? 3. Dějiny mezinárodních vztahů versus teorie mezinárodních vztahů alias empirismus versus racionalismus. 4. Pozitiva a negativa evropského kolonialismu. Bylo břímě bílého muže skutečně břemenem? 5. Zbrojení versus kontrola zbrojení. Kdo začíná války, zbraně nebo člověk? 6. Role síly v řešení problémů mezinárodní politiky v rámci vestfálského uspořádání. 7. Arabsko-izraelský konflikt. 8. Ztráta relativní pozice Západu ve světě. Nevyhnutelný jev nebo důsledek marxismu jako dominantní ideologie Západu? 9. Čína – opravdu hegemon 21. století? 10. Proč je zbytečné znát dějiny mezinárodní politiky aneb na vše odpoví strýček Google.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2019, jaro 2020.