POL235 Francouzská politika a politické strany

Fakulta sociálních studií
podzim 2011
Rozsah
1/1/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Mgr. Michal Pink, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Tomáš Franko (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.
Oddělení politologie – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Iva Petříková
Rozvrh
St 8:00–9:40 U41
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 19 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem kursu je představit politický a stranický systém Francie především v druhé polovině dvacátého století. Absolvent kursu získá základní orientaci ve stranickém systému, porozumí volebnímu systému a specifikách francouzského politického života.
Osnova
  • 1. Seznámení se tématem, základní charakter stranického systému a poloprezidentského modelu, vliv volebního systému na stranický formát. 2. Specifika politického systému, především kohabitace a dále volební systémy do místních zastupitelských orgánů, regionálních zastupitelstev aj. 3. Vývoj pravo/levého spektra a jednotlivé fáze vývoje stranického systému. 4. Gaullisté - Gaullistického hnutí od r. 1944 do současnosti. 5. Čtecí týden. 6. Klasická pravice a křesťanské strany tředu – strany a koalice, které se účastnily voleb. 7. Krajní pravice – zaměření se především na vývoj UDCA, ARLP a FN. 8. Socialistická strana 9. Komunistická strana. 10. Extrémně levicové strany a hnutí - především jejich role v posledních dvou desetiletích 11. Strany „zelených“. 12. Nacionalistické strany a nové trendy posledního desetiletí (RPF, MPF, CPNT, aj.).
Literatura
  • Perottino, Michel. (2005). Francouzský politický systém. Praha, Slon.
  • KNAPP, Andrew. Parties and the party system in France : a disconnected democracy?. Online. 1st pub. Basingstoke: Palgrave, 2004. xv, 423. ISBN 033392083X. [citováno 2024-04-24] info
  • PEČÍNKA, Pavel. Zelená zleva? Historie ekologických stran v Evropě.. Online. Praha: G plus G, 2002. 260 s. ISBN 80-86103-58-7. [citováno 2024-04-24] URL info
  • SARTORI, Giovanni. Srovnávací ústavní inženýrství : zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Online. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 238 s. ISBN 80-85850-94-X. [citováno 2024-04-24] info
Výukové metody
Přednášky, semináře, diskuse, prezentace studentských prací
Metody hodnocení
Pro zdárné absolvování kurzu je potřeba získat minimálně 61 bodů ze 100. Z toho 60 bodů lze získat na základě napsání závěrečného testu, 20 bodů lze získat za kvalitní seminární práci a posledních 20 bodů za aktivní účast na seminářích spojenou s prezentací konkrétního tématu (seminární práce) nebo napsáním eseje. Známkování: A: 100 – 93 B: 92 - 85 C: 84 – 77 D: 76 - 69 E: 68 - 61, F: 60 a méně.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2004, jaro 2006, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018.