MVZb2003 NATO v evropské bezpečnostní architektuře

Fakulta sociálních studií
jaro 2020
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: z.
Vyučující
prof. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Dodavatelské pracoviště: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
St 16:00–17:40 P51 Posluchárna V. Čermáka
Předpoklady
! MVZ123 NATO v evropské bezp. arch. && ! NOW ( MVZ123 NATO v evropské bezp. arch. ) && (! POL125 NATO a evrop. bezpečnost )
Jediným předpokladem pro absolvování předmětu je schopnost číst materiály v anglickém jazyce.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 50 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/50, pouze zareg.: 0/50
Jiné omezení: Nemohou zapisovat studenti, kteří již absolvovali kurs POL125 nebo MVE132
Mateřské obory/plány
předmět má 46 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem kurzu je poskytnout studentům hlavní interpretační linie vývoje NATO po skončení studené války na pozadí obecných trendů v mezinárodní bezpečnosti. Kurz se zejména zaměřuje na objasnění historických okolností vzniku NATO, analýzu rozhodovacího mechanismu NATO a adaptace NATO na nové mezinárodní bezpečnostní prostředí po skončení studené války. Kurz se dotýká aktivit dalších evropských bezpečnostních institucí, zvláště Varšavské smlouvy, ZEU, OBSE a EU.
Výstupy z učení
- porozumět základním principům fungování NATO. - naučit se historickou evoluci NATO. - pochopit hlavní rozdíly mezi NATO a dalšími bezpečnostními organizacemi v Evropě. - porozumět soudobým trendům v NATO.
Osnova
  • 1. Úvod do problematiky, seznámení s parametry kurzu. Historické okolnosti formování evropské bezpečnostní architektury po 2. světové válce. Vznik NATO. 2. Washingtonská smlouva, NATO v průběhu studené války a rozhodovací mechanismus. 3. Vývoj francouzské pozice v NATO. 4. NATO v 70. a 80. letech a na sklonku studené války. 5. Varšavská smlouva v době studené války. Opravdu dvojče NATO? 6. Adaptace NATO po konci studené války, proměna strategických koncepcí. Průběžný test č. 1 z povinné literatury č. 1. 7. Rozšiřování NATO. 8. NATO a vojenské operace krizového managementu. 9. NATO a válka proti Jugoslávii roku 1999. 10. NATO a Rusko po skončení studené války. 11. NATO, Ukrajina a hybridní válka. 12. NATO v Afghánistánu. Seminář s expertem z praxe. 13. Adaptace vojenských struktur NATO, sdílení nákladů v alianci a trendy ve vývoji armád členských států. Průběžný test č. 2 z povinné literatury č. 2-7.
Literatura
    povinná literatura
  • Voyger, M. 2019. NATO at 70 and the Baltic States. Strengthening the Euro-Atlantic Alliance in an Age of non-linear Threats. Tartu, 14-21, 52-82.
  • Ratti, Luca. 2014. Stepping up to reintegration: French security policy between transatlantic and European defence during and after the Cold War. Journal of Transatlantic Studies, 12(4), 367-378.
  • Svárovský, M. 2019. The NATO Eastern Flank and the US Military Presence in the Region. Prague, 24 s.
  • Kříž, Z. 2015. NATO after the End of the Cold War. Brno: MUNI, 123 s.
  • Mercier, D. 2018. NATO's Adaptation in an Age of Complexity. PRISM, no. 4, 2-11.
  • FIDLER, Jiří a Petr MAREŠ. Dějiny NATO. Praha: Paseka. 243 s. ISBN 8071851450. 1997. info
Výukové metody
Přednášky, studium literatury, prezentace studentů
Metody hodnocení
K udělení zápočtu je nutné splnit následující: 1. Napsat dva průběžné testy (20 minut). Každý se bude skládat z 5 otázek hodnocených 0-3 body. Celkem je nutné z testů získat nejméně 70% maximálního možného zisku, tedy 21 bodů. 2. Zpracovat seminární práci o 1000-1500 slov formou úvahy na téma vybrané z nabídnutého seznamu, odevzdat ji ve stanoveném termínu do IS a obhájit ji ve zkouškovém období v průběhu diskuse s vyučujícím (cirka 10 minut). K těmto diskusím budou vypsány termíny prostřednictvím IS v zápočtovém týdnu/nebo zpracovat prezentaci v PowerPointu přednesenou na hodině v délce cirka 10-12 minut ze zadané literatury. 3. Zúčastnit se semináře s expertem z praxe, který pohovoří o Afghánistánu a roli NATO v tomto konfliktu. 4. Účast na seminářích po přednášce (45 minut) nejméně 80% (tedy maximálně 3 neomluvené absence.) Vážení studující, upravuji způsob ukončení předmětu v JS 2020 takto. Ukončení předmětu v souladu s Metodikou distančního zkoušení a ukončení předmětů z 27.4.2020. 1. Zpracovat seminární práci o 1000-1500 slovech formou úvahy na téma vybrané z nabídnutého seznamu/nebo zpracovat prezentaci v PowerPointu a nahrát ji do IS. Tuto možnost mají všichni, kteří si prezentaci zapsali ve stanoveném období. 2. Místo zápočtové prověrky všichni zpracují druhou seminární práci z nabídnutého seznamu v rozsahu 1000 - 1500 slov stejným stylem, jako práci první. Jakmile budou úkoly splněny a přijaty, obdrží studující kredity.
Informace učitele
Prezentace studentů slouží k uvedení tématu semináře. Na každou hodinu budou připraveny dvě prezentace v délce cirka 10-12 minut ze zadané literatury. Od prezentujícího se očekává stručné představení autora článku a časopisu, ve kterém byl publikován, strušné shrnutí halvních tezí textu a přednesení vlastního podloženého názoru na řešený problém v délce cirka 2-3 minuty. Repredukce zdrojového textu by měla tvořit zhruba 2/3 prezentace. Pro studenty, na které se nedostane prezentace (o kurz je velký zájem) jsou připraveny seminární práce formou úvahy. Seminární práce formou úvahy - témata Formátem této seminární práce je úvaha. Jedná se o slohový útvar, který by měl zvládnout každý úspěšný maturant z českého jazyka. Zároveň jde o nepochybně nejtěžší žánr, se kterým se studenti na střední škole seznámili. Základní pokyny ke zpracování dobré úvahy prosím naleznete na odkaze https://www.studentmag.cz/75-tipu-jak-psat-uvahu-neplacejte-jednu-myslenku-pres-druhou/. Z každé úvahy by mělo být zřejmé, jaký je Váš argument a jak jej hájíte. Jeho volba je v rámci zvoleného tématu na Vás. Berte prosím v potaz, že všechny Vaše argumenty a protiargumenty musí být založeny na znalostech. Proto se očekává, že ke každému tématu úvahy si načtete nejméně 8 akademických zdrojů a uvedete je v seznamu literatury. Jejich výběr je zcela na Vás a kvalita zdrojů bude součástí hodnocení. Odkazovat na zdroje budete dle standardů Politologického časopisu. Jakýkoli plagiarismus bude postihován v souladu s platnými předpisy MU. Pokud seminární práce nebude obsahovat úvahové prvky, nebude přijata a kredity nebudou uděleny. K tématům úvahy se seznamu se není nutné nijak přihlašovat. Studenti si jej zvolí a zahájí práci. Jedno téma může zpracovávat libovolně velké množství studentů. Předpokládá se, že ke konzultacím úvah budou využívány konzultačního hodiny. Úvahy musí být odevzdány prostřednictvím IS do složky odevzdávárny do 20. 4. 2020. Vyučující musí mít dostatek času k jejich přečtení. V případě odmítnutí úvahy bude možnost k jejímu přepracování a následnému odevzdání. Pro udělení kreditů je nezbytné, aby úvaha byla přijata do konce zkouškového období. Témata úvah 1. NATO: obraná aliance Západu nebo výraz agresivních snah amerického imperialismu? 2. Poskytuje článek 5 Washingtonské smlouvy skutečně bezpečnostní záruky? 3. Má smysl pro Českou republiku být členem NATO? 4. Selhalo NATO v 90. letech při řešení krize v Jugoslávii? 5. Vztahy mezi NATO a Ruskem. Kdo je zodpovědný za současné ochlazení? 6. Proč chce Ukrajina do NATO a NATO nechce Ukrajinu? 7. Afghánské angažmá NATO: nezodpovědné dobrodružství nebo vzor budoucích operací? 8. Může být NATO efektivní v boji s mezinárodním terorismem? 9. NATO a migrační krize. 10. Opravdu jsou evropští členové NATO černí pasažéři? Texty k prezentacím si studenti vyhledají prostřednictvím elektronických databází, které FSS předplatila a v odborné literatuře. Odbornou literaturu je možné získat v knihovně.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.